Duel expertů: Krize je šancí pro efektivnější energetiku

Pandemie koronaviru může urychlit potřebná politická rozhodnutí, pokud jde o snižování spotřeby energií, lepší využívání obnovitelných zdrojů a hledání účinných řešení. Shodují se na tom oslovení čeští odborníci. Investice do zelené energetiky mohou snížit spotřebu energie a uspořit firmám i veřejnému sektoru náklady na energie, ale zároveň zvýšit energetickou soběstačnost a zanechat Zemi čistší pro další generace. Rakouský příklad ukazuje, že právě těžké časy je možné využít pro nastartování projektů renovace budov, výměny fosilních topných systémů, masivnější podporu instalací solárních elektráren a baterií pro domácnosti nebo pro pohodlnější veřejnou dopravu.

Jedna z nejvyšších energetických náročností v Evropské unii. Nadprůměrná spotřeba energie na obyvatele. Podprůměrné využívání energie z obnovitelných zdrojů, nedostatečný kompletní právní a institucionální rámec pro podporu projektů pro jejich využívání. Nedostatečná energetická účinnost jako brzda pro vyšší konkurenceschopnost.

To jsou slabiny, které má v energetické politice Česká republika, a Evropská komise by uvítala, aby s nimi země něco udělala. V aktuálních hospodářských doporučeních, která předložila unijní exekutiva na konci května jednotlivým členským státům na základě jejich vlastních podkladů, proto klade důraz na českou ekologickou transformaci. Její podstatou mají být „zelené investice,” čili tok finančních prostředků do „čisté energie.” Efekt tohoto nasměrování, zdůrazňuje komise, nepocítí pouze kvalita životního prostředí, nýbrž celá ekonomika. Na tento obecný přínos, se ostatně aktuální doporučení – v souvislosti s pandemií koronaviru a se snahou oživit udržitelný růst – zaměřují přednostně.

O možnostech a úskalích, která Česko na předpokládané „zelené cestě” čekají, hovoří programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák a ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.

Zelené investice se s oblibou označují za důležitý investiční nástroj, který může pomoci hospodářskému oživení a navíc zanechá životní prostředí čistší pro příští generace. Proč se to tvrdí?

Sedlák: Jde o podporu renovace budov, efektivnější průmyslové výroby a budování nových obnovitelných zdrojů energie, hlavně solárních a větrných elektráren. Všechna tato řešení pomáhají snižovat spotřebu fosilních paliv a posilovat naši energetickou nezávislost. Zelené investice přinesou nová pracovní místa a prostředky zůstanou v lokální ekonomice. Jednou ranou porazíme propad ekonomiky po stop-stavu v důsledku pandemie covid-19 klimatickou změnu.

Čížek: Z čistě ekonomického hlediska nemá smysl označovat investice jako zelené a nezelené. Každá investice by měla mít návratnost, a tedy přispívat k růstu. Pokud zlepšuje i životní prostředí, pak je to velké pozitivum, které přispívá k dlouhodobé udržitelnosti. Už dnes firmy investují do technologií, které snižují míru znečišťování, ať již kvůli povinnostem a standardům vyplývajícím z regulace, nebo vlastním záměrům a filozofií. Ochrana životního prostředí je součástí společenské odpovědnosti mnoha firem. Rozdělovat investice na zelené a nezelené nemusí odrážet ekonomickou realitu, a neměla by je takto rozdělovat ani regulace.

Může renovace budov sloužit jako prostředek pro oživení stavebnictví?

Sedlák: Renovace budov spočívá v kombinaci zateplení, výměny oken za kvalitní s izolačními skly, přidání rekuperace a optimalizaci zdrojů tepla. Následně lze budovu doplnit o vlastní obnovitelné zdroje energie – například střešní solární elektrárnu nebo o opatření, které pomohou proti letnímu přehřívání – typicky zelená střecha. Všechna tato opatření přinášejí pracovní místa ve stavebnictví i technologických a projekčních firmách. Uživatelé budovy uspoří na výdajích za energii.

