Více času na podstatné

 

Obsah:

 

Úvodem...

Základní pojmy

Nakládání s komunálním odpadem

Zpřísnění sběru s výkupu kovů

Zpětné odběry

Pro ty, kteří potřebují podrobnější informace

 

 

 

Úvodem...

Vážení čtenáři,

asi nenajdete oblast v lidské činnosti, která by nesouvisela s odpady nebo s obaly. Provázejí nás v různých podobách již od nepaměti a je zajímavé, jak málo o nich víme.

Nejsou pořád stejné jako kdysi před lety, ale podléhají častým změnám nejenom v reakci na nové materiály a technologie, ale i na módní trendy nebo obyčejnou lidskou lenost.

Přinášíme vám užitečné informace, které by Vám měly být nenápadným průvodcem v někdy nepřehledné džungli pokynů, příkazů a zákazů, hrnoucí se na Vás ze všech stran. Záměrně je vše zjednodušeno s nezbytnou dávkou nadsázky, abyste nebyli zasypáni paragrafy, státními nařízeními nebo evropskými direktivami. Cílem je Vám pomoci v běžné každodenní orientaci a nikoliv utopit v detailech, které se stejně pořád mění.

Nikdo Vám nechce nic vnucovat, ani nařizovat. Naopak. Sami si můžete vyzkoušet, kde je asi pravda. Jde o to, abyste zvážili svoje chování se všemi známými souvislostmi. Možná sami objevíte i něco, co jste dosud nevěděli. Průvodce se Vám bude snažit naznačit, kde zbytečně platíte a kde lze naopak ušetřit. Jak budete nakonec v reálné situaci postupovat je jenom na Vás...

 

[Zpět na obsah]

 

Základní pojmy

Abyste se mohli v textu lépe orientovat, je třeba si vysvětlit několik základních pojmů. Jejich přesnější znění a citace souvisejících předpisů najdete v kapitole Pro ty, kteří potřebují podrobnější informace.

 

Pro běžnou potřebu Vám ale postačí znát tyto pojmy:

 

odpad

Odpad je každá věc, které se někdo zbavuje nebo má úmysl či povinnost se jí zbavit. Jedná se o

 

  • zbytky z výrob nebo běžné spotřeby
  • výrobky, které neodpovídají požadované jakosti
  • výrobky s prošlou lhůtou spotřeby
  • výrobky, které byly znečištěny v důsledku nehody
  • materiály znečištěné běžnou činností (např. zůstatky z čištění, obalové materiály, nádoby...)
  • nepoužitelné součásti (např. nefunkční baterie)
  • jakékoliv materiály, látky či výrobky, jejichž užívání bylo zákonem zakázáno (např. výrobky, jejichž používání bylo zakázáno z důvodu možného ohrožení spotřebitele)

Nejčastěji to jsou:

  • běžné odpadky z domácností
  • zbytky z vaření
  • odpady po stavebních úpravách nebo rekonstrukcích
  • zbytky barev
  • spotřební chemie (čisticí prostředky)
  • zářivky, žárovky a výbojky
  • odpadní oleje
  • zbytky léčiv, nepoužitelná kosmetika
  • vybité baterie a monočlánky

 

nebezpečný odpad

Nebezpečný odpad je odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností, zejména:

 

  • výbušnost
  • schopnost podporovat hoření (oxidační schopnost)
  • hořlavost
  • dráždivost
  • žíravost
  • toxicita (jedovatost)
  • infekčnost
  • karcinogenita (způsobuje rakovinu)
  • schopnost poškozovat reprodukční nebo genetické vlastnosti (výskyt dědičných genetických vad)
  • ekotoxicita (nebezpečí pro životní prostředí - nejen člověka, ale i např. pro zvířata)

 

Nejčastěji to jsou:

  • zbytky barev
  • spotřební chemie (čisticí prostředky)
  • zářivky, žárovky a výbojky
  • odpadní oleje
  • zbytky léčiv, nepoužitelná kosmetika
  • vybité baterie a monočlánky

 

směsný odpad nebo komunální odpad

Veškerý odpad vznikající na území obce při běžných aktivitách občanů, mimo podnikatelský odpad.

