Praktická opatření k předcházení vzniku komunálního odpadu

06.11.2013 13:07

Letos na jaře na Univerzitě Karlově, Fakultě sociálních věd, obor Veřejná a sociální politika studentka Martina Krčmařová vypracovala a obhájila diplomovou práci s názvem Politika prevence vzniku odpadu – počátky v České republice.

Vedle rozsáhlé rešerše diplomová práce obsahuje výsledky průzkumu, který autorka provedla v obcích Středočeského kraje. Do výzkumu byly zahrnuty všechny obce Středočeského kraje s více než tisíci obyvateli, kterých je 215, přičemž informace se podařilo získat celkem od 55 obcí. Jako výzkumný nástroj byl použit dotazník a polostrukturovaný rozhovor. Respondenty byli zaměstnanci spadající pod obecní nebo městský úřad. Podle velikosti a rozdělení se jednalo o starosty či místostarosty, pracovníky odboru odpadového hospodářství nebo pracovníky technických služeb.

Práce nám připadá kvalitní a tématicky ojedinělá a proto jsme se rozhodli pro téma předcházení vzniku odpadů z ní vybrat pasáže, především pojednávající o praktických opatřeních k předcházení vzniku komunálních odpadů a výsledcích provedeného průzkumu. Plné znění této diplomové práce lze najít na internetovém portálu www.tretiruka.cz v sekci ODPADY pod heslem Politika prevence vzniku odpadu (DP) ve sloupci Rychlá navigace.

Při předcházení vzniku komunálního odpadu hraje obec, ač podle zákona původce komunálního odpadu, zpravidla pouze vedlejší roli, hlavní je občan. Obec může prevenci podporovat informováním nebo vzděláváním svých obyvatel, vhodným zvolením ekonomických nástrojů, rozšířením existujících služeb nebo spoluprací s jinými aktéry. V této kapitole jsou uvedena opatření, která do této kategorie spadají. Jedná se o opatření, jež nejsou v odpadovém hospodářství známým nástrojem.

 

Snižování množství vyhozeného papíru

Jedním ze způsobů, jak výrazně snížit množství papíru je odmítnutí reklamy, která tvoří 2 – 5 % domovního odpadu. Podle zákona o regulaci reklamy (č. 40/1995 Sb. v platném znění) se zakazuje „šíření nevyžádané reklamy, pokud vede k výdajům adresáta anebo pokud adresáta obtěžuje“. Pokud tedy občané umístí na svou schránku výzvu „Prosím, nevhazujte reklamu“, je ze zákona zakázáno činit opak a občané se proti takovému jednání mohou bránit. Cílem je tímto způsobem výrobce a distributory letáků motivovat k jejich co nejmenší produkci, čímž je ušetřeno velké množství papíru a zabráněno produkci velkého množství odpadu.

 

Spolupráce s obchody

Nadměrná spotřeba a neuvědomělé konzumní chování jsou jednou z příčin velké produkce odpadu. Spočívá ve způsobech nakupování. Místy, kde by se mělo usilovat o změnu, jsou tedy právě obchody. Obchody mohou mít v této oblasti informativní funkci nebo mohou preventivní opatření aktivně zavádět. Ideální je obě možnosti spojit. Obchody jsou se svým zbožím producenty velkého množství zbytečného odpadu. Nabízení igelitových tašek zdarma, neustálá produkce nových igelitových pytlíků na jedno použití, kupování balené zeleniny a upřednostňování nápojů v nevratných pet-lahvích jsou způsoby, které velkou měrou nadbytečně produkci odpadu podporují. Tyto zavedené zvyky mohou obchody jednoduchým způsobem měnit a současně informovat o důvodech svého jednání, kterými je ekologické uvědomění a předcházení vzniku odpadu.

Dalším možným způsobem je aktivní zavádění preventivních opatření. Jednou v zahraničí realizovanou možností je stáčení produktů místo nakupování produktů v již připravených nádobách. V České republice se na bázi tohoto fungování v poslední době rozšířilo stáčení mléka, které bylo zavedeno nikoliv jako ekologické opatření, ale obrana zemědělců proti snižujícím se cenám za výkup mléka.

Stejným způsobem lze stáčet také pivo nebo limonádu. Existují obchody, které poskytují stejnou službu například na čisticí prostředky. Obchodníkům se tak otevírá možnost se pozitivně prezentovat jako ekologicky uvědomělý obchodník. Podnět k takovým opatřením může vyjít ze strany obce, které se také nabízí možnosti různých forem spolupráce a finanční podpory.

 

Opatření k prodloužení životnosti výrobků

Sadou opatření, které slouží ke snižování množství produkovaného odpadu, jsou způsoby, jak prodloužit životnost jednotlivých výrobků, o které současný majitel již nemá zájem, ale výrobek je stále možné použít pro tentýž nebo jiný účel. Může jít o darování, směnu nebo prodej mezi obyvateli, takže do této kategorie nepatří „materiálové využití“, které sice také spočívá v omezeném zužitkování věci, jedná se ale už o nakládání s odpadem.

Možnosti opětovného využití jsou v širší míře uplatňovány v zahraničí, kde jsou šířeji praktikována opatření k předcházení vzniku odpadu. Ve Velké Británii jsou rozvíjeny nejrůznější aktivity zajišťující, aby se zboží, jako knížky, časopisy, CD, hračky, oblečení, boty, nábytek, dřevo, koberce, součásti elektrického a elektrotechnického příslušenství, kola, nářadí, barvy nebo jídlo, nestaly odpadem. Postup takového typu projektu se skládá ze sběru zboží, jeho čištění, renovace a redistribuce. Ze zkušeností Velké Británie u takových projektů často není schopna nabídka naplnit celou poptávku.

Mnoho mechanismů podporujících opětovné využití už v naší společnosti existují. Patří sem charitativní sbírky, second-handy, bazary nebo bleší trhy. Jednou z možností, jak přispět k prevenci odpadu je tyto aktivity podporovat a zasloužit se o jejich rozvoj.

Zahraniční projekty jdou ještě dále a vytvářejí nové možnosti zjednodušení a zefektivnění provozovaných i dalších činností. Byla například vytvořena mapa charitativních spolků rozdělená podle toho, jaké zboží v nich odebírají. Dalším zrealizovaným opatřením bylo vytvoření webové stránky na lokální výměnu fungující na bázi klasických internetových inzercí s tím, že vše je nabízeno zdarma. Vyhození 1000 tun jídla ročně předchází projekt, který shromažďuje jídlo, které již není možné prodávat, a dělí je mezi bezdomovce a azylové domy.

 

Charitativní sbírky

Jednou z možností, jak může obec stimulovat k menší produkci odpadu, je podpora různých charitativních sbírek. Zkoumané obce Středočeského kraje byly dotazovány, zda s charitativními organizacemi spolupracují. Spolupráce může spočívat v jejich propagaci a poskytování bližších informací. Tato otázka byla téměř ve dvou třetinách případů zodpovězena kladně.

Spolupráce s charitativními organizacemi se ukázala jako relativně využívané opatření. Obce uváděly velice často jako organizaci, se kterou spolupracují, Diakonii Broumov (http://www.diakoniebroumov.org/). Tato organizace přijímá oblečení, obuv, lůžkoviny, ručníky, hračky nebo domácí potřeby.

Podpora charitativní sbírky představuje pro obec poměrně nenáročné opatření k předcházení vzniku odpadu. Možností je pořádat v obci pravidelné sbírky nebo zde umístit stálá sběrná místa. V obou případech je cílem, aby si obyvatelé na tuto možnost zvykli a uvědomili si, že nepotřebné věci nemusí nutně vyhazovat.

Z průzkumu vyplynulo, že zájem ze strany občanů i obce o tuto službu by byl a v případě aktivní informovanosti obou stran by mohl přinést velice pozitivní výsledky. Problém, který občas nastává, bývají finanční nebo technické problémy (nedostatečný odbyt) na straně charitativní organizace. Jestliže podobné organizace žijí z peněz projektu, který po určité době skončí, mají pak problém s nalezením financí pro další pokračování. Obce mající zájem zapojit se do charitativních akcí a tím snížit množství odpadu vznikajícího na území obce mají možnost tyto akce různými cestami podpořit.

 

Směna zboží mezi obyvateli obce

Na bázi darování nebo velmi levné koupě či prodeje probíhají různé druhy lokálních výměn mezi obyvateli. Ve Velké Británii jsou pořádány akce, kdy každý může poskytnout k dispozici výrobky, kterých se chce zbavit. Akce je nazývána „Vem si a jdi!“, výrobky jsou tedy dostupné zdarma. Všechny zbylé věci jsou nakonec sesbírány, opraveny a opětovně využity nebo odstraněny. Doplňkovou službou je transport těžkého zboží. Další možností je zřízení již zmiňované webové stránky, kde občané z dané lokality uvádějí výrobky, které dávají k dispozici. Na rozdíl od jiných inzercí jsou zde všechny výrobky poskytovány zdarma a nacházejí se v místě bydliště.

Podobné akce fungují nepochybně lépe v obcích, kde mají svojí trvalou tradici a občané jsou na ně zvyklí. Možností obce je s organizacemi, které akce pořádají, spolupracovat a na konající se bazary či trhy širokou veřejnost upozorňovat. Pravděpodobné také je, že zájem o novou akci se nemusí projevit hned. Dobré je dát nové aktivitě čas a počkat až si o ní lidé řeknou a vejde v podvědomí.

 

Odebírání funkčních výrobků – obec jako zprostředkovatel

Velká část výrobků, které skončí v odpadu, jsou ještě zcela funkční nebo by po opravě či vyčištění být mohly. Je to klasická ukázka konzumního způsobu života, kdy se funkční výrobky často vyhazují jen díky vkusu majitele nebo touze po modernějším modelu. Významným faktorem zůstává také nízká cena nových výrobků, která může být i nižší než náklady na opravu. Z těchto důvodů nejsou bazary a opravny ve větší míře obyvateli využívány.

Ve Velké Británii existuje řada projektů, které usilují o možné opětovné využití výrobků tím, že je sesbírají, opraví a zpátky rozdělí určeným skupinám. Projekty jsou zaměřeny především na nábytek, počítače, dřevo, nářadí nebo kola a vytvářejí sítě po celém státě. Tímto způsobem je celou sítí center opraveno 1,5 milionu nábytku, čímž se předejde zničení nábytku o hmotnosti 20 tisíc tun. V zahraničí je dalším podpůrným způsobem spolupráce s recyklačními centry, kam jsou tyto výrobky odevzdávány. Tyto aktivity v sobě nesou i sociální cíle. Nábytek se rozděluje nízkopříjmovým rodinám a projekty také mimo jiné umožňují nižším třídám vlastnit starší typy počítačů.

V českých podmínkách končí většina takových výrobků na sběrném dvoře. Nabízela by se tedy možnost umožnit obyvatelům si ze sběrného dvora v případě zájmu věci také odnášet, např. starý nábytek nebo dřevo. Takové jednání však není ze zákona možné, protože ve chvíli odevzdání do sběrného dvora se odevzdaný výrobek stává odpadem a obec ani zaměstnanec sběrného dvora není oprávněn „darovat odpad“ občanům.

Přesto podle průzkumu mají ve 25 % obcí občané možnost si výrobky ze sběrného dvora odnášet! Někde tuto činnost vyloženě podporují. Například, když je na dvůr dovezen zachovalý nábytek, rozhlásí po obci, že je zde k dispozici k vyzvednutí nebo se obrátí konkrétně na obyvatele, o kterých vědí, že by pravděpodobně měli zájem. Místní občané se také sami chodí ptát, zda není konkrétní potřebná věc k dispozici.

