K plánu prevence vzniku komunálních odpadů

07.11.2013 15:06

Plán prevence vzniku odpadu by měl být jedním z pilířů nového Plánu odpadového hospodářství ČR. Pro odpadové hospodářství je plán prevence velkou příležitostí. Co by měl a mohl obsahovat? Tento článek přináší několik inspirací.

 

Na koho by se měl plán prevence komunálních odpadů zaměřit

Ze zákona jsou původcem komunálního odpadu obce. Všem je však jasné, že jde pouze o legislativní zjednodušení a tím kdo odpady skutečně produkují, jsou také občané a výrobci zboží. Ostatně Coca-Cola se nedávno nechala slyšet, že za své považuje i ty prázdné lahve a plechovky, které byly uloženy na skládce [1]. Pro prevenci vzniku komunálních odpadů je tedy nutné se zaměřit na všechny tři subjekty: občany, obce i výrobce.

Plány odpadového hospodářství obcí samozřejmě budou v části prevence vzniku odpadů zahrnovat jak snížení odpadů v obecních zařízeních, tak informování a motivování veřejnosti. Kdo však přiměje výrobce ke změně výroby, balení nebo prodeje?

Vhodným, ale zatím špatně používaným, nástrojem byly plány odpadového hospodářství původců odpadů, tedy i firem. Ministr Chalupa se však, bez konzultace se svým poradním orgánem Radou pro odpadové hospodářství, rozhodl plány producentů zrušit. Jakým způsobem bude zajišťovat a měřit prevenci vzniku odpadů u výrobců zboží, není známo. Návrh ministra Chalupy však ještě budou posuzovat poslanci. Snad jim své plány ministr vysvětlí lépe, než manipulaci s odpadovými statistikami ve Zprávě o životním prostředí za rok 2010, kterou nevysvětlil ani na vyzvání.

Plány odpadového hospodářství se přitom mohou stát impulzem ke změně výroby a designu výrobků. Například ve Finsku jsou součástí POH standardy pro design elektrických a elektronických výrobků. Firemní POH ale mohou vést také k snížení produkce odpadů podobných komunálním odpadům.

Jak vypadá firemní politika založená na kvalitním plánu odpadového hospodářství prezentoval na konferenci „Program predchádzania vzniku odpadu – realita alebo sci-fi?“ v Bratislavě dne 3. 7. 2012 Ing. Ladislav Halász, PhD. z automobilky PSA Peugeot Citroën Slovakia. Automobilka si stanovila do roku 2012 tyto reálné cíle, k jejichž naplnění se blíží:

  1. úplné vyloučení odstraňování odpadů na skládce,
  2. dosáhnout třídění odpadů ve výši 95 %,
  3. snížit produkci odpad na úroveň 14,5 kg na vyrobený automobil, z úrovně 35 kg/automobil v roce 2007, tedy méně než polovinu.
    Pro srovnání Škoda auto dosahovala v roce 2010 produkce 37 kg/auto (avšak bez započítání železných odpadů) a kolínská TPCA pouhých 7,73 kg na auto.

V této automobilce pro dosažení cílů mění technologie výroby, zavedli separovaný sběr bioodpadů, požadují i po dodavatelích součástky ve vratných opakovaně použitelných obalech a podobně.

 

Cíle plánu

Většina plánů nakládání s odpady konstantně předpokládá budoucí nárůst množství produkovaného komunálního odpadu obhajovaný očekávaným růstem HDP a vyšší úrovní spotřeby. Pamětníci ještě vzpomenou na dokument nazvaný Příprava POH ČR z dílny AEA Technology a MŽP z roku 2001. Oba navrhované scénáře tohoto návrhu POH ČR předpokládaly růst množství komunálních odpadů v rozmezí 1 až 4 %, vždy v návaznosti na růst HDP. A jaká byla skutečnost?

Data ISOH ukazují, že i při růstu HDP jak množství produkovaných směsných odpadů, tak celková produkce komunálních odpadů mezi roky 2004 a 2009 naopak výrazně klesaly. Rozdíl mezi skutečností a odhadem byl  významný 1,0 – 1,3 milionů tun KO, v přepočtu na investice do spaloven se jedná o ušetřených 25 až 33 miliard korun. Data ISOH za rok 2009 byla natolik nepřesná, že se musela upravit, tím jsme však přerušili porovnatelnost produkce odpadů v časové řadě.