Čížek: Analýza ministerstva průmyslu a obchodu před časem ukázala, že jen zhruba 200 z celkových téměř 800 vládních budov v Česku splňuje požadavky na energetickou náročnost. Zmíněná energetická renovace by jednak pomohla stavebnictví a zároveň šetřila veřejné prostředky, což je ideální kombinace. Zkušenosti máme v sektoru energetických služeb, který se zaměřuje na chytrá energetická řešení. Modernizovat se dají i památkově chráněné objekty. Projekt v Národním divadle například za 10 let ušetřil energii za 93 milionů korun.

Investice do energetické účinnosti mají za úkol snížit spotřebu energií. Mluví se rovněž o tom, že mohou být účinným nástrojem v boji se suchem. Jak daleko je v tomto směru Česká republika a které další kroky považujete za naléhavé?

Sedlák: Česku se nedaří potenciál zvyšování energetické účinnosti budov dlouhodobě využít. Funguje zde úspěšný program Nová zelená úsporám pro domácnosti, ale další příležitosti nám unikají v průmyslu nebo vládních budovách. Pokud bychom renovovali právě vládní budovy, přineslo by to úsporu pro státní kasu ve výši 500 milionů korun ročně.

Každý projekt, který pomáhá redukovat spotřebu fosilních paliv, je zároveň součásti řešení změn klimatu, a tedy přispívá k boji se suchem. Součástí renovace budov však mohou být také zelené střechy nebo fasády, které pomohou snížit tepelné zatížení měst, tzv. tepelné ostrovy. To pomůže nejen uživatelům budovy, ale také lidem v jejím okolí během parných letních dnů.

Čížek: České republice se nevede plnit cíl energetické účinnosti podle článku 7 směrnice o energetické účinnosti. Ke zlepšení tohoto stavu je potřeba udělat několik kroků – efektivně nastavit programy podpory, například OP PIK, OPŽP, Modernizační fond. Dále se zaměřit na informovanost obyvatel a spustit informační kampaň. Tím se vytvoří z energetické účinnosti celospolečenské téma. Musí se také změnit pohled státu, např. k daňovým opatřením, a zajistit vstřícný přístup k dobrovolným dohodám o úsporách energie.

Jak už jsem zmínil, nechci dělit investice na zelené a nezelené. Pokud si ale řekneme, že mezi klíčové otázky patří otázka sucha či nakládání s vodou, pak rozhodně ano. I zde se firmy snaží investovat do nových zařízení a snižují odběry vody. Na druhou stranu nemáme vyřešený udržitelný systém financování vodního hospodářství.

Svaz moderní energetiky, Národní centrum úspor energie a Šance pro budovy čerstvě vydaly vlastní doporučení vládě s názvem Kroky, které pomohou oživit ekonomiku investicemi do zdravých budov a moderní energetiky. Uvádí se v ní pět opatření, jmenovitě:

- zajistit dostatečné prostředky pro investice do programů energeticky úsporných renovací budov a pro zajištění kvalitní projektové přípravy,

- podpořit vysoce úsporné novostavby s kvalitním vnitřním prostředím a adaptované na změny klimatu,

- připravit masivní program energetické renovace vládních budov,

- uvedení technologií a materiálů pro využití obnovitelných zdrojů energie, energetického řízení budov a úspor energie a jejich instalace do 10procentní snížené sazby DPH,

- podpora pro čisté či nízkoemisní zdroje v dodávce elektřiny či v teplárenství.

Jaké je jejich pořadí z hlediska naléhavosti?

Sedlák: Všechna navržená opatření jsou důležitá. Vedle potřeby využít potenciál úspor energie bych podtrhl potřebu restartovat rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku. Nové projekty solárních nebo větrných elektráren nepřibývají potřebným tempem. V posledních letech nás v meziročním nárůstu zelené energetiky předběhlo i uhelné Polsko. Navrhujeme, aby Česko otevřelo prostor pro zavedení technologicky neutrálních aukcí. Vláda může každý rok vypsat poptávané objemy například nových solárních nebo větrných elektráren. Soutěž mezi dodavateli bude mít pozitivní efekt na snižování nákladů elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Čížek: Obecně by každá investice měla mít přínos, jinak by nebyla investicí. I my podporujeme investice směrem k úsporám energie či do technologií, které jejich spotřebu snižují. Zároveň s tím ale musí být jasné reálné možnosti, včetně jasné deklarace, kdo a z čeho tyto investice přímo či nepřímo zaplatí.

