V Úřední věstník Evropské unie (L139, 5.6.2015) bylo dnes zveřejněno prováděcí nařízení Komise, kterým se mění nařízení o poplatcích a platbách Evropské agentuře pro chemické látky podle nařízení REACH. Poplatky a platby stanovené se ročně revidují s ohledem na míru inflace měřenou podle Evropského indexu spotřebitelských cen zveřejněného Eurostatem (+ 1,5 %). Nařízení se nebude vztahovat na platná předložení, která ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost nebyla vyřízena. Nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Dokument ke stažení:

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/864 ze dne 4. června 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 340/2008 o poplatcích a platbách Evropské agentuře pro chemické látky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH)

AVÍZO Ceny elektřiny klesají. Projeví se to na rodinných účtech? Pozvání do druhé části pořadu Otázek Václava Moravce přijala ředitelka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Témata: legislativní postavení předsednictva ERÚ, zásah PČR v ERÚ, schválené znění novely energetického zákona, odnímání licencí na provoz FVE. Host první části pořadu bude guvernér ČNB Miroslav Singer.

Evropská komise dnes schválila Integrovaný regionální operační program, který přinese do České republiky v příštích letech investice ve výši přibližně 4,64 mld. EUR pro nové programové období 2014–2020. Jedná se o sedmý schválený program v pořadí. Projektové žádosti bude možné podávat od druhé poloviny roku 2015 s postupně vyhlašovanými výzvami. Program bude řízen Ministerstvem pro místní rozvoj.

Hlavním cílem Integrovaného regionálního operačního programu je podpora regionální konkurenceschopnosti, vyváženého rozvoje území České republiky a zlepšení kvality života obyvatel. Potřeba směřovat podporu do oslabených regionů je umocňována trendem posledních let, kdy životní úroveň a ekonomický rozvoj v některých částech České republiky i vlivem nedávné ekonomické krize stagnovaly či dokonce klesaly.

Integrovaný regionální operační program je rozdělený do čtyř hlavních oblastí. Zahrnuje široké spektrum aktivit: dopravní infrastrukturu a obslužnost, sociální problematiku, zdravotnictví, vzdělávání, kulturu, e-government, energetické úspory v oblasti bydlení, územní dokumentaci obcí a další. Je financovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Mezi priority, které budou podpořeny z IROPu, patří:

• 729 km rekonstruovaných nebo modernizovaných silnic,

• 225 km nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras,

• 1 341 podpořených vzdělávacích zařízení,

• 5000 sociálních bytů

• 383 podpořených sociálních podniků

• 43 revitalizovaných památkových objektů

• 83 modernizovaných pracovišť zdravotní péče

DOPORUČUJEME Ke Světovému dni životního prostředí pořádá VUV TGM v sobotu 6. června od 10:00 do 14:00 hodin „Den otevřených dveří Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v.v.i.“ Každou celou hodinu začne prohlídka odborných pracovišť. Na vlastní oči tak bude možné vidět: hydraulické modely plavebního stupně Děčín či vodního díla Hněvkovice, Českou kalibrační stanici vodoměrných vrtulí, laboratoře VÚV TGM (stanovení množství nelegálních drog, radioekologie, domovní ČOV), pracoviště odboru aplikované ekologie (mj. živé ryby, úhoři).

Městskou hromadnou dopravou se na VUV TGM dostnete autobusem č. 107 nebo 147 od stanice metra Dejvická (zastávka Hydrologický ústav) nebo přívozem lodí P2 z Podhoří do zastávky V Podbabě a 5 až 10 minut chůze proti proudu řeky Vltavy.

Den otevřených dveří VÚV TGM návštěvníkům nabídne:

– prohlídku hydraulického modelu plavebního stupně Děčín

Ve velké hydraulické laboratoři lze vidět fyzikální model navrhovaného plavebního stupně Děčín v měřítku 1:70. Na tomto modelu se prováděla řada výzkumů, např. optimalizace funkčních objektů, výzkum biokoridoru nebo zimního režimu plavebního stupně.

