Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) spolupořádá pod hlavičkou Unie zaměstnavatelských svazů ČR (UZS) konferenci na téma Šetrná energetika a přeměna odpadů na zdroje. Konference proběhne dne 19.5.2015 v Aquapalace Hotel Průhonice. UZS akci spolupořádá s dalšími odbornými partnery - Svazem průmyslu druhotných surovin (SPDS) a Českou fotovoltaickou průmyslovou asociací (CZEPHO).

Akce se koná pod záštitou předsedy vlády ČR Mgr. Bohuslava Sobotky, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Hospodářské komory. ČAOH zde bude hovořit mimo jiné o nové odpadové legislativě a vhodném budoucím nastavení odpadového hospodářství v ČR.

V úvodním bloku konference by měl účastníky konference přivítat prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký, ministr životního prostředí Richard Brabec, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, president Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák a předseda Konfederace odborových svazů Josef Středula.

Odborný program konference bude dále rozdělen na dva bloky. V prvním bloku bude diskutováno zejména o šetrné energetice, chytrých sítích, obnovitelných zdrojích nebo decentralizované energetice. Mezi přednášejícími vystoupí Pavel Šolc, náměstek ministra průmyslu a obchodu, Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Veronika Knoblochová, ředitelka CZEPHO spolu s Ing. Martinem Sedlákem, ředitel ALIES a dále Martin Cmíral, ředitel Business Development místopředseda představenstva ČEZ ESCO, a.s.

Druhý blok konference bude věnován problematice odpadů jako zdrojů surovin a energie. V rámci bloku k odpadům bude klíčovým tématem zejména připravovaná nová odpadová legislativa, její dopady na obce, průmysl a celý odpadový sektor. Podstatným tématem bude samozřejmě i ekonomika navrhovaného řešení a dopad na peněženku občana. Svou prezentaci v tomto bloku přednese paní náměstkyně Berenika Peštová za MŽP, předseda Skupiny pro životní prostředí Sdružení místních samospráv a starosta obce Němčovice pan Karel Ferschmann, Petr Šulc, ředitel SPDS a Petr Havelka, ředitel ČAOH.

V rámci diskuze v tomto bloku je reálné očekávat komentáře zúčastněných k tématům možností energetického využití odpadů, přípravy nových plánů odpadového hospodářství krajů, téma výkupu kovů a kontrol sběren odpadů, otázku změny nastavení v oblastech kolektivního sběru (elektro, obaly), případně dosavadního monopolu v oblasti činnosti autorizované obalové společnosti a další aktuální témata odpadového hospodářství v ČR.

Přihlášení

Kapacita konference je omezená na 250 účastníků. Přihlášení na konferenci lze zatím provést v rámci tohoto odkazu https://www.uzs-konference.cz/. Po naplnění kapacity již nebude možné se přihlásit.

Dokument ke stažení:

Aktualizovaný program konference je k dispozici zde: program-konference.pdf [ 400.91 kB ]

Zdroj: ČAOH

Spotřeba lehkých plastových tašek v zemích Evropské unie by měla v nejbližších letech výrazně poklesnout. Shodli se na tom poslanci Evropského parlamentu, kteří přijali směrnici dávající členským státům na výběr, jak snížit produkci tašek znečišťujících životní prostředí.

Unijní země budou muset tašky buď do roku 2018 zcela zpoplatnit, nebo přijmout jiná opatření, která zajistí, aby jejich průměrná roční spotřeba klesla do roku 2019 na 90 kusů na osobu. O šest let později by se pak mělo ročně spotřebovat nejvýše 40 tašek na osobu. V současnosti přitom každý člověk použije podle statistik EU 200 tašek za rok.

Nová směrnice umožňuje členským státům vybrat si ze dvou možností:

• Přijmout opatření vedoucí ke snížení průměrné roční spotřeby biologicky nerozložitelných lehkých nákupních tašek na 90 kusů na občana do konce roku 2019 a na 40 kusů ročně do konce roku 2025, anebo

• Zajistit, aby do roku 2018 nebyly lehké plastové tašky poskytovány nakupujícím zdarma.

Evropská komise by zároveň měla posoudit vliv na životní prostředí oxo-biologicky rozložitelných plastových materiálů, které se rozpadají na malé částice, a případně navrhnout vhodná opatření za účelem omezení jejich spotřeby či zmírnění jejich škodlivých vlivů. Do roku 2017 Komise také předloží návrh opatření na označování biologicky rozložitelných a kompostovatelných plastových tašek, které by mělo zajistit jejich rozpoznání v celé EU.

Biopaliva

Europoslanci se také shodli na omezení podílu biopaliv vyráběných ze zemědělských plodin. Podle návrhu schváleného Evropským parlamentem by v roce 2020 neměl tento podíl přesáhnout sedm procent, což má zajistit větší zastoupení pohonných hmot vyráběných například z odpadů či řas. Dosavadní pravidla stanovená Bruselem počítala s tím, že v roce 2020 budou energie z obnovitelných zdrojů v dopravě zastoupeny deseti procenty. Plodiny, z nichž se biopaliva vyrábějí, však i v důsledku této podpory ze strany EU začaly zabírat značné plochy zemědělské půdy a konkurovat výrobě potravin.

V současnosti platná legislativa vyžaduje po členských státech, aby do roku 2020 zabezpečily alespoň desetiprocentní podíl energií z obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě v dopravě. Nová pravidla zavádí následující změny:

• Biopaliva první generace (vyráběná ze zemědělských plodin) by se neměla na celkové spotřebě energie v dopravě podílet do roku 2020 více než 7 %,

• Dodavatelé paliv budou muset orgánům členských států a Evropské komisi podávat zprávy o odhadované úrovni emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy (nepřímá změna ve využívání půdy - indirect land-use change, ILUC - znamená vyčlenění dodatečné půdy na pěstování zemědělských plodin určených ke spotřebě ve snaze vykompenzovat ztráty způsobené pěstováním plodin určených k výrobě biopaliv),

• Komise bude publikovat údaje o emisích vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy,

• Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě ministrů EU zprávu o možnosti zahrnutí odhadovaných emisí ILUC do existujících kritérií trvalé udržitelnosti.

Zdroj: EP, ČTK

Nezisková organizace zaměřená na průmyslovou ekologii s 22letou tradicí vyhlašuje výběrové řízení na pozici výkonného ředitele/ky.

Požadavky na kandidáty:

• Vysokoškolské vzdělání, nejlépe v oboru průmyslová ekologie, manažerské zkušenosti s řízením týmu/řízením projektů + základní znalosti ekonomiky organizace + zkušenost s vyhledáváním finančních zdrojů a marketingem

• Praxe v průmyslu je výhodou, znalost ekologické problematiky: legislativa životního prostředí, chemická legislativa, dobrovolné nástroje v průmyslu, udržitelný rozvoj

• Jazykové schopnosti: aktivní znalost anglického jazyka

• Řidičský průkaz skup. B, uživatelská znalost kancelářského software.

Nabízíme: Možnost tvůrčího uplatnění v zajímavém oboru v malé organizaci s výrazným vlivem na dění v oblasti průmyslové ekologie.

Současný maximálně očekávatelný příjem pro tuto pozici je 30 tis. Kč. Navýšení mzdového ohodnocení je však plně v rukách výkonného týmu.

