Koncem února 2020 vstoupí v platnost nové nařízení, kterým se rozšiřuje seznam chemických látek v příloze XIV nařízení REACH o dalších 11 látek podléhajících povolení pro určitá použití.

Nové nařízení Komise (EU) 2020/171 ze dne 6. 2. 2020, kterým se mění příloha XIV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, stanoví další látky, které budou podléhat povolení pro určitá použití.

Jedná se o následující látky s uvedením kritérií pro zahrnutí do přílohy XIV a příklady použití:

• 1,2-benzendikarboxylová kyselina, dihexylester, rozvětvený a lineární (ES 271-093-5, CAS 68515-50-4): toxický pro reprodukci (kategorie 1B), použití jako změkčovadlo;
• dihexyl-ftalát (ES 201-559-5, CAS 84-75-3): toxický pro reprodukci (kategorie 1B), použití jako změkčovadlo;
• 1,2-benzendikarboxylová kyselina, dialkylestery (alkyly C6-C10); 1,2-benzendikarboxylová kyselina, směsné decyl-, hexyl- a oktyldiestery s obsahem dihexyl-ftalátu ≥ 0,3 % (ES 201-559-5) (ES 271-094-0; 272-013-1, CAS 68515-51-5; 68648-93-1): toxický pro reprodukci (kategorie 1B); použití jako plastifikátor do PVC, lepidla;
• trixylyl-fosfát (ES 246-677-8, CAS 25155-23-1): toxický pro reprodukci (kategorie 1B), použití do maziv, hydraulických kapalin, v kapalinách pro zpracovávání kovů a při výrobě plastů;
• perboritan sodný; kyselina perboritá, sodná sůl (ES 239-172-9; 234-390-0): toxický pro reprodukci (kategorie 1B), použití do detergentů a bělících přípravků;
• peroxymetaboritan sodný (ES 231-556-4, CAS 7632-04-4): toxický pro reprodukci (kategorie 1B), použití do detergentů a bělících přípravků;
• 5-sek-butyl-2-(2,4-dimethylcyklohex-3-en-1- yl)-5-methyl-1,3-dioxan [1], 5-sek-butyl-2- (4,6-dimethylcyklohex-3-en-1-yl)-5-methyl- 1,3-dioxan [2] (zahrnující kterýkoli z jednotlivých stereoizomerů [1] a [2] nebo jakoukoli jejich kombinaci): vPvB, použití jako vůně do mýdel a detergentů;
• 2-(2H-benzotriazol-2-yl)-4,6-di-terc-pentylfenol (UV-328) (ES 247-384-8, CAS 25973-55-1): PBT, vPvB, použití jako UV filtr např. do výrobků z plastů, do lepidel a těsnění;
• 2,4-di-terc-butyl-6-(5-chlorbenzotriazol-2-yl) fenol (UV-327) (ES 253-037-1, CAS 36437-37-3): vPvB, použití jako UV filtr;
• 2-(2H-benzotriazol-2-yl)-4-(terc-butyl)-6- (sek-butyl)fenol (UV-350) (ES 253-037-1, CAS 36437-37-3): vPvB, použití jako UV filtr;
• 2-benzotriazol-2-yl-4,6-di-terc-butylfenol (UV-320) (ES 223-346-6, CAS 3846-71-7): PBT, vPvB, použití jako UV filtr.

U každé látky je uvedeno nejzazší datum podání žádosti o povolení (od srpna 2021 do května 2022) a dále datum, od kterého je její používání a uvádění na trh zakázáno (datum zániku). Po stanoveném datu můžou být látky uvedeny na trh nebo používány pouze je-li pro konkrétní použití uděleno povolení.

Příloha XIV nařízení REACH obsahuje v současné době již 54 látek.

Text nařízení v české i anglické verzi naleznete v příloze této aktuality.

Další informace:

Nařízení Komise (EU) 2020/171

Nařízení Komise (EU) 2020/171 - ENG

Zdroj: MPO

Veřejné zakázky skýtají velký prostor pro zapojení principů cirkulární ekonomiky. Ročně je na ně v Česku vynaloženo více než 600 miliard korun. Zástupci ministerstev spolu s představiteli firem, územních celků či neziskových organizací se nyní chystají podepsat tzv. cirkulární memorandum Green Deal, kterým se zaváží společně prozkoumat možnosti aplikace cirkulární ekonomiky do veřejných zakázek.

Obsahem dohody bude realizovat během jednoho roku pilotní projekty, které budou obsahovat požadavky cirkulárních kvalitativních kritérií, jako například opravitelnost, obsah recyklátu nebo recyklace šedých vod. Následně proběhne vzájemná analýza, jaké přínosy tyto poptávky přinesly. V rámci EU již tyto dohody fungují a Česká republika má nyní příležitost přidat se k těm evropským státům, u kterých již Green Deals pomáhají odpovědněji zadávat veřejné zakázky.

Cílem memoranda Green Deal je stimulovat český trh k udržitelnému využití vzácných surovin, opětovnému použití materiálů a předcházení vzniku odpadu. Pilotní projekty pomůžou veřejným zadavatelům i dalším subjektům podílejícím se na procesech veřejného investování, získat praktické zkušenosti, dovednosti a znalosti v oblasti cirkulárního nákupu.