– prohlídku České kalibrační stanice vodoměrných vrtulí

Velký pokusný žlab byl vybudován již v roce 1930. Napájí se vodou z plavebního kanálu Trojského jezu a měří 252,5 m.

– prohlídku Laboratoří VÚV TGM

V laboratořích se například provádí stanovení množství nelegálních drog, radioekologie, kontrola vlivu Jaderné elektrárny Temelín a Jaderné elektrárny Dukovany na hydrosféru, optimalizace provozu a zvýšení účinnosti čištění odpadních vod z malých obcí.

– návštěvu pracoviště odboru aplikované ekologie s živými úhoři

Zítra je připraven i speciální program pro děti. Na malé i velké návštěvníky čekají soutěže o deštníky, pláštěnky nebo čelové svítilny.

Soubory ke stažení:

pozvánka na Den otevřených dveří VUV T. G. Masaryka, v.v.i. (0,3 MB)

Cenu Josefa Vavrouška, která se už od roku 1997 za konkrétní činy pro zdravé životní prostředí a udržitelný rozvoj, včera převzal profesor Josef Fanta, zakladatel Krkonošského národního parku a iniciátor záchrany krkonošských lesů po imisní kalamitě z 80. let minulého století.

Josef Fanta byl jako mladý třicátník pověřen v roce 1962 úkolem připravit zřízení národního parku v Krkonoších, jak s tím počítal tehdejší Územní plán rajonu Krkonoš. Josef Fanta tehdy během roku jen s malým týmem spolupracovníků opravdu vše připravil tak, že mohl být 17. Května 1963 Krkonošský národní park opravdu oficiálně založen. Fanta se stal tehdy náměstkem jeho prvního ředitele Miroslava Klapky, se zodpovědností za výzkum a ochranu přírody. Založil a stal se prvním šéfeditorem odborného periodika Opera Corcontica (Krkonošské práce), který vychází a slouží odborné veřejnosti dodnes. Na starost dostal také Krkonošské muzeum ve Vrchlabí poté, co jej roku 1967 Správa KRNAP vzala pod svá křídla. Na začátku sedmdesátých let musel z politických důvodů ze své práce odejít a následoval tak svého ředitele Miroslava Klapku. Fanta nakonec odešel i z Československa. Až do devadesátých let pak působil v Nizozemí – zpočátku na Univerzitě v Amsterdamu, převážně však poté na Univerzitě ve Wageningen. Po revoluci působil rovněž jako profesor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Cenu Josefa Vavrouška uděluje každoročně Nadace Partnerství. Smyslem Ceny je ocenit konkrétní činy pro zdravé životní prostředí a udržitelný rozvoj. Josef Vavroušek byl jako federální ministr životního prostředí jedním z hlavních představitelů konceptu trvale udržitelného života nejen u nás, ale i v rámci celé Evropy.

Dvacetiletý zakladatel společnosti The Ocean Cleanup oznámil koncem května, že brzy vypustí na hladinu speciální plošiny, které budou sbírat odpadky a čistit tak oceány. Dojde k tomu ve vodách mezi Japonskem a Jižní Koreou u souostroví Tsushima, kde se plošina ukotví a za využití podmořských proudů bude zachytávat odpad.

Plošiny ve tvaru rejnoka, které mají odolat i nepřízni počasí, využívají právě tyto proudy ve svůj prospěch. Ukotvené čisticí systémy o rozpětí ramen dva kilometry (v budoucnu se počítá s rozpětím až 100 kilometrů) tak budou lapat odpadky připlouvající blíže díky oceánským vírům.

Do roku 2020 by měla být schopna sesbírat zhruba 70 milionů kilogramů plastového odpadu. Finanční náročnost projektu by měla činit jen tři procenta z ceny konvenční čisticí metody a bude také daleko rychlejší. Boyan Slat počítá s tím, že projekt nebude jen obecně prospěšný, ale plánuje využití odpadu k prodeji a dalšímu zpracování, což by mělo vynést přes 500 milionů dolarů. To rázem dělá z neziskového projektu výnosný podnik.