 

podnikatelský odpad

Odpad, který není směsný odpad a souvisí s  podnikatelskou činností občanů, firem nebo institucí.

 

obal a obalový odpad

Obalem výrobek určený k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce, popřípadě prezentaci výrobku určenému spotřebiteli. Po ukončení jeho životnosti je považován za obalový odpad.

 

Zákon č.477/2001 Sb. (o obalech) blíže upřesňuje kritéria a názorné příklady upřesňující pojem obal.

V běžné praxi se za obal považuje například:

  • Krabice na cukrovinky
  • Fóliový přebal kolem pouzdra na CD
  • Odnosné pytle a tašky z papíru nebo z plastu
  • Jednorázové talíře a kelímky
  • Přilnavá fólie
  • Sendvičové sáčky
  • Hliníková fólie
  • Etikety, štítky a visačky, které jsou přímo zavěšené na výrobku nebo jsou k výrobku připevněné
  • Součásti obalu a pomocné prvky začleněné v obalu, které se považují za části obalu, v němž jsou začleněny:
    • Kartáč řasenky, který je součástí uzávěru řasenky
    • Samolepící etikety, které jsou nalepeny na jiné části obalu
    • Sponky, spony, svorky
    • Smršťovací etikety z plastu
    • Dávkovač, který je součástí uzávěru nádoby s čisticími prostředky

 

Obalem zcela určitě není:

 

  • Květináč určený pro celou dobu života rostliny
  • Pouzdra, kufříky a kazety na nástroje a nářadí
  • Čajové sáčky
  • Voskové vrstvy na sýrech
  • Střívka uzenin
  • Míchadlo
  • Jednorázové příbory

 

 

[Zpět na obsah]

 

Nakládání s komunálním odpadem

Obec může v případě potřeby stanovit vyhláškou obce systém sběru komunálních odpadů vznikajících na svém území.

Stejně může upravit i nakládání s biologicky rozložitelnými složkami komunálního odpadu nebo systém nakládání se stavebním odpadem. Podobným způsobem může řešit systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce.

Obec je povinna určit místa, kam mohou občané odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou občané odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla). V praxi to obec zajišťuje určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně dvakrát ročně, nebo zajištěním odvozu specializovanou firmou. To vše může v případě potřeby doplnit pravidelným mobilním svozem.

Za uvedené služby může obec vybírat od občanů úhradu. Pokud se do systému sběru komunálních odpadů chtějí zapojit i podnikatelské subjekty, je to možné, ale pouze na základě smlouvy s obcí.

Obec má ze zákona k dispozici tyto varianty:

  • stanovit poplatek za systém sběru komunálních odpadů
  • stanovit poplatek za komunální odpad
  • stanovit poplatek na základě smlouvy s občanem

 

Místní poplatek

Jeden z druhů poplatků je místní poplatek za systém sběru komunálních odpadů. Jedná se o zvláštní druh poplatku, jehož maximální výše je omezena zákonem. V současně platné právní úpravě nesmí překročit částku 1000 Kč na osobu a rok. V praxi je někdy tento poplatek nepřesně označován jako místní daň. 

 

Obce mohou vybírat pouze tyto místní poplatky:

  1. poplatek ze psů,
  1. poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt,
  1. poplatek za užívání veřejného prostranství,
  1. poplatek ze vstupného,
  1. poplatek z ubytovací kapacity,
  1. poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst,
  1. poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí,
  1. poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů,
  1. poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace.

 

Jiné poplatky se za místní poplatky nepovažují.

 

poplatek za komunální odpad

Obec může vyhláškou stanovit a vybírat poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území. Poplatek nelze stanovit současně s místním poplatkem za provoz systému sběru komunálních odpadů.

