Více času na podstatné
Komise předkládá doporučení pro cíl snížení emisí do roku 2040 s cílem stanovit cestu ke klimatické neutralitě do roku 2050
Komise dnes zveřejnila podrobné posouzení dopadů týkající se možných způsobů, jak dosáhnout dohodnutého cíle dosáhnout klimatické neutrality Evropské unie do roku 2050. Na základě tohoto posouzení dopadů Komise doporučuje snížit do roku 2040 čisté emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 a zahájit diskusi se všemi zúčastněnými stranami; příští Komise předloží legislativní návrh po volbách do Evropského parlamentu a dohodne se s Evropským parlamentem a členskými státy v souladu s požadavky právního rámce EU pro klima. Toto doporučení je v souladu s doporučením Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu (ESABCC) a se závazky EU v rámci Pařížské dohody.
Dnešní sdělení rovněž stanoví řadu základních politických podmínek, které jsou nezbytné pro dosažení 90 % cíle. Zahrnují plné provedení dohodnutého rámce do roku 2030, zajištění konkurenceschopnosti evropského průmyslu, větší zaměření na spravedlivou transformaci, která nikoho neopomíjí, rovné podmínky s mezinárodními partnery a strategický dialog o rámci pro období po roce 2030, a to i s průmyslem a zemědělským odvětvím. Výsledek konference COP28 v Dubaji ukazuje, že zbytek světa postupuje stejným směrem. EU stojí v čele mezinárodních opatření v oblasti klimatu a měla by pokračovat v cestě a vytvářet příležitosti pro evropský průmysl, aby prosperoval na nových světových trzích s čistými technologiemi.
Předvídatelnost a udržitelnost pro naše hospodářství a společnost
Stanovení klimatického cíle pro rok 2040 pomůže evropskému průmyslu, investorům, občanům a vládám činit v tomto desetiletí rozhodnutí, která EU udrží cestu ke splnění jejího cíle klimatické neutrality do roku 2050. Vyšle důležité signály, jak účinně investovat a plánovat v dlouhodobějším horizontu a minimalizovat rizika uvízlých aktiv. Díky tomuto výhledovému plánování je možné utvářet prosperující, konkurenceschopnou a spravedlivou společnost, dekarbonizovat průmysl a energetické systémy EU a zajistit, aby Evropa byla hlavní destinací pro investice se stabilními pracovními místy, která obstojí i v budoucnu.
Posílí rovněž odolnost Evropy vůči budoucím krizím, a zejména posílí energetickou nezávislost EU na dovozu fosilních paliv, který v roce 2022 představoval více než 4 % HDP, neboť jsme čelili důsledkům útočné války Ruska proti Ukrajině. Náklady a dopady změny klimatu na člověka jsou stále větší a viditelné. Jen za posledních pět let se hospodářské škody související s klimatem v Evropě odhadují na 170 miliard EUR. Komise ve svém posouzení dopadů dospěla k závěru, že i podle konzervativních odhadů by vyšší globální oteplování v důsledku nečinnosti mohlo do konce století snížit HDP EU přibližně o 7 %.
Stanovení podmínek pro dosažení doporučeného cíle
Dosažení 90 % snížení emisí do roku 2040 bude vyžadovat splnění řady základních podmínek. Výchozím bodem je plné provedení stávajících právních předpisů ke snížení emisí do roku 2030 alespoň o 55 %. Probíhající aktualizace návrhů vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu je klíčovým prvkem při sledování pokroku a Komise spolupracuje s členskými státy, průmyslem a sociálními partnery s cílem usnadnit nezbytná opatření.