Přihláška do výběrového řízení musí obsahovat:

• Strukturovaný profesní životopis včetně popisu zkušenosti s řízením organizace nebo vedením projektů s finanční odpovědností,

• kopii dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání, popřípadě certifikáty dokladující další dovednosti a znalosti.

Termín podávání přihlášek: do 25.5.2015 na adresu nemergutova@cemc.cz.

Na základě přihlášky do výběrového řízení budou vybráni kandidáti k dalšímu jednání formou osobního pohovoru. Od vybraných kandidátů očekáváme předložení těchto podkladů:

• Výpis z rejstříku trestů, ne starší než 3 měsíce,

• analýzu silných a slabých stránek CEMC, návrhy, představy a strategii, kterou chce kandidát prosazovat.

Termín osobního pohovoru pro pozvané: 10.6.2015. Čas jednotlivým kandidátům bude individuálně upřesněn.

Předpokládaný nástup od 1. července 2015, pozdější nástup je možné domluvit.

Podkladový materiál pro všechny zájemce:

Zpráva o činnosti CEMC za rok 2013 - 2014 (viz. https://www.cemc.cz/cz/stranka/o-nas/vyrocni-zprava-2013-14/44/)

Kontakt:

CEMC - České ekologické manažerské centrum

28. Pluku 524/25

Praha 10

PSČ 101 00

Tel.: 274 771 353

www.cemc.cz

REAKCE MŽP Zástupci Svazu měst a obcí České republiky na včerejší tiskové konferenci odprezentovali své obavy o připravované projekty na výstavbu kanalizace ve městech a obcích, a to vzhledem ke změně podmínek v novém programovém období OPŽP 2014–2020. V důsledku těchto změn hrozili zdražením ceny vody pro běžné občany.

Ministerstvo životního prostředí může ubezpečit občany, že v důsledku změn, které MŽP udělalo v systému přidělování evropských dotací do vodohospodářství, rozhodně žádné zdražení vody nehrozí. Změny podmínek mohou naopak zefektivnit provoz na obecní čistírně odpadních vod a obce tak mohou ušetřit prostředky v obecních pokladnách na další zkvalitňování vody a zlepšování stavu našeho životního prostředí. 

Klíčem k efektivnímu a ekologickému využívání vody je tzv. oddílná kanalizace. Odděleně nakládá s dešťovými vodami a se splaškovými vodami, zcela v souladu s požadavky legislativy. V případě tzv. jednotné kanalizace je veškerá voda, tj. směs dešťových a splaškových vod, odváděna rovnou do čistírny odpadních vod. ČOV má však omezenou kapacitu a vyčištění každého kubíku vody v ČOV obec něco stojí. Pokud se dešťová voda odvede jinam, anebo se vytvoří podmínky pro její zasakování na místě, celý provoz na ČOV se zefektivní a zároveň je možné dešťovou vodu následně ekonomicky využít. Jedná se o další z opatření proti stále častěji se vyskytujícímu suchu. Na podporu hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu a jejich dalšího využití v krajině namísto jejich urychleného odvádění kanalizací do toků jsou navíc v dotacích z OPŽP 2014–2020 připraveny stovky milionů korun.

Závěrem už jen pár dalších faktů. V programovém období 2007–2013 byla většina přijatých žádostí o dotace na výstavbu kanalizace právě na tu oddílnou. A to i přesto, že dotace směřovaly především do větších měst, kde se historicky stavěla kanalizace jednotná. Přesto ministerstvo v zájmu obcí naprosto nezavrhlo proplácení dostavby jednotné kanalizace i v novém programovém období OPŽP 2014–2020. V případě nových projektů MŽP preferuje jednoznačně ekonomickou a ekologickou oddílnou variantu. Na jednotnou kanalizaci bude ale stále možné žádat o dotace v případě, dojde-li její výstavbou  k odvedení odpadních vod ze stávající jednotné kanalizace na ČOV. Tuto variantu však zástupci SMO ČR včera zapomněli zmínit. Otázkou zůstává proč.

Související článek:

SMOČR: Na dotace související s vodou dosáhne méně měst a obcí kvůli přísnějším podmínkám

Zdroj: MŽP

STANOVISKO MŽP Výbor pro životní prostředí k tzv. infringementové novele zákona o odpadech navrhuje celkem dvanáct pozměňovacích návrhů. Změny se týkají označování nebezpečných vlastoností odpadů (nově "HP"), ke způsobu a rozsahu označování nebezpečných odpadů by mělo ministertvo vydat prováděcí předpis, rozšiřují se zákonné povinnosti v oblasti zpětného odběru pneumatik a definují se podmínky pro vznik kolektivního systém.

Novelu projednal výbor v polovině dubna a usnesení bylo dnes zveřejněno. Níže uvádíme přehled navrhovaných pozměňovacích návrhů. Na konci článku si můžete stáhnout patřičné sněmovní tisky včetně platného znění zákona s vyznačením navrhovaných změn (neobsahuje změny VZP!).

S pozměňovacími návrhy Ministerstvo životního prostředí souhlasí.

Novela je zejména reakcí na infringementové řízení, které je s ČR vedeno ze strany Evropské komise k nesprávné transpozici směrnice o odpadech a to v oblasti působnosti zákona, definic, hierarchie nakládání s odpady, obsahu plánů odpadového hospodářství a vymezení jednotlivých způsobů využívání a odstraňování odpadů v přílohách zákona. Navrhovaným zákonem je dále zajišťována implementace předpisů EU v oblasti odpadních baterií a akumulátorů, recyklace lodí a přepravě odpadů. Novela také reaguje rovněž na podněty z tzv. ekoauditu a to ve vztahu k elektronizaci přepravy nebezpečných odpadů a některých evidenčních povinností. Na poslední březnové schůzi PSP ČR prošla novela prvním čtení.

Přehled navrhovaných změn:

1. V čl. I bodě 3 se slova „§ 13 odst. 2 písm. a)“ zrušují.

2. V čl. I se za dosavadní bod 12 vkládají nové body, které znějí:

„xx. V § 7 odst. 1 a 5 se slova „H1, H2, H3-A, H3-B, H12, H14 a H15“ nahrazují slovy „HP 1 až HP 3, HP 12, HP 14 a HP 15“.

xx. V § 7 odst. 6 se slova „H4 až H8, H10, H11 a H13“ nahrazují slovy „HP 4 až HP 11 a HP 13“.“.

3. V čl. I se za dosavadní bod 17 vkládají nové body, které znějí:

„xx. V § 13 odstavce 1 a 2 včetně poznámek pod čarou č. 19 a 69 znějí:

                   „(1) Balení nebezpečných odpadů se řídí přiměřeně zvláštními právními předpisy¹⁹⁾.

               (2) Původce a oprávněná osoba, která nakládá s nebezpečnými odpady, jsou povinni zajistit, aby nebezpečné odpady byly označeny písemně způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a grafickým symbolem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a  směsí⁶⁹⁾ v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Nebezpečný odpad s nebezpečnou vlastností HP 9 Infekční se označuje grafickým symbolem stanoveným prováděcím právním předpisem.

    -------------------------------

   ¹⁹⁾ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.

                Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí - ADR (Ženeva 1957), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 64/1987 Sb., v platném znění.

