Od teorie k praxi: rozvoj cirkulární ekonomiky v ČR mohou podpořit tzv „Green deals“

05.04.2018 09:40

 

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE

 

Při hledání řešení, jak podpořit potenciál cirkulární ekonomiky v České republice, jak překonat legislativní bariéry a zároveň podpořit mezioborovou spolupráci, může jako příklad dobré praxe posloužit inovativní přístup z Nizozemska. Již několik let země úspěšně uvádí do praxe cirkulární projekty díky dobrovolným dohodám, známým také pod názvem Green Deals (zelené dohody).

Green Deals je nizozemský vládní program založený v říjnu 2011 jako společná iniciativa ministerstva ekonomiky a ministerstva infrastruktury a životního prostředí. Green Deals umožňuje poskytování efektivní pomoci organizacím, které zajímavými projekty usilují o zelený a udržitelný růst, ale kterým také překáží legislativa k úspěšné implementaci a diseminaci. Musí se však vždy jednat o řešení problému, který není možné vyřešit na základě již platné legislativy nebo všeobecně známých pravidel. K dnešnímu dni bylo v Nizozemsku uzavřeno přes 220 Green Deals, do kterých se zapojilo přes 1500 organizací.

 

A jak to celé funguje?

Celý koncept je v podstatě dobrovolnou dohodou mezi soukromým a veřejným sektorem ve spolupráci s vládními institucemi. Ty společně tvoří skupiny, které samy přichází s nápady na konkrétní inovativní projekty, které však z legislativních nebo technologických důvodů dosud nebylo možné uskutečnit. Dalším důvodem pro uzavírání Green Deals je častý nedostatek mezioborové spolupráce, znalostí a křížení legislativních pravidel. V tomto případě je možné zažádat o výjimku, jež se váže k testování pilotní myšlenky, ale kterou není možné zrealizovat v rámci současných podmínek. Pokud je výjimka schválena, vzniká tzv. Green Deal.

Joan Prummel, zástupce nizozemského Ministerstva infrastruktury a vodního hospodářství se k tématu vyjádřil na únorovém mezivládním semináři na holandské ambasádě v Praze následovně: „Dáváme příležitost dobré nápady vyzkoušet bez nutnosti okamžitě splnit veškeré požadavky. Vláda tak může posunout legislativní bariéry a řešitelé mohou rychle otestovat své nápady, které mohou být benefitem jak pro životní prostředí, tak pro business. V Nizozemí vždy říkáme: pokud je to teoreticky možné, tak to jistě bude možné i v praxi. Tak to pojďme zkusit.“

Přidanou hodnotou pro účastníky Green Deals je v prvé řadě úzká spolupráce mezi byznys partnery a získání potřebného know-how. „Značka Green Deals je také důkazem kvality a přitahuje na sebe pozornost, neboť je jasné, že se jedná o inovativní a netradiční přístup”, dodává Prummel. O podobné projekty také velmi často jeví zájem média a je to dobrý krok k propagaci vlastních projektů. V neposlední řadě je však důležité i porozumění současným pravidlům a specifikace oblasti, kterou je třeba podpořit výjimkou. Z výjimky se totiž následně může stát dobré pravidlo.

Celý proces začíná podáním přihlášky do on-line systému. Ta se vyhodnotí na základě předem daných kritérií. Zkoumá se, jestli je projekt realistický, dává smysl z ekonomického hlediska, přispívá k udržitelnému rozvoji, či jestli dokáže ukázat výsledky do tří let. Po vyhodnocení nastává vyjednávání mezi účastníky projektu a vládou o konkrétních cílech, podepsání dohody a kontrola právníky. Po úspěšném schválení přichází na řadu realizace projektu. Organizují se schůzky, pravidelné evaluace, konference, vláda vyčlení koordinátora projektu a výsledky se komunikují navenek. Všechny projekty jsou zároveň monitorovány pracovními skupinami složenými ze zástupců businessu, nevládního, vládního a akademického sektoru.

 

Konkrétní případy

V Holandsku tak v posledních letech bylo vyvinuto mnoho zajímavých projektů, které pomáhají rozvoji cirkulární ekonomiky. Příkladem může být Green Deal na využití odpadního popílku ze ZEVO. V Holandsku se tak spojili hlavní operátoři všech ZEVO a společně vyvinuli řešení, které popílky dokáže hygienizovat a do roku 2020 ze 100 % znovu využít ve stavebnickém sektoru.

I ostatní země EU se pouštějí do Green Deals. Například Francie již schválila 6 dobrovolných úmluv, které fungují na stejném principu. Belgie, Irsko, či

Finsko mají nakročeno k podobným příkladům a podle slov Vojtěch Voseckého, projektového manažera Institutu Cirkulární Ekonomiky, z.ú., by ani Česká republika nemusela být pozadu: „Doufáme, že se brzy budeme moci těšit na první pilotní projekt Green Deals v ČR na téma cirkulárního zadávání veřejných zakázek. V brzké době se tak bude plánovat další setkání důležitých zahrnutých stran v ČR, které by o pilotáž měly zájem.“

Cirkulární zadávání veřejných zakázek má totiž velký potenciál. Úřad, obec nebo firma svými požadavky na cirkulární produkty můžou přímo stimulovat trh s druhotnými surovinami, šetřit peníze a zároveň získat větší kontrolu nad kvalitou a znovuvyužitím zakoupených produktů, jako jsou například tiskárny, telefony nebo nábytek.

 

 

Autor: Vojtěch Vosecký, Institut Cirkulární Ekonomiky z.ú.

Zdroj: Odpadové fórum 4/2018