Zelená dohoda se nyní musí stát dohodou o dekarbonizaci průmyslu, která bude vycházet ze stávajících silných stránek průmyslu, jako je větrná energie, vodní energie a elektrolyzéry, a bude i nadále zvyšovat domácí výrobní kapacitu v odvětvích růstu, jako jsou baterie, elektrická vozidla, tepelná čerpadla, solární fotovoltaika, CCU/CCS, bioplyn a biometan a oběhové hospodářství. Stanovení cen uhlíku a přístup k financování mají rovněž zásadní význam pro plnění cílů v oblasti snižování emisí ze strany evropského průmyslu. Komise zřídí zvláštní pracovní skupinu pro vypracování globálního přístupu ke stanovování cen uhlíku a trhům s uhlíkem. Evropa bude rovněž muset mobilizovat správnou kombinaci investic soukromého a veřejného sektoru, aby naše hospodářství bylo udržitelné a konkurenceschopné. V nadcházejících letech bude v úzké spolupráci s členskými státy zapotřebí evropský přístup k financování.
Vzdušnost, solidarita a sociální politiky musí zůstat jádrem transformace. Opatření v oblasti klimatu musí být přínosem pro všechny v naší společnosti a politiky v oblasti klimatu musí zohledňovat ty, kteří jsou nejzranitelnější nebo čelí největším výzvám při přizpůsobování se změně klimatu. Příkladem takových politik jsou Sociální fond pro klimatická opatření a Fond pro spravedlivou transformaci, které již v tomto desetiletí pomohou občanům, regionům, podnikům a pracovníkům.
Otevřený dialog se všemi zúčastněnými stranami je v neposlední řadě klíčovým předpokladem pro uskutečnění přechodu na čistou energii. Komise již zahájila formální dialogy se zúčastněnými stranami z odvětví průmyslu a zemědělství a nadcházející měsíce politické diskuse v Evropě jsou důležitou příležitostí k zajištění zapojení veřejnosti do dalších kroků a politických rozhodnutí. Měl by být posílen strukturovaný dialog se sociálními partnery, aby se zajistil jejich přínos se zaměřením na zaměstnanost, mobilitu, kvalitu pracovních míst, investice do rekvalifikace a prohlubování dovedností. Tato probíhající informační činnost pomůže příští Komisi předložit legislativní návrhy politického rámce pro období po roce 2030, který spravedlivým a nákladově efektivním způsobem splní cíl pro rok 2040. Tempo dekarbonizace bude záviset na dostupnosti technologií, které přinášejí bezuhlíková řešení, a také na účinném využívání zdrojů v oběhovém hospodářství.
Předpokládáse, že odvětví energetiky brzy po roce 2040 dosáhne plné dekarbonizace na základě všech energetických řešení s nulovými a nízkými emisemi uhlíku, včetně obnovitelných zdrojů energie, jaderné energie, energetické účinnosti, skladování, zachycování a ukládání CO2, zachycování a ukládání uhlíku, pohlcování uhlíku, geotermálních a vodních zdrojů. Průmyslová aliance pro malé modulární reaktory, která byla dnes zahájena, je nejnovější iniciativou na posílení konkurenceschopnosti průmyslu a zajištění silného dodavatelského řetězce EU a kvalifikované pracovní síly. Důležitým přínosem tohoto úsilí je nižší závislost na fosilních palivech díky 80 % poklesu jejich spotřeby energie v letech 2021 až 2040. Politický rámec pro období po roce 2030 bude příležitostí k dalšímu rozvoji těchto politik a k jejich doplnění sociálními a průmyslovými politikami s cílem zajistit hladký přechod od fosilních paliv.
Očekává se, že odvětví dopravy dekarbonizuje kombinací technologických řešení a stanovování cen uhlíku. Díky správným politikám a podpoře může zemědělství rovněž hrát úlohu při transformaci a zároveň zajistit dostatečnou produkci potravin v Evropě, zajistit spravedlivé příjmy a poskytovat další životně důležité služby, jako je posílení schopnosti půdy a lesů ukládat více uhlíku. Pro úspěch v této oblasti a pro rozvoj udržitelných postupů a obchodních modelů má zásadní význam celostní dialog s širším potravinovým průmyslem, a to i mimo bránu zemědělských podniků.
