Více času na podstatné
NKÚ: MŽP stále nemá ucelený IT systém a 21 miliónů vynaložilo nehospodárně a neúčelně
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jak Ministerstvo životního prostředí (MŽP), agentura CENIA a Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) hospodařily v letech 2010 až 2013 s penězi na ICT projekty. Celkem kontroloři prověřili více než 230 milionů korun.
MŽP zabezpečuje a řídí „Jednotný informační systém o životním prostředí“ (JISŽP). Ten má pořizovat, spravovat a hodnotit data a poskytovat informace z oblasti životního prostředí. Podle NKÚ je ale tento systém dosud pouze teoretickým konceptem, protože v současné době resort využívá 125 samostatných informačních systémů a databází, které nejsou vzájemně provázány ani integrovány. Tento stav vede mimo jiné k tomu, že stejná data jsou ukládána duplicitně hned v několika systémech a databázích. Tím se zvyšuje potřeba jejich úložné kapacity, což vede k vyšším provozním nákladům.
Hospodaření s majetkem a peněžními prostředky státu při realizaci projektů v oblasti informačních a komunikačních technologií v kapitole Ministerstvo životního prostředí. Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na rok 2014 pod číslem 14/12. Kontrolní akci řídil a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ Ing. Jan Vedral. Cílem kontroly bylo prověřit hospodaření s majetkem a peněžními prostředky státu při realizaci projektů v oblasti informačních a komunikačních technologií v kapitole Ministerstvo životního prostředí. Kontrola byla prováděna od dubna do října 2014. Kontrolováno bylo období let 2010 až 2013, v případě věcných souvislostí i období předcházející a následující.
Odbornou podporu rozvoje a provozu JISŽP měla zajišťovat Rada pro rozvoj JISŽP, kterou založilo MŽP. Ta se ale v letech 2010 až 2012 vůbec nesešla a v období, kdy se scházela, neprojednala ani zmíněnou duplicitu ukládaných dat, ani například problematický projekt SIRIUS. Ten měl nahradit několik dílčích informačních systémů a databází. V rámci projektu SIRIUS mělo vzniknout jediné přístupové místo pro vstup dat i jediné místo, jehož prostřednictvím by státní správa mohla z těchto dat čerpat.
Projekt od svého spuštění v roce 2010 nabral zpoždění a až do roku 2013 se nepodařilo vysoutěžit hlavního dodavatele. Nakonec vedení MŽP projekt zrušilo s tím, že cíle projektu nebyly naplněny. Do té doby už ale CENIA, která za projekt odpovídala, za jeho přípravu zaplatila 21 milionů korun. Z toho víc než 12 milionů bylo z evropských dotací, které pak CENIA musela koncem roku 2013 vrátit. Vzhledem k tomu, že CENIA nezachovala ani dílčí výstupy projektu, aby je mohla v případě potřeby v budoucnu využít, hodnotí NKÚ investici 21 milionů korun do projektu SIRIUS jako neúčelnou a nehospodárnou.
Podle mluvčí ministerstva Petry Roubíčkové je vysoký počet IT systémů důsledkem historického nastavení organizačního členění resortu. Během roku 2014 začalo MŽP s postupnou centralizací IT. "Zpracovává podklady pro vybudování jednotného místa pro ukládání dat v rámci rezortu. Aktuálně také dokončujeme podklady pro vypsání veřejné zakázky na pořízení systému elektronické spisové služby pro MŽP a vybrané rezortní organizace," sdělila ČTK.
Zdroj: ČTK
Kontroloři odhalili i další nedostatky – ať už jde o nekompatibilitu dvou databází, jejíž vyřešení by vyšlo na 1,3 milionu korun, absenci studií proveditelnosti, díky nimž by MŽP mělo jistotu, že skutečně zvolilo nejhospodárnější možné řešení, či fakt, že ministerstvo vůbec nesleduje, jak jsou informační systémy vlastně využívány koncovými klienty. U některých systémů je ministerstvo navíc stále závislé na jediném dodavateli.
Shrnutí hlavních skutečností zjištěných při kontrole:
- JISŽP je stále teoretickým konceptem, nikoliv však jednotným informačním systémem. MŽP tak neplnilo povinnost zabezpečovat a řídit JISŽP dle zákona č. 2/1969 Sb. V současné době resort životního prostředí využívá 125 samostatných informačních systémů a databází.
- MŽP nezajistilo, aby Rada pro rozvoj JISŽP jako hlavní odborný koordinační orgán naplnila své povinnosti dané jejím statutem. V období let 2010 až 2012 se Rada vůbec nescházela a ke strategickým aktivitám resortu životního prostředí nezaujímala příslušná odborná stanoviska.
- Základní projektové dokumenty v oblasti řízení projektů neobsahovaly povinnost zpracovat studii proveditelnosti s rozborem možných variant řešení, v důsledku čehož nemělo MŽP jistotu, zda realizovalo nejvýhodnější a nejhospodárnější variantu.
- Data byla vícenásobně ukládána v různých informačních systémech, což mělo vliv na vyšší potřebu úložné kapacity pro ukládaná data a z toho plynoucí vyšší provozní náklady.
- Kontrolou bylo zjištěno, že jediný projekt (SIRIUS), kterým MŽP směřovalo k naplnění JISŽP, byl zrušen bez náhrady, a byla tak nehospodárně a neúčelně vynaložena částka ve výši 21 mil. Kč.
- U vybraných spolu věcně souvisejících informačních systémů byla potvrzena datová nekompatibilita. Náprava tohoto stavu vyžaduje vynaložení dalších peněžních prostředků.
- Kontrola potvrdila, že v případě některých informačních systémů přetrvává smluvní závislost na jediném dodavateli, což vede k riziku, že veřejná zakázka nebude realizována nejhospodárnějším způsobem.
- MŽP nesleduje přístupy k jednotlivým informačním systémům. Nemůže proto vyhodnocovat efektivnost, hospodárnost ani účelnost vynakládání prostředků ve vazbě k využívání IS.
- Kontrolovaná oblast již byla předmětem kontrolní akce NKÚ č. 07/16. Přestože MŽP následně přijalo nápravná opatření, značná část nedostatků stále přetrvává.
Dokument ke stažení: