Evropský systém pro obchodování s emisemi (ETS) a jeho reforma

Cílem systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) je omezit objem skleníkových plynů, které vypouští průmysl. Proč je potřeba reforma? Rozprava na plénu Evropského parlamentu proběhne v pondělí 5.2. a následně hlasování 6.2.

Evropská unie je třetí na světě ve vypouštění zplodin, ale zároveň má nejambicióznější klimatické cíle: Do roku 2030 chce snížit emise skleníkových plynů o 40 % oproti hodnotám z roku 1990.

Evropský systém emisního obchodování byl nastaven v roce 2005, aby zpoplatnil znečišťování ovzduší, a je zacílený na průmysl.

Jak ETS funguje

Systém již donutil víc než 11 000 elektráren a továren zakoupit si povolenku pro každou vypouštěnou tunu CO2. To by mělo vytvořit finanční motivaci snížit masu zplodin mířících do ovzduší.

Firmy si povolenky musí kupovat v dražbách a cena se mění podle pravidel nabídky a poptávky.
Některé povolenky jsou také přidělovány zdarma podnikům z oborů, kde obzvlášť hrozí, že by jinak přesunuly svou výrobu do jiných zemí s laxnějšími pravidly ochrany ovzduší.
 
Proč je potřeba reforma

Cena povolenek je v posledních letech velice nízká, zájem o ně poklesl kvůli finanční krizi, zatímco k dispozici je jich stále stejný počet.

Velká nevyváženost nabídky a poptávky v systému vedla k tomu, že v roce 2013 bylo přebytečných zhruba 2,1 miliard povolenek. Evropský parlament odhlasoval pro období 2013-2015 dočasné stažení 900 milionů tun CO2 z trhu. Přebytek se poté začal snižovat: v roce 2015 klesl na 1,78 miliard a v roce 2016 na 1,69 miliard.

Výrazný přebytek v posledních letech snižuje motivaci firem investovat do čistých technologií a podrývá efektivnost systému, který má být důležitou součástí boje proti změnám klimatu.

Europoslanec Pavel Poc: Ceny emis. povolenek jsou tak nízké, že je velké společnosti berou jako poplatek za znečišťování, ne důvod investovat do čistých technologií. Obchodování s emisemi je systémový nesmysl a musí být nahrazen jasným jízdním řádem snižování s likvidačními sankcemi za jeho nedodržování.

Návrh revize systému

Současná směrnice je platná do roku 2020. Její revize má nastavit evropský trh s uhlíkem v dalším období. Hlavním cílem je omezit emise skleníkových plynů v souladu se závazky Pařížské klimatické dohody.

Celkový počet emisních povolenek bude od roku 2021 klesat rychleji než dříve: o 2,2 % ročně, namísto 1,74 %.

Aby se napříště předešlo problému s nadbytky povolenek, má se zdvojnásobit kapacita takzvané rezervy tržní stability, do které se z trhu odčerpávají přebytečné povolenky. Bude-li potřeba, povolenky bude možné z rezervy zpětně opět uvolnit. V případě spuštění by mechanismus rezervy tržní stability pojal skoro čtvrtinu ročních objemů dražených povolenek.

Návrh také předjímá několik podpůrných mechanismů, které mají průmyslu a energetice pomoci s inovacemi a investicemi, jež jsou spojeny s přechodem na nízkouhlíkové hospodářství. Patří mezi ně dva nové fondy:

• Fond inovací – poskytne finanční podporu pro obnovitelnou energii, na projekty zachycování a ukládání uhlíku a na inovace v průmyslu;

• Modernizační fond – usnadní investice do modernizace energetiky a energetických systémů a na posílení energetické účinnosti v 10 členských státech s nižšími příjmy.

Snižovat emise skleníkových plynů na všech frontách

Na stole jsou aktuálně další dva předpisy, díky nimž má EU v souladu s pařížskými závazky snížit emise ve všech oblastech hospodářství alespoň o 40 % do roku 2030 (ve srovnání s úrovněmi emisí v roce 1990).

Jedním z nich je nařízení o sdílení úsilí ve vztahu k národním cílům pro snižování emisí. Má zajistit 40% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 i v odvětvích, která nespadají do oblasti působnosti systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) včetně stavebnictví, zemědělství (jiné emise než CO2), nakládání s odpady a doprava (kromě letecké a mezinárodní námořní dopravy).

Druhým je nařízení týkající se využití půdy, změn využití půdy a lesnictví.