Dnes proběhlo na Ministerstvu životního prostředí vypořádání mezirezortního připomínkového řízení k Plánu odpadového hospodářství ČR pro období 2015 – 2024 (POH ČR). Jednání se zúčastnily zainteresované subjekty, které vznesly k návrhu POH ČR zásadní připomínky. Více než čtyřhodinová diskuze vedla k vysvětlení řady nejasných bodů a byly zodpovězeny otázky dalšího vývoje odpadového hospodářství.

Zásadní otázkou, kterou se bude ministerstvo ještě na nejvyšší úrovni zabývat, je způsob vykazování dat za produkci a nakládání s odpady Evropské komisi prostřednictvím jejích dvou Generálních ředitelství (Eurostat a Životní prostředí).

POH ČR, jako strategický rámec pro rozvoj nakládání s odpady podle hierarchie nakládání s odpady, by měl začít platit od ledna 2015. Zároveň bude podkladem pro přípravu krajských plánů odpadového hospodářství a jasným ukazatelem směru pro předcházení vzniku odpadů, náhradu primárních zdrojů odpady, pro recyklaci a využívání odpadů s jasným cílem odklonu odpadů ze skládek.

POH ČR je navázán na ostatní strategické dokumenty ČR i na Operační program Životní prostředí 2014 - 2020, jenž bude hlavním zdrojem veřejných finančních prostředků pro podporu výstavby nebo modernizace stávajících kapacit pro nakládání s odpady.

Nejpozději do konce letošního listopadu ještě před odesláním konečné podoby POH ČR ke schválení vládě ČR, vypracuje MŽP ekonomickou analýzu nakládání s odpady a stanovisko SEA (strategické posuzování vlivů na životní prostředí), které představí ministr Richard Brabec poradnímu orgánu pro odpady - Radě pro odpadové hospodářství.

Rada pro odpadové hospodářství: Rada pro odpadové hospodářství je jedním z poradních orgánů ministra. Je složena ze zástupců rezortů, krajů, vysokých škol i profesních asociací a vyjadřuje se k důležitým oblastem odpadového hospodářství. Statut Rady

Předmětem plnění veřejné zakázky je na základě důkladné analýzy trhu zpracovat referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách pro stacionární zdroje neuvedené v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci, v platném znění, a tím umožnit Řídicímu orgánu OPŽP u zdrojů znečišťování ovzduší celkové vyhodnocení aplikace nejlepších dostupných technik v rámci PO2 a PO3 OPŽP, a dále pak usnadnit žadatelům o finanční podporu z evropských fondů na oblast ochrany ovzduší orientaci ve volbě nejefektivnějších technik za účelem zvýšení environmentálních přínosů finančních prostředků poskytovaných z připravovaných programů na programové období 2014+. Zahájení plnění veřejné zakázky: 01/2015 (po podpisu smlouvy s vybraným uchazečem, který se předpokládá k 12/2014). Předpokládané ukončení plnění veřejné zakázky je 06/2016.

Zadavatel: Ministerstvo životního prostředí (MŽP)

Odhadovaná hodnota bez DPH: 4.140.000 Kč

Druh: oznámení předběžných informací

Typ: opravný

Změna klimatu bude pro nový Evropský parlament i novou Komisi klíčovým tématem. Bývalá irská prezidentka a nyní zvláštní vyslankyně OSN pro otázku klimatické změny Mary Robinson vůbec nepochybuje o tom, že je nezbytně nutné nastartovat v této oblasti intenzivní činnost. Během svého včerejšího setkání s předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem vyzvala evropské politiky, aby se postavili do čela řešení problému klimatických změn.

Jak ukázaly letošní bleskové povodně, které zasáhly velkou část Balkánu, i ničivé lesní požáry, které řádily několik posledních letních období v jižní Evropě, členské země EU nejsou vůči dopadu klimatických změn imunní. Před setkáním s Martinem Schulzem nám zvláštní vyslankyně OSN pro otázku klimatické změny Mary Robinson řekla: "Už i lidem ve vyspělejších částech světa začíná být jasné, že klima začíná mít opravdový dopad i na ně. Změny klimatu mají za následek extrémní povětrnostní podmínky a větší výskyt záplav i sucha."

