Novinky

05.06.2020 18:16

Evropská komise a Evropská vesmírná agentura dnes spustily novou platformu s názvem RACE, která bude sloužit pro sledování environmentálních změn v souvislosti s krizí způsobenou šířením koronaviru. Využívat k tomu bude program Copernicus, a díky datům ze satelitů bude měřit dopad současné krize na životní prostředí po obnovení ekonomické činnosti. Nástroj bude především sledovat kvalitu ovzduší a vody, ale i další parametry související s vlivem dopravy, průmyslové a ekonomické činnosti a dalšími aktivitami

05.06.2020 17:32

Ve Sbírce předpisů ČR vyšla Vyhláška č. 264/2020 Sb. o energetické náročnosti budov. Vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje: nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost pro nové budovy, větší změny dokončených budov, jiné než větší změny dokončených budov a pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, metodu výpočtu energetické náročnosti budovy, vzor posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie, vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy, vzor a obsah průkazu a způsob jeho zpracování a umístění průkazu v budově.
 

05.06.2020 16:51

Společnost FONTICULUS, spol. s r. o., která vyrábí ovocné destiláty, porušila povinnosti stanovené vodním zákonem. Ve své provozovně v Hrobicích ve Starém Hradišti nakládala se závadnými látkami, přičemž neučinila opatření proti jejich úniku do povrchových a podzemních vod. U skladovacích nádrží neprovedla zkoušky těsnosti a pro svoji provozovnu neměla vypracovaný a schválený havarijní plán. Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Hradce Králové jí za to uložili pokutu sto tisíc korun.

V říjnu 2019 provedli inspektoři ČIŽP kontrolu výše uvedené provozovny. „Zjistili jsme, že firma skladovala v jednoplášťových nádržích na venkovní ploše 135 m3 ovocného kvasu a 60 m3 kvasného rafinovaného lihu uvnitř provozní budovy, u kterých neprovedla zkoušky těsnosti. Ty neprovedla ani u venkovní zemní jímky. Navíc neměla pro svoji provozovnu vypracovaný havarijní plán,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Hradci Králové.

Proti pokutě se společnost FONTICULUS neodvolala a rozhodnutí je od 11. března pravomocné.

05.06.2020 16:49

Společnost FIKOV Metal s. r. o., provozovatel zařízení ke sběru, výkupu a využívání odpadů – autovraků v Lovosicích, porušil povinnosti dané zákonem o odpadech. Provozoval toto zařízení v rozporu se souhlasem k provozu a s provozním řádem. Navíc za  rok 2016 nepodal povinné hlášení, přestože autovraky v daném roce do zařízení přijímal, v roce 2017 nebylo hlášení úplné. Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Ústí nad Labem mu uložili pokutu 350 tisíc korun.

Kontrolu autovrakoviště provedli inspektoři na přelomu roku 2018/2019. „Zjistili jsme, že firma v letech 2016 a 2017 nedodržela stanovenou roční kapacitu 150 kusů přijatých autovraků. V roce 2016 jich přijala 1012 kusů a v roce 2017 dokonce 1630 kusů. S autovraky bylo nakládáno mimo místa stanovená v souhlasu k provozování zařízení, některé z nich obsahovaly provozní náplně, na což ukazovaly i skvrny vsáklé do betonového povrchu. Firma totiž pod autovraky neumístila vany ani žádné jiné prostředky zabraňující únikům provozních kapalin do okolního prostředí. Nebyly dodrženy ani povolené počty nezpracovaných autovraků umístěných na plochách stanovených ke skladování autovraků,“ řekl Pavel Grund, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP Ústí nad Labem.

Provozovatel dále porušil provozní řád, když nezajistil autovraky před odcizením či znehodnocením. Na Silvestra 2018 zjistila Městská policie Lovosice přestupek v provozu na pozemní komunikaci spáchaný autovrakem, který byl ale 20. 12. 2018 předán k ekologické likvidaci do zařízení společnosti FIKOV Metal s.r.o. Policie šetřením zjistila, že daný autovrak odvezl ze zařízení zaměstnanec společnosti.

„Při stanovení výše pokuty jsme přihlédli k tomu, že podnikatelský subjekt, který nedodržuje zákon o odpadech, je oproti jiným subjektům dodržujících platnou legislativu značně finančně zvýhodněn, což není společensky přijatelné. Navíc jde o porušení zákona o odpadech u subjektu, jehož předmětem podnikání je dlouhodobě nakládání s odpady (obviněný provozuje mj. zařízení ke sběru a výkupu odpadů),“ uvedl Grund.

Proti uložené pokutě se společnost FIKOV Metal s.r.o. odvolala k MŽP. To ale rozhodnutí ČIŽP potvrdilo v plném rozsahu a sankce 19. března 2020 nabyla právní moci.

05.06.2020 16:45

Pandemie koronaviru může urychlit potřebná politická rozhodnutí, pokud jde o snižování spotřeby energií, lepší využívání obnovitelných zdrojů a hledání účinných řešení. Shodují se na tom oslovení čeští odborníci. Investice do zelené energetiky mohou snížit spotřebu energie a uspořit firmám i veřejnému sektoru náklady na energie, ale zároveň zvýšit energetickou soběstačnost a zanechat Zemi čistší pro další generace. Rakouský příklad ukazuje, že právě těžké časy je možné využít pro nastartování projektů renovace budov, výměny fosilních topných systémů, masivnější podporu instalací solárních elektráren a baterií pro domácnosti nebo pro pohodlnější veřejnou dopravu.

Jedna z nejvyšších energetických náročností v Evropské unii. Nadprůměrná spotřeba energie na obyvatele. Podprůměrné využívání energie z obnovitelných zdrojů, nedostatečný kompletní právní a institucionální rámec pro podporu projektů pro jejich využívání. Nedostatečná energetická účinnost jako brzda pro vyšší konkurenceschopnost.

To jsou slabiny, které má v energetické politice Česká republika, a Evropská komise by uvítala, aby s nimi země něco udělala. V aktuálních hospodářských doporučeních, která předložila unijní exekutiva na konci května jednotlivým členským státům na základě jejich vlastních podkladů, proto klade důraz na českou ekologickou transformaci. Její podstatou mají být „zelené investice,” čili tok finančních prostředků do „čisté energie.” Efekt tohoto nasměrování, zdůrazňuje komise, nepocítí pouze kvalita životního prostředí, nýbrž celá ekonomika. Na tento obecný přínos, se ostatně aktuální doporučení – v souvislosti s pandemií koronaviru a se snahou oživit udržitelný růst – zaměřují přednostně.