Zdroj: Aktuálně.cz (Celý článek ZDE)

Foto: https://twitter.com/BoyanSlat/

"Dosud ale neexistuje celkově provázaná koncepce. Je tu například myšlenka podporovat mořské větrné elektrárny, které mohou být poměrně rychle konkurenceschopné. Začínáme je budovat a integrovat do systému, jenže na to nemáme vybudovanou dostatečnou infrastrukturu. Náklady na její budování se ještě do systému promítnou. K tomu je ale ještě třeba připočítat náklady na jeho technickou regulaci. V České republice k tomu konkrétní čísla nabízí národní akční plán pro chytré sítě. Ta čísla jsou poměrně vysoká. Bylo by férové si říci, že Evropa tedy chce snižovat emise a být lídrem v obnovitelných zdrojích, ale elektřinu kvůli tomu bude mít stále dražší než zbytek světa. Je to vývoj, který chceme?" říekl k projektu energetické unie ředitel pro strategii skupiny EP Energy Jiří Feist. EurActiv s ním mluvil také o obchodování s emisemi a státní podpoře v energetice. Rozhovor čtěte ZDE.

Zdroj: EurActiv.cz

Od počátku své existence usiluje Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR), jehož členové vyrábějí a dodávají pitnou vodu pro více než 9,5 milionu obyvatel naší země, o rychlejší tempo obnovy vodohospodářské infrastruktury v České republice s cílem minimalizovat rizika poruch, havárií, ztrát vody v potrubní síti a zlepšení kvality pitné vody pro občany ČR.

Vodohospodářská infrastruktura a především vodovodní a kanalizační sítě jsou ale podle SOVAK ČR na mnoha místech země za horizontem své životnosti, a tento stav nelze dále prohlubovat. Přímým důkazem pravdivosti tvrzení SOVAK ČR se staly nedávné problémy v Praze, stejná situace se ale může opakovat kdekoli na území ČR.

SOVAK ČR v této souvislosti konstatuje, že majiteli vodohospodářské infrastruktury, to je vodovodních a kanalizačních sítí a technologií, jsou v drtivé většině větší i menší obce a města, a právě tyto subjekty by se podle SOVAK ČR měly starat o tento majetek s péčí řádného hospodáře, jak jim to ukládá celá řada platných zákonů. „Občané naší země si zvykli na bezproblémové zásobování kvalitní pitnou vodou, aby tomu ale mohlo být i nadále, musí se pro to také něco udělat. To nejdůležitější je zvýšit tempo obnovy vodovodních a kanalizačních sítí, což je v zájmu všech občanů ČR,“ říká předseda představenstva SOVAK ČR František Barák.

Řešením nevyhovujícího stavu nejsou přitom podle názoru SOVAK ČR snahy o vypovídání smluv mezi majiteli vodohospodářské infrastruktury (obcemi a městy) a vodohospodářskými subjekty, které jsou provozovateli této infrastruktury, ale větší důraz na kontrolu, případně revizi vodohospodářských plánů, jejichž smyslem je právě obnova majetku. Obce a města by také měly podle SOVAK ČR investovat veškeré finanční prostředky, které získají od vodohospodářských subjektů zpět do obnovy a rekonstrukce sítí, což se v současné době v takové míře, jak by to bylo možné, neděje.

Nárůstu potřebných investic by také podle SOVAK ČR pomohla změna daňového prostředí v oblasti vodohospodářství. Poplatky za vodu jsou v ČR zatíženy v celém středoevropském regionu nejvyšší DPH ve výši 15 procent, což kromě toho, že se tím zvyšuje cena vody, také částečně omezuje investice do obnovy majetku. Poplatky za odběr podzemní a povrchové surové vody, které platí vodárenské společnosti státu, jsou rovněž značné a nejsou účelně využívány na ochranu a rozvoj zdrojů vody.

Hodnota vodárenského majetku v ČR v současné době přesahuje hodnotu jednoho bilionu korun, na jednoho obyvatele tak připadá hodnota v průměru kolem 100 tisíc korun. „Na obnovu majetku bychom potřebovali ročně investovat 18 až 20 miliard, realita je však jiná a investice se pohybují kolem 9 až 10 miliard korun,“ zdůrazňuje František Barák.