Vyslankyně OSN se domnívá, že i přes mnohé problémy, kterým evropské země čelí, je změna klimatu velmi naléhavou otázkou: "Musí být v popředí zájmu vedoucích představitelů EU, zejména na říjnovém zasedání Evropské rady. Je velmi důležité, aby přijali balíček Komise pro snížení emisí skleníkových plynů o 40 % [ve srovnání s rokem 1990, pozn. red.] do roku 2030," říká Mary Robinson.

V únoru Evropský parlament schválil požadavek, aby členské státy splnily závazné národní cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a emisí skleníkových plynů. Mary Robinson říká, že Evropský parlament hraje v boji proti změně klimatu "stále významnější roli". "[Parlament] bude muset implementovat balíček, který evropští lídři přijmou na říjnovém zasedání Rady, a jsem ráda, že mnozí poslanci naléhavost otázky klimatu velmi dobře chápou."

Mary Robinson tvrdí, že řešení problému změny klimatu je v hospodářském zájmu Evropy: "Jde o pracovní místa pro budoucnost. Evropské země musí být ve svém vlastním zájmu ambiciózní. Vím, že se teď mluví o celoevropské energetické politice; myslím, že je důležité, aby šlo, co je to možné, o energii z obnovitelných zdrojů," říká.

Mary Robinson byla v letech 1997-2002 Vysokou komisařkou OSN pro lidská práva. A globální oteplování má podle ní s otázkou lidských práv hodně do činění. Jak změna klimatu ohrožuje rozvojovou politiku? "Úsilí vynakládané na rozvojovou pomoc by mohlo být vlivem klimatu zvráceno, takže musíme naléhavě řešit zmírnění jeho dopadů, ale zároveň musíme pomoci chudším zemím, aby se zvýšila odolnost místních komunit a zlepšil transfer technologií. Mohli bychom změnit životy 1,3 miliardy lidí, kteří nemají přístup k elektřině, protože solární energie je mnohem levnější."

Vyslankyně OSN doufá, že Klimatický summit, který proběhne 23. září v New Yorku, bude mezníkem v boji proti změně klimatu: "Myslím, že je stále více potřeba přijímat důležitá rozhodnutí, počínaje Klimatickým summitem. Zjistila jsem, že naše obvyklé jednání s troškou 'zeleného' navrch nás k nim nedovede. Musíme skutečně změnit směr a já doufám, že evropští lídři budou stát v čele této změny."

Europoslance čeká rušný podzim:

Léto končí a je na čase podívat se, o čem budou poslanci Evropského parlamentu jednat a rozhodovat během podzimních měsíců. Důležitých témat je celá řada: změna klimatu, zahraniční politika, imigrační krize, rozpočet EU na příští rok, nová Evropská komise. V otázce změny klimatu se Parlament zaměří na snižování emisí CO2 a na nízkouhlíkové hospodářství. Vzhledem k tomu, že EU pokrývá více než 60 % své spotřeby zemního plynu a 80% spotřeby ropy dovozem, další klíčovou otázkou podzimu je energetická bezpečnost.

Vláda na svém zasedání 10. září schválila jmenování devíti nových členů do Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Rada pro výzkum, vývoj a inovace je tak kompletní, má 17 členů. První zasedání Rady je naplánováno na 16. září 2014. Rada je odborným a poradním orgánem vlády České republiky. Rada pro výzkum, vývoj a inovace je odborným a poradním orgánem vlády. Zabezpečuje zejména přípravu Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací, hodnotí výsledky výzkumných organizací a zpracovává priority aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací České republiky. Počátkem července kabinet skoro polovinu rady odvolal. S obměnou počítal vicepremiér pro oblast vědy Pavel Bělobrádek už při svém nástupu do funkce.

Mohlo by Vás zajímat:

Nový komisař pro vědu, výzkum a inovace. Dne 10. září 2014 představil budoucí předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker nominované komisaře svého chystaného kabinetu. Portfolio vědy, výzkumu a inovací získal portugalec Carlos Moedas, který bude mít na starosti činnosti DG RTD a relevantní části výkonných agentur ERCEA, EASME, INEA a REA. Společné výzkumné středisko Evropské komise (DG JRC) spadá nově pod komisaře pro vzdělává, kulturu a mládež.

Přehled nových členů:

PhDr. Pavel Baran, CSc.

Bývalý ředitel Filosofického ústavu AV ČR do dnes působí v jeho vedení. Ve své vědecké činnosti se zaměřuje hlavně na propojení vědy a politiky.

prof. Ing. Petr Dvořák, CSc.