Poplatníkem je každý občan, pokud mu vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Pokud jste členem společenství vlastníků jednotek, je plátcem toto společenství, které poplatek rozúčtuje na jednotlivé členy společenství.

Správu poplatku vykonává obec, která ho ve svém územním obvodu zavedla.

Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas nebo ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost obci, která na základě toho vyměří poplatek platebním výměrem.

Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce při nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu.

Poplatek je příjmem obce.

 

Jaké varianty poplatku Vám mohou být vyměřeny?

Existují 3 varianty:

  • úhrada na základě smlouvy (smlouva s občany)
  • místní poplatek za provoz systému
  • poplatek za komunální odpad

 

Aby jste se lépe orientovali, je dobré udělat malé shrnutí:

 

Varianta 1: úhrada (smlouva s občany)

Jedná se o klasický smluvní vztah občana s obcí za podmínek, které si spolu dohodnou.

Vzhledem k tomu, že zejména u větších měst není v silách města uzavírat smlouvu s každým občanem samostatně, je tato varianta vhodnější pro menší obce.

 

Varianta 2: místní poplatek za provoz systému

Jedná se o často používanou variantu, protože umožňuje velmi dobrou vymahatelnost nezaplacených poplatků.

Tato varianta může být doplněna o systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce.

Má ale velkou nevýhodu, protože má pevně stanovenou maximální hranici poplatku a zejména větším obcím to nemusí pokrývat ani nezbytně nutné náklady na provozování systému svozu komunálního odpadu.

 

Varianta 3: poplatek za komunální odpad

Tato varianta má velkou výhodu, že maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce a protoje nejspravedlnější ze všech tří variant. Zohledňuje skutečnou úroveň třídění odpadů a má největší motivační efekt pro občany. Když budou dodržovat pravidla třídění zveřejněná obcí, bude systém levnější a poplatek nejnižší.

Je vhodná zejména především pro větší obce a města, ale může vyhovovat i menším obcím. Protože se nedávno změnil způsob vymáhání nezaplacených poplatků (podléhá vymáhání daňovému řádu), její využitelnost je univerzální.

 

[Zpět na obsah]

 

Zpřísnění sběru s výkupu kovů

Protože někteří lidé zneužívají možnosti výkupu odpadů za úhradu, zákon o odpadech zavedl opatření proti těm, kteří získávají odpady nelegálním způsobem.

Provozovatel sběrny je povinen identifikovat odebírané nebo vykupované odpady a osoby, od kterých vykoupil věci jako odpady.

Týká se to odpadů

  • autovraky (kompletní)
  • částečně rozebrané autovraky nebo části autovraků
  • měď, bronz, mosaz
  • hliník
  • olovo
  • zinek
  • cín
  • směsi kovů
  • kabely
  • železné kovy
  • neželezné kovy
  • železo a ocel

Provozovatel sběrny musí u každého výkupu zapsat: jméno, příjmení, datum narození, adresu trvalého pobytu a čísla průkazu totožnosti osoby, která odpad do sběrny přinesla.

Dále si poznamená druh a množství odebraného odpadu. Pokud vykupovaný odpad má povahu strojního zařízení nebo obecně prospěšného zařízení, uměleckého díla či pietních a bohoslužebných předmětů nebo jejich částí, je provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů povinen uvést u vykoupených předmětů jejich stručný popis, umožňující dodatečnou identifikaci.

Bez ověření údajů provozovatel sběrny odpadů nesmí odpad odebrat ani vykoupit!

Odebraná nebo vykoupená strojní zařízení, obecně prospěšná zařízení, umělecká díla či pietní a bohoslužebné předměty nebo jejich části nesmí provozovatel sběrny po dobu 48 hodin od jejich odebrání rozebírat, ani předávat dalším osobám.

