B+B: Belgie a Británie – příklady, že opětovné použití může úspěšně fungovat

Opětovné použití je v Čechách lidově řečeno “v plenkách“. Oproti zahraničí je zde minimum společností, které by se tímto segmentem odpadového hospodářství zabývaly. Důvodem nicméně nemusí být pouze neochota problematiku řešit, ale také nedostatek zkušeností či chybějící právní nebo finanční podpora v dané zemi.

Je to škoda a zkušenosti ze zahraničí ukazují, že to jde, když se chce. Stačí se podívat na dva úspěšné příklady. Jeden nalezneme v Belgii, kde už od roku 1994 funguje organizace jménem KOMOSIE. Ten druhý – The Furniture Re-use Network – pak nalezneme ve Velké Británii a je to síť pro upotřebení použitého nábytku.

Oba zmíněné příklady z  různých zemí ukazují, že v tomto odvětví dřímá velký potenciál. Jde však o to konečně začít a tím pádem se dostat lidem i autoritám do povědomí.

KOMOSIE (Koepel van Milieuondernemers in de Sociale Economie)

KOMOSIE je federace neziskových organizací ve Vlámsku, které se primárně věnují sběru, vytřídění, repasi a prodeji použitých výrobků, ale také oblasti úspor energie. KOMOSIE vznikla v roce 1994, původně za účelem sdružovat, zastupovat a podporovat podniky z oblasti sociální ekonomiky, které se věnovaly problematice ochrany životního prostředí. V současné době, KOMOSIE představuje síť organizací, které provozují více než 30 center pro opětovné použití odpadů, stejně jako 108 obchodů vystupujících pod vlastní obchodní značkou "De Kringwinkel", kde jsou výrobky následně prodávány.

50 tisíc tun odpadu ročně, servis pro 6 milionů obyvatel Vlámska

Odpady jsou shromažďovány v centrech pro opětovné využití. Už během přebírání dochází k přísné selekci vyřazených produktů. Celkem je takto v rámci sítě KOMOSIE shromážděno kolem 50 tis. tun „odpadu“ za rok.

Servis je zajišťován pro cca 6 mil. obyvatel regionu. Většinou se jedná o oblečení, elektronická zařízení, nábytek, knihy, média či sportovní potřeby. Těm je následně v centrech pro opětovné použití “vdechnut“ druhý život – výrobky jsou vytříděny, čištěny, procházejí základní kontrolou jejich funkčnosti a následně se prodávají v „De Kringwinkel“ obchodech. Ročně tyto obchody s obratem až 33 milionu Eur navštíví asi 3,8 milionu zákazníků.

Zajímavá je i další statistika. Z celkového objemu nashromážděného odpadu je 50 % možno opětovně využít a 35 – 40 % tvoří recyklovatelný podíl. Jen zbylých 10 – 15 % je nevyužitelné a tedy určeno pro spalovny nebo skládkování. Nutno dodat, že ve Vlámsku je až 70 % odpadu z domácností sebráno odděleně, což je jeden z nejvyšších podílů na světě.

Samotné odpady jsou v rámci sítě KOMOSIE shromažďovány různě. Sedmdesát procent produktů získaných pro opětovné použití je vyzvednuto na základě telefonátu od původních majitelů a jen třicet procent je buďto převzato přímo v obchodě s opětovně použitelnými výrobky, či doručeno do sběrného dvora. To poukazuje na výrazné povědomí mezi občany, kteří evidentně systém KOMOSIE přijali za svou.

Vlastní systém pro elektrozařízení

Sebrané, a tedy již vytříděné, elektrospotřebiče z domácností jsou shromážděny  v jednom z osmi speciálních center zaměřených na testování a případné opravy elektrozařízení. Tato centra dohromady tvoří síť, kde jsou nepotřebné elektrospotřebiče sbírány, kontrolovány a uváděny zpátky do provozu nebo případně odborně recyklovány.

Prodej repasovaných elektrospotřebičů se děje ve stejné síti obchodů, nicméně s tím rozdílem, že jsou označeny značkou “Revisie”. Jedná se o značku kvality, která funguje v systému už od roku 1999. Tato značka spotřebiteli říká, že zakoupený produkt je sice použitý, nicméně prověřený a hlavně plně bezpečný.