O možnostech a úskalích, která Česko na předpokládané „zelené cestě” čekají, hovoří programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák a ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.

Zelené investice se s oblibou označují za důležitý investiční nástroj, který může pomoci hospodářskému oživení a navíc zanechá životní prostředí čistší pro příští generace. Proč se to tvrdí?

Sedlák: Jde o podporu renovace budov, efektivnější průmyslové výroby a budování nových obnovitelných zdrojů energie, hlavně solárních a větrných elektráren. Všechna tato řešení pomáhají snižovat spotřebu fosilních paliv a posilovat naši energetickou nezávislost. Zelené investice přinesou nová pracovní místa a prostředky zůstanou v lokální ekonomice. Jednou ranou porazíme propad ekonomiky po stop-stavu v důsledku pandemie covid-19 klimatickou změnu.

Čížek: Z čistě ekonomického hlediska nemá smysl označovat investice jako zelené a nezelené. Každá investice by měla mít návratnost, a tedy přispívat k růstu. Pokud zlepšuje i životní prostředí, pak je to velké pozitivum, které přispívá k dlouhodobé udržitelnosti. Už dnes firmy investují do technologií, které snižují míru znečišťování, ať již kvůli povinnostem a standardům vyplývajícím z regulace, nebo vlastním záměrům a filozofií. Ochrana životního prostředí je součástí společenské odpovědnosti mnoha firem. Rozdělovat investice na zelené a nezelené nemusí odrážet ekonomickou realitu, a neměla by je takto rozdělovat ani regulace.

Může renovace budov sloužit jako prostředek pro oživení stavebnictví?

Sedlák: Renovace budov spočívá v kombinaci zateplení, výměny oken za kvalitní s izolačními skly, přidání rekuperace a optimalizaci zdrojů tepla. Následně lze budovu doplnit o vlastní obnovitelné zdroje energie – například střešní solární elektrárnu nebo o opatření, které pomohou proti letnímu přehřívání – typicky zelená střecha. Všechna tato opatření přinášejí pracovní místa ve stavebnictví i technologických a projekčních firmách. Uživatelé budovy uspoří na výdajích za energii.

Čížek: Analýza ministerstva průmyslu a obchodu před časem ukázala, že jen zhruba 200 z celkových téměř 800 vládních budov v Česku splňuje požadavky na energetickou náročnost. Zmíněná energetická renovace by jednak pomohla stavebnictví a zároveň šetřila veřejné prostředky, což je ideální kombinace. Zkušenosti máme v sektoru energetických služeb, který se zaměřuje na chytrá energetická řešení. Modernizovat se dají i památkově chráněné objekty. Projekt v Národním divadle například za 10 let ušetřil energii za 93 milionů korun.

Investice do energetické účinnosti mají za úkol snížit spotřebu energií. Mluví se rovněž o tom, že mohou být účinným nástrojem v boji se suchem. Jak daleko je v tomto směru Česká republika a které další kroky považujete za naléhavé?

Sedlák: Česku se nedaří potenciál zvyšování energetické účinnosti budov dlouhodobě využít. Funguje zde úspěšný program Nová zelená úsporám pro domácnosti, ale další příležitosti nám unikají v průmyslu nebo vládních budovách. Pokud bychom renovovali právě vládní budovy, přineslo by to úsporu pro státní kasu ve výši 500 milionů korun ročně.

Každý projekt, který pomáhá redukovat spotřebu fosilních paliv, je zároveň součásti řešení změn klimatu, a tedy přispívá k boji se suchem. Součástí renovace budov však mohou být také zelené střechy nebo fasády, které pomohou snížit tepelné zatížení měst, tzv. tepelné ostrovy. To pomůže nejen uživatelům budovy, ale také lidem v jejím okolí během parných letních dnů.

Čížek: České republice se nevede plnit cíl energetické účinnosti podle článku 7 směrnice o energetické účinnosti. Ke zlepšení tohoto stavu je potřeba udělat několik kroků – efektivně nastavit programy podpory, například OP PIK, OPŽP, Modernizační fond. Dále se zaměřit na informovanost obyvatel a spustit informační kampaň. Tím se vytvoří z energetické účinnosti celospolečenské téma. Musí se také změnit pohled státu, např. k daňovým opatřením, a zajistit vstřícný přístup k dobrovolným dohodám o úsporách energie.

Jak už jsem zmínil, nechci dělit investice na zelené a nezelené. Pokud si ale řekneme, že mezi klíčové otázky patří otázka sucha či nakládání s vodou, pak rozhodně ano. I zde se firmy snaží investovat do nových zařízení a snižují odběry vody. Na druhou stranu nemáme vyřešený udržitelný systém financování vodního hospodářství.

Svaz moderní energetiky, Národní centrum úspor energie a Šance pro budovy čerstvě vydaly vlastní doporučení vládě s názvem Kroky, které pomohou oživit ekonomiku investicemi do zdravých budov a moderní energetiky. Uvádí se v ní pět opatření, jmenovitě:

- zajistit dostatečné prostředky pro investice do programů energeticky úsporných renovací budov a pro zajištění kvalitní projektové přípravy,

- podpořit vysoce úsporné novostavby s kvalitním vnitřním prostředím a adaptované na změny klimatu,

- připravit masivní program energetické renovace vládních budov,

- uvedení technologií a materiálů pro využití obnovitelných zdrojů energie, energetického řízení budov a úspor energie a jejich instalace do 10procentní snížené sazby DPH,

- podpora pro čisté či nízkoemisní zdroje v dodávce elektřiny či v teplárenství.

Jaké je jejich pořadí z hlediska naléhavosti?