Přes dlouhodobý deficit investic patří vodárenství v ČR ke špičce v rámci EU i celého světa. „Tuto vysokou laťku ale můžeme dlouhodobě udržet jen tehdy, pokud se budeme o vodohospodářskou infrastrukturu cíleně pečovat a obnovovat jí,“ uzavírá František Barák.

Zdroj: SOVAK ČR

Evropská komise schválila OP Rybářství 2014 - 2020, který připravilo Ministerstvo zemědělství. Čeští produkční rybáři z něj budou v příštích šesti letech čerpat dotace například na zařízení pro chov ryb nebo modernizaci a výstavbu zpracoven ryb.

Tuzemští rybáři a producenti ryb budou čerpat dotace z Evropského námořního a rybářského fondu prostřednictvím OP Rybářství, který České republice odsouhlasila Evropská komise.

„Naši rybáři získají do roku 2020 z prostředků Evropské unie zhruba 855 milionů korun a z národního rozpočtu přibližně 245 milionů korun. Celkem pro ně bude v novém OP Rybářství připraveno přibližně 1,1 miliardy korun,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Oproti OP Rybářství 2007 - 2013 je rozpočet nového programu navýšen a české rybářství si tak polepší zhruba o 107 milionů korun.

„Zaměření dotací v novém OP Rybářství bude širší, budou o ně moci požádat například začínající rybáři na rozjezd svého podnikání. Největší díl podpory budeme směřovat na výstavbu, rozšíření a modernizaci sádek, líhní a rybníků nebo na vybavení do rybochovných zařízení,“ uvedl Marian Jurečka.

OP Rybářství 2014 – 2020 je zacílen mimo jiné také na rozvoj rybářské turistiky, zpracovávání údajů o akvakultuře a efektivnější sledovatelnost ryb a rybích produktů. Bude možné také žádat o dotaci na rozšíření, modernizaci a výstavbu zpracoven ryb, například na zařízení pro vlastní zpracování ryb, finální úpravu, balení a značení výrobku. Výrazným posunem oproti OP Rybářství 2007 - 2013 je rozsáhlejší podpora recirkulačních zařízení a průtočných systémů pro chov ryb, které zajistí vyšší produkci a rovnoměrné dodávky ryb na trh po celý rok.

O první dotace například na investice do akvakultury nebo nákup recirkulačního zařízení pro chov ryb mohou rybáři požádat v říjnu 2015.

V Úředním věstníku Evropské unie (L137/10, 4.6.2015) vyšla Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/863 ze dne 31. března 2015, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o seznam omezených látek. Citovaná směrnice stanovuje pravidla pro omezení používání nebezpečných látek (používání olova, rtuti, kadmia, šestimocného chromu, polybromovaných bifenylů a polybromovaných difenyletherů) v elektrických a elektronických zařízeních (EEZ). Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2016.

Dokument ke stažení:

Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/863 ze dne 31. března 2015, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o seznam omezených látek

Elektřina na burze nebyla ještě nikdy tak levná jako v posledních dvou týdnech. Zatímco energetický sektor v celé Evropě trápí poklesy tržeb a musí zavírat i relativně nové elektrárny, zákazníci opět mírně ušetří. Pokles cen je za posledních sedm let navíc tak razantní, že lehce překryje i vysokou podporu zelené energie. V létě 2008, v době svého vrcholu, se cena jedné megawatthodiny na celý následující rok dotkla na pražské energetické burze úrovně 90 eur. Nyní opakovaně klesla pod hranici 31 eur za megawatthodinu. Otázkou zůstává, jak moc se promítne nízká cena elektřiny do účtů firem či domácností. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Ochránkyně uspěla s návrhem, aby Ministerstvo vnitra sjednotilo způsob, jakým různé úřady a úředníci veřejné správy vyřizují e-maily od občanů. Nová metodika ministerstva stanovila jasná pravidla, kdy mají úřady vyřizovat e-maily i bez elektronického podpisu a kdy mají odesílatele vyzvat k jeho doplnění, aby bylo možné e-mail považovat za podání podle správního řádu.

Kdy má úřad vyžadovat u e-mailů občanů či firem elektronický podpis a kdy mají věc bezodkladně vyřídit i bez něj? V podnětech občanů zaznamenala veřejná ochránkyně práv značnou roztříštěnost v přístupu úřadů k otázce, jak nakládat s e-maily bez elektronických podpisů. Pomocí dotazníků proto prověřila praxi ministerstev, krajských úřadů a obcí s rozšířenou působností a setkala se s různými přístupy. Na jedné straně stál velmi striktní názor, že takový e-mail nemá zákonem požadovanou formu, proto na něj úřad nahlíží, jako kdyby neexistoval, informace v něm obsažené nezohledňuje a nijak na něj nereaguje. Počet úřadů s takovou praxí byl však jen mizivý. Na opačné straně se pak ochránkyně setkala s přístupem méně formálním a vůči odesílateli vstřícnějším, kdy úřad vyřizuje i e‑maily bez uznávaného elektronického podpisu. Mezi těmito dvěma pohledy se pak vyskytovala celá škála možností, počínaje rozlišováním podle typů dokumentů, poučováním odesílatelů o nutnosti doplnit elektronický podpis apod.

Pozitivním zjištěním ochránkyně byla skutečnost, že i když odesílatel elektronický podpis na výzvu nedoplní, většina úřadů na takový e-mail reaguje stejně jako na jiné písemnosti, a to ať jde o podání nebo podněty ve smyslu správního řádu.

Podle ochránkyně však současné různé praktiky jednotlivých správních úřadů mají za následek zmatení občanů a porušování jejich legitimních očekávání. Jestliže někdo komunikuje s úřady běžně e-mailem bez elektronického podpisu a dosud to nezpůsobovalo žádné problémy, pokud by pak narazil na úřad, který naopak na elektronickém podpisu trvá a ještě ke všemu ho o tom nepoučí, snadno může dojít k újmě občana na jeho právech (např. neuznání odvolání a propad lhůty).

Dokument ke stažení:

Metodika Vyřizování elektronických podání, podnětů a jiných písemností podle správního řádu s důrazem na vyřizování úkonů bez uznávaného elektronického podpisu

Novela energetického zákona, kterou prezident republiky Miloš Zeman podepsal dne 21. května 2015 vychází ve Sbírce předpisů pod číslem 131/2015 Sb. Připomínáme, že novelou zákona se dne 13.5. rozhodl Senát nezabývat a novela tak postoupila do dalšího legislativního procesu. Novela bude účinná od 1. ledna 2016.

Jednou z důležitých změn je významné snížení administrativy zátěže pro podnikatele, a také pro fyzické osoby či domácnosti, které si budou chtít ke svým domům pořídit malé zdroje energie do 10 kW a vyrábět si tak energii ke krytí své vlastní spotřeby. Typicky se může jednat o malé solární elektrárny na střechách či malé kogenerační jednotky. Současný stav, kdy k takové instalaci je třeba získat licenci od ERÚ, byl pro občany zbytečně zatěžující.

Novela zákona o podporovaných zdrojích přináší kromě rozšíření kompetencí ERÚ zejména změnu způsobu stanovení plateb na podporu obnovitelných zdrojů, které se budou nadále stanovovat podle velikosti jističe. Zákon zajišťuje, že žádný spotřebitel elektřiny při zachování současné spotřeby nezaplatí více než dnes. Pokud by totiž platba napočtená podle velikosti jističe byla větší než v současnosti, obsahuje návrh zákona pojistku, že spotřebitel elektřiny zaplatí maximálně stejně jako dosud. U odběratelů s vyšší spotřebou elektřiny nebo jejím rovnoměrným odběrem pak naopak dojde ke snížení plateb na podporu obnovitelných zdrojů. To se týká zejména velkoodběratelů elektřiny (průmysl), ale také dalších odběratelů, kteří ji využívají ve větší míře.

Zákon také rozšiřuje, v souladu s programovým prohlášením vlády, provozní podporu pro teplo z OZE - na výrobny tepla využívající zemědělské odpady z živočišné výroby nebo využívající komunální odpady. Naproti tomu dojde k úspoře dotací na decentrální zdroje a na daňových osvobození pro elektřinu z OZE, takže celkový dopad novely na státní rozpočet by neměl přesahovat částku cca 5,2 mld. Kč.

Novela zákona také počítá se řízením Rady ERÚ.

Psali jsme:

První legislativní změna novely energetického zákona je na světě (28.5.2015)

Vládní kabinet na svém dnešním jednání schválil Národní akční plán jaderné energetiky (NAP JE), který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem financí. Ten počítá 
s výstavbou nových jaderných bloků na lokalitě Dukovany i v Temelíně. Na materiál NAP JE bude dále navazovat předložení studie konkrétního způsobu výstavby nových jaderných bloků.

NAP JE je navazujícím materiálem na nedávno schválenou Státní energetickou koncepci (více ZDE) a popisuje možnosti dalšího rozvoje jaderné energetiky v České republice. Právě ta totiž bude hrát společně s obnovitelnými zdroji důležitou roli v budoucím energetickém mixu s klesajícím podílem fosilních paliv.

„Abychom byli schopni zajistit energetickou soběstačnost a bezpečnost naší země, je nezbytné zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v lokalitě Dukovany a jednoho bloku v lokalitě Temelín, a to s možností rozšíření na dva bloky v obou lokalitách,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek s tím, že zejména z důvodu udržení kontinuity provozu v lokalitě Dukovany je  z pohledu státu klíčová výstavba bloku v této lokalitě a jeho spuštění do roku 2037.

Kvůli vysoké míře nejistoty ohledně budoucí situace na trhu s elektřinou obsahuje dokument doporučení pokračovat v  procesu přípravy a výstavby nového jaderného zdroje ve dvou fázích.

V první fázi je stěžejní uchovat pro ČR všechny potřebné kapacity pro budoucí výstavbu nových zdrojů, což znamená, že je potřeba neprodleně pokračovat v přípravných pracích vedoucích k výstavbě.

Ve druhé fázi by mělo dojít k posouzení, zda se tržní situace již stabilizovala a je možné postavit nové zdroje na komerční bázi, nebo zda tržní deformace přetrvávají a nové jaderné zdroje není možné vystavět bez poskytnutí vládních garancí. V tomto případě musí stát rozhodnout, zda a jakou formu garancí investorovi poskytne. Rozhodnutí pak musí být učiněno nejpozději před vydáním stavebního povolení, což podle předpokladů odpovídá období kolem roku 2025.

Jedním z prioritních úkolů dokumentu byla též identifikace možných investičních a obchodních modelů umožňujících výstavbu nového jaderného zdroje. V tomto ohledu byly představeny a detailně analyzovány tři možné varianty, které jsou realizovatelné v prostředí České republiky.

• investice prostřednictvím stávajícího majitele a provozovatele jaderných elektráren společností ČEZ, a. s., popř. její 100% vlastněnou dceřinou společností

• investice prostřednictvím privátního investorského konsorcia, tzn. sdružení investorů s cílem dosažení určitého cíle (ČEZ, finanční investor, velký odběratel, dodavatel jaderného bloku atd.)

• přímá výstavba ze strany státu nově založeným státním podnikem

Právě variantu výstavby pod vedením nové dceřiné společnosti firmy ČEZ označil několikrát za nejpravděpodobnější scénář i Mládek a při květnové návštěvě elektrárny Dukovany ji podpořil i premiér Bohuslav Sobotka (více ZDE). Ministr financí Andrej Babiš prosazuje, aby výstavbu nového bloku v Dukovanech, který podle dřívějších vyjádření politiků zřejmě přijde na řadu jako první, financoval samotný ČEZ.

Na materiál NAP JE bude dále navazovat předložení studie konkrétního způsobu výstavby nových jaderných bloků v ČR s vybraným obchodně-investičním modelem a ostatními nutnými kroky pro zajištění výstavby s ohledem na zvolený model. Tato studie by měla být vládě ČR předložena do 31. 12. 2015.