Vážnost této značky potvrzuje i fakt, že zákazníkovi je na zakoupený výrobek poskytnuta dvanáctiměsíční záruční lhůta. V rámci fungování celého systému jsou navíc zavedeny společné postupy a kontroly kvality, jsou shromažďována data a informace o výrobcích a pořádána školení pro zaměstnance.

Vedle toho, že KOMOSIE má environmentální přínos, její nemalý význam je také v sociální oblasti. Celý tento systém totiž představuje pracovní příležitost pro čtyři a půl tisíce lidí, z nichž 85 procent má nějaké znevýhodnění – lidé dlouhodobě nezaměstnaní, s nízkým vzděláním či ti se zdravotním znevýhodněním.

Kombinace nezisková organizace – kvalitní marketing u KOMOSIE funguje

Členové KOMOSIE jsou neziskové organizace, tedy společnosti nevykazující zisk. Většina příjmů tedy pochází z prodeje a zakázek od místních orgánů. Případná ztrátovost v rámci projektu, který však napomáhá navrácení sociálně slabých do pracovního procesu, je kryta prostředky místních úřadů.

Celých 40 – 50 % příjmů systému je ale tvořeno zisky z prodeje ve vlastních obchodech s použitým zbožím. Dalších 40 až 50 % pak tvoří příjmy ze zaměstnávání znevýhodněných skupin lidí a z podpory na poskytování tréninku pro dlouhodobě nezaměstnané osoby. Zbylých 20 % představují poplatky výrobců a místních orgánů.

Jedna stránka věci je zajištění dostatečného množství odpadů, které má potenciál být znovu použito, neméně důležitý je ale také prodej. V současné době, 95 % všech různých obchodů nabízejících použité zboží ve Flandrech vystupuje pod značkou „De Kringwinkel“.

KOMOSIE poskytuje stále silnější podporu „svým“ obchodům. Byl vyvinut model dispoziční úpravy těchto obchodů pro zajištění jejich profesionálnější image, je jim poskytována marketingová podpora, jsou vyvinuty vlastní standardy kvality a řada dalších aktivit. Jako je třeba reklama a další PR akce, které jsou nedílnou částí a mají velký podíl na povědomí lidí a tedy na úspěchu fungování celého systému.

Díky tomu tak má Belgický trh s opětovně použitelnými produkty komplexní model fungování systému. De Kringwinkel tak dodává secondhand obchodům ve Flandrech rozhodně lepší, profesionálnější a věrohodnější tvář (obrázek 2).

FRN: charita i re-use

Re-use, jak se tomuto segmentu odpadového hospodářství říká v angličtině, funguje úspěšně i ve Velké Británii. Lze zde nalézt The Furniture Re-use Network, což je síť organizací, která má za cíl snížit chudobu a pomoci potřebným domácnostem při pořizování nábytku, elektronického vybavení a dalších domácích potřeb za přijatelné ceny. Zároveň je FRN schopna zajistit zaučení a následné zaměstnání pro sociálně vyloučené občany.

Mezi členy patří malé lokální charity stejně jako velké sociální organizace, z nichž některé jsou napojené na bytová družstva a dobrovolnická sdružení. Všechny však mají společné jedno – charitativní cíle. Zajímavostí je třeba to, že FRN odstartovalo partnerství se společností IKEA, jehož cílem je ještě více zvýšit povědomí o opětovném použití mezi občany.

V praxi FRN funguje tak, že zúčastněné organizace vyberou opětovně použitelné produkty, které musí splnit poměrně vysoké kvalitativní nároky, avšak zároveň už je současný majitel nepotřebuje. Následně zajistí jejich distribuci rodinám, které je naopak potřebují.

Vzhledem k vysoké poptávce FRN vybudovala regionální síť specializovaných center pro testování a opravu elektronického zboží (Appliance Re-use Centres). Výrobky, které těmito centry projdou, dostanou tří až šestiměsíční záruku a splňují nejvyšší nároky.

Široká síť sběrných míst

FRN má díky opravdu rozvinuté síti sběrných míst vlastně usnadněnou úlohu co se týče získání kvalitního použitého nábytku. Podobně jako u KOMOSIE i zde nejvíce funguje sběr na základě “echa“ od majitele, který chce daný kus darovat. Přibližně 75 procent a tedy drtivá většina z darovaného nábytku je opětovně použitelná.

Zároveň organizace fungující pod společnou hlavičkou FRN spolupracují s místními organizacemi zajišťujícími odvoz objemného odpadu z domácností. Okolo třiceti procent tohoto odpadu je opětovně použitelných za dodržení kvalitativních standardů.