Sedlák: Všechna navržená opatření jsou důležitá. Vedle potřeby využít potenciál úspor energie bych podtrhl potřebu restartovat rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku. Nové projekty solárních nebo větrných elektráren nepřibývají potřebným tempem. V posledních letech nás v meziročním nárůstu zelené energetiky předběhlo i uhelné Polsko. Navrhujeme, aby Česko otevřelo prostor pro zavedení technologicky neutrálních aukcí. Vláda může každý rok vypsat poptávané objemy například nových solárních nebo větrných elektráren. Soutěž mezi dodavateli bude mít pozitivní efekt na snižování nákladů elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Čížek: Obecně by každá investice měla mít přínos, jinak by nebyla investicí. I my podporujeme investice směrem k úsporám energie či do technologií, které jejich spotřebu snižují. Zároveň s tím ale musí být jasné reálné možnosti, včetně jasné deklarace, kdo a z čeho tyto investice přímo či nepřímo zaplatí.

Evropská komise považuje Česko za dlouhodobě vysoce energeticky náročnou ekonomiku. Součástí těchto rad je i koordinace s dalšími evropskými státy. Jak jsme na tom z hlediska evropské součinnosti?

Sedlák: Aktuálně se zdá, za česká vláda začíná opět podporovat Zelenou dohodu pro Evropu. Jde o klíčovou strategii, která má do poloviny století udělat z Evropy první klimaticky neutrální kontinent na světě. Evropa také přichází se Zeleným plánem oživení po pandemii koronaviru, který přináší 750 miliard eur formou grantů a půjček právě na projekty v oblasti udržitelného rozvoje. Byla by škoda, pokud by Česko zůstalo na fosilní periferii unie a tuto příležitost nevyužilo. Negativní postoj k potřebnému řešení klimatické změny by ohrozil český průmysl i domácnosti. Česká vláda se může inspirovat třeba Francií, která vedle jaderné energetiky intenzivně buduje obnovitelné zdroje.

Čížek: Vyšší energetická náročnost v tuzemsku je dána strukturou ekonomiky a průmyslu. V přepočtu na stejnou strukturu ekonomiku v paritě kupní síly dosahuje Česko podobné náročnosti jako Německo. EK stále tvrdí, že nikoho nenechá stranou či doporučuje koordinaci. Je ale třeba brát v úvahu reálné možnosti jednotlivých států. Každý má jiné přírodní podmínky, strukturu ekonomiky či startovací pozici. Určitě se musíme koordinovat s ostatními státy a zamezit divergenci naší ekonomiky. Jen politické cíle a hesla, aniž by se zohlednily podmínky jednotlivých státu, mohou vést k poškození naší ekonomiky na úkor druhých, a to nechceme.

Domácí podíl využívání obnovitelných zdrojů na tzv. energetickém koláči je kolem 15 procent, což je pod průměrem EU (18 procent v roce 2018) a od roku 2014 stagnuje. Proč ta stagnace? Kam bychom se mohli v tomto ukazateli ideálně posunout?

Sedlák: Stagnace nedává smysl. Solární panely lze dnes pořídit až osmkrát levněji než před 10 lety. Potřebujeme ovšem ambiciózní plán, který pomůže restartovat zelenou energetiku v Česku na moderních základech. Mezi opatřeními jde o kombinaci už zmíněných aukcí nových kapacit a přímé smlouvy o nákupu elektřiny (PPA) mezi provozovatelem větrného parku a průmyslovým podnikem. Investiční podpora by se pak měla intenzivně naměřit na budování energetických komunit, posilování energetické soběstačnosti domácností a firem. Vlastní výroba solární elektřiny může domácnosti uspořit v průměru 12 tisíc korun ročně. Firmám nabízí také částečnou optimalizaci nákladů za energii.

Čížek: Každý členský stát má jiné podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE). Cíl České republiky v oblasti OZE byl diskutován ve Vnitrostátním plánu ČR (vládou schválen v lednu 2020) a stanoven na 22 % v roce 2030. Stagnace je způsobena růstem spotřeby elektřiny a zastavením podpory pro OZE. Podporu OZE formou aukcí řeší novela zákona o Podporovaných zdrojích energie.

Evropská komise Česku rovněž vytýká, že dosud nezavedlo kompletní právní a institucionální rámec pro podporu projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. O co by mělo jít, jak by měl tento model vypadat?

Sedlák: Problém českého prostředí ve vztahu k obnovitelným zdrojům je neustálá potřeba vlád řešit minulost. Částky, které jsou do podpory obnovitelných zdrojů, nejsou samozřejmě malé, ale za chybu nemohou dané technologie nebo investoři, ale bývalé vlády. Je třeba se dívat do budoucnosti a využít evropské impulsy k lepšímu nastavení dalšího rozvoje nejen solárních a větrných elektráren, ale třeba také bioplynových stanic využívajících biologicky rozložitelný odpad. Evropská pravidla umožňují podporu velkých projektů obnovitelných zdrojů na tržní bázi. Zmíněné aukce pro solární elektrárny fungují úspěšně v Německu od roku 2015, v Polsku od roku 2016. Postupně je zavedlo také Maďarsko nebo Slovensko.

Čížek: Rámec pro podporu projektů OZE řeší zákon o Podporovaných zdrojích energie, který s několika rozpory schválila vláda. Jedním z nich je diskriminační vyjmutí fotovoltaických elektráren. Aukce by měly být technologicky neutrální a jednotlivé zdroje by měly prokázat, že ekonomicky dokáží soutěžit s ostatními. Zákon by neměl vylučovat některé technologie. Právní rámec narušuje rozdílné stanovení přípustné návratnosti u existujících zdrojů OZE a opět diskriminace fotovoltaických elektráren.

Jednou z možností ke snižování energetické náročnosti a ekologické udržitelnosti mají být investice do inteligentních systémů budov. O co přesně jde?

Sedlák: V budovách prožijeme drtivou většinu našich životů. Práce, osobní život i kulturní nebo gastronomické zážitky probíhají právě tam. Proto je důležité myslet na to, v jak kvalitním prostředí náš čas trávíme. Ty nejchytřejší domy si poradí s hlídáním přísunu čerstvého vzduchu, zajistí optimální teplotu a vhodné osvětlení podle aktuálních činností. Inteligentní automatizované systémy pak přináší ekonomiku do spotřeby energie a vody. Mozkem chytrého domu je centrální systém správy budovy (Building Management System, BMS), který koordinuje vše potřebné: od zajištění čerstvého vzduchu a požadované teploty v místnostech po zabezpečení vstupních profilů. Novou doménou moderních chytrých budov se stávají systémy, které umí optimalizovat využití místní energie například ze solárních panelů na střeše, tepelných čerpadel či kogenerační jednotky.

Čížek: Energetické modernizace směřují k chytrým budovám. Klíčová je automatizace – systém jednoduše myslí za vás. Řídicí systém může pracovat s předpovědí počasí, ví, kolik je v budově lidí, automaticky nastavuje teplotu nebo vlhkost a kontroluje úroveň CO2. Když se jedna strana fasády nachází ve stínu, tak může přirozeně chladit část budovy, na kterou svítí slunce a opačně. Tyto systémy nejsou drahé a je možné je zavést jak ve starších budovách, tak je přirozeně implementovat v těch nových. Budovy používáme desítky let, takže je nutné přemýšlet nejen o počáteční investici, ale o provozu během celého životního cyklu.

Může mít současná pandemie nějaký „urychlovací efekt” na výše popsané aspekty, nebo čekáte, že se tyto snahy spíše přibrzdí?

Sedlák: Bude-li česká vláda naslouchat vnějším hlasům, které doporučují investovat do projektů s vysokou přidanou hodnotou, vyjdeme z krize vítězně. Naši ekonomiku zmodernizujeme, posílíme digitální řešení a snížíme spotřebu fosilních paliv. Právě krize může akcelerovat investice do potřebných opatření, neboť zvyšování energetické účinnosti ekonomiky a moderní energetika s sebou přináší pracovní místa a posiluje lokální firmy.

V přístupu k restartu ekonomiky se můžeme inspirovat vítězem restartu ekonomiky, v sousedním Rakousku. Tamní ministryně pro energetiku a infrastrukturu využila krizi pro nastartování projektů renovace budov, výměny fosilních topných systémů, masivnější podporu instalací solárních elektráren a baterií pro domácnosti nebo pohodlnější veřejnou dopravu. Nejde jen o centrálně rozdávané peníze. Rakouská vláda přišla také s balíčkem 200 milionů EUR pro obce, které mohou použit na projekty v oblasti ochrany klimatu.

Čížek: Urychlovací efekt bude určitě politický. Zároveň je třeba si uvědomit, že minimálně rok 2020 bude pro firmy složitý, protože jim vypadly zakázky, zisky a vzrostla nejistota, tedy klíčové aspekty pro investiční aktivitu. Bude tak reálně obtížnější investovat ve větším rozsahu. Cíle EU by toto měly vzít objektivně v úvahu.

03.06.2020 13:54

Prvního června byl vyhlášen druhý ročník celonárodní studentské soutěže Czech Envi Thesis. Ta napříč vysokými školami v Česku vybírá nejlepší bakalářské či diplomové práce v oblasti životního prostředí.  Přihlásit se může každý, kdo v roce 2020 úspěšně obhájil nebo do konce září 2020 obhájí svoji bakalářskou nebo diplomovou práci zabývající se životním prostředím ze společensko vědního pohledu. Termín pro podání přihlášek je 30. září 2020. Finálové kolo pak proběhne za účasti veřejnosti 3. prosince 2020 v Ústí nad Labem.

„Hlavním cílem soutěže je podporovat mladé talenty a popularizovat výsledky jejich vědecké činnosti, které by rozhodně neměly skončit zaprášené v šuplíku,“ shrnuje poslání Czech Envi Thesis její zakladatel a hlavní organizátor Jan Macháč z Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP) při Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

 

Jak soutěž probíhá?

Soutěž je pořádaná jako dvoukolová. V tom prvním se účastníci (autoři prací) přihlašují prostřednictvím webových stránek do soutěže a probíhá posouzení prací odbornými oponenty. Pětice nejlepších prací potom postupuje do kola druhého – finálového. Finálové kolo soutěže je vedeno formou veřejné konference prezentováním finálových prací před vědeckou radou. Ta rozhoduje o celkovém vítězi soutěže a zasedá v ní například bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan nebo uznávaná česká vědkyně Jiřina Jílková. Finálové kolo druhého ročníku soutěže, letos opět zaštiťované ministrem životního prostředí Richardem Brabcem, je plánováno na 3. prosince 2020 v prostorách Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Vstup bude volný.

Autoři tří nejlepších finálových prací budou finančně odměněni (30.000, 20.000 a 10.000 tis. Kč). Ani další finalisté neodejdou s prázdnou, zúčastní se např. mediálního školení od partnera soutěže Vodafone nebo získají cenné zkušenosti do budoucí činnosti. „Na minulém ročníku se ukázalo, že o finalisty byl bezprostřední zájem ze strany médií, vědecké veřejnosti i přítomných soukromých firem,“ potvrzuje spoluorganizátor Marek Hekrle. Vedle školení od Vodafonu si tak soutěžící měli možnost odnést i cenné kontakty do budoucna.

 

Obrázek 1: V průběhu soutěže mají studenti možnost svoje práce prezentovat před vědeckou radou i veřejností a dále o tématech společně diskutovat (Autor: Czech Envi Thesis, 2019)

 

Soutěž navazuje na úspěšný minulý ročník

První ročník soutěže Czech Envi Thesis vyhrála v roce 2019 Kateřina Tumová z Masarykovy univerzity z Brna. V konkurenci 21 přihlášených prací napříč vysokými školami v ČR uspěla se svojí prací, ve které posuzovala možnost využívat ke splachování a zalévání tzv. šedou odpadní vodu, která v domácnosti odtéká např. z koupelen a umyvadel. Za vítězkou se na stupních vítězů umístila Monika Kumstová (UJEP), která zkoumala faktory ovlivňující kvalitu životního prostředí ve městech. Pomyslný bronz si odnesla Tatiana Filippová (VŠE) a její práce o vlivu environmentálních kampaní na změnu chování jednotlivců ve spotřebě plastů. Kromě vítězných témat se finalisté zabývali také vlivem globalizace a ekonomického růstu na životní prostředí nebo postoji zemědělců k výsadbě stromů v krajině.

„Přestože se jednalo o první ročník soutěže, zájem a ohlasy byly skvělé. Potvrzuje se, že téma životního prostředí nabývá na významu, jak mezi mladými lidmi, tak napříč celou společností. Bylo to pro nás výborná motivace pro přípravu právě vyhlášeného druhého ročníku,“ shrnul Jan Macháč.

