Stanovení vlastního postupu pro provádění interních auditů vlastní cesta versus ISO 19011

25.03.2011 11:02

Certifikační norma ISO 14001 nestanoví žádné požadavky na způsob zajištění a provádění interních auditů. Dává nám v tom poměrně značnou volnost. Základním kritériem vhodnosti a správnosti námi použitých postupů je kvalita výsledku, tedy to, do jaké míry interní audit splní požadavky na něj kladené. Norma ISO 14001 očekává, že naše interní audity budou především systematické -  budou prováděny v plánovaných inter­valech, zjistí a poskytnou vedení infor­mace o fungování systému EMS, poskytnou identifikaci příležitostí pro zlepšení EMS.

Aby byl zajištěn systematický přístup, musíme vytvořit program auditů k řízení procesu plá­nování a provádění auditů a k určování dílčích auditů potřeb­ných ke splnění cílů programu. Program musí vycházet z charakteru činností organizace, a to zejména z jejích environmentálních aspektů a skutečných i potenciálních dopadů na životní prostředí, z výsledků minulých auditů a dalších důležitých faktorů (zjištění provozních kontrol, přání zákazníka, stížnosti, problémy s plněním povinností ap).

Interní audit systému EMS může být zabezpečen řadou dílčích auditů. Ty, díky řízení prostřednictvím programu auditu, musí ve svém souhrnu zajistit to, že v rámci celkového auditu budou pravidelně prověřovány všechny požadavky, funkce a prvky systému v plném rozsahu systému EMS organizace. Nemusí být ale prověřována pokaždé všechna pracoviště či složky organizace, pokud jejich vliv na chod systému je málo významný.

Audity mají plánovat a provádět objektivní a nestranní auditoři, podpoření technickými experty tam, kde je to potřebné. Není podstatné, zda auditoři jsou vybráni v rámci organizace nebo pochá­zejí z externích zdrojů. Jejich kolektivní schopnosti a dovednosti mají být dostatečné pro spolehlivé a věrohodné splnění cílů a rozsahu kon­krétního auditu. Základním předpokladem nestrannosti je to, že auditor neprování audit činností, za které bezprostředně zodpovídá a které osobně zajišťuje.

Výsledky auditu systému environmentálního mana­gementu se poskytují v dokumentované podobě zprávy z auditu, která je předávána odpovědnému managementu k dalším opatřením.

Pokud splníme výše uvedené podmínky, můžeme rozhodnout o způsobu zajišťování interních auditů. V principu máme k dispozici tři možnosti:

·         zvolit vlastní postup, upravený na naše konkrétní podmínky, vycházející z našich zvyklostí, možností a potřeb;

·         zvolit postup, doporučený normou ISO 19011:2003, která je směrnicí k provádění auditů systémů EMS;

·         zvolit způsob doporučený nařízením Evropských společenství č. 1221/2009 o programu EMAS. Toto nařízení ve své příloze III stanovuje základní požadavky pro provádění interních auditů systému EMS.

První postup má výhodu v tom, že je, v závislosti na množství námi odvedené práce, je ušit na míru přímo naší organizaci a jejímu managementu a uživatelsky nám bude jistě vyhovovat. Nevýhodou je vyšší pracnost a vyšší pravděpodobnost opomenutí nějaké důležité okolnosti.

Druhý a třetí postup dává jistotu, že nebude nic opomenuto, ale pokud budeme požadavky normy ISO 19011 nebo EMAS aplikovat příliš doslova, otrocky, můžeme dělat činnosti, které nejsou potřeba, nemají pro nás smysl a zbytečně nás zatěžují.

Výběr je na nás – buď uživatelsky příjemněji, ale zpočátku pracněji, pokud zvolíme vlastní cestu, nebo s jistotou, ale možná s nižší příjemností a vyšší pracností pokud použijeme obecně platný návod stanovený platnými předpisy.

Osobně preferuji, pokud organizace zvolí vlastí postup, ale uznávám, že není zdaleka pro všechny lákavý a přitažlivý. I jistota má svou cenu.