Dokument Green Deal Memorandum: Cirkulární zadávání veřejných zakázek projednali minulý týden, v úterý 4. února, Institut cirkulární ekonomiky, zástupci ministerstev a další klíčoví aktéři, kteří mají o pilotní projekt zájem. Po jeho finálních úpravách bude stanoven březnový termín, kdy zájemci dohodu podepíšou. Na březnovém setkání vystoupí také zahraniční odborník Joan Prummel, který bude účastníky celý rok projektem provázet. Ten také koncept poprvé v ČR představil před dvěma lety na půdě Velvyslanectví nizozemského království a vloni na něj navázal celodenním praktickým workshopem na Ministerstvu zemědělství. Joan Prummel představí na setkání příklady dobré praxe, které fungují v Holandsku, a to jak na úrovni státu a samosprávy, tak všech, kteří investují veřejné prostředky ve veřejném zájmu s akcentem na účelnost a hospodárnost.

„Každý z účastníků Memoranda se zaváže k realizaci alespoň jednoho pilotního projektu s prvky cirkulárního zadávání a vzájemnému předávání zkušeností s ostatními účastníky na společných workshopech a seminářích. Zadavatelé i dodavatelé pak vyhodnotí podmínky možného pokračování spolupráce po skončení pilotního projektu. Dalším rozměrem je o výzvách a výsledcích celého projektu informovat širokou i odbornou veřejnost, a nastavit tak trend preference kvality a dalších aspektů udržitelnosti nad cenou,“ říká Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky, jednoho z iniciátorů Memoranda Green Deal.

Koncept Green Deal vznikl v Nizozemí, a jedná se o metodu testování inovativních udržitelných řešení v praxi díky vzniku unikátních konsorcií fungujících na bázi dobrovolných dohod. Konkrétní dohoda zaměřená na stejné téma jako dnes v Česku úspěšně fungovala mezi roky 2013 a 2016 a na jejím konci stálo 80 pilotních projektů sloužících jako inspirace pro praxi cirkulárních veřejných zakázek. Stal se i inspirací pro Institut cirkulární ekonomiky, který v České republice otevřel veřejnou diskuzi k aplikaci cirkulární ekonomiky do veřejných zakázek, a spojil k jednomu „stolu“ soukromou i veřejnou správu.

„Věříme v zapojení ministerstev, samosprávy i neziskových organizací, jako např.: MŽP, MPO, MPSV, MZe, v zapojení Prahy, Liberce či Jihlavy ze strany měst a taktéž Dopravního podniku Hlavního města Prahy či zástupců Regionální rozvojové agentury Pardubice. Dohodu mají zájem podepsat také advokátní kanceláře, jako je Kroupa&Helán či Havel&Partners, které jsou důležitými subjekty dodávajícími platformě cenné právní rady. Seznam je pestrý, a proto budou zajímavé i pilotní projekty, které budou jednotliví partneři během roku realizovat,” dodává Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky.

K podpisu se například přidá i nadnárodní potravinový koncern Nestlé, který má v Česku několik výroben. „Je to pro nás skvělá příležitost, jak reagovat na současnou neutěšenou situaci ohledně nízké míry recyklace plastu, která nás dlouhodobě trápí. Věříme, že proměna veřejných zakázek je mocnou cestou, jak začít uzavírat materiálové toky,“ říká Vratislav Janda, ředitel pro korporátní záležitosti ze společnosti Nestlé Česko a Slovensko.

O INCIEN

Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú., je nezisková organizace pracující na šíření myšlenky cirkulární ekonomiky (oběhového hospodářství) v České republice. INCIEN byl založen v roce 2015 a od té doby vzdělává, pořádá diskuzní večery, semináře i konference zabývající se problematikou odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky. Současně realizuje vlastní projekty ve spolupráci s firmami, školami, obcemi i veřejnou správou. Aktivně přenáší a aplikuje know-how v tomto oboru z ostatních evropských zemí. Cirkulární ekonomika je základním stavebním kamenem pro přechod z lineární spotřeby surovin a prosazuje vnímání odpadů jako zdroje, jenž šetří finance i životní prostředí. Více informací najdete na www.incien.org.

Oddělení analýz a datové podpory koncepcí v Odboru strategie a mezinárodní spolupráce v energetice Ministerstva průmyslu a obchodu připravilo Souhrnnou energetickou bilanci státu v metodice Eurostatu za léta 2010–2018.

Tato bilance byla připravena na základě dat zasílaných do Eurostatu prostřednictvím ročních mezinárodních energetických dotazníků sestavených z dat Ministerstva průmyslu a obchodu a Českého statistického úřadu a upravena především pro potřeby tvorby Národního energeticko-klimatického plánu a pro potřeby dalších státní institucí tak, aby byla zajištěna co největší vypovídací schopnost prezentovaných dat a jejich časová konzistentnost.