 

Obrázek 2: Vítězkou prvního ročníku Czech Envi Thesis se v roce 2019 stala Kateřina Tumová (Autor: Czech Envi Thesis, 2019)

 

Přihlášku do soutěže a další podrobnosti lze nalézt na webových stránkách soutěže: www.czechenvithesis.cz. Sledovat novinky o soutěži můžete i na sociálních sítích, na Facebooku https://www.facebook.com/Czechenvithesis/

a na Instagramu: https://www.instagram.com/studenti_proprirodu/


 

02.06.2020 21:57

Společnost BEST a. s., která v Závodě Vranín ve Štěpánovicích provozuje stacionární zdroj znečišťování ovzduší - Výrobnu betonových stavebních prvků, porušila zákon o ochraně ovzduší.Neprovozovala zdroj v souladu se schváleným provozním řádem a povolením provozu. Neodstranila totiž závadu na filtračním zařízení do 24 hodin a překračovala projektovou denní výrobní kapacitu. Nevedla provozní evidenci, konkrétně neuvedla poruchu filtračního zařízení na sile. Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Českých Budějovicích jí za to uložili pokutu 180 tisíc korun.

V provozovně, kde  probíhá výroba různých druhů betonových vibrolisovaných stavebních výrobků, provedli v prosinci 2019 inspektoři kontrolu. „Podle provozního řádu měl obviněný po zjištění závady na filtračním zařízení provést opravu do 24 hodin. Porouchané filtrační zařízení na sile však nebylo funkční minimálně dva měsíce,“řekl Vladimír Jiráček, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP České Budějovice.Dalším zjištěním inspektorů bylo překročení denní projektové výrobní kapacity 72 m3, kdy z provozní evidence firmy zjistili, že průměrná výrobní denní kapacita v roce 2018 byla 182 m3 a v roce 2019 byla 121 m3.

Společnost BEST a. s. spáchala více přestupků, které ČIŽP projednala v rámci společného řízení. „Přestupek spáchaný provozem zdroje v rozporu s povolením považujeme za závažný. Nedodržením podmínek totiž může dojít k poškození životního prostředí,“ uvedl Jiráček.

Společnost BEST a. s. se proti rozhodnutí ČIŽP neodvolala a pokuta 180 tisíc korun nabyla 11. března právní moci.

02.06.2020 13:38

Kvůli probíhající krizi lze zřejmě zdůvodnit skoro vše: šéf ČEZu v ní našel opodstatnění pro mnohaset miliardovou stavbu jaderného bloku, oči zřejmě přivřeme nad podvody firem dodávajících "roušky", tolerovat máme úlety ministrů (vždyť bojují s krizí) a zdá se, že krize nám přinese i vyšší a vyšší hory odpadků na skládkách.

Již dávno před startem pandemie začal parlament projednávat změny v hospodaření s odpady. Zatímco eliminace skládkování je ve stále větším počtu zemí realitou, a jen málokdo předstírá, že vrcholem péče o planetu jsou žluté kontejnery ve městech a vesnicích, u nás tak populární "česká cesta" je zcela jiná. Namísto toho, abychom se postupně vydali k oběhové ekonomice (circular economy, což zní srozumitelněji), ve které je recyklace odpadů jen malá, a ne zrovna nejefektivnější část, vůle našich poslanců směřuje zatím úplně jinam.

Především, je docela pravděpodobné, že "zákaz skládkování", které ministerstvo životního prostředí navrhlo pro rok 2024, se vůlí poslanců změní na rok 2030. Dokonce i snaha o kompromis a posunutí termínu o pár let ze strany "opozice" (což není totožné s parlamentní opozicí) zatím neuspěla. Zazněly i hlasy (například paní Černochová, poslankyně ODS), že pro omezení skládkování není třeba zvyšovat poplatek, neb i při o víc než o třetinu nižším než navrženém poplatku se skládky nevyplatí (doufám, že tuto ekonomickou úvahu nebudeme ověřovat).

A to bylo před nástupem krize, tedy v lednu. Nyní se jistě skládkovací lobby ujme pandemické šance naplno. Dokazuje to nenápadný pozměňovací návrh (pan Zahradník, poslanec ODS), který svůj návrh již krizí odůvodňuje.

Jde v něm o to zpětně legalizovat podvody, ke kterým na skládkách došlo. Skládky totiž mají možnost, aby část odpadu (cihly, hlínu) použily na úpravy skládky a neplatí pak za něj poplatek státu, ale jen správci skládky. Tuto část ale, zdá se, mnohé skládky překročily, a tím nejen zlevnily, a tedy podpořily skládkování (navíc materiálu, který na skládku opravdu nemusí mířit a navíc často "pro sebe", pokud odpad sváží), ale obraly o peníze veřejné rozpočty.

Pan poslanec, kvůli jistotě, chce na toto zapomenout. A navíc, i do budoucna praxi, kdy tento odpad, který by měl být samozřejmě recyklován nebo jinak využit, levně na skládky ukládat dál. Odpovědný poslanecký výbor s tím souhlasí.

Málokdy je tak snadné pochopit, že to, co se děje, je úplně špatně. A to ze všech úhlů pohledu. Ničit v 21. století naši krajinu skládkami, když velká část zemí ukazuje, že to není vůbec nutné, je neuvěřitelné a vysvětlitelné snad jen tím, že proponenti tohoto plánu na skládce nebyli nebo bydlí v bezpečné vzdálenosti od ní.

Z pohledu krize a ekonomiky je zřejmé, že vyšší tlak na oběhovou ekonomiku, redukci odpadů a jejich lepší využívání je podstatným ekonomickým stimulem, který navíc směřuje směrem, který si většina lidí přeje – k méně zničené krajině a udržitelnějšímu fungování společnosti. Náklady na změnu jsme měli vhodnými politikami rozložit nebo snížit již před lety, ale můžeme to činit i nyní. Jsou to velmi výhodné cesty k využití peněz státu.

Logika – zákony byly porušeny, ale raději to smažeme, aby ten, kdo peníze "ukradl", měl jistotu, že je nebude vracet – a k tomu navíc pravidla ještě zhoršíme, je vskutku neuvěřitelná. A pokud má pan poslanec obavu o to, že pro firmy bude doplatek toho, co měly před lety platit, dnes příliš náročný (což je asi pravda), stačí jen najít cestu, jak doplatky rozložit v čase.