Ale i data Eurostatu potvrzují, že od roku 2002 množství komunálních odpadů v EU již nesouvisí s růstem HDP, nýbrž s tím, jak stát chytře podporuje recyklaci a prevenci vzniku odpadu.

Navíc, finanční krize způsobila, že ani HDP příliš neroste. A ekonomové se shodují, že všeobecná snaha o úspory bude mít negativní vliv na budoucí spotřebu domácností. Přidá-li se k tomu příprava plánu prevence s měřitelnými cíly a indikátory, máme všechny předpoklady pro budoucí snížení produkce komunálních odpadů.

 

Opatření

Jakým způsobem tedy snížit produkci komunálních odpadů? Evropská komise, na základě zkušeností z členských států EU, považuje za nejefektivnější tato ekonomická opatření [2]:

  1. Daň ze skládkování a spalování směsných komunálních odpadů, nebo zákaz skládkování či spalování jistých druhů odpadů:
    Hnutí DUHA společně s OECD, Světovou bankou a jinými institucemi vytrvale poukazují na nízký skládkovací poplatek a neexistující daň ze spalování směsných komunálních odpadů. Cílem nového POH ČR a legislativy nemá být odklon skládkovaných komunálních odpadů do spaloven, ale odklon od skládkování a spalování odpadů k prevenci, opakovanému použití a recyklaci.
  2. Podpora platby podle množství produkovaných odpadů (PAYT):
    Současná legislativa se PAYT příliš nezabývá. Existují dokonce návrhy na úplné zrušení možnosti obcí vybírat od občanů platbu podle produkovaného množství odpadů. Prozatímní kroky jsou tedy spíše opačné.
  3. Rozšíření zodpověnosti výrobců za své výrobky, například systémy zpětného odběru.
    Zde má ČR ještě stále co zlepšovat, ať se jedná o ne plně funkční systém zpětného odběru pneumatik, nebo chybějící regulace v případě objemného odpadu, s kterými obce začínají mít značné problémy.
  4. Zavedení dalších ekologických daní a poplatků, například daně z jednorázových tašek nebo uhlíková daň v Nizozemsku, díky níž se snížila celková hmotnost obalů o 30 % a podobně. Tyto daně mají především motivovat spotřebitele ke změně chování.
    V této oblasti má ČR stále obrovské rezervy. O tom, že by se daňová soustava měla odpoutat od závislosti na zpoplatňování práce (daň z příjmu) a výroby (DPH) na zpoplatnění znečišťování životního prostředí se hovoří již dlouho.

Jak je vidět, máme mezi nejefektivnějšími ekonomickými opatřeními pro snížení produkce odpadů stále značné rezervy. Připomeňme, že řadu let připravovaný zákon o odpadech, který měl původně státu dodat nástroje k naplnění cílů POH ČR 2003 – 2013 musí být připraven tak aby obsahoval efektivní nástroje k dosažení cílů alespoň nového POH ČR. Dlouhou přípravou odpadového zákona jsme ztratili deset let, nedopusťme, abychom přišli o další roky.

Příspěvkem Hnutí DUHA k diskusi o novém zákoně o odpadech je návrh recyklační slevy, která by radnice motivovala, aby domácnostem usnadnily třídění a motivolaly ke snížení produkce odpadů.

Druhým našim příspěvkem k připravovaným plánům prevence je publikace: Prevence odpadů: Rady a zkušenosti se snižováním produkce odpadů v obci [3].

A do třetice Hnutí DUHA připravuje vlastní verzi plánu prevence vzniku komunálních odpadů v ČR, kterou brzy představíme. Chystáme také nadále spolupracovat s některými obcemi na přípravě jejich obecních plánů prevence.

Doufáme, že ČR příležitost z přípravy plánu prevence vzniku odpadů plně využije ve prospěch celé společnosti.

 

Prameny:

[1] viz. časopis FORBES 18. 6. 2012

[2] European Commission study on the use of economic instruments in waste management (2012): http://ec.europa.eu/environment/waste/use.htm

[3] http://hnutiduha.cz/uploads/media/prevence_odpadu_www-final.pdf

 

Zdroj: Odpadové fórum 9/2012

Autor: Ing. Ivo Kropáček (Hnutí DUHA, ivo.kropacek@hnutiduha.cz)

Klíčová slova: předcházení vzniku odpadů, plán odpadového hospodářství, daň ze skládkování, platba podle množství, rozšíření odpovědnosti výrobců, ekologická daň, Hnutí Duha