EU bude i nadále rozvíjet správné rámcové podmínky pro přilákání investic a výroby. Úspěšná klimatická transformace by měla jít ruku v ruce s posílenou konkurenceschopností průmyslu, zejména v odvětvích čistých technologií. Budoucí podpůrný rámec pro dekarbonizaci průmyslu by měl vycházet ze stávajícího průmyslového plánu Zelené dohody pro Evropu. Veřejné investice by měly být dobře zacíleny pomocí správné kombinace grantů, půjček, vlastního kapitálu, záruk, poradenských služeb a další veřejné podpory. Stanovování cen uhlíku by mělo i nadále hrát důležitou úlohu při pobídkách k investicím do čistých technologií a vytváření příjmů pro výdaje na opatření v oblasti klimatu a sociální podporu transformace.
Dosažení doporučeného 90 % cíle bude vyžadovat snížení emisí i pohlcování uhlíku. To bude vyžadovat zavádění technologií zachycování a ukládání uhlíku, jakož i využívání zachyceného uhlíku v průmyslu. Strategie EU pro průmyslové hospodaření s uhlíkem podpoří rozvoj dodavatelských řetězců CO2 a požadované dopravní infrastruktury pro CO2. Zachycování uhlíku by mělo být zaměřeno na obtížně odstraňující odvětví, v nichž jsou alternativy méně ekonomicky životaschopné. K vytváření negativních emisí po roce 2050 bude rovněž zapotřebí pohlcování uhlíku.
Pozadí
Historicky vysoké zrychlení narušení klimatu v roce 2023 vedlo k tomu, že globální oteplování dosáhlo 1,48 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a teploty oceánů a ztráty ledu v Antarktidě se výrazně zhoršily. Teplota povrchového vzduchu se v Evropě ještě výrazněji zvýšila, přičemž poslední pětiletý průměr činil 2,2 °C oproti období před průmyslovou revolucí. Předpokládá se, že přírodní požáry, záplavy, sucha a vlny veder se zvýší a snížení emisí a posílení adaptačních opatření je jediným způsobem, jak zabránit nejhorším důsledkům změny klimatu a chránit životy, zdraví, hospodářství a ekosystémy.
Evropský právní rámec pro klima, který vstoupil v platnost v červenci 2021, zakotvuje v právních předpisech závazek EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a průběžný cíl snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. EU od té doby přijala legislativní balíček nazvaný „Fit for 55“, který umožní splnění cílů pro rok 2030. Právní rámec pro klima rovněž vyžaduje, aby Evropská komise navrhla cíl v oblasti klimatu pro rok 2040 do šesti měsíců od prvního globálního hodnocení Pařížské dohody, které se uskutečnilo v prosinci 2023. Jakmile bude v rámci příští Komise přijat klimatický cíl pro rok 2040, bude tento cíl tvořit základ pro nový vnitrostátně stanovený příspěvek EU v rámci Pařížské dohody, který musí být v roce 2025 oznámen UNFCCC.
Stanovení klimatického cíle pro rok 2040 přinese nejen jasné hospodářské výhody plynoucí z nižších rizik extrémních povětrnostních jevů a souvisejících ztrát, ale také s několika vedlejšími přínosy, včetně lepší kvality ovzduší a souvisejících zdravotních přínosů, snížené závislosti na dovážených fosilních palivech a přínosů pro biologickou rozmanitost. Změna klimatu způsobuje častější a závažnější extrémní povětrnostní jevy, které vedou k významným a rostoucím sociálním dopadům a hospodářským škodám. Tyto hospodářské ztráty výrazně převažují nad náklady na opatření v oblasti klimatu.
Pro více informací
Sdělení o doporučeném cíli snížení emisí do roku 2040
Internetové stránky – Cíl v oblasti klimatu do roku 2040