Prorektor pro výzkum a přednosta Biologického ústavu Lékařské fakulty MU. Zabývá se molekulární biologií a výzkumem kmenových buněk.

doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA

Děkan VŠFS v Praze a šéf Asociace malých a středních podniků. Stojí také v čele společnosti Sindat zabývající se obchodním poradenstvím.

doc. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D.

Vedoucí vědecký pracovník Národohospodářského ústavu AV ČR a docent ekonomie na Karlově univerzitě.

doc. RNDr. Jan Konvalinka

Prorektor pro vědeckou činnost UK a vedoucí pracovník Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR se podílel například na výzkumu proteinů viru HIV.

doc. Ing. Jaroslav Machan, CSc.

Člen Vědecké rady ČVUT je rovněž vedoucím zvláštních projektů elektrostrategie a výzkumu Technického vývoje společnosti Škoda Auto.

Mgr. Arnošt Marks, Ph.D.

Náměstek Pavla Bělobrádka je rovněž ředitelem vládní sekce pro vědu, výzkum a inovace. Studoval sociální antropologii a etologii v Anglii a Mongolsku.

prof. MUDr. Eva Syková, DrSc, FCMA

Ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR je významnou českou vědkyní, lékařkou, ale i političkou. Od roku 2012 zasedá v Senátu za Prahu 4.

prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.

Přednosta kliniky vnitřního lékařství pražského IKEM, toto významné pracoviště vede už dvacet let. 

Přehled stávajících členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace najdete - ZDE

Zdroj: vláda ČR, HN, ČTK

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek jmenoval ke dni 12. září 2014 do funkce ústředního ředitele Státní energetické inspekce (SEI) Pavla Gebauera. Pavel Gebauer v čele inspekce nahradí Petra Holoubka, který byl dosud pověřen jejím řízením. Za svou základní prioritu nový ústřední ředitel označil transformovat SEI pro plnění nových úkolů v oblasti hospodaření s energií.

"Inspekci čekají náročné úkoly. Je potřeba zvýšit informovanost veřejnosti o činnostech inspekce a jejich výsledcích. SEI se bude muset intenzivněji věnovat oblasti průkazů energetické náročnosti budov, kontroly kotlů, klimatizací a ekodesignu. Budeme muset vybudovat nový systém kontroly penalizace nízkoúčinné výroby elektřiny z hnědého uhlí. Dále chci lépe využívat získaných vědomostí z prováděných kontrol a tyto zkušenosti aktivně předávat Ministerstvu průmyslu a obchod tak, aby mělo zpětnou vazbu a podklady pro případné legislativní změny," uvedl Gebauer.

Pavel Gebauer je absolventem Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě. Od roku 2006 působil na Ministerstvu průmyslu a obchodu, od července 2012 zastával pozici ředitele sekce energetiky. Dále působí jako člen vládní rady Mezinárodní energetické agentury a předseda Rady SURAO.

Foto: biom.cz

Vědci to přičítají hlavně postupnému odstraňování některých látek z chladiv a sprejů od 80. let. Ochranná vrstva se začala ztenčovat koncem 70. let minulého století. Vědci začali bít na poplach a v roce 1987 vstoupil v platnost takzvaný montrealský protokol. V něm se drtivá většina států světa zavázala ke kontrole výroby chemických látek poškozujících ozonovou vrstvu a k postupnému omezení jejich používání. Poprvé po 35 letech vědci mohou potvrdit statisticky významný a trvalý nárůst stratosférického ozonu. V letech 2000 až 2013 jeho úroveň v klíčových severních zeměpisných šířkách vrostla o čtyři procenta.

Citlivá ozonová vrstva chrání planetu před škodlivým slunečním zářením, které způsobuje rakovinu kůže a ničí úrodu. Ozon je označením pro tříatomové molekuly kyslíku, které se se stoupající teplotou a klesajícím tlakem rozkládají na obyčejný dvouatomový kyslík. Proces urychlují některé chemické sloučeniny a radikály, které unikají z průmyslově vyráběných chlor-fluorovaných uhlovodíků (CFC), včetně freonů. Ty se dříve hojně využívaly v chladicích zařízeních nebo jako hnací médium ve sprejích.