Současně nesmí za odebraný odpad poskytovat úplatu v hotovosti pro odpady mající povahu

  1. uměleckého díla nebo jeho části,
  2. pietního nebo bohoslužebného předmětu nebo jeho části,
  3. průmyslového strojního zařízení nebo jeho části,
  4. obecně prospěšného zařízení nebo jeho části, zejména zařízení pro hromadnou dopravu, dopravního značení, součásti nebo příslušenství veřejného prostranství a pozemních komunikací a energetické, vodárenské nebo kanalizační zařízení, nebo
  5. elektrozařízení nebo baterie a akumulátory

 

[Zpět na obsah]

 

Zpětné odběry

 

Zpětné odběry se týkají zákonem stanovených výrobků, mezi které patří:

  • odpadní oleje
  • výbojky a zářivky
  • pneumatiky
  • elektrická a elektronická zařízení z domácností

 

Zpětný odběr může požadovat spotřebitel v místě nákupu nového výrobku nebo na většině sběrných dvorů a dalších smluvních míst, které jsou označeny jako místo zpětného odběru (např. pneuservis, prodejna, některé úřady, obchodní domy apod.).

 

Zpětné odběry jsou nejčastěji zajištěny prostřednictvím tzv. „kolektivních systémů“.

 

Jejich aktuální seznam je možné najít na adrese:

 

baterie a akumulátory -https://mzp.cz/cz/baterie_akumulatory

elektrozařízení - https://mzp.cz/cz/elektrozarizeni

pneumatiky a oleje - https://mzp.cz/cz/pneumatiky_oleje

 

Pozor - další zajímavé naše rady a tipy najdete ZDE.

 

[Zpět na obsah]

 

Pro ty, kteří potřebují podrobnější informace

Pokud Vás zajímá, jaké předpisy se týkají jednotlivých tematických oblastí, připravili jsme Vám základní legislativní rámec:

 

autovraky

  • zákon č.185/2001 Sb., o odpadech
  • vyhláška č.352/2008 Sb. (o podrobnostech nakládání s autovraky), ve znění vyhlášky č.54/2010 Sb.

 

baterie a akumulátory

  • zákon č.185/2001 Sb., o odpadech
  • vyhláška č. 170/2010 Sb. (o bateriích a akumulátorech)

 

biologicky rozložitelné odpady

  • zákon č.185/2001 Sb., o odpadech
  • vyhláška č. 341/2008 Sb. (o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady)

 

elektrozařízení a elektroodpady

  • zákon č.185/2001 Sb., o odpadech
  • vyhláška č.352/2005 Sb. (o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), ve znění novel:
    • vyhlášky č. 65/2010 Sb.
    • vyhlášky č. 285/2010 Sb.
    • vyhlášky č. 158/2011 Sb.
    • vyhlášky č. 249/2012 Sb.

 

problematika terénních úprav a skládkování odpadu

  • zákon č.185/2001 Sb., o odpadech
  • vyhláška č. 294/2005 Sb. (o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu) ve znění novel:
    • vyhláška č. 341/2008 Sb. (o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady)
    • vyhláška č. 61/2010 Sb.

 

Související normy:

• ČSN EN 12457-4 (83 8005)

• ČSN 83 8030 Skládkování odpadů - Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek

• ČSN 83 8032 Skládkování odpadů - Těsnění skládek

• ČSN 83 8033 Skládkování odpadů - Nakládání s průsakovými vodami ze skládek

• ČSN 83 8034 Skládkování odpadů - odplynění skládek

• ČSN 83 8035 Skládkování odpadů - Uzavírání a rekultivace skládek

• ČSN 83 8036 Skládkování odpadů - Monitorování skládek

• ČSN EN ISO/IEC 17025

 

Nakládání s komunálním odpadem

Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území včetně jejich biologicky rozložitelné složky a systému nakládání se stavebním odpadem.

Obec může ve své samostatné působnosti, jako opatření pro předcházení vzniku odpadů, stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce.

Obec je povinna v souladu se zvláštními právními předpisy (zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon) určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla). Povinnost zajištění míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně, a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou. Obec může tento systém v případě potřeby doplnit pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou.

Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle §17a ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona.

Původci, kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, mohou na základě smlouvy s obcí využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu.

Při správě poplatku za komunální odpad se postupuje podle daňového řádu, pokud to není místní poplatek - ten se řídí přednostně podle zákona o místním poplatku.

 

Obec má k dispozici tyto varianty:

 

zákonné zmocnění

obsah

forma

§ 17 odst. 2 a 4 zákona č.185/2001 Sb., o odpadech

systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů včetně systému nakládání se stavebním odpadem

obecně závazná vyhláška

§ 17a odst. 1 zákona č.185/2001 Sb., o odpadech

poplatek za komunální odpad

obecně závazná vyhláška

§ 10a zákona č.185/2001 Sb., o odpadech

systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce

obecně závazná vyhláška

 

Podrobnější informace najdete:

  • viz § 10a zákona č.185/2001 Sb., o odpadech – v platném znění
  • viz § 17 zákona č.185/2001 Sb., o odpadech – v platném znění
  • viz § 2 vyhlášky č.381/2001 Sb., Katalog odpadů – v platném znění
  • viz zákon č.280/2009 Sb., daňový řád – v platném znění

 

Místní poplatek

Obce mohou vybírat tyto místní poplatky:

  1. poplatek ze psů,
  1. poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt,
  1. poplatek za užívání veřejného prostranství,
  1. poplatek ze vstupného,
  1. poplatek z ubytovací kapacity,
  1. poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst,
  1. poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí podle jiného právního předpisu,
  1. poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů,
  1. poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace.

 

Jiné poplatky než výše uvedené se za místní poplatky nepovažují.

 

Podrobnější informace najdete:

  • viz § 1 zákona č.565/1990 Sb., o místních poplatcích – v platném znění

 

poplatek za komunální odpad

Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit (§ 17 odst. 2 zákona č.185/2001 Sb., o odpadech) a vybírat poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území. Poplatek nelze stanovit současně s místním poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona (např. zákon č.309/1991 Sb., o ovzduší).

 

Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky.

 

Správu poplatku vykonává obec, která ho ve svém územním obvodu zavedla.

 

Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas nebo ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost obci, která na základě toho vyměří poplatek platebním výměrem.

 

Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. Poplatek je příjmem obce.

 

Při správě poplatku za komunální odpad se postupuje podle daňového řádu.

 

Podrobnější informace najdete:

  • viz § 17a zákona č.185/2001 Sb., o odpadech – v platném znění
  • viz zákon č.280/2009 Sb., daňový řád – v platném znění

 

Jaké varianty podle zákona o odpadech obec má?

Existují 3 varianty:

 

  • úhrada (smlouva s občany)
  • místní poplatek za provoz systému
  • poplatek za komunální odpad

 

Varianta 1: úhrada (smlouva s občany)

 

Tato varianta je stanovena v § 17 odst.5 zákona č.185/2001 Sb. (o odpadech):

 

obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle § 17a ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona (např. zákon č.201/2012 Sb., o ovzduší).

 

Vzhledem k tomu, že není v silách obce uzavírat smlouvu s každým občanem samostatně, je tato varianta považována za technicky obtížně neproveditelnou.

 

Varianta 2: místní poplatek za provoz systému

 

Tato varianta je stanovena v § 17 odst. 2 a 4 zákona č.185/2001 Sb., o odpadech:

 

Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území včetně jejich biologicky rozložitelné složky a systému nakládání se stavebním odpadem.

 

Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených a ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy (např. zákon č.201/2012 Sb., o ovzduší).

 

Tato varianta bývá někdy doplněna podle § 10a zákona č.185/2001 Sb., o odpadech:

 

Obec může ve své samostatné působnosti, jako opatření pro předcházení vzniku odpadů, stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce.