                Řád pro mezinárodní železniční dopravu nebezpečného zboží (RID), který je přípojkem C k Úmluvě o   mezinárodní železniční přepravě (COTIF), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 8/1985 Sb., v platném znění.

      ⁶⁹⁾ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.“.

            xx. V § 13 odstavec 4 zní:

            „(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou

            a) obsah identifikačního listu nebezpečného odpadu,

            b) způsob a rozsah označování nebezpečných odpadů.“.“

4. V čl. I dosavadním bodě 32 § 39 odst. 3 se za slova „provozu zařízení“ vkládají slova „nebo o činnosti dopravce odpadů“ a za slova „provozovatele zařízení“ se vkládají slova „nebo dopravce odpadů“.

5. V čl. I dosavadním bodě 33 § 39 odst. 10 větě druhé se slova „o dopravcích odpadů a“  zrušují a ve větě třetí se za slova „provozu zařízení“ vkládají slova „a dopravcích odpadů“.

6. V článku II se doplňuje nový bod 10, který zní:

„10. Do dne 31. prosince 2015 nejsou původci a oprávněné osoby povinni zajistit, aby byly nebezpečné odpady označeny podle § 13 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud zajistí, aby nebezpečné odpady byly označeny podle § 13 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“.

7. V čl. I se za dosavadní bod 30 vkládá nový bod, který zní:

„xx. Za nadpis části páté se vkládá označení nové hlavy I, které včetně nadpisu zní:

„HLAVA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ“.“

8. V čl. I se za dosavadní bod 31 vkládají nové body, které znějí:

„xx. V části páté se za § 38 vkládá označení nové hlavy II, která včetně nadpisu zní:

„HLAVA II

ZPĚTNÝ ODBĚR PNEUMATIK“.

xx. V § 38a se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:

            „(3) Povinná osoba podle § 38 odst. 3 plní své povinnosti stanovené pro zpětný odběr použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik, informování konečného uživatele a zpracování roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru

a) v individuálním systému, a to samostatně, organizačně a technicky na vlastní náklady, nebo

b) v kolektivním systému, a to uzavřením smlouvy o zajištění plnění povinnosti zpětného odběru použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik (dále jen „smlouva o společném plnění“) s právnickou osobou oprávněnou k provozování kolektivního systému podle § 38c (dále jen „provozovatel systému“).

            (4) Pneumatikou se pro účely této části zákona rozumí pružná součást sestavy kola, která je z přírodního nebo syntetického kaučuku a vyztužujících materiálů bez ráfku, s výjimkou kola k použití na zařízeních tažených či tlačených pěšky jdoucí osobou, na jízdních kolech a na osobních zdravotnických prostředcích či rehabilitačních a kompenzačních pomůckách.

            (5) Povinná osoba a distributor, včetně posledního prodejce, jsou povinni při prodeji pneumatik uvádět náklady na zpětný odběr použitých pneumatik a zpracování a využití odpadních pneumatik odděleně. Tím nejsou dotčeny povinnosti posledního prodejce podle cenových předpisů⁵⁹⁾.“.

xx. V § 38b odst. 2 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.

xx. V § 38b odst. 2 písm. b) se slova „označené uznávanou elektronickou značkou nebo“ zrušují.

xx. V § 38b odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovy „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:

„c) prostřednictvím datové schránky provozované podle zvláštního právního předpisu⁵⁸⁾.“.

xx. V § 38b odst. 3 písm. a) se slova „místa podnikání“ nahrazují slovem „sídla“.

xx. V § 38b odst. 3 písm. d) se za slova „zpětného odběru“ vkládají slova „použitých pneumatik“ a slova „ , využití a odstranění“ se nahrazují slovy „a využití“.

xx. V § 38b odstavec 8 zní:

                      „(8) Ministerstvo zpřístupňuje aktuální Seznam povinných osob na portálu veřejné správy v tomto rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firmu, jde-li o fyzickou osobu; obchodní firmu nebo název a právní formu, jde-li o právnickou osobu,         

b) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

c) značku pneumatik, které povinná osoba uvádí na trh,

d) způsob plnění povinností povinné osoby podle § 38a odst. 3, včetně uvedení právnické osoby oprávněné k provozování kolektivního systému podle § 38c, jejímž prostřednictvím plní své povinnosti.“.

xx. V § 38b se za odstavec 8 vkládají nové odstavce 9 a 10, které znějí:

                      „(9) Distributor pneumatik nepocházejících od povinných osob zapsaných v Seznamu povinných osob nebo od povinných osob, které plní své povinnosti prostřednictvím kolektivního systému podle § 38a odst. 3 písm. b), má práva a povinnosti povinné osoby stanovené v této části zákona.

            (10) Pokud povinná osoba plní všechny své povinnosti prostřednictvím kolektivního systému podle § 38a odst. 3 písm. b), nevztahuje se na ní povinnost uvedená v odstavci 1. Údaje o povinných osobách plnících své povinnosti v kolektivním systému, které ministerstvo získává od provozovatele systému podle § 38c, zpřístupní podle odstavce 8.“.

Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 11.

xx. Za § 38b se vkládají nové § 38c až 38h, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 69 znějí:

㤠38c

Provozovatel systému

            (1) Provozovatelem systému může být pouze akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným, kterým bylo ministerstvem vydáno oprávnění k provozování kolektivního systému podle § 38d.

            (2) Pokud je provozovatel systému akciovou společností, smí vydávat pouze kmenové akcie, a to jako zaknihované akcie znějící na jméno. Stanovy nesmí připouštět vydávání akcií s rozdílnou váhou hlasů. Pokud je provozovatel systému společností s ručením omezeným, musí mít zřízenu dozorčí radu a společenská smlouva nebo zakladatelská listina nesmějí připouštět vznik jiných než základních podílů, určovat rozdílný počet hlasů ve vztahu k výši vkladu společníka a umožňovat vydávání kmenových listů. Akcie a podíly lze upisovat pouze peněžitými vklady.

            (3) Akcionářem nebo společníkem (dále jen „společník“) provozovatele systému může být pouze povinná osoba, která uvádí na trh pneumatiky. Ke dni podání žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému musí být společníci provozovatele systému povinné osoby, z nichž každá uváděla na trh pneumatiky nejméně po dobu 3 předcházejících let a za předcházející 3 kalendářní roky uvedla na trh pneumatiky v objemu nejméně 1 000 tun.

            (4) Zisk provozovatele systému nesmí být rozdělen mezi společníky, členy orgánů nebo zaměstnance provozovatele systému. Lze jej použít výhradně na provoz, rozvoj a zefektivnění systému zajišťování společného plnění povinností povinných osob při zpětném odběru použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik a informování konečného uživatele a posledního prodejce. Provozovatel systému nesmí snížit svůj základní kapitál za jiným účelem než k úhradě ztráty nebo k plnění povinností stanovených zákonem a nesmí zvýšit svůj základní kapitál podmíněným způsobem.

            (5) Provozovatel systému nesmí být členem orgánů jiných právnických osob, ani se nesmí účastnit jejich podnikání.