Mechanismus vzniku ozonové díry studují vědci v Praze

Ničení ozonu a ozonové vrstvy skrze děje v atmosféře na detailní molekulové úrovni studoval výzkum vědců z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Soustředili se přitom především na takzvané vodní klastry, což jsou soubory několika set molekul vody. Ve své unikátní laserové aparatuře je uváděli do styku s dalšími molekulami běžnými v atmosféře, například halogenovodíky nebo freony, a svítili na ně při tom ultrafialovým světlem napodobujícím sluneční záření. Simulovali a detailně tak zaznamenávali procesy, ke kterým v atmosféře dochází na úrovni molekul včetně těch, které vedou k ničení ozonu. Za tento základní výzkum vznikající v českém laboratorním prostředí získal letos hlavní řešitel Michal Fárník a jeho tým Cenu předsedy Grantové agentury.

„Předpovědi vývoje ozonové vrstvy jsou velice složité a různé modely se v tom velice, často až zásadně liší,“ říká Michal Fárník, vedoucí skupiny Dynamiky molekul a klastrů Ústavu fyzikální chemie. „Abychom je mohli dostatečně zpřesnit, musíme mít podrobné znalosti právě o těch detailních procesech na molekulové úrovni,“ dodává s tím, že popsat základní mechanismus vzniku ozonové díry se vědcům podařilo už v osmdesátých letech minulého století, další výzkum ale od té doby pokračuje.

Stratosféra, ve které se nachází ozon chránící Zemi před ultrafialovým zářením ze Slunce, je relativně suchá. Voda v ní kondenzuje a vytváří mraky pouze nad zemskými póly, kde jsou extrémně nízké teploty. Ozonová díra se proto vyskytuje především nad Antarktidou a částečně i nad Arktidou. Tam také dochází k tvorbě takzvaných polárních stratosférických mraků, které jsou tvořeny částečkami ledu. A právě na těchto ledových částicích dochází k chemickým procesům, v jejichž důsledku se do stratosféry uvolňují molekuly chlóru ničícího ozon.

Čeští experimentátoři ve svém výzkumu spolupracují také s teoretiky, se skupinou Petra Slavíčka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, která připravuje teoretické výpočty k většině experimentů. Aparatura na přípravu molekulových paprsků a laserové zařízení, které vědci na Ústavu fyzikální chemie používají, je jediná svého druhu u nás a ojedinělá i ve světě. Michal Fárník ji získal v roce 2005 po svém pobytu v Institutu Maxe-Plancka v německém Göttingenu jako dar od emeritního profesora Udo Bucka.

Zdroj: ČeskéNoviny.cz

PSP ČR - 16. schůze Poslanci měli dnes projednat v rámci 16. schůze sněmovny novelu zákona o odpadech vrácenou senátem. Nicméně po projednání návrhu zákona o spotřebních daních poslanci odsouhlasili vyřazení zbývajících bodů z programu probíhající schůze. Schůze tak byla ukončena.

Novela zákona o odpadech  se původně zaměřovala pouze na problematiku sběren a výkupen odpadů. Nakonec při projednávání v poslanecké sněmovně se novela rozšířila i o omezení skládkování nebo o povinný sběr kovů a biologicky rozložitelného odpadu. Senátoři pak k novele schválili další pozměňovací návrhy. Návrhy se týkají bezhotovostní platby za výkup odpadů a to pouze ve vztahu k právnickým nebo fyzickým osobám podnikajícím. Běžný občan by podle návrhu nedostal ve sběrně za odpad, mimo autovraku, žádné peněžité ani nepeněžité plnění. Dále senátoři navrhují posunout účinnost sběru biologického rozložitelného odpadu o tři měsíce dříve tedy na 1. dubna 2015.

Další řádná schůze poslanecké sněmovny (sedmnáctá) je naplánována na 16. září. Na pořadu jednání je především "malá" nicméně významná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, novela zákona o hospodaření s energií, novela zákona o podmínkách obchodování s emisními povolenkami aj.

Ministerstvo vnitra ČR předložilo do připomínkového řízení návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury. Novela spočívá v nahrazení přílohy nařízení vlády, která obsahuje odvětvová kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury. Změny se týkají odvětví energetiky, zdravotnictví a komunikačních a informačních systémů.

V odvětví energetiky se zejména mění limity v oblasti výroby elektřiny a doplňuje se kritérium pro vedení v oblasti distribučních soustav. Nově se vkládá oblast centrálního zásobování teplem.

V odvětví vodního hospodářství zůstává výčet stejný - tedy zásobování vodou z jednoho nenahraditelného zdroje při počtu zásobovaných obyvatel nejméně 125 000, úpravna vody o minimálním výkonu 3 000 l/s a vodní dílo o minimálním objemu zachycené vody 100 mil. m³.

Předpokládá se, že nařízení bude účinné od 1. ledna 2015. Termín připomínek je stanoven na 1. října 2014. Dokumenty ke stažení ZDE.

Ministerstvo životního prostředí schválilo další dotace pro dalších 292 projektů ze zásobníku projektů v hodnotě přes půl miliardy. Žadatelé musí pro získání dotace splnit důležitou podmínku: Své projekty musí zrealizovat a profinancovat z peněz tohoto programového období ještě letos.

„Jsem rád, že se nám daří plnit slib, který jsem dal veřejnosti při svém nástupu do funkce. Teď jsme dali zelenou realizaci 292 projektů v celkové hodnotě 651 milionů korun. Opět jsou to tzv. zásobníkové projekty, tedy kvalitní projekty, které sice splnily v rámci už proběhlých výzev všechny náležitosti, ale tehdy se na ně nedostalo, protože na ně nezbyly peníze. Tito žadatelé teď na dotaci můžou dosáhnout. Musí ovšem splnit jednu zásadní podmínku. Své projekty musí zrealizovat a profinancovat ještě v letošním roce,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

V tomto balíku schválených projektů půjde nejvíce peněz – téměř 370 milionů – na zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí, zejména na snížení prašnosti ve městech a obcích. Dále ministr schválil projekty na zlepšení vodního režimu krajiny – hlavně na výstavbu retenčních nádrží či odbahnění rybníků. Dotace půjdou i do budování infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu, tedy především na výstavbu nebo úpravy nových ekocenter, poraden, zahrad či hřišť v přírodním stylu. Další peníze pak půjdou do zateplování budov, konkrétně základních škol, kulturních domů či zdravotních středisek.

V současné době Státní fond životního prostředí ČR v tzv. zásobníku projektů eviduje ještě skoro 400 projektů v celkové hodnotě zhruba 1,7 mld. Kč. Další žadatelé, jejichž projekty v zásobníku zatím zůstaly, se mohou o vyjmutí z něj dále hlásit na SFŽP. Zároveň ale musí ke své žádosti doložit reálný harmonogram s přesně stanoveným datem ukončení realizace a profinancování projektu, a to do konce letošního roku.

Dokument ke stažení:

Přehled schválených projektů

Avízo: Dne 11. září 2014 se uskuteční v budově Ministerstva průmyslu a obchodu první schůzka nové TPS „Chemická konzervace dřeva“. Nová TPS se ustanovuje k tvorbě referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (dokument BREF) v rámci systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách (BAT) na základě §27, odst. 2 novelizovaného zákona o integrované prevenci, k průmyslové činnosti podle přílohy I tohoto zákona 6.10. „Konzervace dřeva a dřevěných výrobků chemickými látkami při výrobní kapacitě větší než 75 m3 za den, jiná než pouhé ošetření proti zabarvení běli“. Součástí první schůzky nové TPS bude zvolení vedoucího TPS a zástupce v evropské technické pracovní skupině (TWG) – člena Sevilly. Všem účastníkům bude podán podrobný výklad k legislativě, práci členů TPS, procesu tvorby dokumentu BREF a bude dostatečný prostor pro diskusi.

Zdroj: MPO

Od 1. června 2015 bude nařízení o klasifikaci, označování a balení (nařízení CLP) jediným právním předpisem, který se vztahuje na klasifikaci a označování látek i směsí. Nařízení CLP vyžaduje, aby společnosti řádně klasifikovaly, označovaly a balily své nebezpečné chemické látky ještě předtím, než je uvedou na trh. Obrovský počet výrobků nebo směsí bude muset být tak překlasifikováno a přebaleno. Více ZDE

Výzva na výměnu starých neekologických kotlů za nové nízkoemisní odstartovala teprve včera a už dnes je 80 milionů vyhrazených na tzv. kotlíkovou dotaci pro Středočeský kraj vyčerpáno. Krajský úřad Středočeského kraje během prvního dne výzvy a dneška přijal 1500 žádostí a kvůli vyčerpání alokace musel výzvu předčasně ukončit. Přijímá už pouze náhradní žádosti. Ministr životního prostředí Richard Brabec dnes prozradil, že resort může ještě letos nějakému kraji poskytnout 15 milionů Kč. Předpokladem je, že kraj přispěje stejnou částkou. Více ZDE

V Česku finišuje příprava věcného záměru nového zákona o odpadech. Obsahovat má mnoho změn oproti současnému zákonu o odpadech. Jednou z nejvýznamnějších má být zákaz skládkování komunálního odpadu do roku 2024. Na konferenci ODPADY-LUHAČOVICE 2014 to dnes uvedl Jaromír Manhart, ředitel odboru odpadového hospodářství českého ministerstva životního prostředí.

Podle Jaromíra Manharta se envirorezort snaží při přípravě nového záměru intenzivně komunikovat s odbornou a zainteresovanou veřejností. Tomu je přizpůsobeno i složení týmu zpracovatelů záměru, kteří mají zkušenosti z působení v byznys sféře.

Věcný záměr zákona o odpadech plánuje ministerstvo předložit do připomínkového řízení dříve než zákon o výrobcích s ukončenou životností, který resort připravuje souběžně. Manhart však nevyloučil ani souběžné podání obou norem, resort však požádal o přeložení termínu předložení záměru z 30. září na 30. listopad tohoto roku.

Hlavním cílem ministerstva je odklonit nakládání s komunálním odpadem od skládkování. "V současnosti skládkujeme 54% komunálního odpadu. Tato čísla musíme změnit a překopat, "uvedl Manhart. Česko spaluje 12% komunálního odpadu, počítá i s výstavbou dalších zařízení na energetické využití odpadů.

V současnosti ministerstvo zpracovává hodnocení dopadů nové regulace tzv. RIA.

Zdroj: Odpady-portal.sk

Hlavní město bude prostřednictvím takzvaných inovačních voucherů již potřetí dotovat zdokonalování produktů, procesů a služeb soukromých firem. Smyslem je podpořit jejich spolupráci s vědecko-výzkumnými organizacemi. Finanční poukázky jsou určeny pro malé a střední firmy s maximálním počtem 250 zaměstnanců a obratem 50 milionů euro. Město již zahájilo výzu pro podávání žádostí, otevřena bude do konce října.

„Inovativní firmy se mohou plně koncentrovat na byznys, zatímco pro ně vědecká pracoviště zajišťují potřebné znalosti. Jde o ideální model spolupráce mezi podnikatelskou sférou a sektorem výzkumu, který posiluje konkurenceschopnost obou zúčastněných aktérů,“ představuje nosnou myšlenku projektu Inovační vouchery pražská radní Eva Vorlíčková, která jej má v gesci.

Hlavní podmínkou vázanou na získání inovačního voucheru je sídlo firmy na území hlavního města. Hodnota jednotlivého voucheru se bude pohybovat v rozmezí od 75 000 do 200 000 korun. Od žadatele se vyžaduje spolufinancování ve výši třiceti procent.

Vouchery lze použít na nákup znalostí a služeb, které nejsou běžně dostupné. Může jít například o vývoj prototypu, analýzu vhodnosti použití materiálu nebo testování speciálních zařízení. „Jde ovšem výhradně o podporu inovačních aktivit, na záležitosti jako je koupě softwaru, účetnictví, právní služby nebo tvorba běžných webových stránek se dotace nevztahují,“ upozorňuje Vorlíčková.

O voucher se mohou přihlásit i ty firmy, které již v předchozích letech uspěly. Přihlášky filtruje tým nezávislých odborníků. V případě převisu žádostí bude udělování voucherů probíhat formou losování za účasti notáře.

Využití inovačního voucheru

Inovační voucher může firma použít na nákup služby od poskytovatele znalostí, která není běžně dostupná a posílí konkurenceschopnost firmy tak, že jí napomůže k inovaci výrobku, služby nebo procesu. Takovou službou může být například:

• vývoj prototypu / funkčního vzorku / modelu produktu / procesu / služby

• testování a měření

• přístup k výzkumnému zařízení a souvisejícím odborným službám

• analýza vhodnosti použití materiálu

• inovační / technologický audit

• optimalizace operačních procesů firmy a další

Harmonogram ročníku 2014

Další informační semináře pro žadatele o inovační voucher se budou konat 16. 9. od 9 h a 25. 9. od 15.30 h v Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Bližší údaje o seminářích jsou dostupné - ZDE

Dokument ke stažení:

Zásady pro udělování inovačních voucherů pro rok 2014 (Projektový manuál)