 

Tato varianta má ale velkou nevýhodu, protože má pevně stanovenou maximální hranici poplatku

 

Sazbu poplatku tvoří

 

  1. částka až 250 Kč za osobu uvedenou v odstavci 1 a kalendářní rok, a

 

  1. částka stanovená na základě skutečných nákladů obce předchozího kalendářního roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu až 750 Kč za osobu uvedenou v odstavci 1 a kalendářní rok; obec v obecně závazné vyhlášce stanoví rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu na osobu.

 

S ohledem na rostoucí náklady v odpadovém hospodářství je maximální cena 500 Kč / osobu / rok jako nedostačující.

 

Další nevýhodou je to, že

 

Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů platí

 

  1. fyzická osoba,

 

1. která má v obci trvalý pobyt,

2. které byl podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 90 dnů,

3. která podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky pobývá na území České republiky přechodně po dobu delší 3 měsíců,

4. které byla udělena mezinárodní ochrana podle zákona upravujícího azyl nebo dočasná ochrana podle zákona upravujícího dočasnou ochranu cizinců,

 

  1. fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu; má-li ke stavbě určené k individuální rekreaci, bytu nebo rodinnému domu vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně.

 

Za fyzické osoby tvořící domácnost může poplatek platit jedna osoba. Za fyzické osoby žijící v rodinném nebo bytovém domě může poplatek platit vlastník nebo správce. Osoby, které platí poplatek za více fyzických osob, jsou povinny obecnímu úřadu oznámit jméno, popřípadě jména, příjmení a data narození osob, za které poplatek platí.

 

V případě změny místa pobytu fyzické osoby, změny vlastnictví stavby určené k individuální rekreaci, bytu nebo rodinného domu v průběhu kalendářního roku, se poplatek platí v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců pobytu nebo vlastnictví v příslušném kalendářním roce. Dojde-li ke změně v průběhu kalendářního měsíce, je pro stanovení počtu měsíců rozhodný stav k poslednímu dni tohoto měsíce.

 

To nesplňují např. studenti na internátech a kolejích. Tím obec nemůže zpoplatnit všechny, kteří odpad na jejím území prokazatelně produkují a vlastně je musí dotovat!

 

Varianta 3: poplatek za komunální odpad

 

Tato varianta je stanovena v § 17a odst. 1 zákona č.185/2001 Sb., o odpadech:

 

Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit (§ 17 odst. 2) a vybírat poplatek za komunální odpad (dále jen "poplatek") vznikající na jejím území. Poplatek nelze stanovit současně s místním poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona (např. zákon č.201/2012 Sb., o ovzduší).

 

Výhodou je, že maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce:

 

Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. Poplatek je příjmem obce.

 

Proto postačí v příloze vyhlášky vyčíslit předpokládané náklady obce na základě údajů z předešlého roku a maximální výše poplatku tak může nejlépe zohlednit reálné náklady obce. Tuto přílohu není třeba každý rok aktualizovat, pokud se výše poplatku nemění.

 

Zpřísnění sběru s výkupu kovů

Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů je povinen v souladu s § 18 odst. 3 zákona č.185/2001 Sb. identifikovat odebírané nebo vykupované odpady a osoby, od kterých vykoupil věci jako odpady následujících druhů odpadů podle Katalogu odpadů, a vést o těchto skutečnostech evidenci

 

Kód druhu odpadu

Název druhu odpadu

16 01 04*

Autovraky

16 01 06

Autovraky zbavené kapalin a jiných nebezpečných součástí

17 04 01

Měď, bronz, mosaz

17 04 02

Hliník

17 04 03

Olovo

17 04 04

Zinek

17 04 06

Cín

17 04 07

Směsi kovů (17 04 01 - 06)

17 04 11

Kabely

16 01 17

Železné kovy

16 01 18

Neželezné kovy

17 04 05

Železo a ocel

17 04 07

Směsné kovy

20 01 40

Kovy.

 

 

Identifikací fyzických osob se rozumí zjištění jména, příjmení, data narození, adresy trvalého pobytu nebo pobytu a čísla občanského průkazu nebo jiného průkazu totožnosti každé z osob, od které byly odpady odebrány nebo vykoupeny.

 

Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů provádějící sběr nebo výkup odpadů stanovených prováděcím právním předpisem je povinen při odběru nebo výkupu těchto odpadů identifikovat osoby, od kterých má v úmyslu odpady odebrat nebo vykoupit, identifikovat odebírané nebo vykupované odpady, vést podle odstavců 4 až 8 evidenci o těchto skutečnostech, a to včetně data a hodiny odebrání nebo vykoupení odpadů. K plnění této povinnosti je provozovatel oprávněn vyžadovat k nahlédnutí průkazy totožnosti těchto osob; při nakládání s osobními údaji fyzických osob postupuje provozovatel podle zvláštního zákona (§ 182 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon).

 

Identifikací osob se pro účely tohoto zákona rozumí zjištění obchodní firmy nebo názvu právnické osoby, jejího sídla, identifikačního čísla nebo obdobného čísla přidělovaného v zahraničí a identifikace fyzické osoby jednající jménem této právnické osoby při odběru nebo výkupu odpadů.

 

Identifikací odebíraných nebo vykupovaných odpadů se pro účely tohoto zákona rozumí zjištění názvu druhu a množství odebraného nebo vykoupeného odpadu podle Katalogu odpadů. Pokud dochází ke sběru nebo výkupu odpadu, který má povahu strojního zařízení nebo obecně prospěšného zařízení, uměleckého díla či pietních a bohoslužebných předmětů nebo jejich částí, je provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů povinen uvést u jednotlivých odebraných nebo vykoupených předmětů jejich stručný popis, umožňující dodatečnou identifikaci, a doplnit jej uvedením písmen, číslic, popřípadě dalších symbolů, na těchto předmětech se nacházejících.

 

Identifikační údaje je provozovatel povinen evidovat a uchovávat po dobu 5 let od odebrání nebo vykoupení odpadů.

 

Bez ověření údajů provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nesmí odpad odebrat nebo vykoupit.

 

Odebraná nebo vykoupená strojní zařízení, obecně prospěšná zařízení, umělecká díla či pietní a bohoslužebné předměty nebo jejich části nesmí provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů po dobu 48 hodin od jejich odebrání nebo vykoupení rozebírat, jinak pozměňovat nebo postupovat dalším osobám.

 

Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nesmí za vykoupený nebo odebraný odpad stanovený prováděcím právním předpisem poskytovat úplatu v hotovosti.

 

Odpady, jež provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nesmí vykupovat od fyzických osob, a odpady, za jejichž výkup nebo odběr nesmí poskytovat úplatu v hotovosti, se vymezují jako odpady, mající povahu

 

  1. uměleckého díla nebo jeho části,
  2. pietního nebo bohoslužebného předmětu nebo jeho části,
  3. průmyslového strojního zařízení nebo jeho části,
  4. obecně prospěšného zařízení nebo jeho části, zejména zařízení pro hromadnou dopravu, dopravního značení, součásti nebo příslušenství veřejného prostranství a pozemních komunikací a energetické, vodárenské nebo kanalizační zařízení, nebo
  5. části vybraného výrobku, vybraného odpadu a vybraného zařízení podle § 25 odst. 1 písm. c) a h) zákona.

 

Zpětné odběry a vybrané odpady a výrobky

 

Pro účely zákona o odpadech se vybranými výrobky, vybranými odpady a vybranými zařízeními rozumí

  1. odpady perzistentních organických znečišťujících látek a PCB,
  1. odpadní oleje,
  1. baterie a akumulátory,
  1. kaly z čistíren odpadních vod a další biologicky rozložitelné odpady,
  1. odpady z výroby oxidu titaničitého,
  1. odpady azbestu,
  1. autovraky,
  1. elektrická a elektronická zařízení.
 

Autor: Ing. Jiří Kvítek

 

[Zpět na obsah]