Nepochybuji, že proskládková většina v parlamentu je silná a dobře zorganizovaná. Ale třeba nevyhraje. Dobré věci se přece nedějí jen v pohádkách. Ale samo se to asi nestane.

 

 

Autor: Luděk Niedermayer

Zdroj: http://blog.aktualne.cz

02.06.2020 12:37

Zahraniční e-shopy prodávající zboží v Evropě porušují zákonné předpisy na ochranu životního prostředí. Zejména předpisy o nakládání s elektroodpadem. Jako první se zákonnou úpravou proti černým pasažérům vyrukovala Francie. Ta zákonné povinnosti přenesla z výrobců na e-shopy a navrhla řadu dalších opatření. V Německu se aktuálně připravuje obdobné legislativní opatření. Česká republika zatím obdobné zákonné opatření nemá, přestože českou legislativu loni nedodržovalo 100 % testovaných mimoevropských e-shopů. Ani nová tuzemská odpadová legislativa nepřináší v tomto ohledu žádné zlepšení. Nedodržování předpisů vede ke vzniku tzv. sirotčího elektroodpadu, tedy elektroodpadu, který nemusí být řádně recyklován.

Poctiví evropští výrobci a distributoři elektrozařízení čelí dlouhodobě nekalé konkurenci ze zahraničí. V rámci takzvaného free-ridingu – „jízdy načerno“ – se řada mimoevropských e-shopů vyhýbá placení povinných příspěvků do evropských systémů recyklace elektroodpadu. Celý problém má už katastrofické rozměry, v celé EU je až 20 % elektrospotřebičů prodáno bez uhrazení těchto recyklačních příspěvků. Férové podmínky může zajistit pouze změna legislativy jednotlivých členských zemí EU.

Jako první do boje proti černým pasažérům vyrazila Francie. V novém zákoně představila nástroje pro boj s on-line free-ridingem, tedy vyhýbání se recyklačním povinnostem, které je tak časté u řady mimoevropských on-line prodejců. Francouzský zákon se může stát inspirací pro ostatní členské země EU, je totiž jasný a striktní.

Francouzská legislativa jasně specifikuje, že mimoevropské on-line prodejní platformy – e-shopy – jsou plně zodpovědné za sběr a recyklaci jimi prodávaných produktů po skončení životnosti. „Znamená to tedy, že recyklační odpovědnost padá na mimoevropský e-shop. Nikoliv na samotného výrobce, který dodané zboží vyrobil a který často ani nemusí vědět, že mimoevropský e-shop jeho zboží dodal až do Evropy. Každý dovozce navíc musí u prodávaného výrobku uvést své identifikační číslo z francouzského národního registru. Takové číslo bude dokazovat, že za výrobek byl odveden recyklační příspěvek. Podobná zákonná úprava by pomohla narovnat konkurenční prostředí i v České republice,“ dodává Zuzana Adamcová.

České zákony nedodržovalo 100 % testovaných, zejména mimoevropských e-shopů

Loňská studie asociace EucoLight ukázala masivní porušování zákonných podmínek napříč Evropou, a to včetně Česka. Analyzovala více než 3000 elektrozařízení dostupných prostřednictvím zahraničních e-shopů v 10 zemích EU. „Výsledky studie ukázaly mimořádně vysokou úroveň nedodržování zákonných předpisů na ochranu životního prostředí v oblasti elektroodpadu,“ shrnuje Zuzana Adamcová.

Porušování pravidel bylo patrné v řadě kategorií produktů. Jako obzvláště problematická se ukázala menší elektrozařízení, například LED žárovky, kde se nedostatky v dodržování předpisů týkaly 78–100 % zkoumaných výrobků nabízených testovanými e-shopy.

„V případě České republiky se zjistilo, že své zákonné povinnosti nedodržuje v podstatě 100 % testovaných e-shopů nabízejících ze zahraničí zboží tuzemským zákazníkům prostřednictvím on-line prodejních platforem. To znamená, že elektrozařízení tyto e-shopy prodávají, aniž by se jakýmkoli způsobem zapojily do systému zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení,“ shrnuje Zuzana Adamcová ze společnosti Ekolamp, která je členem evropské asociace EucoLight.

Za tyto produkty navíc při prodeji často není uhrazena daň z přidané hodnoty. A jelikož se jedná o výrobky, které jsou doručovány ze zahraničí přímo zákazníkovi, není často ani testována bezpečnost těchto výrobků či obsah nebezpečných látek.

„Nedodržování předpisů vede k nekalé soutěži a vzniku tzv. sirotčího elektroodpadu, tedy elektroodpadu, za který nebyly řádně uhrazeny příspěvky na jeho ekologickou recyklaci, který tedy nemusí být řádně recyklován. Tím vzniká riziko závažného poškození životního prostředí. Nemluvě o přímém ohrožení zdraví spotřebitelů používáním výrobků, u kterých nebyla ověřena bezpečnost pro spotřebitele,“ dodává Zuzana Adamcová.


GRAF: Procento výrobků nabízených zejména mimoevropskými e-shopy, u kterých bylo zjištěno, že nejsou v souladu se směrnicí o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (WEEE). V ČR šlo o 100 % testovaných produktů.


 

01.06.2020 18:58

Vzhledem k vývoji počasí, kdy se v řadě měst a obcí průměrné denní teploty pohybovaly pod hranicí 13 °C, topily po loňsku i letos teplárny až do konce topného období, které podle vyhlášky končí posledního května. Přitom předloni se přestalo topit dokonce už v polovině dubna. Podle dlouhodobého průměru se s vytápěním končí v polovině května.

„Topná sezóna byla o 17 dnů delší, než je průměr dekády, který je 238 topných dnů. Nicméně zima byla opět výrazně teplá a konečnou spotřebu tepla ovlivnil i nouzový stav vyvolaný od poloviny března pandemií koronaviru,“ řekl Martin Hájek, ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR. „Podle prvních statistik z tepláren, které dodávají teplo hlavně domácnostem, se odběr tepla snížil minimálně nebo jen v řádu jednotek procent. Ale u tepláren, které dodávají výrazný podíl tepla pro odběratele mimo domácnosti, tedy hlavně pro průmysl a služby, což je vytápění obchodních center, škol a dalších objektů, které zůstaly kvůli koronaviru zavřené, se dodávka snížila až téměř o desetinu loňského odběru,“ dodal Martin Hájek.