Evropská komise považuje Česko za dlouhodobě vysoce energeticky náročnou ekonomiku. Součástí těchto rad je i koordinace s dalšími evropskými státy. Jak jsme na tom z hlediska evropské součinnosti?

Sedlák: Aktuálně se zdá, za česká vláda začíná opět podporovat Zelenou dohodu pro Evropu. Jde o klíčovou strategii, která má do poloviny století udělat z Evropy první klimaticky neutrální kontinent na světě. Evropa také přichází se Zeleným plánem oživení po pandemii koronaviru, který přináší 750 miliard eur formou grantů a půjček právě na projekty v oblasti udržitelného rozvoje. Byla by škoda, pokud by Česko zůstalo na fosilní periferii unie a tuto příležitost nevyužilo. Negativní postoj k potřebnému řešení klimatické změny by ohrozil český průmysl i domácnosti. Česká vláda se může inspirovat třeba Francií, která vedle jaderné energetiky intenzivně buduje obnovitelné zdroje.

Čížek: Vyšší energetická náročnost v tuzemsku je dána strukturou ekonomiky a průmyslu. V přepočtu na stejnou strukturu ekonomiku v paritě kupní síly dosahuje Česko podobné náročnosti jako Německo. EK stále tvrdí, že nikoho nenechá stranou či doporučuje koordinaci. Je ale třeba brát v úvahu reálné možnosti jednotlivých států. Každý má jiné přírodní podmínky, strukturu ekonomiky či startovací pozici. Určitě se musíme koordinovat s ostatními státy a zamezit divergenci naší ekonomiky. Jen politické cíle a hesla, aniž by se zohlednily podmínky jednotlivých státu, mohou vést k poškození naší ekonomiky na úkor druhých, a to nechceme.

Domácí podíl využívání obnovitelných zdrojů na tzv. energetickém koláči je kolem 15 procent, což je pod průměrem EU (18 procent v roce 2018) a od roku 2014 stagnuje. Proč ta stagnace? Kam bychom se mohli v tomto ukazateli ideálně posunout?

Sedlák: Stagnace nedává smysl. Solární panely lze dnes pořídit až osmkrát levněji než před 10 lety. Potřebujeme ovšem ambiciózní plán, který pomůže restartovat zelenou energetiku v Česku na moderních základech. Mezi opatřeními jde o kombinaci už zmíněných aukcí nových kapacit a přímé smlouvy o nákupu elektřiny (PPA) mezi provozovatelem větrného parku a průmyslovým podnikem. Investiční podpora by se pak měla intenzivně naměřit na budování energetických komunit, posilování energetické soběstačnosti domácností a firem. Vlastní výroba solární elektřiny může domácnosti uspořit v průměru 12 tisíc korun ročně. Firmám nabízí také částečnou optimalizaci nákladů za energii.

Čížek: Každý členský stát má jiné podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE). Cíl České republiky v oblasti OZE byl diskutován ve Vnitrostátním plánu ČR (vládou schválen v lednu 2020) a stanoven na 22 % v roce 2030. Stagnace je způsobena růstem spotřeby elektřiny a zastavením podpory pro OZE. Podporu OZE formou aukcí řeší novela zákona o Podporovaných zdrojích energie.

Evropská komise Česku rovněž vytýká, že dosud nezavedlo kompletní právní a institucionální rámec pro podporu projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. O co by mělo jít, jak by měl tento model vypadat?

Sedlák: Problém českého prostředí ve vztahu k obnovitelným zdrojům je neustálá potřeba vlád řešit minulost. Částky, které jsou do podpory obnovitelných zdrojů, nejsou samozřejmě malé, ale za chybu nemohou dané technologie nebo investoři, ale bývalé vlády. Je třeba se dívat do budoucnosti a využít evropské impulsy k lepšímu nastavení dalšího rozvoje nejen solárních a větrných elektráren, ale třeba také bioplynových stanic využívajících biologicky rozložitelný odpad. Evropská pravidla umožňují podporu velkých projektů obnovitelných zdrojů na tržní bázi. Zmíněné aukce pro solární elektrárny fungují úspěšně v Německu od roku 2015, v Polsku od roku 2016. Postupně je zavedlo také Maďarsko nebo Slovensko.