Publikace obsahuje zjednodušené souhrnné energetické bilance za jednotlivé roky 2010–2018, časové řady za roky 2010–2018 podle paliv, časové řady za roky 2010–2018 – primární zdroje/konečná spotřeba a porovnání Indikátorů Evropa 2020–2030 a hodnot souhrnné energetické bilance.

Interaktivní datová příloha obsahuje podrobná data a umožňuje volit různé parametry (např. jednotky, druhy paliv, konkrétní odvětví, atd.) a podle nich provádět výběry a přepočty.

Dokument ke stažení:

Celosvětový objem emisí oxidu uhličitého souvisejících s produkcí energie loni po dvou letech růstu zůstal beze změny zhruba na 33 miliardách tun. Oznámila to dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Upozornila, že růst se zastavil navzdory pokračující expanzi světové ekonomiky.

Růst globálních emisí se podle IEA zastavil zejména díky poklesu emisí při výrobě elektřiny ve vyspělých zemích, za kterým stojí rostoucí úloha obnovitelných zdrojů, přechod od uhlí k zemnímu plynu a vyšší produkce jaderných elektráren.

"Musíme tvrdě pracovat, abychom zajistili, že rok 2019 zůstane v paměti jako definitivní vrchol globálních emisí, a nikoli pouze jako přestávka v růstu," uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol. "Máme k tomu potřebné energetické technologie a musíme je všechny využít," dodal.

Výrazný pokles emisí ve vyspělých ekonomikách v loňském roce podle IEA kompenzoval pokračující růst v jiných částech světa. Za ním stály zejména asijské země, které zvyšují výrobu elektřiny z uhlí.

Emise v energetickém sektoru ve vyspělých zemích sestoupily zpět na úrovně z konce 80. let, kdy byla spotřeba elektřiny zhruba o třetinu nižší než v současnosti, upozorňuje IEA. Ve Spojených státech emise klesly o 140 milionů tun, což odpovídá téměř třem procentům. V Evropské unii se snížily o 160 milionů tun, což je o pět procent.

Dlouhodobé fungování oběhového hospodářství musí být pro firmy ziskové. Problematický je pro ně především náročný přechod na nový způsob s nevyzkoušenými obchodními modely. Kromě bank nebo fondů rizikového kapitálu se neobejdou ani bez podpory státu. Více ZDE

EP podpořil Zelenou dohodu pro Evropu a žádá ještě ambicióznější cíle, Rada chce více prosazovat v rámci diplomacie ochranu klimatu.

EP podpořil Zelenou dohodu pro Evropu a žádá ještě ambicióznější cíle

Poslanci vyzývají ke zvýšení cíle týkajícího se snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na 55 %. EP podporuje ambiciózní plán udržitelných investic. Zemědělství, obchod, správa ekonomických záležitostí a další oblasti politik EU mají být vnímány a analyzovány v kontextu Zelené dohody.

EP 16. 1. 2020 přijal poměrem hlasů 482:136:95 nelegislativní usnesení týkající se Zelené dohody pro Evropu, kterou EP představila během mimořádného prosincového plenárního zasedání předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Poslanci vítají Zelenou dohodu pro Evropu a podporují ambiciózní plán udržitelných investic, které by měly pomoci financovat přechod na uhlíkově neutrální hospodářství. Zároveň však poukazují na nutnost zajistit adekvátní prostředky pro mechanismus pro spravedlivou transformaci. EP požaduje, aby se unijní cíl redukce skleníkových plynů do roku 2030, aktuálně stanovený na 40 % úrovně roku 1990, zvýšil na 55 %.

Komise avizovala záměr navrhnout zvýšení stanoveného cíle snižování emisí na 50 – 55 %. Poslanci také prosazují zavedení dalšího přechodného cíle, a to pro rok 2040, který by měl EU pomoci dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Tyto cíle by podle poslanců měly být schváleny v dostatečném časovém předstihu před konferencí OSN o změně klimatu COP26 v listopadu 2020. EP zároveň ve snaze zohlednit odlišné ambice třetích zemí v oblasti klimatu vyzval k přijetí mechanismu kompenzačních opatření na hranicích EU, která by v souladu s pravidly WTO zabraňovala úniku uhlíku.

Poslanci se zavázali pozměnit všechny legislativní návrhy tak, aby byly v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu. Komise by podle poslanců měla předložit návrhy na změnu právních předpisů v oblasti klimatu a energetiky nejpozději do června 2021. Jejich součástí by mělo být zvýšení cílů v oblasti energetické účinnosti, jakož i zavedení závazných vnitrostátních cílů a zvýšení unijních cílů v oblasti obnovitelné energie, uvádí schválený text.

Rada chce více prosazovat v rámci diplomacie ochranu klimatu

Pro úspěch při řešení změny klimatu má podle Rady zásadní význam posílená a pokračující mezinárodní angažovanost. Rada zdůrazňuje, že při spolupráci se třetími zeměmi je důležité uplatňovat individualizované přístupy a zároveň zohlednit nezbytnost spravedlivé a sociálně vyvážené transformace, která realizaci opatření v oblasti klimatu umožní.