V topném období v celorepublikových statistikách žádný zimní měsíc neklesla průměrná teplota pod 0 °C, té se přiblížil jen leden s 0,4 °C. Naopak únor s průměrnou teplotou téměř 4 °C byl nejteplejší za celou dekádu, proti dlouhodobému průměru až o čtyři stupně. Například v Otrokovicích byl vůbec nejteplejší za celou dobu, kdy teplárna měření provádí. V Brně zase za letošní topnou sezonou nezaznamenali žádný den s průměrnou denní teplotou pod minus 5 °C. Něco takového se dosud nikdy nestalo a například v zimě 2010/2011 bylo takových dnů 25. Oproti tomu bylo od října do března v Brně 94 dnů s průměrnou teplotou nad 5 °C. I tento údaj je za posledních deset let rekordní.

K porovnávání topných období slouží takzvané denostupně, což jsou hodnoty vypočtené rozdílem mezi průměrnou venkovní a vnitřní teplotou v bytě, které jsou vynásobené počtem topných dnů. Zatímco průměr topných období poslední dekády v letech 2010 až 2020 (při teplotě v bytech 21 °C) byl 3914 °D (denostupňů), vloni to bylo 3800 °D a letos to bylo 3805 °D. Letošní zima tak vlastně porazila tu loňskou jen o půldenní spotřebu tepla na vytápění. Nejmenší potřeba tepla byla v teplé zimě 2014/2015, pouze 3700 °D. Dlouhodobý normál z let 1969 až 1990 byl pro srovnání 4213 °D.

„Od roku 1990 klesla roční spotřeba tepla pouze pro vytápění bytu nejen následkem oteplování, ale i díky zateplování domů, lepší regulaci topení a změnou našeho chování ze 45 na 15 GJ, tedy na třetinu. Při průměrné ceně necelých 600 Kč/GJ tak domácnosti zaplatí za tepelnou pohodu v průměrném bytě kolem 9000 korun za rok, tedy 750 korun měsíčně,“ doplňuje ekonomické souvislosti Martin Hájek.

Otopné období začíná podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR vždy 1. září a trvá do 31. května následujícího roku. Zahájení, přerušení a ukončení dodávek tepla se odvíjí od průměrných denních teplot venkovního vzduchu a prognózy počasí podle ČHMÚ. Teplárny začínají s dodávkami tepla, jestliže dva po sobě jdoucí dny klesne průměrná denní teplota pod 13 stupňů Celsia a není očekáván další den vzestup teplot. Dodávky tepla jsou přerušeny nebo ukončeny, pokud průměrná denní teplota venkovního vzduchu vystoupí nad +13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat snížení této teploty.

 

01.06.2020 18:40

Stavební firma TM Stav, spol. s r. o. se sídlem v Jasenici nakládala s odpady v rozporu se zákonem o odpadech. Od října 2018 do července 2019 provedla nepovolenou terénní úpravu 5 140 m3 odpadní výkopové zeminy na pozemcích v k. ú. Jablůnka, které však nebyly schváleným zařízením podle zákona o odpadech ani podle stavebního zákona. Za jeho porušení jí inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Brně uložili pokutu 150 tisíc korun.

Inspektoři provedli v únoru 2019 šetření na uvedených pozemcích a zahájili kontrolu společnosti TM Stav, spol. s r.o. „Na místě zjistili rozsáhlou terénní úpravu, která vznikla navážkou výkopové zeminy s příměsí stavebních, demoličních odpadů. Jednalo se například o kusy cihel, dlaždic a pórobetonových tvárnic, části betonových panelů, kusy železných trubek a dutých železných tyčí, plastových rour a fólií, dlažební kostky, kusy dřeva i zbytky rostlinného materiálu. Navážka vytvořila několik teras dosahující místy až deseti metrů,“ řekl Tomáš Augustin, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Brně.

Obviněný porušil jednu ze základních povinností, kterou zákon o odpadech a stavební zákonvyžadují po každém, kdo nakládá s odpady, a to nakládat s nimi pouze v zařízeních (na místech), která jsou k tomu určena. Pouze schválená zařízení splňují veškeré legislativní požadavky a mohou garantovat, že je s odpady nakládáno v souladu se zákonem a není při něm ohroženo lidské zdraví ani ohrožováno životní prostředí.

Firma se proti uložené sankci 150 tisíc korun neodvolala a ta nabyla 22. ledna 2020 právní moci.

01.06.2020 08:28

Teplárna České Budějovice plánuje zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO). Stálo by v místě, kde teplárna provozuje uhelnou výtopnu Vráto. Kapacita by měla být 160.000 tun odpadů a náklady se odhadují na 2,8 miliardy Kč. Počítá s tím Strategie pro zelené město, kterou teplárna dokončila. Koncepci podnik projednává se zastupiteli města. ČTK to řekl předseda představenstva teplárny Václav Král. Město je stoprocentním akcionářem teplárny.

Teplárna, jež dodává teplo a teplou vodu do 29.000 domácností a 250 firem ve městě, chce využívat místní obnovitelné zdroje energie. Energeticky využitelných odpadů se v jižních Čechách ročně vyprodukuje přes 300.000 tun. Teplárna vedle ZEVO také plánuje, že bude využívat dřevní štěpku v novém kotli, vzniknout by také mohlo úložiště energie, které v kombinaci se stávajícími turbínami vytvoří městu zálohu pro případný blackout.

„ZEVO Vráto bude tvořit integrující prvek budoucího systému nakládání s odpady. Přispěje ke splnění evropských cílů. Budějovice jsou přirozeným středem regionu a je zde logický potenciál pro využití vyrobených energií,“ řekl Král.

Výtopna ve Vrátě s kapacitou 66 tun páry za hodinu nebude časem splňovat zpřísňující se emisní limity a teplárna potom její provoz nahradí zařízením pro energetické využití odpadů. Výtopna nyní funguje jako záložní zdroj. „Díky ní zákazníci v Budějovicích neznají, co to je výpadek teplé vody během odstávek hlavního zdroje,“ řekl Král.