Čížek: Rámec pro podporu projektů OZE řeší zákon o Podporovaných zdrojích energie, který s několika rozpory schválila vláda. Jedním z nich je diskriminační vyjmutí fotovoltaických elektráren. Aukce by měly být technologicky neutrální a jednotlivé zdroje by měly prokázat, že ekonomicky dokáží soutěžit s ostatními. Zákon by neměl vylučovat některé technologie. Právní rámec narušuje rozdílné stanovení přípustné návratnosti u existujících zdrojů OZE a opět diskriminace fotovoltaických elektráren.

Jednou z možností ke snižování energetické náročnosti a ekologické udržitelnosti mají být investice do inteligentních systémů budov. O co přesně jde?

Sedlák: V budovách prožijeme drtivou většinu našich životů. Práce, osobní život i kulturní nebo gastronomické zážitky probíhají právě tam. Proto je důležité myslet na to, v jak kvalitním prostředí náš čas trávíme. Ty nejchytřejší domy si poradí s hlídáním přísunu čerstvého vzduchu, zajistí optimální teplotu a vhodné osvětlení podle aktuálních činností. Inteligentní automatizované systémy pak přináší ekonomiku do spotřeby energie a vody. Mozkem chytrého domu je centrální systém správy budovy (Building Management System, BMS), který koordinuje vše potřebné: od zajištění čerstvého vzduchu a požadované teploty v místnostech po zabezpečení vstupních profilů. Novou doménou moderních chytrých budov se stávají systémy, které umí optimalizovat využití místní energie například ze solárních panelů na střeše, tepelných čerpadel či kogenerační jednotky.

Čížek: Energetické modernizace směřují k chytrým budovám. Klíčová je automatizace – systém jednoduše myslí za vás. Řídicí systém může pracovat s předpovědí počasí, ví, kolik je v budově lidí, automaticky nastavuje teplotu nebo vlhkost a kontroluje úroveň CO2. Když se jedna strana fasády nachází ve stínu, tak může přirozeně chladit část budovy, na kterou svítí slunce a opačně. Tyto systémy nejsou drahé a je možné je zavést jak ve starších budovách, tak je přirozeně implementovat v těch nových. Budovy používáme desítky let, takže je nutné přemýšlet nejen o počáteční investici, ale o provozu během celého životního cyklu.

Může mít současná pandemie nějaký „urychlovací efekt” na výše popsané aspekty, nebo čekáte, že se tyto snahy spíše přibrzdí?

Sedlák: Bude-li česká vláda naslouchat vnějším hlasům, které doporučují investovat do projektů s vysokou přidanou hodnotou, vyjdeme z krize vítězně. Naši ekonomiku zmodernizujeme, posílíme digitální řešení a snížíme spotřebu fosilních paliv. Právě krize může akcelerovat investice do potřebných opatření, neboť zvyšování energetické účinnosti ekonomiky a moderní energetika s sebou přináší pracovní místa a posiluje lokální firmy.

V přístupu k restartu ekonomiky se můžeme inspirovat vítězem restartu ekonomiky, v sousedním Rakousku. Tamní ministryně pro energetiku a infrastrukturu využila krizi pro nastartování projektů renovace budov, výměny fosilních topných systémů, masivnější podporu instalací solárních elektráren a baterií pro domácnosti nebo pohodlnější veřejnou dopravu. Nejde jen o centrálně rozdávané peníze. Rakouská vláda přišla také s balíčkem 200 milionů EUR pro obce, které mohou použit na projekty v oblasti ochrany klimatu.

Čížek: Urychlovací efekt bude určitě politický. Zároveň je třeba si uvědomit, že minimálně rok 2020 bude pro firmy složitý, protože jim vypadly zakázky, zisky a vzrostla nejistota, tedy klíčové aspekty pro investiční aktivitu. Bude tak reálně obtížnější investovat ve větším rozsahu. Cíle EU by toto měly vzít objektivně v úvahu.