Jinde není tato možnost přímo nabízena nebo podporována, ale v případě zájmu není občanům bráněno. Jindy zase mají občané možnost si z dvora odnést funkční spotřebič pouze výměnou za spotřebič nefunkční. Také je jim umožněno si odnést potřebnou funkční součástku, která je v jejich spotřebiči rozbitá.

Odpovědi na tuto otázku ukázaly další možné cesty preventivních opatření. I přes problematické postavení vůči zákonu o odpadech, obce možnosti odebírání výrobků zpátky občanům praktikují a občané ji využívají. V této oblasti je tedy nutné oficiálně zákonem tuto činnost umožnit i podporovat. Z uvedených odpovědí se zdá, že takové opatření by sami občané uvítali.

 

Obec jako pozitivní příklad předcházení vzniku odpadů

Zelené úřadování představuje „environmentálně příznivé chování institucí financovaných z veřejných prostředků, jako jsou např. obecní, městské či krajské úřady, školy, školky, domy s pečovatelskou službou. Zahrnuje jednak systémová opatření zaměřená zejména na provoz a chování (např. oboustranný tisk dokumentů, zatahování žaluzií na noc) a jednak nakupování.“. Koncepce zeleného úřadování je propracovaný soubor pravidel, jejichž užíváním dochází ke snížení zátěže životního prostředí využíváním ekologicky šetrného zboží a služeb, podpoře poptávky a inovací environmentálně příznivých výrobků, možnosti institucí prezentovat se jako pozitivní příklad a úspoře nákladů. Významnou součástí zeleného úřadování je také „zelené nakupování“, tedy nakupování s ohledem na komplexní dopady na životní prostředí, s čímž souvisí upřednostňování výrobků s ekologickým značením. Možnosti zeleného úřadování jsou rozsáhlé, je možné zaměřit se jen na určité oblasti. Problematika odpadů a možnosti snižování množství odpadů jsou důležitou součástí zeleného úřadování.

 

Shrnutí výsledků průzkumu

Hned v úvodu se projevila překážka, která ovlivnila odpovědi uvedené v dotazníku a tedy i výsledky celého výzkumu. Tímto problémem byla častá neznalost pojmu „předcházení vzniku odpadu“. Ač byla na začátku dotazníku uvedena definice pojmu a zdůrazněno, že nezahrnuje třídění odpadu ani zpětný odběr výrobků, mnoho respondentů mělo tendenci právě na těchto opatřeních své odpovědi stavět.

U některých dotazníků byla tato tendence výrazná. Aby bylo možné toto zkreslení eliminovat, bylo by nutné provést s každým respondentem individuálně rozhovor, což vzhledem k rozsahu výzkumu nebylo možné. I přes tuto nesrovnalost přináší výzkum zajímavé výsledky o praktikování preventivních opatření v obcích.

Zásadní pro zavádění opatření k předcházení vzniku odpadu v obcích je postoj pracovníka zodpovědného za odpadové hospodářství a jeho povědomí o dané tématice. Pro snižování odpadů je vedle změn ve sféře výroby a obchodu třeba vidět i možnosti, kterými lze redukovat odpad i na úrovni spotřební, které již obce mohou ovlivnit.

Část respondentů vidí jako hlavní faktor předurčující chování lidí při nakládání s odpadem jejich individuální založení a povahu. Záleží na člověku samotném, zda se chová ekologicky šetrně při produkci a nakládání s odpady, a nástroje, které má obec k dispozici toto chování příliš nezmění. K podobným závěrům docházejí i výzkumy orientující se na ochotu obyvatel třídit odpad. Záleží na četných faktorech, kterými jsou osobnost člověka, individuální podmínky nebo vnitřní motivace daná ekologickým uvědoměním.