Město České Budějovice chce snižovat spotřebu fosilních paliv a reaguje také na zákaz skládkování výhřevných odpadů k roku 2030. Cílem je ukončit spotřebu hnědého uhlí a do roku 2030 omezit fosilní paliva téměř na nulu.

Jako budoucí hlavní zdroje energií zmiňuje vedení teplárny dřevní štěpku, komunální odpady a také jadernou elektrárnu Temelín, která bude od příští topné sezony zásobovat Budějovice díky novému horkovodu. Třicet procent dodávek tepla do budějovické sítě bude z Temelína, zbytek zajistí městská teplárna z vlastních, obnovitelných zdrojů. Zálohou za všechny je zemní plyn, který může teplárna spalovat na dvou kotlích.

Jihočeský kraj zadal loni zpracování studie, jak by bylo možné energeticky využívat komunální odpady. V kraji zatím žádné takové zařízení není. ZEVO chce v Plané nad Lužnicí postavit do roku 2026 firma C-Energy. Náklady odhadl generální ředitel firmy Libor Doležal až na 900 milionů Kč, roční kapacita by měla být 50.000 tun odpadu. V Plané nad Lužnicí funguje ve zkušebním provozu zařízení na spalování 2400 tun plastů. Je to společný projekt firem C-Energy a Eveco Brno, do nějž C-Energy investovala přes 50 milionů Kč. ČTK to řekl mluvčí C-Energy Miroslav Beneš. V jižních Čechách se ze všech odpadů zatím energeticky využije 0,01 procenta, jak dříve informoval Jihočeský kraj.

Záznamy: 1 - 12 ze 9212
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

http://files.tretiruka.cz/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství http://biom.cz/img/biom-ikona.gif
http://files.tretiruka.cz/system_preview_small_200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg http://files.tretiruka.cz/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE

 

 

  

 

 


ODPADOVÉ FÓRUM

 


Květnové číslo -Sběr a svoz odpadů:

ROZHOVOR

  • VELUX bere ochranu klimatu vážně


PANDEMIE COVID 19

  • POLEMIKA: Koronakrize a odpadové hospodářství
  • Koronavirus a zpětný odběr baterií
  • Nevíte už čím se doma zabavit?
  • Dezinfekční prostředky, nové podpultové zboží


CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA - SBĚR A SVOZ ODPADŮ

  • Obec Libňatov aneb třídicí zázrak v přímém přenosu
  • Nový odpadový zákon zapomněl na odpovědnost za recyklaci
  • Nebezpečný elektroodpad v poslanecké sněmovně
  • Lépe sbírat, méně svážet
  • První opravdu komplexní řešení svozu odpadů
  • Žluté popelnice pro zlepšení ekonomiky odpadového hospodářství
  • Chytrý svoz odpadu
  • Optimalizaci separace v obcích
  • Tak jde čas s bioodpadem v Praze
  • Přeměna odpadů na zdroje hledá i letos zajímavé cirkulární projekty
  • Chemická recyklace plastových odpadů II
  • Možnosti vyhledávání nelegálních skládek metodami DPZ
  • Když barvy blednou: Vývoj technologie pro degradaci azobarviv prostřednictvím mikrořas
  • Začátek konce skládkování odpadů
  • Centrum expertů

 

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE O ČASOPISU

 


REKLAMA

 


 

 


DOPORUČUJEME

 

 

KALENDÁŘ AKCÍ

 

  ZAŘADIT AKCI  
Červen    
1.-2.6. 25. konference MĚŘENÍ EMISÍ A OCHRANA OVZDUŠÍ
4.6. Green Deal: legislativa plná příležitostí
10.6. Cirkulární ekonomika v gastronomii
16.6. Nový zákon o odpadech a zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností přelomové změny, které přinášejí
Opakování: 17.6.2020, 28.7.2020, 29.7.2020, 30.7.2020, 8.9.2020, 9.9.2020, 6.10.2020, 7.10.2020
18.6. Energie pro pohon cirkulární budoucnosti
23.6. Odpady ze zdravotnických zařízení z pohledu legislativy a praxe i ve vazbě na COVID 19 a nový zákon o odpadech
Opakování: 24.6.2020
23.6. Dotace pro cirkulární ekonomiku
Září    
2.9. Počítačový kurz EVI 8 pro začátečníky
Opakování: 15.9.2020, 16.9.2020, 10.11.2020, 11.11.2020, 8.12.2020
8.-9.9. Dny teplárenství a energetiky
10.9. Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA)
22.9. Aktuální témata lesního hospodářství
Opakování: 1.10.
22.9. Odpadové hospodářství obce – zákonné povinnosti nejen ve vztahu k průběžné evidenci odpadů efektivní přístup obce k optimalizaci systému odpadového hospodářství – cíle a jejich naplnění
Opakování: 23.9.2020
23.9. Kvalita vnitřního prostředí
24.9. 11. konference o ekovýchově v Praze
30.9. Workshop o odpadech aneb odpadářské minimum - seminář pro ty, kteří v oblasti nakládání s odpady začínají
Říjen    
1.10. Towards New Materiality:
  • DIGITAL CRAFT 1. 10. 2020
  • SENSORY EXPERIENCE 26. 11. 2020
  • DIGITAL CRAFT 1. 10. 2020
6.10. Legislativa ochrany ovzduší – základní povinnosti provozovatelů zdrojů znečišťování ovzduší v roce 2020
Opakování: 7.10.2020
13.10. Připravovaný zákon o odpadech
14.10. Poskytování informací veřejnosti a subjektům údajů. Jak se bránit zneužívání práv?
20.10. Nakládání s odpadními oleji z pohledu evidence, skladování, odstraňování a dokladování
Opakování: 21.10.2020
20.-21.10.

CHELEPO – Chemická legislativa pro průmysl a obchod

Listopad    
2.11. Povinnosti v podnikové ekologii v roce 2020 nejen ve vazbě na nový zákon o odpadech a VUŽ
Opakování: 3.11.2020
3.11. Počítačový kurz EVI 8 pro pokročilé uživatele
Opakování: 4.11.2020
11.-13.11. Ochrana ovzduší ve státní správě XV, teorie a praxe
11.-12.11. CHELEPO – Chemická legislativa pro průmysl a obchod
Prosinec    
2.12. Novela vodního zákona v návaznosti na novelu stavebního zákona jak se nás dotkne „suchá“ novela
Opakování: 3.12.2020