Rada 20. 1. 2020 přijala závěry o diplomatické činnosti v oblasti klimatu a znovu potvrdila politický význam opatřením v oblasti klimatu. V roce 2020 bude klima jednou z priorit také vnější politiky EU. Rada v závěrech připomíná, že změna klimatu představuje ve všech zemích a regionech existenciální hrozbu pro lidstvo i biologickou rozmanitost a vyžaduje rychlou kolektivní reakci.

Pro zvýšení úrovně celosvětových ambicí v oblasti klimatu má klíčový význam vedoucí úloha EU spočívající v tom, že jde sama příkladem. EU si je vědoma toho, že změna klimatu znásobuje hrozby pro mezinárodní stabilitu a bezpečnost a dotýká se zejména těch, kteří jsou nejvíce ohroženi a nejvíce zranitelní, že zesiluje environmentální tlaky a riziko katastrof, přispívá ke ztrátě zdrojů obživy a nutí obyvatelstvo k přesídlení.

Rada zdůrazňuje, že EU musí naléhavě vybízet třetí země, aby spolu s ní zintenzivnily své úsilí, a v tomto úsilí je podporovat prostřednictvím všech nástrojů vnější politiky EU. V závěrech je rovněž zdůrazněno, že ve věci opatření v oblasti klimatu je třeba zintenzivnit informační činnosti zaměřené na partnerské země a regionální organizace. Rada vyzvala vysokého představitele, Komisi a členské státy, aby do června 2020 společně vypracovali strategický přístup k diplomatické činnosti v oblasti klimatu, v němž budou stanoveny konkrétní operativní návrhy, jak dále postupovat. Tento úkol má být podporován sítí zelené diplomacie EU, což by mělo zajistit plnou součinnost s diplomatickou činností EU v oblasti energetiky.

CENIA zpracovala pro MŽP další ročník tzv. krajských zpráv (zpráv o životním prostředí v krajích ČR 2018). Tyto zprávy jsou počínaje rokem 2015 (tedy počínaje zprávami o životním prostředí v krajích ČR za rok 2014) každoročně zpracovávány na základě zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Krajské zprávy jsou společně se Zprávou o životním prostředí ČR předkládány pro informaci vládě a dále k projednání Parlamentu ČR.

Krajské zprávy se zabývají charakteristikou stavu a vývoje životního prostředí v jednotlivých krajích ČR, jejich aktuálními problémy a aktivitami. Představují významný podklad informací pro politické činitele, odborné pracovníky veřejné správy, i pro širokou veřejnost na národní a regionální úrovni.

Krajské zprávy tvoří společně se Zprávou o životním prostředí ČR a Statistickou ročenkou životního prostředí ČR hodnotící celek, kdy každá dílčí publikace představuje jiný detail a jiný podklad pro veřejnou správu. Na přípravě krajských zpráv spolupracují i jednotlivé krajské úřady, které se ke zprávám mají možnost také vyjádřit.

Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Oblastního inspektorátu v Havlíčkově Brodě uložili pokutu 160 tisíc korun firmě KRONOSPAN OSB, spol. s r.o. za to, že provozovala zařízení „KRONOSPAN – Výroba OSB desek“ v rozporu s podmínkami integrovaného povolení. Firma v letech 2017 až 2019 v rámci své průmyslové výroby v Jihlavě porušila integrované povolení a provozní řády u některých svých zařízení. 

„Nedodržováním stanovených podmínek docházelo k únikům emisních látek, které znečistily životní prostředí. Firma dále vypouštěla v rozporu s vydaným povolením chladicí vody do vnitropodnikové kanalizace, neprokázala likvidaci (odvoz) odpadních vod, neplnila podmínku pro nakládání s nebezpečnými odpady a neohlásila plánované změny svých zařízení na příslušný krajský úřad,“ řekl Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Havlíčkově Brodě. 

Při kontrole v červnu 2019 inspektoři zjistili, že při provozu lisu OSB dochází k únikům odpadní vzdušniny. Ta byla vypouštěna díky několika otvorům z haly lisu volně do vnějšího ovzduší, aniž by byla jakkoliv upravena či vyčištěna, což mělo za následek znečištění okolního ovzduší množstvím látek, které nepříjemně zapáchají. Společnost také neaktualizovala svůj provozní řád, ve kterém neuvedla užívání látkového filtru používaného pro čištění dopravní vzdušiny. Kvůli tomu nebylo možné stanovit podmínky provozu pro toto zařízení, stanovit závazné emisní limity a povinnost měřit emise, které tak nebyly zjišťovány. 

Při provozu tkaninových filtračních zařízení firma v období od ledna 2018 do března 2019 nedbala doporučení výrobce a vzniklé nedostatky a poruchy neodstranila v nejkratším možném termínu. To mělo za následek mimo jiné únik tlakového vzduchu i riziko zvýšené kondenzace uvnitř filtru.

Další pochybení prokázali inspektoři u chladicích vod používaných pro chlazení hydrauliky lisu OSB. V roce 2017 a 2018 byly vypouštěny chladicí vody do splaškové vnitropodnikové kanalizace, což ale podmínky integrovaného povolení neumožňují. „Problém jsme zjistili také u průmyslových technologických odpadních vod, které obsahují například složky lepidel s příměsí nebezpečných závadných látek. Povinností firmy je takové vody akumulovat v zabezpečených jímkách a následně je odvážet k dalšímu využití nebo k likvidaci oprávněnými subjekty. V opačném případě může být ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod. Nebyla doložena likvidace zhruba 40 m3 odpadních vod,“ dodal Panský. 

Společnost se proti rozhodnutí neodvolala, sankce 15. ledna 2020 nabyla právní moci.

Ministerstvo životního prostředí podpoří rozvoj ekologické dopravy ve veřejné správě a již počtvrté za sebou nabídne prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR 100 milionů korun na pořízení vozidel s nízkými nebo nulovými emisemi. Spolu s nimi přispěje i na dobíjecí stanice pro elektromobily.

O dotace z Národního programu Životní prostředí mohou od 17. února až do 31. října 2020 žádat samosprávy, příspěvkové organizace, výzkumné instituce a nově i veřejné vysoké školy. Podpora alternativních způsobů dopravy je součástí celkové koncepce Ministerstva životního prostředí v oblasti čisté mobility a zlepšování kvality ovzduší.

Od loňska díky dotaci rozšířila radnice v Chomutově svůj vozový park o dva elektromobily. „Pořízení těchto elektromobilů, jejichž provoz je lokálně bezemisní, velmi tichý a levný, plně zapadá do našeho ekologického programu,“ uvádí primátor města Chomutova Marek Hrabáč. Do budoucna dokonce uvažuje o pořízení užitkových elektromobilů. „Malé tiché náklaďáčky bychom mohli využít například při čištění městských komunikací, údržbě zeleně, během prací na městském hřbitově, ale také v rámci provozu Zooparku a Kamencového jezera,“ doplňuje primátor.

Příspěvek lze získat na čtyři základní typy alternativních pohonů – vozidla na elektropohon, na stlačený zemní plyn (CNG), vozy s plně hybridním pohonem vybavené elektromotorem (hybridy) a plug-in hybridy, tedy vozy s více pohonnými jednotkami, které mají elektrický pohon a lze jej dobíjet z externího zdroje. Dotace lze uplatnit jak na nákup nových vozidel, tak na pronájem vozidel formou operativního leasingu. Spolu s nákupem podpoří rezort i pořízení chytrých dobíjecích stanic pro elektricky poháněná vozidla, tzv. smart wallboxy.

Prostředky rozdělované v dotační výzvě číslo 11/2019 z Národního programu Životní prostředí jsou primárně určeny pro potřeby územně samosprávných celků. O dotaci mohou požádat ale i státní příspěvkové organizace a veřejné výzkumné organizace a zcela nově i veřejné vysoké školy. Žádosti přijímá Státní fond životního prostředí ČR v jednokolové nesoutěžní výzvě od 17. února do 31. října 2020 nebo do vyčerpání alokace. Vozidla pak musí být pořízena nejpozději do konce roku 2021.

Další informace:

Odkaz na výzvu 11/2019 zde

Přehled dotací v tabulce (PDF, 104 kB)

Další veřejná konzultace k návrhům harmonizované klasifikace a označování (CLH) v termínu do 3. dubna 2020. ECHA vyzývá k veřejné konzultaci k návrhům harmonizované klasifikace a označování pro následující chemické látky:

• methyl N-(isopropoxycarbonyl)-L-valyl-(3RS)-3-(4-chlorophenyl)-β-alaninate, valifenalate (EC -, CAS 283159-90-0), návrh předložilo Maďarsko;

• triethylamine (EC 204-469-4, CAS 121-44-8), návrh předložilo Rakousko;

• di-n-butylamine (EC 203-921-8; CAS 111-92-2), návrh předložilo Rakousko.

Komentáře k  návrhům mohou zainteresované subjekty předkládat do 3. dubna 2020 v anglickém jazyce formou elektronického formuláře v tabulce CLH konzultace na stránkách ECHA.

Zároveň žádáme české subjekty, které budou přispívat do veřejné konzultace, aby svá stanoviska zaslaly pro informaci MPO na adresu kozmikova@mpo.cz.

Zdroj: MPO

Co je Integrovaný registr znečišťování (IRZ)? Jedná se o veřejně přístupnou online databázi (www.irz.cz) obsahující informace o znečištění životního prostředí konkrétní provozovnou, která překročí ohlašovací práh té které látky.

Kdo je povinným ohlašovatelem?

1. Provozovatel (E-PRTR činností) uvedený v nařízení EP č. 166/2006 (tj. provozovatel každé provozovny, která vykonává nejméně jednu z činností uvedených v příloze I nařízení nad příslušné prahové hodnoty stanovené v této příloze pro danou kapacitu).
2. Provozovatel činností uvedených v příloze zákona č. 25/2008 Sb., kterým je podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba s provozovnou, kterou tvoří nejméně jedna stacionární technická jednotka v jedné lokalitě, v níž je prováděna činnost uvedená v příloze k zákonu se stanovenou prahovou hodnotou pro danou kapacitu.

Co se ohlašuje?

1. Úniky a přenosy znečišťujících látek podle nařízení EP č. 166/2006, tj.

1. úniky jakékoliv znečišťující látky uvedené v příloze II nařízení do ovzduší, vody a půdy, u které byla překročena příslušná prahová hodnota,
2. přenosy nebezpečných odpadů překračující 2 tuny za rok nebo ostatních odpadů překračující 2000 tun za rok mimo lokalitu,
3. přenosy jakékoliv znečišťující látky uvedené v příloze II nařízení a obsažené v odpadních vodách určených k čištění mimo lokalitu, u které byla překročena prahová hodnota stanovená v příloze II nařízení, sloupci 1b.

2. Úniky znečišťujících látek při překročení jejich prahových hodnot podle přílohy č. 1 NV č. 145/2008 Sb.
3. Přenosy znečišťujících látek, při překročení jejich prahových hodnot, v odpadech mimo provozovnu, které vznikají přímo nebo v přímé souvislosti s činností provozovaných zařízení, podle přílohy č. 2 NV č. 145/2008 Sb.

Termín a způsob ohlašování.

Provozovatel ohlašuje požadované údaje nejpozději k 31. březnu následujícího kalendářního roku za předchozí kalendářní rok. Hlášení do IRZ se podává v elektronické podobě prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP).

Pro mnohé ekology nebo pracovníky, v jejichž kompetenci jsou povinnosti spojené s ohlašováním v agendě ochrany životního prostředí za IRZ provozovnu, existuje dosud mnoho neznámých, často převládá nepochopení toho co a za koho (jakou provozovnu) se má podávat hlášení. Jak to tedy je?

Základem jsou dva registry - IRZ a E-PRTR.

Ten důležitější z nich je evropský E-PRTR - přímo závazný evropský předpis č. 166/2006. Z něj vyplývají ohlašovací povinnosti, limity a původní zařazení. A protože se v rámci národní legislativy ČR (zákon č. 25/2008 Sb.) převzala pouze část evropského předpisu, bylo z toho na počátku mnoho nejasností. V evropském předpise je v příloze č. I uveden seznam výrobních činností i s omezením limitními hodnotami pro identifikaci ohlašovací povinnosti. Z něj vyplývá jaké firmy a jejich výrobní procesy mají při překročení ohlašovacích prahů povinnost ohlašovat (pozor výjimkou jsou zařízení pro zpracování vod (ČOV) a „odpadářská“ zařízení (zařízení oprávněných osob), těch se ohlašování vůbec netýká. V legislativě národní však taková příloha chyběla, a proto ty nejasnosti, kdy podniky ohlašovaly pouze přenos odpadů mimo provozovnu. To také bylo nejčastějším důvodem pro podání hlášení do IRZ.

Až se změnou zákona (zákon č. 255/2016 Sb.) byla zmíněná příloha doplněna, a to včetně limitních hodnot pro výrobní činnosti, přičemž povinnost ohlašovat za IRZ se ještě snížila. Proto počet ohlašujících v roce 2017 (ohlašování za r. 2016) výrazně poklesl.

Řekl bych ale, že pochyby o tom, zda hlásit za příslušnou provozovnu přetrvávají dodnes. Stále platí, že ti co ohlašují, nevědí zcela jistě, zda ohlašují vše, co ohlašovat mají. A je další řada těch, kteří by ohlašovat měli, ovšem neohlašují, protože si tyto povinnosti vůbec neuvědomují.

MŽP vydalo před několika lety „Příručku pro ohlašování“ (77 stran), ve které lze nalézt vysvětlení legislativy, pojmů i praktické příklady. Jde o velmi kvalitní avšak obsáhlý dokument.

Na základě mých lektorských zkušeností a řadě seminářů, které jsme k této problematice v minulých letech pořádali, jsem přesvědčen, že po absolvování našeho školení k IRZ je pro účastníky vše snadněji pochopitelné. Rozhodně budete umět snadno a rychle rozklíčovat každý typ provozovny.  

Vzdělávejte se s námi!

I letos v březnu jsme pro Vás uspořádali školení s názvem Integrovaný registr znečišťování – IRZ, vznik ohlašovací povinnosti za rok 2019. Jeho absolvováním tedy určitě získáte přehled o výčtu činností u osob povinných ohlašovat ať již podle výpisu z OR nebo podle skutečně provozované činnosti. Dozvíte se co je provozovna a zda je pro každé IČP/IČZ jiná nebo zda se počítají dohromady. Po absolvování semináře budete zajisté schopni jednoduše identifikovat, zda vám vznikla zákonná povinnost k ohlášení i z pohledu nových povinností dle IRZ.

Zároveň účastníkům našeho školení poskytneme návod, jak pracovat s nástroji, které jsou pro ohlašování za rok 2019 k dispozici, a představíme novinky, které ISPOP pro letošní ohlašování přichystal. Poukážeme na nejčastější nedostatky v ročním hlášení a vysvětlíme základní principy členění v ohlašovacím formuláři. V případě zájmu najdete pozvánku na této internetové adrese: https://www.inisoft.cz/poradenstvi-a-skoleni/skoleni/integrovany-registr-znecistovani-irz-vznik-ohlasovaci-povinnosti-za-r-2019.