Respondenty nejčastěji zmiňovaným nástrojem, kterým lze docílit snížení produkce odpadu, byly informační nástroje a vzdělávání. Tento nástroje je obcemi také využíván formou informování ve zpravodaji a na webových stránkách, informační kampaní i možností dotazování. Vzhledem k tomu, že to byl nejfrekventovaněji zmiňovaný nástroj k předcházení odpadu, který může použit sama obec, nebyl podle odpovědí až tak hojně využíván. Nejvíce obcí, 53 %, využívá možnosti publikovat články v obecním zpravodaji nebo na webových stránkách obcí. Forma aktivního vzdělávání je plně ponechána v kompetenci škol, které téma nakládání s odpady vyučují v rámci ekologické výchovy. Na sféru škol a vzdělávání má obec jen velmi omezený vliv.

Ukázalo se, že významnou roli hrají v mnoha případech nestátní ekologické organizace. Často jsou jediným, kdo téma prevence vzniku odpadu propaguje, nebo jsou důležitým spolupracovníkem obce. Nezanedbatelná je jejich činnost hlavně v oblasti vzdělávání a osvěty. Ve chvíli, kdy budou všechny obce nuceny preventivní opatření přijmout, se mohou neziskové organizace v obci stát velmi výrazným a nápomocným aktérem.

 

Závěr

Nadměrná produkce odpadů úzce souvisí s nastavením dnešní společnosti. Stimulace ke konzumu a spotřebě, která je současně žádoucí pro ekonomický vývoj, vliv reklamy a působení psychologických popudů, absolutně nesouvisejících s nutností vlastnit danou věc, jsou zdrojem nadměrné spotřeby, která jde daleko za nutnost naplňovat základní potřeby. Bezpodmínečným cílem je tyto vzorce spotřeby změnit. Hlavní důraz je v této oblasti kladen na ekologickou výchovu a alternativní způsoby života založené na uvědomělé spotřebě.

Ukotvení předcházení vzniku odpadu v právních předpisech České republiky je v současnosti velice obecné. Prevence vzniku odpadu je definována jako prioritní způsob nakládání s odpadem. V oblasti komunálního odpadu kladen největší důraz na snižování množství směsného komunálního odpadu. Hlavní pozornost je tedy věnována separovanému sběru a zpětnému odběru výrobků. Tomu odpovídá i hlavní zaměření činnosti odpadového hospodářství na úrovni obcí. Produkce komunálního odpadu je ve většině případů usměrňována pouze snahou o maximální stimulaci občanů k třídění odpadu.

Vzhledem k tomu, že politika předcházení vzniku odpadu není v České republice zatím ani koncipována, nebyly pro ni definovány konkrétní nástroje. Nastavení některých nástrojů odpadového hospodářství v sobě současně stimulaci k nižší produkci odpadu obsahuje nebo je tato motivace vedlejším efektem používaného nástroje. Jako nejvíce propracovaný a v České republice nejčastěji používaný nástroj se ukazuje motivační systém poplatků za odpad. Tento účinný nástroj vede k posílení odpovědnosti občana za produkovaný odpad. Cena poplatku se přímo odvíjí od množství vytvořeného odpadu. Dalším významným nástrojem je působení na občana formou ekologického vzdělávání, výchovy a osvěty. Na environmentální vzdělávání je v souvislosti s nadměrnou produkcí odpadů kladen velký důraz. Snížení vytváření odpadů se přímo váže na změnu spotřebního chování, které je snaha formou environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ovlivnit. Mimo tyto užívané nástroje existují ještě další způsoby prevence vzniku odpadu, které v České republice zatím nejsou dostatečně rozvinuty a využity.

 

Z diplomové práce vybral a redakčně upravil (op).

 

Zdroj: Odpadové fórum 9/2010

Klíčová slova: charita, zelené nakupování, zelené úřadování, směna zboží, obce