            (6) Kromě činností spojených se zajišťováním plnění povinností povinných osob, které uvádějí na trh pneumatiky, stanovených v této části zákona nesmí provozovatel systému vykonávat jinou činnost než poradenskou činnost v oblasti předcházení vzniku odpadních pneumatik nebo výzkumnou, přednáškovou, osvětovou nebo propagační činnost v oblastech zpětného odběru pneumatik a nakládání s odpadními pneumatikami.

            (7) Provozovatel systému nesmí uzavřít s právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která k němu má zvláštní vztah podle odstavce 8, smlouvu, která vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyla uzavřena při vynaložení péče řádného hospodáře s jinou fyzickou nebo právnickou osobou, nesmí zajišťovat dluhy této právnické osoby nebo fyzické osoby ani na ni bezúplatně převádět majetek.

            (8)  Za právnické osoby nebo fyzické osoby, které mají k provozovateli systému zvláštní vztah, se považují

a) statutární orgán a členové statutárního orgánu provozovatele systému, členové     dozorčí rady nebo správní rady a zaměstnanci provozovatele systému na vedoucích   místech, z nichž může být zaměstnanec podle pracovněprávních předpisů odvolán   statutárním orgánem^30e),

b) členové statutárních orgánů právnických osob, které jsou společníky provozovatele systému,

c) osoby blízké^30f) osobám uvedeným v písmenu a) nebo b),

d) právnické osoby, v nichž některá z osob uvedených v písmenu a) nebo b) má přímo či nepřímo podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech přesahující

            33 %,

e) společníci provozovatele systému, kteří jsou právnickými osobami, a další jimi ovládané právnické osoby.

            (9) Se společníkem provozovatele systému, s právnickou osobou jím ovládanou nebo s osobou ovládající některého ze společníků provozovatele systému nesmí provozovatel systému uzavřít jinou smlouvu než smlouvu na základě odstavce 6 nebo smlouvu podle § 38e odst. 1.

            (10) Podíl jednotlivého společníka nebo společníků jednajících ve shodě na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech provozovatele systému nesmí přesáhnout 33 %. Jestliže se tak stane, je tento společník povinen nebo tito společníci povinni neprodleně tuto skutečnost oznámit ministerstvu a snížit svůj podíl na hranici nejvýše 33 % nejpozději do 6 měsíců ode dne jejího překročení.

            (11) Společník provozovatele systému nesmí podnikat v oblasti nakládání s odpady, s výjimkou nakládání s jinými odpady než s odpadními pneumatikami, a jednat v zájmu jiných osob, jejichž předmětem podnikání je nakládání s odpady nebo jejichž činnost přímo souvisí s nakládáním s odpady. To platí obdobně i pro členy statutárního orgánu provozovatele systému, členy dozorčí rady nebo správní rady a zaměstnance provozovatele systému na vedoucích místech, z nichž může být zaměstnanec podle pracovněprávních předpisů odvolán statutárním orgánem^30e).

§ 38d

Vydávání oprávnění k provozování kolektivního systému

            (1) Ministerstvo vydá oprávnění k provozování kolektivního systému na základě žádosti osoby (dále jen „žadatel“), která prokáže splnění podmínek stanovených pro provozovatele systému tímto zákonem.

            (2) Žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému se podává u ministerstva ve dvou listinných vyhotoveních a současně v elektronické podobě, nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu^30c) nebo prostřednictvím datové schránky provozované podle zvláštního právního předpisu⁵⁸⁾. Žádost obsahuje obchodní firmu, právní formu, adresu sídla, identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno, a seznam všech společníků žadatele s uvedením jejich podílu na základním kapitálu a na hlasovacích právech nebo seznam všech akcionářů žadatele, včetně výše jejich podílu na základním kapitálu a na hlasovacích právech. K žádosti se připojí

a) společenská smlouva nebo zakladatelská listina, je-li žadatelem společnost s ručením omezeným, nebo stanovy, je-li žadatelem akciová společnost,

b) výpis z obchodního rejstříku žadatele a výpis emise zaknihovaných akcií žadatele ne starší než 7 dní, je-li žadatelem akciová společnost,

c) poslední výroční zpráva žadatele, pokud existuje,

d) čestné prohlášení žadatele o splnění podmínek podle § 38c odst. 5, 6, 7 a 9 a společníků o splnění podmínek podle § 38c odst. 3, 10 a 11,

e) vzor smlouvy

            1. o společném plnění,

            2. o zřízení místa zpětného odběru pneumatik a

            3. o využití systému sběru a třídění komunálních odpadů stanovených obcí v případě, že k zajišťování společného plnění povinností povinných osob, které uvádějí na trh pneumatiky, bude využívána spolupráce s obcemi,

f) popis způsobu zajišťování společného plnění zahrnující zejména

            1. popis technických, organizačních a finančních opatření, kterými zajistí společné plnění povinností povinných osob při zpětném odběru použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik,

            2. uzavřené smlouvy se zpracovateli a zařízeními pro využití odpadních pneumatik,

            3. popis způsobu zajištění informování konečného uživatele a posledního prodejce,

            4. popis způsobu vedení evidencí podle § 38f,

            5. podrobný popis předpokládaného finančního zajištění společného plnění povinností povinných osob, které uvádějí na trh pneumatiky, v jednotlivých letech platnosti oprávnění,

            6. podrobný popis způsobu a četností kontrol funkčnosti kolektivního systému,

            7. předpokládaný počet uzavřených smluv o společném plnění a předpokládané množství pneumatik, pro něž bude zajišťováno společné plnění v prvních třech letech platnosti oprávnění k provozování kolektivního systému, a

            8. předpokládané množství odpadních pneumatik, pro které bude zajištěno zpracování a využití v prvních třech letech platnosti oprávnění k provozování kolektivního systému.

            (3) Osoba, které bylo vydáno oprávnění k provozování kolektivního systému, je povinna oznámit ministerstvu jakékoli změny údajů předložených podle odstavce 2 do 30 dnů od okamžiku, kdy nastaly. Má-li změna vliv na obsah oprávnění k provozování kolektivního systému, vydá ministerstvo rozhodnutí o změně tohoto oprávnění.

            (4) Seznam vydaných oprávnění k provozování kolektivního systému s vyznačením jejich platnosti a rozhodnutí o jejich zrušení, jakož i obsah těchto oprávnění a rozhodnutí s výjimkou údajů, které jsou předmětem obchodního tajemství nebo na které se vztahuje zákon o ochraně osobních údajů, zveřejňuje ministerstvo na portálu veřejné správy.

            (5) Účastníkem řízení o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému je pouze žadatel. Účastníkem řízení o změně oprávnění k provozování kolektivního systému je pouze osoba, jíž bylo oprávnění vydáno.

            (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému.

§ 38e

Povinnosti provozovatele systému

            (1) Provozovatel systému zajišťuje společné plnění povinností povinných osob, které uvádějí na trh pneumatiky, na základě smluv o společném plnění s jednotlivými povinnými osobami. Podmínky těchto smluv musí provozovatel systému stanovit pro všechny tyto povinné osoby jednotně a tak, aby žádná povinná osoba, typ nebo značka pneumatik nebyly neodůvodněně zvýhodněny či znevýhodněny v hospodářské soutěži.

            (2) Provozovatel systému je povinen uzavřít smlouvu o společném plnění s každou povinnou osobou, která o uzavření smlouvy projeví zájem a nemá vůči provozovateli systému nesplněné splatné dluhy, a to pro všechny pneumatiky, které tato povinná osoba uvádí na trh.

            (3) Provozovatel systému zajišťuje provoz a financování zpětného odběru použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik a informačních kampaní na základě příspěvků povinných osob, které uvádějí pneumatiky na trh a které mají v okamžiku vzniku příslušných nákladů s provozovatelem uzavřenou smlouvu o společném plnění. Příspěvky jsou stanoveny provozovatelem systému zejména podle podílu příslušných povinných osob na trhu.

            (4) Provozovatel systému v případě, že se pneumatika prokazatelně nestane na území České republiky odpadem, vrátí obdržený příspěvek na zajištění nakládání s touto pneumatikou osobě, která prokáže, že pneumatiku po uvedení na trh v České republice vyvezla nebo dodala do jiné členské země Evropské unie.

            (5) Provozovatel systému nesmí sdělovat informace o množství pneumatik uvedeném na trh jednotlivými povinnými osobami, se kterými uzavřel smlouvu podle odstavce 1, třetím osobám, s výjimkou jejich sdělení příslušnému správnímu úřadu.

            (6) Provozovatel systému je povinen vyhlásit za účelem zajištění zpracování a využití odpadních pneumatik veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku⁶⁹⁾. Podmínky soutěže musí vycházet z otevřených, nediskriminačních kritérií pro zpracování a využití odpadních pneumatik. V podmínkách soutěže musí být stanoven způsob výběru nejvhodnější nabídky.

            (7)  Provozovatel systému je povinen zajistit, aby auditor

a) ověřil účetní závěrku a výroční zprávu provozovatele systému,

b) ověřil správnost a úplnost vedení evidence osob, s nimiž uzavřel smlouvu podle   odstavce 1, a evidence množství pneumatik v rozsahu stanoveném pro účely roční zprávy podle § 38 odst. 10,

c) vypracoval zprávu o ověření podle písmen a) a b).

            (8) Provozovatel systému je povinen zajistit ověření a vypracování zprávy podle odstavce 7 v každém roce, ve kterém platí oprávnění k provozování kolektivního systému; zprávy o ověření je provozovatel systému povinen ministerstvu písemně doložit vždy nejpozději do 6 měsíců od skončení ověřovaného období. Ověření skutečností podle odstavce 7 nesmí pro provozovatele systému provádět auditor, který k němu má zvláštní vztah podle § 38c odst. 8. To platí i pro fyzické osoby vykonávající jménem auditora auditorskou činnost.

            (9) Ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky financování zpětného odběru použitých pneumatik a nakládání s odpadními pneumatikami.

-------------------

69) § 1772 až 1779 občanského zákoníku.

§ 38f

Evidence a informování konečného uživatele

            (1)  Provozovatel systému je povinen vést evidenci

a) povinných osob, s nimiž má uzavřenu smlouvu o společném plnění, v rozsahu podle § 38b odst. 3 písm. a) až c) a prováděcího právního předpisu a

b) množství pneumatik, k nimž se vztahují jím uzavřené smlouvy o společném plnění, množství a toku zpětně odebraných pneumatik od místa zpětného odběru až po zpracování a způsobu využití odpadních pneumatik v rozsahu stanoveném pro zpracování roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru.

            (2) Provozovatel systému je povinen

a) poskytnout ministerstvu na jeho vyžádání údaje podle odstavce 1 písm. a) a b),

b) ohlašovat ministerstvu údaje z evidence povinných osob, s nimiž má uzavřenou   smlouvu o společném plnění, v rozsahu podle § 38b odst. 8 písm. a) až c) včetně jejich změn do 30 dnů ode dne uzavření této smlouvy nebo ode dne, kdy se o této    skutečnosti dozví, a to v elektronické podobě v přenosovém standardu dat o odpadech,

c) zpracovat a zaslat ministerstvu souhrnnou roční zprávu o plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok podle § 38 odst. 10 za všechny povinné osoby, s nimiž má uzavřenu smlouvu o společném plnění.

            (3) Provozovatel systému je povinen informovat konečné uživatele zejména prostřednictvím informačních kampaní o způsobu zajištění zpětného odběru použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik včetně zveřejňování aktuálního seznamu míst zpětného odběru.

            (4) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah evidencí.

§ 38g

Dohled nad činností provozovatele systému

            (1) Na činnost provozovatele systému dohlíží ministerstvo.

            (2)  Zjistí-li ministerstvo v činnosti provozovatele systému nedostatky, může podle závažnosti a povahy zjištěného nedostatku

a) uložit, aby provozovatel systému ve stanovené lhůtě zjednal nápravu,

b) podat podnět inspekci k zahájení řízení o uložení pokuty provozovateli systému.

§ 38h

Rozhodnutí o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému

            (1)  Ministerstvo může rozhodnout o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému, pokud

a) bylo vydáno na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti nebo v dokladech připojených k žádosti nebo dodatečně přestal provozovatel systému splňovat podmínky pro jeho vydání,   

b) provozovatel systému nezjednal nápravu uloženou podle § 38g odst. 2 písm. a) ve stanovené lhůtě, nebo

c) provozovatel systému porušil některou z povinností stanovených tímto zákonem.

            (2) Pokud se provozovatel systému rozhodne, že jej nadále nebude provozovat, je povinen bezodkladně tuto skutečnost oznámit ministerstvu. Ministerstvo na základě tohoto oznámení vydá rozhodnutí o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému nejdříve 30 dní poté, co mu provozovatel systému prokázal, že o zamýšleném ukončení činnosti informoval 6 měsíců předem povinné osoby, s nimiž uzavřel smlouvu o společném plnění, obce, s nimiž uzavřel smlouvu o využití systému sběru a třídění komunálních odpadů stanovených obcí, a další osoby, které pro provozovatele systému zajišťují zpětný odběr použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik.

            (3) Účastníkem řízení o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému je pouze provozovatel systému.“.

Poznámka pod čarou č. 30f) zní:

      „^30f) § 22 odst. 1 občanského zákoníku.“.“.

9. V čl. I se za bod 40 vkládají nové body, které znějí:

„xx. V § 66 odst. 4 písm. i) se za slovo „výrobců“ vkládají slova „nebo povinných osob“.

xx. V § 66 odst. 4 písm. i) a j) se za slova „podle § 31l“ vkládají slova „nebo § 38c“.“.

10. V čl. I se za bod 41 vkládají nové body, které znějí:

„xx. V § 72 odst. 1 písm. i) se na konci textu bodu 5 doplňují slova „a návrhy na zápis do Seznamu povinných osob podle § 38b“.

xx. V § 72 odst. 1 písm. i) se na konci textu bodu 6 doplňují slova „a § 38d“.

xx. V § 72 odst. 1 písm. i) bodě 10 se slova „a § 38“ nahrazují slovy „ , § 38 a 38b“.“.

11. V čl. I se za bod 43 vkládají nové body, které znějí:

„xx. V § 72 odst. 1 písm. j) se na konci textu bodu 7 doplňují slova „a § 38d“.

xx. V § 72 odst. 1 písm. j) bod 11 zní:

„11. Seznam povinných osob podle § 38b,“.“.

12. V čl. I se za bod 45 vkládají nové body, které znějí:

„xx. V § 72 odst. 1 písmeno u) zní:

„u) vydává oprávnění k provozování kolektivního systému a rozhoduje o prodloužení platnosti nebo změně oprávnění k provozování kolektivního systému podle § 31m a § 38d, rozhoduje o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému podle § 31r a § 38h,“.

xx. V § 72 odst. 1 se na konci textu písmene v) doplňují slova „a § 38g.“.“.

Dokument ke stažení:

• Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění (neobsahuje navrhované změny VZP)

• Novela z. o odpadech ST č. 409

• Pozměňovací návrhy VZP: ST č. 409/1

Energetická společnost ČEZ by měla vypsat nový tendr na výstavbu jaderných bloků nejpozději v příštím roce. Českému rozhlasu to řekl ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Podle něj by se měl postavit jeden blok v Dukovanech i v Temelíně. „Příští rok je nejzazší termín. Musíme postavit nový blok v Dukovanech a následně v Temelíně. ČEZ je na tom finančně velice dobře, jeho zadlužení je nejmenší v Evropě,“ uvedl Babiš. Podle šéfa společnosti ČEZ Daniela Beneše ale zatím není o termínu ani o lokalitě rozhodnuto. Odborníci na energetiku se spíše přiklánějí k rozšíření Temelína.

Zdroj: ČRo (Více ZDE)

ČT24: Pokud vejde v platnost novela stavebního zákona v takové podobě, v jaké je dnes, zkomplikuje to čerpání peněz, jak ze státního rozpočtu, tak z evropských fondů, shodli se dnes na jednání tripartity zaměstnavatelé s odbory. Firmy se dokonce obávají toho, že se s pracemi na některých stavbách, jako jsou silnice ani nezačne. Ministerstvo pro místní rozvoj má ale jasno – zákon naopak vydávání stavebních povolení urychlí.

Některé úřady v důsledku novely přijdou o rozhodovací pravomoc, ale do povolovacího procesu bude moci na druhou stranu vstoupit až 40 různých organizací. A zde je kámen úrazu – není jasné, kdo bude součástí jednotného povolení a kdo bude vydávat stanovisko samostatně.

"Já jsem dokonce posunula i termín účinnosti stavebního zákona na léto příštího roku, zhruba od července," řekla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová v reportáži pro ČT24. Novela vedle toho ale počítá ještě s dalšími změnami. Zkrátit by se měly třeba lhůty pro soudní přezkoumání žalob proti navrženému stavebnímu řešení.

Novelizace stavebního zákona je jedním z mála dosud nenaplněných závazků programového prohlášení. Vláda již na své schůzi na konci března projednala základní teze a časový harmonogram novelizace. Úprava má přinést zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení a dojde také ke spojení územního a stavebního řízení. Zároveň ale zůstane zachována možnost samostatných řízení a investor si bude moci postup zvolit. Novela podle vlády výrazně pomůže sektoru stavebnictví, který je důležitý pro celou ekonomiku.

Více na ČT24 - ZDE

Zdroj: Vláda ČR, ČT24

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky (SOVAK ČR) porovnalo poplatky za vypouštěné odpadní vody ze kterého vyplývá, že se ČR nachází na špici mezi novými členskými státy EU. Navíc ve státech jako jsou Francie nebo Velká Británie vůbec institut zpoplatnění vypouštění neexistuje. Stát tak výrazně zatěžuje podnikatelské subjekty i občany. Podle sdružení je zřetelné, že jakékoliv návrhy pro zvýšení poplatku jsou pouze další snahou o navýšení rozpočtu Státního fondu životního prostředí.

V přípravě je změna poplatkové politiky za vypouštěné odpadní vody (zákon č. 254/2001 Sb. a prováděcí předpisy - nařízení vlády č. 143/2012 Sb. a vyhláška č. 123/2012 Sb.). Připomeňme, že právě nastavení vhodné meze zpoplatnění a sazby za vypouštěné množství znečištění bylo a je motivačním faktorem pro zajištění kvality čištění odpadních vod a není možné ho zařazovat mezi mandatorní příjmovou kapitolu rozpočtu.

I proto je důležité srovnat současnou úroveň poplatků s okolními státy EU. Sdružení SOVAK ČR zpracovalo níže uvedené porovnání. Je tak zřejmé, že se již nyní v regionu nacházíme na samé špici ve zpoplatnění a stát tak výrazně zatěžuje podnikatelské subjekty i občany. Navíc do srovnání nejsou uvedeny státy jako Francie či Velká Británie, kde vůbec institut zpoplatnění vypouštění neexistuje.

Zpoplatnění objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových

Zpoplatnění kvality vypouštěných odpadních vod do vod povrchových

Při podrobném pohledu na zdroje dusíkatého znečištění je zřejmé, že v řadě lokalit je již minimální podíl bodových zdrojů (ČOV) na celkovém znečištění oproti plošným zdrojům (zejména zemědělství). Například u vodárenské nádrže Švihov tak představují plošné zdroje více jak 80 % z celkového zatížení ukazatelem dusík. Vzhledem k nedosažitelnosti limitů tak nyní dojde k pouhému zvýšení poplatků bez stimulu k zlepšení současného stavu.

Nutné je vnímat i to, že celkový objem vyčištěných odpadních vod výrazně ročně kolísá v závislosti na množství a intenzitě srážek, kdy jsou dešťové vody z větší části odkanalizovány a čištěny s vodami odpadními. I proto je velmi těžko akceptovatelné navýšení takto variabilního zpoplatnění, které při vlastním procesu čištění již samo navyšuje provozní náklady, které opět ponese konečný zákazník. Pokud budeme pracovat s 10násobným navýšením poplatku za objem vypouštěných odpadních vod a zvýšením sazeb za vybrané indikátory, tak opět pracujeme s plošným navýšením stočného o 7-15 %. A to není do cen zatím promítnut další deklarovaný záměr Ministerstva životního prostředí zpoplatnit i odlehčované dešťové vody, které nejsou dle aktuální podoby zákona č. 254/2001 Sb. řazeny mezi vody odpadní a nejsou tedy zatím zpoplatněny.

Z výše uvedeného srovnání je zřetelné, že jakékoliv návrhy pro zvýšení poplatku objemového či koncentračního jsou pouze další snahou o navýšení rozpočtu Státního fondu životního prostředí namísto snahy o dosažení maximální kvality vypouštěných vyčištěných odpadních vod. Zde je více než dostatečnou současná regulace, která je prováděna vodoprávními úřady nastavením přípustných limitů kvality vypouštěných odpadních vod. V rámci EU jsou tyto limity zpřísněné díky zařazení do tzv. „citlivého území“ a dále vnitřní legislativou (níže uváděné nařízení vlády č. 61/2003 Sb.) jsou dále sníženy oproti základní hladině, stanovené Směrnicí 271/91/EHS.

Posílení zdrojů Státního fondu životního prostředí jako nevyhnutelnost?

Při analýze výše uvedených argumentů nacházíme jeden jmenovatel – tím je posílení příjmu Státního fondu životního prostředí. Je ale opravdu nezbytné? Existuje celá řada reálných argumentů, které toto jednoznačně vyvrací. V první řadě zcela zásadní 75 % snížení dostupných prostředků OPŽP v programovém období 2014-2020 v oblasti vodního hospodářství (osa 1.1 a 1.2 – 12 mld. Kč) a tím pádem i menší počet jak žádostí, tak i poskytované spolufinancování.

Dalším argumentem je deklarovaný odklon Státního fondu životního prostředí od přímé (dotační) pomoci k poskytování finančních nástrojů – tedy zprostředkování vratných půjček na konkrétní projekty. Ovšem v době, kdy je komerční financování pro města a obce na historických minimech, je minimální reálnost toho, že budou města a obce žádat Státní fond životního prostředí o teoreticky i bezúročné půjčky do výstavby a rekonstrukcí vodohospodářské infrastruktury. Zvláště pokud uvážíme související pavučinu požadavků, pravidel a podmínek pro žadatele, na jejímž konci vždy hrozí to, že žadatel musí dotaci/půjčku při jakémkoliv pochybení vracet.

Stanoviska SOVAK ČR a Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) k novým nařízením vlády o vypouštění odpadních vod do vod podzemních a povrchových.

Budeme mít nejpřísnější požadavky v EU na čištění odpadních vod z malých čistíren odpadních vod (ČOV)?

Nové nařízení vlády o vypouštění odpadních vod do vod podzemních č. 416/2010 Sb. v řadě navržených změn může zjednodušit život vlastníkům ČOV v místech, kde není možné odváděné odpadní vody vypouštět do recipientu. Na druhou stranu norma přinesla zcela zásadní navýšení požadavku na odstraňování celkového dusíku z čištěných odpadních vod a to na úroveň 12 mg/l pro ČOV s kapacitou nad 50 ekvivalentních obyvatel (EO) a 20 mg/l pro 10-50 EO. I zástupci výrobců domovních ČOV uvádí, že dosažení takových hodnot je nereálné a požadované účinnosti nedosahují ani nejlepší německé domovní ČOV v kategorii D. Navržené hodnoty jsou také pod současnou požadovanou úroveň takzvaných nejlepších dostupných technologií (BAT) pro velké ČOV nad 10 000 EO.

Bude zrušena poslední jistota vlastníků čistíren odpadních vod?

Druhým novým nařízením vlády je nařízení vlády č. 59/2015 Sb., které nahrazuje nařízení vlády č. 61/2003 Sb. o vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Přestože limity řada studií vč. studie Ministerstva zemědělství z roku 2009 potvrzuje, že podmínky aktuálně platného nařízení jsou přísnější, než požadavky Směrnice 271/91/EHS, je předkládáno další zpřísnění a to zejména odstraněním číselných hodnot limitů dosažitelných nejlepšími dostupnými technologiemi (dále jen BAT) v příloze č. 7 stávajícího nařízení. Tyto limity jsou v současné době nepodkročitelné, tedy bez souhlasu znečišťovatele není vodoprávní úřad oprávněn stanovit limity pod tuto mez. Města a obce, jako majoritní vlastníci vodohospodářské infrastruktury v ČR se tak dostávají do prostředí právní nejistoty pro stávající i nové projekty výstavby a rekonstrukce ČOV, kdy limity, pro které budou připravovány projekty, mohou být zásadně odlišné od současných. To však zcela zásadně ovlivňuje investiční i návaznou provozní nákladovost.

Současná aplikace číselných limitů BAT tak není ochranou provozovatelů před nutností kvalitního čištění odpadních vod, ale ochranou obyvatel před navyšováním nákladů na stočné nad sociálně únosnou mez a také ochranou také před nerovnými podmínkami, kdy bez těchto limitů bude docházet ke stanovení různých požadavků na úroveň čištění v různých ORP a bude tak docházet k diskriminaci části obyvatel nutností dalších rekonstrukcí ČOV, příp. výrazným zvýšením provozních nákladů. Vlastní limity BAT jsou běžné i v ostatních oblastech průmyslové činnosti a ochrany životního prostředí a musí být nastaveny pro podmínky nejméně vhodné pro biologické procesy čištění odpadních vod. Přitom takové limity musí zohledňovat i ekonomickou přijatelnost použitých technologií. Aplikace navrženého přístupu v horizontu několika let zjevně povede zejména v malých aglomeracích k zvyšování cen stočného a to přitom, kdy se v mnoha regionech cena vodného a stočného blíží ceně sociálně únosné.

Komunikace na prvním místě

K návrhům je samozřejmě ještě dlouhá řada dalších připomínek, ovšem jako zásadní problém se jeví to, že ministerstvo životního prostředí naprosto přestalo komunikovat v oblasti ochrany vod v průběhu zpracování novelizací právních předpisů a vše podstatné se odehrává nyní až v meziresortním připomínkovém řízení. Tento stav lze stěží pokládat za uspokojivý.

Čtěte také:

Navrhovaná legislativa v oblasti vod zkomplikuje život (21.4.2015)

Zdroj: SOVAK ČR

I když v novém programovém období pro čerpání evropských dotací bude na zlepšování kvality pitné vody méně peněz, pravidla pro poskytování finančních prostředků by se měla zpřísnit. Aniž by to požadovala Evropská unie. To by však vedlo k tomu, že by o podporu mohlo žádat mnohem méně měst a obcí než dosud, a hrozilo by tak i zdražení vody pro běžné občany. Svaz měst a obcí ČR proto volá po změně připravované legislativy a po zahájení konstruktivního dialogu mezi předkladateli právních předpisů, odbornou veřejností a samosprávou.

„Legislativu týkající se ochrany vody, která se v současné době připravuje, sledujeme s obavami,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek a dodává: „Mají z ní následně vycházet podmínky pro čerpání dotací na snížení znečištění vod poskytované z Operačního programu životní prostředí 2014 – 2020 (OPŽP). Zůstanou-li ale pravidla tak, jak se dnes navrhuje, půjde na zlepšení kvality vody méně veřejných peněz. Mnoho měst a obcí totiž nebude schopných splnit stanovené podmínky, a tedy realizovat potřebné projekty.“

Připravované právní předpisy mimo jiné počítají s tím, že by se mohly realizovat pouze projekty tzv. oddílné kanalizace, tj. splašková a dešťová voda v samostatném vedení. V České republice je však nejvíc tzv. jednotné kanalizace z důvodu úspory nákladů a terénních podmínek, náklady s její výstavbou by však neměly být v budoucnu „uznatelné“ k získání dotace z OPŽP. Přitom právě prostřednictvím jednotné kanalizace se v České republice odvádí většina odpadní vody a města a obce ji budovaly v současném programovém období a předpokládají její budování i v dalších letech.

„Pokud by se jednotná kanalizace vyloučila z uznatelných dotačních nákladů, znamenalo by to zmařené investice související s přípravou a schvalováním projektů v oblasti čistoty vod v končícím programovém období v řádu stovek milionů korun,“ říká člen předsednictva Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal a dodává: “A protože příprava projektu, územní a stavební řízení a vlastní výstavba vždy trvá několik let, hrozí, že se peníze v novém programovém období ani nebudou čerpat.“      

SMOČR k připravované legislativě:

Svaz měst a obcí ČR také nesouhlasí se zamýšleným zpřísněním limitů pro vypouštění odpadních vod. Vedlo by totiž k opětovnému zvýšení nákladů vlastníků i provozovatelů čistíren odpadních vod na nové technologie, ačkoliv do nich v minulých letech již investovaly mnoho peněz. Toto by v konečném důsledku skokově zdražilo stočné pro koncové uživatele – tedy širokou veřejnost. „Je to paradoxní, protože česká města a obce se snaží plnit limity dané EU a státem a odezvou za jejich snahu a dobrou práci je, že se jim opět uloží nové a téměř nedosažitelné limity, které zatíží jejich rozpočty a zdraží nakládání s vodou pro občany,“ doplňuje Pavel Drahovzal.

REAKCE MŽP: Pro zvyšování cen vodného a stočného není důvod, oddílná kanalizace je ekologičtější i ekonomičtější

Čtěte také:

Navrhovaná legislativa v oblasti vod zkomplikuje život (21.4.2015)

Stanoviska SOVAK ČR a Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) k novým nařízením vlády o vypouštění odpadních vod do vod podzemních a povrchových

V pondělí se vláda vrátila také k otázce auditu Ministerstva financí na Ministerstvu pro místní rozvoj, který se týkal systému pro monitorování evropských fondů v období 2014–2020. Vláda přijala usnesení podle kterého bude další financování hrazeno ze státního rozpočtu. Ministryně zdůraznila, že čerpání z fondů není ohroženo a systém je plně funkční. První výzvy by tak měly být vypsány podle plánu v průběhu května.

Není ohroženo čerpání evropských dotací na nové programové období v souvislosti s novým monitorovacím systém (MS2014+), uvedla na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.  Vláda totiž přijala usnesení, že náklady na systém se budou hradit ze státního rozpočtu. Monitorovací systém bude tak podle ministryně Šlechtové pokračovat dále ve svém vývoji a  v současnosti je již připraven na vkládání prvních výzev.

Premiér Sobotka dále uvedl, že vláda nechce ohrozit čerpání z EU fondů, tedy funkčnost monitorovacího systému tak, aby mohly být vkládány nové výzvy po schválení operačních programů Evropskou komisí. První čtyři nové operační programy by měla Komise schvalovat už příští týden.

K problémům okolo auditu monitorovacího systému evropských fondů ministryně Šlechtová minulý týden po jednání vlády uvedla, že spolu s ministrem financí Andrejem Babišem přinesli na vládu návrhy řešení, kterými se bude kabinet zabývat v pondělí, tedy dnes. "Jedná se o čtyři různá variantní řešení, kde v podstatě k dispozici máme pouze jedno,“ uvedla minulý týden ministryně s tím, že blíže se k jednotlivým možnostem vyjadřovat nebude.

Monitorovací systém evropských strukturálních a investičních fondů pro období 2014 až 2020, který nahrazuje nynější tři rozdílné systémy řízené třemi ministerstvy a centrální zastřešující systém, je pro čerpání peněz z fondů EU klíčový. Právě prostřednictvím něj budou řídicí orgány jednotlivých operačních programů vyhlašovat výzvy k předkládání žádostí a přijímat konkrétní projekty.

Bod jednání vlády:

Návrh dalšího postupu řešení pro zajištění provozu a rozvoje monitorovacího systému ESI fondů MS2014+
Předkládá: ministryně pro místní rozvoj
Výsledek jednání vlády: Schváleno.

První avízo výzev z NOVÉHO OPŽP vyhlášeno!

Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR uveřejnily avíza prvních letošních výzev v Operačním programu Životní prostředí 2014-2020. Žadatelům jsou ode dneška k dispozici veškeré podklady a klíčové dokumenty, včetně hodnoticích kritérií, nutné pro zahájení přípravy projektů. Více ZDE

Každý Čech ročně vyhodí v průměru 307 kilogramů odpadků. Toto číslo je rok od roku vyšší.  Většina obyvatel poctivě třídí plasty, papír a sklo. Jeden jediný odpadkový koš nahradilo v posledních letech ve většině domácností několik nádob na třídění odpadu. Necelá polovina (40 procent) toho, co ročně skončí v popelnici, je takzvaným bioodpadem. Více ZDE

Podzemní kontejnery – mimořádně šetrný a účinný sběr separovaného i směsného odpadu

Dne 10. dubna 2015 přijala Evropská komise rozhodnutí o oznámení předloženém Českou republikou týkajícím se přechodného národního plánu podle článku 32 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích. Tato informace byla zveřejněna v Uředním věstníku EU dne 11. dubna 2015. Postup povolujících úřadů a provozovatelů ve věci přechodného národního plánu je podrobně řešen v příslušném metodickém pokynu (viz níže).

Dokumenty ke stažení:

• 2015_04_06 Přechodné mechanismy a IPPC _final_ PUB.pdf (114.91 kb)

• 2015_04_11 Uredni vestnik EU (PNP).pdf (668.70 kb)

• Czech Republic TNP - Commission Decision 10-04-2015 (CS version).pdf (248.32 kb)

Zdroj: MŽP

Ve druhé části nedělního pořadu Otázek Václava Moravce (OVM) se také diskutovalo na téma čerpání dotací EU v novém programovém období. Česku hrozí, že mu Evropská komise nebude proplácet dotace z nového programového období, dokud se nevyjasní problémy kolem monitorovacího systému. V OVM to řekla česká eurokomisařka a bývalá ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO). Odhaduje, že by to mohlo trvat několik měsíců. Více ZDE

Náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku Pavel Šolc a náměstek polského ministerstva hospodářství Tomasz Tomczykiewicz podepsali dne 20. dubna 2014 Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem hospodářství Polska ohledně spolupráce v oblasti zemního plynu s cílem implementace polsko-českého projektu propojení plynárenských sítí.

Podpisem Memoranda o porozumění v rámci mezivládních konzultací České a Polské republiky dochází na politické úrovni k deklarování podpory realizaci projektu STORK II, tedy výstavby druhého obousměrného česko—polského propojení, které po roce 2019 umožní bezpečnou a spolehlivou přepravu plynu mezi oběma zeměmi. Nové propojení bude součástí české a polské přepravní soustavy a umožní navýšení přepravní kapacity mezi oběma zeměmi. Evropská komise dne 14. října 2013 zařadila projekt na seznam projektů společného zájmu (PCI).

Iniciativa vedoucí k podpisu vzešla ze společného jednání pana ministra J. Mládka s J. Piechocinskim    5. března 2014 ve Varšavě. Cílem projektu, který je nedílnou součástí severojižního plynárenského koridoru, je posílení přeshraniční kapacity mezi Polskem a ČR vybudováním velkého přepravního koridoru, který umožní flexibilní přepravu plynu ve střední Evropě v ose sever — jih. Dojde tak k významnému posílení bezpečnosti dodávek plynu v zemích středoevropského regionu a zároveň projekt přispěje významnou měrou k vytvoření jednotného trhu s plynem v tomto regionu a posílení konkurence na tomto trhu.

Plynovod STORK II bude možné využít jak pro přepravu plynu do Polska tak i opačně. Projekt také zajistí, po realizaci severojižního propojení na polském území, možnost dodávat na tuzemský trh zemní plyn z LNG terminálu Świnoujście a v případě rozvoje těžby břidlicového plynu v Polsku i tento plyn a v neposlední řadě přispěje ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti Moravsko—slezského regionu. Zajištění bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu je vzhledem k situaci na Ukrajině důležitým tématem.