Další variantou způsobu sběru nábytku jsou klasické místní sběrné dvory, u kterých se dají mezi obyčejným odpadem najít produkty opětovně použitelné. Úspěšnost zde není vysoká, jen deset procent z vybraného nábytku se dočká re-use.

Furniture re-use network nabízí také odvoz kancelářského nábytku. Tato služba se týká především firem, obchodních řetězců, výrobců, úřadů či škol. Oproti ostatním je ale tento způsob sběru placený.

Produkty druhé jakosti jsou poslední variantou, jak FRN získává nábytek. S výrobci mají často společnosti sdružené do FRN dohodu, že od nich dostávají produkty, které postrádají nejvyšší kvalitu, jejichž výroba končí či jsou drobně poškozené například z užívání v obchodě. Jsou většinou takto i označovány, se štítkem „Téměř jako nové“.

Zaměstnání pro tisíce lidí

Čísla ukazují, že FRN hraje v zaměstnávání sociálně potřebných opravdu výraznou roli. V jejích členských pobočkách, jichž je 350 (celkem 160 organizací se v rámci FRN zabývá repasováním a opětovným použitím) totiž pracuje:

2500 zaměstnanců na plný úvazek,

1000 zaměstnanců na poloviční úvazek,

6600 zaměstnanců jako učni,

10000 zaměstnanců jako dobrovolníci.

Financování FRN je založeno především na členských příspěvcích. Ten se skládá z ročního předplatného a z poplatku závislého na počtu produktů a velikosti člena. Lokální sběrná centra se zase snaží o finanční nezávislost prostřednictvím poplatků od maloobchodníků, výrobců a místních orgánů (granty a smlouvy).

Ceny samotného nábytku se snaží FRN udržet tak nízko, jak to jen v rozumné míře jde. V průměru jsou na úrovni 10 – 50 % cen nových produktů. Zajímavostí v tomto ohledu je například fakt, že členové FRN ročně shromáždí nejvíce ledniček ve Velké Británii. Nicméně pouze 15 procent z celkových tří set kusů je však opětovně použitelných a tím pádem vhodných pro rodiny s nízkými příjmy.

Projekty FRN: Na nábytku záleží i švédské IKEA

FRN podporuje hned několik projektů, a to jak neziskových, tak i ty, které mají za cíl finanční zhodnocení.

Například projekt “Furniture Matters“ (Na nábytku záleží) nabízí širokou škálu akreditovaných kvalifikací, které jsou potenciálními zaměstnavateli obecně uznávány jako vysoce hodnotné. Účastníci projektu mají vysokou úspěšnost v získání zaměstnání.

Centra pro opětovné použití jim poskytují specifické vzdělávací dovednosti v práci s repasovanými elektrospotřebiči. Takovéto schopnosti jsou u potenciálních zaměstnanců velice ceněny, což jim umožňuje být konkurenceschopnějšími na trhu práce.

Dalším projektem jsou tzv. “Starter packs“. Jedná se o startovní balíčky základních domácích potřeb a nábytku, které pomáhají novému nájemníkovi začít žít nový život. Většinou se tyto sety sestávají z hrnců, pánví, peřin, povlečení, příborů, ručníků a toaletních potřeb.

Co se týče komerčních projektů, tak FRN dlouhodobě spolupracuje se švédským prodejcem nábytku IKEA. Toto partnerství se sestává z několika úrovní. V rámci obchodů jsou u pokladen dostupné letáky informující o možnostech opětovného použití nábytku a na webových stránkách jsou k nalezení odkazy na projekty FRN.

Navíc obě strany se v rámci partnerství snaží vymyslet schéma, které zjednoduší vrácení opětovně použitelného nábytku. To by mělo výrazné environmentální, finanční a zároveň také výdaje-neutralizující výhody. V současnosti je naplánován pilotní projekt, který by měl právě toto vyzkoušet.

Další úspěšně realizované příklady center pro opětovné využívání odpadů a informace o opětovném využívání odpadů můžete nalézt na webové stránce www.cerrec.eu.

Tento článek byl přípraven v rámci projektu CERREC (Central Europe Repair & Re-use Centres and Networks), který je podpořen v rámci programu Central Europe a spolufinancovaný Evropským fondem regionálního rozvoje.

Zdroj: Odpadové fórum 9/2012

Autor: Leona Šimková (CZ Biom, simkova@biom.cz)