Ing. Václav Kuncl
INISOFT Consulting s.r.o.

Už jen měsíc máte příležitost se přihlásit do 2. ročníku akceleračního programu Impact Hub Climate Challenge, jehož cílem je podpořit v rozvoji projekty, které přispívají ke zmírnění klimatické krize. Finalisty 1. ročníku jsou: Cyrkl, Ebuu, Forsage, Green-Cat, Kokoza, Swap Prague. Vyhlášení můžete sledovat přes livestream 6. února od 19:30 zde.

Podmínky účasti:

• Projekt má (první) uživatele či zákazníky a pozitivní dopad na klima, kvalitu vody, ovzduší, recyklaci, zero waste, environmentální vzdělávání…

• Tým je z ČR nebo SK, skládá se z min. 3 osob, a alespoň jeden z nich se aktivitě věnuje naplno.

Organizátoři programu uvítají vyšší míru zapojení studentských iniciativ, univerzitní spinn-offy, projekty samospráv. Hlásit se mohou též startupy, neziskové organizace, i firemní angažované skupiny. 

Obsah programu:

• 1 profesionálního mentora - pomůže odhalit věci, které brzdí v rozvoji

• 190+ expertů ke konzultaci -  rozlouskne s vámi jakékoliv odborné téma, ať už to jsou finance, marketing, právo či cokoli dalšího

• 6 workshopů a 6 mastermind setkání - pro nové know-how, dovednosti a inspiraci

• 30 000 Kč - na osobní rozvoj leaderů pro vybrané projekty ve finální fázi akcelerace

• pro vítěze navíc - 100 000 Kč, propojení na investory a mediální podporu

• 12 měsíců zdarma v Impact Hub Alumni Club - ať můžete zůstat s Impact Hubem v kontaktu

To vše pro zefektivnění fungování projektů a zvýšení jejich pozitivní dopadu na životní prostředí. 

Cena programu:

• Dvoudenní bootcamp, ke stanovení vize, mise a vypilování storytellingu je pro všechny zdarma.

• Cena pro 14 projektů, které postoupí do 2. fáze akcelerace, činí 5 000 Kč vč. DPH. Také je potřeba počítat s dávkou motivace, energie a času, který programu - rozvoji a vzdělání projekt chce věnovat. 

Následující kroky:

• Můžete si prohlédnout detaily programu na www.climatechallenge.impacthub.cz nebo se rovnou přihlásit, připomínáme - uzávěrka je 6/3/2020. 

• Máte dotazy? Pište, volejte, nebo si domluvte osobní schůzku s koordinátorkou programu na e-mailu climatechallenge@impacthub.cz

• S koordinátorkou programu se můžete potkat na diskuzním setkání 20. února v Impact Hub Praha na téma: Jak přežít klimatickou krizi. 

PS: Připomínáme, že projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energie je možné přihlásit do 15. března zároveň i do soutěže Energy Globe.

Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM spouští krizový scénář kvůli nízké ceně papíru. Ministr Brabec se na tom dohodl s vedením společnosti. Z rezervního fondu uvolní EKO-KOM mimořádné finanční prostředky, které poputují do třídíren odpadů. Těm vykompenzují klesající cenu a přebytek vytříděného papíru na trhu. Spuštění intervenčního mechanismu kvituje Svaz měst a obcí ČR.

V posledních měsících rapidně klesla na globálním trhu cena vytříděného papíru, týká se to zejména směsného papíru, lepenek a kartonů. Důvodů pro klesající cenu papíru je několik: především nízký odbyt papíru na čínském trhu, málo zpracovatelských kapacit v Evropě, levné dřevo na trhu, kterého přebývá kvůli kůrovcové kalamitě, což způsobuje, že se papír vyplácí vyrábět rovnou z primárních surovin.   Ministr životního prostředí Richard Brabec v posledních týdnech jednal s autorizovanou obalovou společností EKO-KOM, která zajišťuje mezi obcemi, recyklačními linkami i zpracovateli systém vytřídění, zpracování a odbytu sesbíraných obalových odpadů, a dohodl se na spuštění tzv. intervenčního mechanismu. Ten spočívá v uvolnění finančních rezerv na kompenzaci propadu cen vytříděných komodit na trhu, které EKO-KOM vytváří na základě zkušeností z předchozí krize roku 2008.

„Z obcí i měst jsme měli v posledních týdnech signály, že svozové firmy a recyklační linky nechtějí papír odebírat. Nebo že obcím chtějí odběr vytříděného papíru přímo naúčtovat. To samozřejmě znamená pro obce citelný zásah do rozpočtů, s ohledem na to, že lidé více třídí, ale také více produkují. S EKO-KOMEM jsme začali okamžitě jednat o řešení a překlenutí doby, kdy cena papíru je na minimu,“ uvedl dnes ministr životního prostředí Richard Brabec. Trh s druhotnými surovinami je poměrně proměnlivý a k výkyvům v odbytu dochází cyklicky. Podobný negativní vývoj na trhu druhotných surovin Česká republika již v minulosti řešila například v roce 2008, kdy bylo potřeba spustit finanční intervenci k zajištění fungování systému třídění a využití obalových odpadů i přes probíhající hospodářskou krizi.

„Na základě našeho vyhodnocení i výhledu pro následujících 12 měsíců se zpětnou účinností od počátku roku zvyšujeme naše platby třídicím linkám. Za tunu převzatého a upraveného obalového papíru předaného k recyklaci nyní dostanou 420 Kč. Náklady této intervence pokrýváme z rezervního fondu k tomuto účelu zřízenému a prozatím také nepředpokládáme zvýšení plateb výrobců za obaly uvedené na trh,“ uvedl generální ředitel EKO-KOM Zbyněk Kozel. „AOS EKO-KOM je odpovědná pouze za obaly, a proto může intervenovat pouze vůči té části tříděného odpadu, která pochází z obalů. Nemůže tedy kompenzovat negativní vývoj trhu s papírem v celém rozsahu, protože více než polovina papíru jsou tiskoviny. Přesto by měly, díky této intervenci, třídičky přebírat vytříděný papír od svozových společností bez problémů, a za stabilních cenových podmínek. Naše intervence by měla udržet třídění papírových odpadů v chodu, tak jako se nám to podařilo v době krize v letech 2008 a 2009. Vývoj cen papíru budeme samozřejmě sledovat a přizpůsobovat mu naše sazby,“ pokračuje Kozel.

Spuštění intervenčního mechanismu vítá i Svaz měst a obcí ČR: „Rozhodnutí AOS EKO-KOM, která v dohodě s MŽP přistoupila ke zvýšení platby třídičkám za tunu dotříděného sběrového papíru, rozhodně vítáme. Naše aktivita směrem k MŽP padla na úrodnou půdu. Obce a města, která svědomitě třídí odpad, nesmí doplácet na své zodpovědné chování,“ uvedl dnes František Lukl, předseda SMOČR. „Zhruba do roka by měly vzniknout nové zpracovatelské kapacity papíru u nás i v Německu. Očekáváme, že poté se situace zlepší a cena vykupovaného papíru půjde zase nahoru,“ uzavírá situaci ministr životního prostředí Brabec.

Uzitecneseminare.cz si vás dovolují pozvat na seminář VODNÍ PRÁVO - AKTUÁLNÍ STAV A ZMĚNY, který se uskuteční 21. dubna v Praze a následně 28. dubna v Olomouci.

Vodoprávní praxe je v posledních letech ovlivněna stále častějšími změnami podnebí a s tím souvisejícími střídajícími se obdobími sucha a povodní. A vodoprávní legislativa se na to snaží reagovat.
V současné době je v politickém projednávání návrh ústavního zákona na ochranu vody, který si klade za cíl zakotvit ochranu vody na ústavní úrovni.

V projednávání v Poslanecké sněmovně je vládní novela vodního zákona, tzv. „suchá“ novela, jejímž cílem je zvládání sucha a souvisejícího nedostatku vody pomocí koncepčních a operativních nástrojů.

U toho to však nekončí a v Poslanecké sněmovně jsou dále projednávány krátké poslanecké novely vodního zákona mající za cíl zlepšení hospodaření s vodou a její znovu využívání.

K 1. únoru 2020 je dále účinná novela stavebního a vodního zákona č. 312/2019 Sb., která zjednodušuje povolovací procesy pro vodní nádrže a terénní úpravy sloužící k zadržování vody v krajině do plochy 20000 m2.

A velké změny i ve vodním hospodářství jsou očekávány v souvislosti s rekodifikací veřejného stavebního práva s novým stavebním zákonem, u něhož se předpokládá přijetí na konci roku 2020

Seminář tak bude věnován aktuálnímu znění vodního zákona a připravovaným legislativním změnám majícím dopad do jeho znění.

!!JE POŽÁDÁNO O AKREDITACI SEMINÁŘE PRO ÚŘEDNÍKY Z ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY!!

Témata přednášek:

• AKTUÁLNÍ ZNĚNÍ VODNÍHO ZÁKONA (VE ZNĚNÍ POSLEDNÍCH NOVEL ZEJMÉNA ZÁKONA Č. 312/2019 SB.)

• NÁVRH ÚSTAVNÍHO ZÁKONA NA OCHRANU VODY

• NÁVRH SUCHÉ NOVELA VODNÍHO ZÁKONA

• DALŠÍ PŘIPRAVOVANÉ NOVELY VODNÍHO ZÁKONA

• NÁVRH NOVÉHO STAVEBNÍHO ZÁKONA

Seminář je určen pro:

• vodohospodáře

• vodoprávní úřady

• vlastníky a provozovatele vodních děl

• pracovníky vodáren, vodních zdrojů, čistíren odpadních vod

• Českou inspekci životního prostředí

• podnikové ekology a pracovníky firem odpovědné za sledování aktuální legislativy a její plnění v oblasti životního prostředí

• pracovníky v investiční výstavbě

• dotčené orgány státní správy (stavební úřady, orgány ochrany přírody, apod.) 

Další informace: