DOPORUČUJEME Jakkoliv se člověk podle obecných zkušeností nemá pouštět do sporu s právníky, dovolím si v některých bodech polemizovat s autorem předchozího článku (Novela zákona EIA – průlomová změna pro investory, úřady i veřejnost, 22.4.2015 | Autor: Mgr. Radek Motzke). Naše sporné pohledy budou zřejmě vyplývat z našeho odlišného postavení v procesu EIA – člena Ekologického právního servisu zastupujícího převážně veřejnost a autorizované osoby stojící obvykle na straně investorů nebo úřadů.

Ve svém příspěvku se vracím k několika z kapitol z jeho poměrně podrobně a přesně zaměřeného článku.

a) změny v projektech musí být znovu podrobeny zjišťovacímu řízení

Je samozřejmě pravdou, že v minulosti, stejně jako tomu bude zcela nepochybně i v budoucnosti, docházelo v některých případech k porušení ducha, ne-li i litery zákona. To bylo dáno zejména tím, že investoři provedli v projektu, který prošel procesem EIA, změny, jejichž dopad na životní prostředí nebyl posouzen.

Současně je ale pravdou, že z hlediska veřejnosti obecně platí systém „jen ne u mě“ – tedy: víme, že potřebujeme spalovny, energetiku, dálnice, továrny, ale stavte je někde jinde, ne v naší blízkosti. Z tohoto pohledu přináší novela zákona některé velmi komplikující postupy vedoucí k prodloužení celého procesu schvalování záměrů.

Skutečnost, že změněné projekty byly v následných správních řízeních povolovány, byla dána neznalostí úřadů, které tato řízení vedly, nikoliv nedostatkem v zákoně. Hlavním problémem v této oblasti byla otázka, co je a co už není významnou změnou záměru – a tato otázka zůstává sporná i nadále, resp. zůstává na posouzení příslušného úřadu, co napíše ve stanovisku ke coherence stamp. Jsou úřady, které si pod významnou změnou u 9 km dlouhé silnice představují lapol, a jsou jiné, pro které není významnou změnou ani posun mimoúrovňové křižovatky v CHKO o 500 m.

b) respektování podmínek z procesu EIA

Nevím, jaké zkušenosti mají ostatní mí kolegové, ale v řízeních, kterých jsem se účastnila, se nerespektování podmínek závěru zjišťovacích řízení a stanovisek objevovalo zcela výjimečně a obvykle bylo dáno především chybně postavenými, nerelevantními, někdy i protiprávními podmínkami. Za nepříliš šťastnou v tomto směru považuji novou právní úpravu, která pro závěr zjišťovacího řízení zamezuje stanovení podmínek realizace záměru, protože právě u záměrů, které nebudou dále procházet ověřovacím stanoviskem, navíc ve fázi zjišťovacího řízení u nich nejsou všechny parametry obvykle známy, je riziko odchylek majících vliv na životní prostředí znatelné.

c) pojistka proti vydírání investorů ze strany pochybných neziskovek

V procesu EIA samotném nemá stanovení definice „dotčené“ veřejnosti tak velký vliv, jak je prezentováno. Stále zůstává v platnosti, že zjišťovacího řízení a následně projednání dokumentace se může zúčastnit kdokoliv bez omezení. To samo o sobě stačí, aby i jednoduchý záměr byl poslán do plného procesu posuzování, jak tomu v převážné většině případů bylo i dnes – pokud se ve zjišťovacím řízení objevily námitky obyvatelstva (stačili 2-3 občané), byl záměr téměř vždy poslán k dalšímu posuzování.

Relativním přínosem tak zůstává pouze omezení možnosti odvolání proti závaznému stanovisku a účasti v následném správním řízení na tzv. dotčenou veřejnost, tedy na etablované neziskové spolky a spolky podporované 200 podpisy. Problémem ovšem je, zda takto na to budou nahlížet i soudy a evropský soudní dvůr, pokud k nim budou podávány stížnosti a žaloby menšími skupinami obyvatel, a zda budou automaticky takové žaloby zamítat.

Ze strany úřadů můžeme očekávat spíše ústupky dotčené veřejnosti a „pojišťování se“ při vedení řízení, což je ostatně celkem logické. 

d) novela brání průtahům při soudním přezkumu povolení, soudy musí rozhodnout do 90 dnů.

S ohledem na běžně prezentovaný výklad této lhůty (ostatně obdobně jako u všech ostatních lhůt platných pro úřady) jako lhůt pořádkových, nevymahatelných, a asociací soudců již předem kritizovaných jako nedostatečně dlouhé, snad polemika v této oblasti při zkušenostech se soudním systémem v ČR ani není potřebná.

Kromě toho není zřejmé, na základě čeho budou soudy rozhodovat o věcných (odborných) otázkách řízení EIA, napadených odpůrci - soudní znalci v této oblasti neexistují, odborné znalosti soudců v této oblasti nejsou až na výjimky dostatečné.

e) omezení okruhu developerských projektů, které musí projít alespoň zjišťovacím řízením (nově jde pouze o průmyslové zóny nad 20 ha, záměry rozvoje měst nad 5 ha, skladové komplexy nad 1 ha a obchodní komplexy a nákupní střediska nad 6000 m2, tématické areály nad 2 ha).

V naší právní úpravě existuje výraz „oznámení podlimitního záměru“. Každá autorizovaná osoba působící napříč různými kraji se jistě setkala s tím, že se jedná o zcela iluzorní záležitost, plně závislou na uvážení příslušného krajského úřadu, kdy daný úřad může poslat do zjišťovacího řízení cokoliv. Obvykle v takových případech slýcháme ze strany úřadů: „my jsme se tady u nás dohodli, že když podlimitní záměr dosáhne 25, 50, ..% limitu, posíláme ho na zjišťovací řízení“. Jedná se o právní nejistotu, kdy zcela nepodstatný záměr může skončit v kolečku ročního posuzování velké EIA – a tuto nejistotu novela neodstranila.

f) novela zamlžuje, co je a co není navazujícím rozhodnutím, jemuž musí předcházet vydání stanoviska EIA.

Již po prvním měsíci fungování novely je zřejmé, že úřady (jak krajské, tak následně stavební, báňské, vodoprávní….) ani netuší, jak s definicí následného správního řízení zacházet. K jedné akci je často vydáváno několik povolujících závazných stanovisek a rozhodnutí, přičemž některé z nich existují paralelně vedle sebe. Slyšela jsem výklad, že následným správním řízením je takové, které stojí na konci povolovacího řetězce. To ale podle mě do značné míry odporuje definici v zákoně. Je úsměvné, že např. integrované povolení není považováno za následné správní řízení, byť se jedná o komplexní rozhodnutí zaštiťující všechny oblasti životního prostředí. Po IP totiž následuje ještě stavební řízení. Je tak nastartován proces, kdy po absolvování 4 měsíců řízení o integrovaném povolení a dalším min. 1,5 měsíci stavebního řízení se přihlásí dotčená veřejnost, která dosud nikde nefigurovala, a celý proces skončí u soudu. Ten v ideálním případě po 90 dnech rozhodne o pochybení úřadu a celé kolečko se vesele opakuje. V právním a hospodářském prostředí ČR, kdy se ještě v dubnu neví, jaký dotační titul bude vyhlášen v květnu, bude docházet u investorů k velkým škodám, a v denním tisku se dočteme o tom, jak nepřipravení jsou naši investoři…

g) rozšířil se okruh účastníků navazujících řízení a také okruh námitek, které v nich mohou uplatňovat  -  tzv. privilegované neziskovky se mohou odvolat v širokém okruhu otázek proti navazujícím rozhodnutím, i když se nijak neúčastnily řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo.

Jedná se o velmi nebezpečnou právní úpravu, nahrávající právě vydírání ze strany neziskovek. Ty tak mohou nechat uplynout prakticky celý proces schvalování, který trvá mnohdy rok a více, aniž by vstoupily do řízení, a teprve v konečném stadiu pak mohou vše „shodit“ a zdržet o další rok. Nejistota celého procesu a jeho prodražení se tak podstatně zvětší.

h) novela se vztahuje se na probíhající řízení EIA a částečně i na probíhající navazující řízení, pokud obsah již vydaného stanoviska EIA není v souladu s novelou zákona EIA a souvisejícími předpisy, musí záměr projít řízením EIA znovu.

Jak jsem se na vlastní kůži přesvědčila, tato bezprecedentní právní úprava, zcela nelogická, matoucí a nejednoznačná, může způsobit dlouhodobé průtahy v již končícím správním řízení. Mimo jiné mohou nastat případy, kdy díky změně zařazení záměru původně spadajícího do kategorie II do kategorie I dojde k nutnosti absolvovat celý proces EIA u naprosto bezproblémových případů (znám např. chov drůbeže, který prošel bez jakýchkoliv připomínek dvěma zjišťovacími řízeními a nyní musí jít do velké EIA kvůli odlišnému zařazení). Obdobou je také těžba, kde se roční objem těžby nově kombinuje s plochou těžby.

Způsoby, jakými stavební a báňské úřady z neznalosti a obav z dotčené veřejnosti řeší vzniklé zmatky, by byly na zasmání, kdyby se nejednalo o zmatečnost několikaletých schvalovacích a povolovacích procesů. Neznalost nové právní úpravy ze strany některých stavebních úřadů, zejména těch menších, je až zarážející.

i) „zezávaznění“ (ověření) stanovisek

Letmým pohledem na stránky Cenia zjistíme, kolik stanovisek bylo vydáno mezi 20. - 31.3.2015. Přitom  se někdy jednalo o případy projednávané více než dva roky, navíc platnost stanoviska vydaného před 1.4.2015 je v neukončeném nebo nezahájeném následném správním řízení pouze iluzorní. Všechna tato stanoviska bude nově nutno „zezávaznit“, a v tomto procesu již budou některé podmínky činit problémy. Jedná se především o podmínky vyplývající ze zákona, které se nově do závazných stanovisek neuvádějí, přitom ale na jejich uvedení úřady a veřejnost dosud trvaly.

Souhlasím s autorem v tom, že je chybou, že zákon neumožňuje se proti ověřovacímu stanovisku odvolat, protože by tak možná došlo k vyjasnění pozic účastníků hned na začátku (ovšem při právní úpravě, kdy námitky nemusejí být v různých stupních procesu podávány, a pak se mohou objevit až v konečném správním řízení, je to v podstatě jedno).  

j) zlepšení podmínek pro účast veřejnosti

Autor vycházel z přesvědčení, že veřejnost neměla před nabytím účinnosti novely zákona, tedy do 30.4.2015, dostatečná práva pro svou obranu při realizaci ekologicky sporných zakázek, a že posílení práva veřejnosti je krok správným směrem.

Mé zkušenosti z procesu posuzování vlivů na životní prostředí jsou poněkud odlišné než zkušenosti autora předchozího článku. Souhlasím s tím, že v ojedinělých případech docházelo ke střetům s veřejností z neznalosti podstaty záměru nebo z neznalosti právní úpravy této oblasti.

Daleko častější jsou ale případy, kdy zcela jednoznačně vedla k blokování realizace záměru snaha eliminovat záměr v předmětném území nikoliv proto, že by byl škodlivý pro životní prostředí, ale prostě proto, že ho tam místní občané nechtějí. Zažila jsem případ, kdy ani v souladu s územním plánem obce nebylo možno kvůli blokaci ze strany občanů využít malou průmyslovou zónu situovanou mimo obytnou zástavbu, přičemž byly v průběhu dvou let postupně „shozeny“ záměry logistiky, obchodního centra, pily, skladu a kovovýroby. V obdobných případech pak jsou zneužívány ekologické argumenty a využívány všechny možnosti právní úpravy, aby bylo realizaci záměru zamezeno, a je těžké chtít od úřadu, aby byl pod takovým tlakem na straně zdravého rozumu. Obecné argumenty na právo na zdravé životní prostředí jak totiž možno aplikovat kdykoliv a kdekoliv, protože každý záměr nějaký negativní vliv na životní prostředí vykazuje. Jak v takových případech bude rozhodovat soud, je opravdu otázkou.

k) integrace procesu EIA do povolovacího řízení

Integrace procesu EIA do povolovacího řízení by byl samozřejmě velmi přínosný krok, který by za jistých podmínek mohl celkovou dobu pro realizaci záměru významně zkrátit.

Jako velmi problematickou až nemožnou však vidím integraci procesu EIA v případě variantních řešení, zejména u rozsáhlých staveb.

Dalším problémem je již opakovaná nepřipravenost a uspěchanost při vydávání právních předpisů v naší zemi. Ta má vliv nejen na kvalitu přípravy záměrů, ale zejména na kvalitu práce správních úřadů. Paradoxně jsou to úřady, které (v lepším případě) dávají za úkol investorovi, aby zjistil, jak vlastně byla která pasáž v zákoně myšlena, nebo které si (v horším případě) vytvářejí vlastní výklady. Ty se pak úřad od úřadu, kraj od kraje a mnohdy i úředník od úředníka liší a zvyšují právní nejistotu investora i veřejnosti.

Závěr

Nemohu říci, že bych přes všechny nedostatky právního prostředí v ČR považovala naši zemi v oblasti životního prostředí za nekultivovanou. Jsem přesvědčená, že v uplynulém desetiletí došlo u práva v oblasti životního prostředí a jeho reálné vymahatelnosti k řadě zlepšení. V řadě případů měly neziskové organizace a veřejnost potřebný korekční účinek na příliš rozpínavé a necitlivé plány investorů a přispěly k rovnováze mezi ekologickou a ekonomickou stránkou projektů.

Bohužel již nejsem beze zbytku přesvědčená o tom, že tato novela tak, jak byla po formální stránce koncipována, k dalšímu zlepšení v této oblasti významně přispěje, a že nebude jen formální komplikací procesu EIA a navazujících správních řízení.

Autor: Ing. Pavla Žídková

Své názory, komentáře, reakce či zkušenosti s novelou EIA nám určitě zasílejte do redakce na info@tretiruka.cz. Děkujeme

ÚSPORY ENERGIE, INOVACE...  Ministerstvo průmyslu a obchodu jako Řídící orgán Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014—2020 (OP PIK) zveřeňilo předběžnou informaci pro žadatele o parametrech prvních výzev a požadavcích kladených na projekty předkládané v rámci žádostí o podporu do vybraných programů OP PIK.

Ministerstvo plánuje vyhlásit 11 výzev OP PIK s alokacemi ve výši 17,35 miliardy korun a přijímat první žádosti o dotaci od začátku června. Z celé první vlny má nejvyšší alokaci výzva Úspory energie v hodnotě 5 miliard korun, ovšem většina výzev a bezmála 11 miliard budou směřovat na rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace a rozvoj malých a středních podniků.

Zveřejněné dokumenty obsahují textaci výzev dle vládou schváleného Metodického pokynu pro řízení výzev, hodnocení a výběr projektů v programovém období 2014—2020 a mají za cíl seznámit potenciální žadatele ještě před oficiálním vyhlášením výzev s návrhem těchto plánovaných výzev, se způsobilými výdaji či postupem pro hodnocení a výběr projektových žádostí. V případě nyní zveřejňovaných dokumentů se tedy nejedná o finální texty výzev, tudíž nelze na jejich základě přijímat žádosti o podporu ani začít fyzicky realizovat projekty, protože v režimu veřejné podpory vzniká uznatelnost nákladů nejdříve dnem podání předběžné žádosti o podporu. Všechny další potřebné dokumenty a přílohy k výzvám budou uveřejněny s oficiální výzvou po schválení výběrových kritérií výzev Monitorovacím výborem OP PIK. Jednání Monitorovacího výboru OP PIK svolává Řídící orgán OP PIK na nejbližší možný termín (27. květen 2015).

Příjem předběžných (neboli registračních) žádostí je plánován na červen 2015, přesné termíny budou včas oznámeny. Příjem žádostí bude probíhat prostřednictvím portálu IS KP14+ Aplikace MS2014+. Více informací včetně video—tutoriálů naleznete na www.dotaceEU.cz/ISKP. Další informace k programům podpory a výzvám OP PIK Vám podá infolinka agentury CzechInvest 800 800 777. 

Přehled prvních výzev OP PIK plánovaných k vyhlášení v červnu 2015:

PREZENTACE KE STAŽENÍ Cílem semináře byla výměna zkušeností mezi veřejnou správou a zástupci recyklačního průmyslu v zájmu posílení prevence negativních jevů spojených se sběrem kovových odpadů a nalezení efektivního modelu komplexního přístupu k řešení problematiky.

Podstatou je efektivní výkon kontrolních pravomocí, který ve svém důsledku přispěje ke snížení či eliminaci přestupků a trestných činů při výkupu kovů. Cílem řešení je minimalizovat negativní dopady na průmysl druhotných surovin, kterými jsou například snižování počtu pracovních míst ve firmách provozujících sběr a výkup odpadů a zpracování odpadů, zvyšování administrativní zátěže, což v důsledku vede ke snížení konkurenceschopnosti firem v evropském měřítku. Zároveň je ale nutné realizovat takové kroky, které povedou k minimalizaci společensky negativních jevů, které jsou na výkup kovů navázány.

V úvodní části semináře vystoupil náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický, který představil Politiku druhotných surovin ČR a souvislosti s diskutovaným tématem. Zejména upozornil na význam druhotných surovin, na potřebu zvýšení podpory jejich získávání, zpracování a využívání, neboť se jimi nahrazují deficitní primární suroviny potřebné pro průmysl ČR. Tento trend je v plně v souladu s novým směrem Evropské unie, kterým je oběhové hospodářství — přeměna odpadů na zdroje.

Náměstkyně ministra životního prostředí Berenika Peštová představila návrh Komplexního řešení problematiky negativních jevů při výkupu kovových odpadů v ČR, zpracovaný MŽP a mezirezortní pracovní skupinou. Aktuální vývoj legislativy v oblasti výkupu kovů a dopady na recyklační průmysl následně zhodnotil výkonný ředitel Svazu průmyslu druhotných surovin ČR Petr Šulc, který rovněž představil připomínky SPDS ČR k návrhu komplexního řešení. Na semináři dále vystoupili zástupci Ministerstva vnitra, ČIŽP a ČOI s výsledky své kontrolní činnosti a seznámili účastníky s možnou prevencí zjištěných nedostatků.

Do diskuze se zapojila řada účastníků, mezi kterými byl i předseda Svazu výkupců a zpracovatelů druhotných surovin pan Petr Miller. V diskuzi nejčastěji zazněl požadavek na provádění kontrol tzv. "šedé zóny", nikoliv pouze provozovatelů sběren, kteří mají živnostenské oprávnění a další potřebná povolení k této činnosti. Dalším akcentovaným požadavkem byla větší součinnost orgánů veřejné správy při dozorové činnosti. Seminář poté uzavřeli závěrečným slovem náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický, náměstkyně ministra životního prostředí Berenika Peštová a výkonný ředitel Svazu průmyslu druhotných surovin ČR Petr Šulc s tím, že je potřebné vzájemně komunikovat a společně hledat efektivní řešení této problematiky za účasti všech dotčených subjektů.

Seminář pořádal Svaz průmyslu druhotných surovin ČR a Unie zaměstnavatelských svazů ČR ve spolupráci s MPO a Ministerstvem životního prostředí. Seminář byl určen pro podnikatelskou sféru, odbornou veřejnost, veřejnou správu, poslance a senátory a další.

Dokumenty ke stažení:

• Úvodní slovo NM Muřický (MPO) [pdf, 217 kB]

• Prezentace MPO - NM Muřický [pdf, 351 kB]

• Prezentace MŽP - Manhart [pdf, 1307 kB]

• Prezentace SPDS - Šulc [pdf, 1593 kB]

• Prezentace MV a Policie ČR - Horáková [pdf, 2755 kB]

• Prezentace MPO - Urban [pdf, 260 kB]

• Prezentace ČOI - Maxa [pdf, 940 kB]

• Prezentace ČIŽP - Kůs [pdf, 1362 kB]

Zdroj: MPO

Změna českého postoje včera umožnila diplomatům Evropské unie dosáhnout předběžné dohody o datu spuštění reformy trhu s emisními povolenkami (EU ETS). Lotyšské předsednictví tak bude moci příští úterý začít vyjednávat s europarlamentem a Evropskou komisí o datu startu k 1. lednu 2019. Evropská komise plánuje změnou mechanismu snížit přebytek povolenek na trhu a zvýšit tak jejich cenu.

Česko trvá na tom, že reforma a vznik rezervy tržní stability se nesmí dotknout loni na podzim odsouhlaseného "fondu solidarity", z něhož by měly jít investice v této oblasti do chudších států unie.

Země EU ale odmítají únorový návrh výboru europarlamentu, podle něhož by se výtěžek z prodeje 300 milionů povolenek měl stát základem ještě dalšího budoucího Fondu energetických inovací.

Zdroj: ČTK

Výsledky kontrolní akce České obchodní inspekce (ČOI) prokázaly, že při prodeji pevných paliv a jeho rozvozu dochází poměrně často k poškození spotřebitele, a to neúplnými informacemi o nabízeném zboží a jeho ceně při objednávce a následně dodávkou nižšího objemu paliva a jejím nesprávným účtováním.

Ve 2. pololetí roku 2014, tedy v období, kdy si spotřebitelé nejčastěji doplňují zásoby tuhých paliv na zimu, bylo provedeno u vytipovaných dodavatelů celkem 129 kontrol, při nichž Česká obchodní inspekce zjistila nedostatky ve více než 40 % případů.

Kontroly prodeje tuhých paliv ve skladech i jejich dodávek při rozvozu prokázaly, že zdaleka ne všichni dodavatelé dodržují zásady poctivosti prodeje. To znamená, že objednané množství paliva není ve skutečnosti dodáno a je nesprávně účtováno, spotřebitelé nejsou seznámeni s cenou paliva, povinnými údaji o výrobci, o druhu paliva nebo jeho vlastnostech.

Poškození spotřebitele tak může být velmi citelné. Celkem bylo do konce roku 2014 pravomocně uloženo 40 pokut v souhrnné výši 442 500 Kč, vydán zákaz používání na 4 kusy úředně neověřených měřidel a zakázán prodej 760 kusů dřevěných briket a 40 kusů palivového dřeva v celkové hodnotě 42 464 Kč. Vzhledem k zjištěným nedostatkům byla akce zaměřená na prodej tuhých paliv zařazena do plánu kontrol na rok 2015.

V období od 1. 7. do 31. 12. 2014 provedla Česká obchodní inspekce v rámci kontrolní akce zaměřené na dodržování obecně závazných právních předpisů, zejména zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, celkem 129 kontrol prodeje tuhých paliv. Porušení povinností zjistili inspektoři při 53 kontrolách, tj. ve 41,1 % z nich.

Přehled porušení zákona o ochraně spotřebitele:

• nejčastěji, a to ve 30 případech, porušili prodávající zásady poctivosti prodeje (§ 3 odst. 1 písm. a), tím, že nedodrželi povinnost prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře nebo množství, případně neumožnili spotřebiteli překontrolovat si správnost těchto údajů

• dalším nejčastějším zjištěním, při 14 kontrolách, bylo nesplnění informačních povinností (§ 10), kdy výrobky (dřevěné pelety a dřevěné brikety), nebyly viditelně a srozumitelně označeny výrobcem, dovozcem nebo dodavatelem, názvem, údaji o hmotnosti, množství nebo velikosti, případně o rozměru a dalších údajích potřebných k  identifikaci výrobků dle jejich povahy

• o ceně nabízených výrobků nebo poskytovaných služeb (§ 12) nebyl spotřebitel řádně informován v 10 případech

• nedostatky v poskytování řádných informací o vlastnostech prodávaných výrobků a o nebezpečí, které vyplývá z jejich nesprávného použití (§ 9) byly prokázány při 4 kontrolách.

Vzhledem k četným nedostatkům, při nichž bylo zjištěno porušení obecně závazných právních předpisů, bude tak akce zaměřená na problematiku prodeje tuhých paliv zařazena do plánu kontrol i v roce 2015.

Evropská komise schválila České republice první operační program pro čerpání evropských peněz v rámci programového období 2014 -2020, a to Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který má na starosti Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Už zítra MPO zveřejní první avíza.

Schválení operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) je mimořádně dobrou zprávou pro podnikatele, firmy, vědecké pracovníky, univerzity i pro rozvoj informačních technologií. V programu, který spadá do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu, je k dispozici celkem 116 miliard korun.

Jedná se o třetí největší program v současném programovém období. Podporu si mezi sebe rozdělí čtyři prioritní oblasti, a to Rozvoj výzkumu a vývoje, Efektivnější nakládání energií, Podpora podnikání malých a středních firem a Rozvoj informačních a komunikačních technologií. Oproti minulému období 2007-2013 došlo k navýšení finančních prostředků o jednu třetinu.

„Fakt, že OP PIK byl schválen jako vůbec první český program pro programovací období 2014 – 2020, je výbornou zprávou především pro české podnikatele. Už zítra pro ně umístíme na web MPO avíza k čerpání první vlny 11 výzev. Dostanou tak veškeré informace k tomu, jak připravit své projekty a správně vyplnit žádosti o dotace, které začneme přijímat již začátkem června,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

První avíza OPPIK zveřejníme jakmile budou k dipsozici.

Schválení dalších operačních programů by mělo následovat v příštích dnech. Očekávám, že ministerstva zajistí co nejrychlejší vyhlášení prvních výzev, aby česká ekonomika mohla těžit z dostupných evropských peněz," dodal předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Výše uvedené zaměření kopíruje rozdělení na 4 prioritní osy OP PIK 2014 - 2020:

Mezi očekávané výstupy operačního programu patří:

• podpora formou grantů pro více než 1970 podniků

• vytvoření 12 000 nových pracovních míst v malých a středních podnicích

• 600 nových přihlášek na ochranu práv duševního vlastnictví

• roční snížení emisí skleníkových plynů o 300 000 tun CO₂ 

• větší uplatnění inovativních nízkouhlíkových technologií.

Dokument ke stažení (zdroj: MPO):

• Program podpory OP PIK.zip [zip, 7735 kB]

• Programy podpory_tabulka [pdf, 195 kB]

Čtěte také:

Dotační výzvy pro energetiku MPO otevře letos (29.4.2015)

Výsledky třídění za rok 2014 Třídění odpadů je již pro 72 % obyvatel ČR běžnou součástí jejich života. Průměrná česká rodina, ve které se odpady třídí, za rok naplní čtyři barevné kontejnery papírem, sklem, plasty a nápojovými kartony. Vytříděný odpad na obyvatele z 12 kg v roce 2000 narostl na celých 40 kg v roce 2014.

„Díky zlepšování podmínek pro třídění, aktivní spoluprací s 6.073 obcemi v České republice a všem podpůrným vzdělávacím aktivitám, které EKO-KOM realizuje, naši občané třídí třikrát více, než když jsme před 14ti lety začínali,“ komentuje příznivé výsledky třídění odpadů generální ředitel společnosti EKO-KOM a.s., Zbyněk Kozel.

Pozitivní výsledky třídění odpadů se odrážejí také v rámci evropských výsledků, které pravidelně zveřejňuje Evropský statistický úřad Eurostat. V  celkové míře recyklace a využití obalových odpadů se Česká republika umístila na skvělém čtvrtém místě. Nadprůměrní jsme hlavně v třídění a recyklaci plastů.

Přes vysokou míru recyklace český systém sběru a třídění obalů vykazuje výrazně nižší náklady oproti například Rakousku nebo Německu (viz. níže výsledky studie BIO Intelligence Service pro Evropskou komisi). Při stejné kvalitě, je tak systém EKO-KOM výrazně levnější a tedy i efektivnější.

Výsledky systému EKO-KOM za rok 2014

V roce 2014 bylo recyklováno 75 % všech obalů dodaných na trh klienty systému EKO-KOM. Dosažená procenta recyklace obalů jednotlivých materiálů jsou následující: plastů bylo recyklováno celých 67% z vyrobených plastových obalů, papíru 89 %, skla 73 %, kovů 62 % a nápojových kartonů 21 %.

Češi považují třídění za minimum toho, co mohou udělat pro ochranu životního prostředí

Podle posledního průzkumu společnosti Markent 97 % obyvatel ČR, kteří třídí odpad, považuje třídění odpadů právě za to minimum, které mohou pro ochranu životního prostředí udělat. Vhodné podmínky pro třídění jim vytváří dostatečné množství barevných kontejnerů umístěných v ulicích.

Díky jedné z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě, na jejímž vytvoření se svými investicemi významně podílela společnost EKO-KOM, mají obyvatelé ČR možnost třídit své odpady do 253 000 barevných kontejnerů. Na jedno třídící místo tak v průměru připadá pouze 141 obyvatel.

„Dostupnost barevných kontejnerů v obcích z nás dělá jednu z předních evropských zemí v kvalitě sběrné sítě pro třídění. Díky tomu, že 72 % Čechů třídí, se na skládky ročně uloží o bezmála 700 tisíc tun odpadu méně. To je takové množství odpadu, které by naplnilo vlak dlouhý přes 2000 kilometrů“, uvádí Šárka Nováková ze společnosti EKO-KOM.

V porovnání s Evropou máme dobré výsledky a nízké náklady

Společnost EKO-KOM za posledních 15 let vybudovala ve spolupráci s českým průmyslem a obcemi stabilní a efektivní systém, který je v rámci Evropy uznávaný a vysoce efektivní, a to jak z hlediska dosahované výše recyklace obalového odpadu, tak i z hlediska  nákladů na třídění a recyklaci v přepočtu na jednoho občana za rok.

To jednoznačně potvrzuje studie BIO Intelligence Service, která byla zadána Evropskou komisí, a která mimo jiné srovnává náklady na třídění a recyklaci obalů vynakládaných v zemích EU s dosahovanou vysokou mírou recyklace. V roce 2014, po detailním posouzení, autoři studie došli k závěru, že z hlediska celkových nákladů je český systém sběru a využití obalových odpadů nejefektivnější ze srovnávaných zemí.

Aby byly obaly vytříděny a recyklovány, musíme v ČR vynaložit na každého obyvatele kolem 5 euro. V Německu jsou tyto náklady více než dvojnásobné, a to celých 12 euro. Nejvyšší náklady – 20 euro na obyvatele - vykázalo Rakousko, to je dokonce čtyřnásobně více než v ČR. Naopak srovnatelný systém třídění, jen o málo dražší než u nás, mají v Belgii.

Na vysoké efektivitě systému se jednoznačně podílejí obce kvalitní organizací třídění, ale také občané, kteří třídí dobrovolně a dobře. Díky systematické osvětě třídí stabilně přes 70 % obyvatel a jejich podíl stále ještě narůstá. Právě výchova dětí i dospělých k rozumnému a kvalitnímu třídění odpadu je jednou z činností společnosti EKO-KOM.

Povinné činnosti a struktura nákladů společnosti EKO-KOM

Klíčovým prvkem pro zajištění fungování systému třídění a recyklace obalových odpadů je tzv. Autorizovaná obalová společnost. Tento pojem, označující účelovou neziskovou společnost určenou pro organizaci recyklace obalů, zavedl Zákon o obalech č. 477/2001 Sb. Společnost EKO-KOM je autorizovanou obalovou společností od roku 2002 (na splnění podmínek autorizace se připravovala již od roku 1999), a jako taková je striktně regulována zákonem o obalech. Ten jí ukládá zajistit řadu činností, které jsou pro organizaci třídění a recyklace obalů klíčové.

Na prvním místě je pochopitelně zajištění dostupných kontejnerů a jejich obsluhy, dále dotřídění sebraného odpadu a konečně i jeho recyklaci. Náklady na sběr, svoz, recyklaci obalových odpadů tvoří celých 85 % všech nákladů společnosti. Platby obcím (jde o financování zajištění sběrné sítě, její obsluhy, předání odpadů k dalšímu zpracování) a také částečně svozovým firmám (sběr a využití komerčních obalových odpadů) tvoří 68 % nákladů. Dalších 8 % tvoří náklady na třídičky, které  občany vytříděné komunálních odpady dále roztřídí a upraví na recyklovatelné druhotné suroviny. Podporována musí být také samotná recyklace v případě některých obtížně využitelných odpadů, na kterou bylo vynaloženo 6 % ročních nákladů. Kolísání cen na trhu druhotných surovin vyžaduje také udržování finanční rezervy, která musí růst spolu s růstem množství vytříděného odpadu, v minulém roce šlo o  3 % celkových nákladů. 

Z hlediska výkaznictví je klíčovou úlohou autorizované společnosti zajistit evidenci všech obalových a odpadových toků, včetně její kontroly a pravidelných auditů. To je nutné nejen pro prokázání splnění zákona, ale zejména pro sestavení statistik pro Evropskou komisi. Vzhledem k tomu, že do systému je zapojeno celkem 28 tisíc firem a obcí, představuje evidence, její kontrola a stovky nutných auditů okolo 7 % celkových nákladů společnosti.

Zákon také ukládá autorizované společnosti v určeném rozsahu zajistit osvětu, výchovu žáků, oslovení spotřebitelů a další činnosti směřující k tomu, aby lidé aktivně a dobře třídili. Jde o celou škálu aktivit od povinného rozsahu reklamy v médiích, přes detailní informování spotřebitelů o třídění, až po povinnost zajistit každým rokem přímou výuku třídění a recyklace pro více než 190 000 školních dětí. Aby se udržovala vysoká účinnost třídění v obcích, vynakládá společnost EKO-KOM na tyto komunikační aktivity okolo 4 % celkových nákladů.

Zbylá 4 % nákladů tvoří z poloviny vlastní administrativní náklady (2 %) a z poloviny povinné odvody státu (2 %), tedy platby ve prospěch Státního fondu životního prostředí (800 Kč ročně za každého výrobce, zapojeného do systému) a ostatní daně.

Podrobný výčet povinností společnosti EKO-KOM je dán podmínkami autorizace, kterou MŽP společnosti vydalo MŽP na základě zákona o obalech (k dispozici na www.ekokom.cz).

Zdroj: EKO-KOM

Účastníci semináře získají přehled o formách dusíku, mechanismu přeměny mezi nimi, a hlavně o praktickém dopadu těchto procesů jak na navrhování ČOV, tak i na čištění vzduchu. Dozví se také o významu a vlivu jednotlivých forem dusíku na životní prostředí. Pochopení souvislostí pak může pomoct jak při posuzování návrhů likvidace nežádoucích forem dusíku (úředníci), tak i k optimalizaci návrhu na čištění vod a vzduchu (projektanti), a tedy celkově k nemalé úspoře prostředků (investoři). Ve výsledku pak k zefektivnění použití prostředků vynaložených na ochranu přírody (stát). Kdyby nic jiného, tak se účastnící naučí vidět rozbor vody v souvislostech. Více ZDE

TEXT NOVELY ZÁKONA Novela zákona o hospodaření energií právě vychází ve Sbírce předpisů pod číslem 103/2015 Sb. a nabude platnosti prvního července 2015. Novela například ruší plošné zpracovávání energetických štítků, mírní požadavek na instalaci měřičů tepla, velké podniky budou muset periodicky zpracovávat energetický audit.

Poslanci v polovině února schválili novelu zákona o hospodaření energií ve třetím čtení ve znění pozměňovacích návrhů. Vlastníci bytových domů, administrativních budov, stavebníci a společenství vlastníků budou tak muset nechat zpracovat pro tyto stavby tzv. energetický štítek pouze v případě prodeje nebo pronájmu. Plošná povinnost nechat tyto štítky zpracovat jim už zřejmě hrozit nebude.

Následně na doporučení Senátu se v zákoně zmírní také požadavek na plošnou instalaci měřidel a indikátorů spotřeby tepla v bytových domech. Nebudou se muset instalovat tam, kde se to nevyplatí. Uživatelé bytů nebo jejich vlastníci budou povinni umožnit instalaci nebo kontrolu měřidel pouze na základě výzvy vlastníka budovy nebo společenství vlastníků.

Novela počítá s tím, že při prodeji nebo pronájmu staveb postavených před rokem 1947, u níž nebyla od té doby žádná větší změna, by vlastník po dohodě s druhou stranou nemusel štítek předkládat.

Změna zákona se dotkne i velkých podnikatelů, kteří budou muset nově každé čtyři roky nechat zpracovat energetický audit. Povinnost neplatí pro podniky které mají zaveden systém hospodaření s energií podle ČSN EN ISO 50001 - Systém managementu hospodaření s energií nebo systému environmentálního řízení podle ČSN EN ISO 14001 - Systémy environmentálního managementu, který zahrnuje energetický audit.

Další změnou je zpřesnění povinností pro realitní kanceláře, které musí zveřejňovat v inzerátech na nemovitosti energetickou třídu budovy. Pokud realitky od vlastníka nemovitosti neobdrží průkaz, budou podle novely muset v nabídce uvést nejhorší energetickou třídu G.

Novela také nově upravuje přijímání Státní energetické koncepce. Dále zákon zjednodušuje podmínky pro program Nová zelená úsporám. Dává poskytovateli dotací možnost nechtít od žadatelů energetický posudek od auditora. Nově bude moci vyžadovat pouze posouzení od zpracovatele průkazů energetické náročnosti budov (energetický specialista).

103

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb. a zákona č. 310/2013 Sb., se mění takto:

1. Poznámka pod čarou č. 1 zní:

______________________________________

"1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES.

 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie.

 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku.

 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov.

 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES.".
 

2. V § 1 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
 

"f) některá pravidla pro poskytování energetických služeb.".

 

3. V § 2 odst. 1 písmena b) a c) znějí:
 

"b) systémem hospodaření s energií soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících prvků plánu, který stanoví cíl v oblasti účinnosti užití energie a strategii k dosažení tohoto cíle,

 

c) tepelným čerpadlem zařízení, které přenáší teplo ze vzduchu, vody nebo půdy do budov nebo průmyslových zařízení nebo z budov nebo průmyslových zařízení do okolního prostředí tak, že odebírá teplo z prostředí s nižší teplotou a předává jej do prostředí s vyšší teplotou proti směru jeho přirozeného sdílení,".

 

4. V § 2 odst. 1 písm. h) se slova "pro úpravu teploty, vlhkosti, čistoty a proudění vzduchu ve vnitřním prostředí včetně zařízení pro distribuci tepla, chladu a vzduchu, která jsou" nahrazují slovy "sloužící pro úpravu parametrů vnitřního prostředí, které má funkci chlazení a je".

5. V § 2 odst. 1 písm. j) se slovo "vícebytových" nahrazuje slovy "více bytových".

6. V § 2 odst. 1 písm. l) se za slovo "jmenovitý" vkládá slovo "elektrický".

7. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena x) až z), která znějí:
 

"x) účinným vytápěním a chlazením způsob vytápění nebo chlazení, který nákladově efektivně snižuje množství vstupní primární energie nezbytné k dodání jednotky energie do stavby v porovnání s výchozím stavem při zohlednění energie potřebné pro získání vstupní primární energie, její přeměnu, přepravu a distribuci,

 

y) podstatnou rekonstrukcí změna dokončené stavby, jejíž předpokládané náklady by přesáhly 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou stavbu,

 

z) ústřední institucí ústřední orgán státní správy a jiný orgán České republiky vymezený v příloze XII Rozhodnutí Komise 2008/963/ES, kterým se mění přílohy směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES o postupech pro zadávání veřejných zakázek, pokud jde o seznamy zadavatelů a veřejných zadavatelů.".

 

8. V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) až r), která znějí:
 

"n) zvýšením účinnosti užití energie nárůst účinnosti užití energie v důsledku technologických nebo ekonomických změn nebo v důsledku změn v lidském chování,

 

o) energetickou službou činnosti, jejichž účelem je ověřitelné a měřitelné nebo výpočtem stanovené zvýšení účinnosti užití energie nebo jejichž účelem jsou úspory spotřeby energie prostřednictvím energeticky účinných technologií nebo provozní činností, údržbou nebo kontrolou,

 

p) smlouvou o energetických službách smluvní ujednání mezi příjemcem a poskytovatelem energetických služeb o opatření ke zvýšení účinnosti užití energie, ověřované a kontrolované během celého trvání smluvního závazku, kdy jsou náklady na toto opatření placeny ve vztahu ke smluvně stanovené míře zvýšení účinnosti užití energie nebo k jinému dohodnutému kritériu energetické náročnosti, například finančním úsporám,

 

q) poskytovatelem energetických služeb fyzická nebo právnická osoba, která dodává energetické služby nebo provádí jiná opatření ke zvýšení účinnosti užití energie zařízení konečného uživatele, či v rámci jeho budovy,

 

r) úsporami energie množství ušetřené energie určené měřením nebo výpočtem spotřeby energie před provedením jednoho či více opatření ke zvýšení účinnosti užití energie a po něm, při zajištění normalizace vnějších podmínek, které spotřebu energie ovlivňují.".

 

9. § 3 a 4 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 2 znějí:

(1) Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle státu v nakládání s energií v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje, zajištěním bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopnosti hospodářství a sociální přijatelnosti pro obyvatelstvo a je přijímána na období 25 let.

(2) Státní energetická koncepce je závazná pro výkon státní správy v oblasti nakládání s energií.

(3) Státní energetickou koncepci schvaluje na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") vláda. Vláda předkládá pro informaci státní energetickou koncepci Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky.

(4) Naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo nejméně jedenkrát za 5 let a o vyhodnocení informuje vládu. Vyhodnocení je podkladem pro případnou aktualizaci státní energetické koncepce.

(5) Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování a vyhodnocení státní energetické koncepce poskytuje bezplatně ministerstvu, pokud je k tomu vyzván, ústřední orgán státní správy, vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích²⁾.

(6) Státní energetická koncepce je podkladem pro politiku územního rozvoje⁴⁾.

(7) Obsah a způsob zpracování státní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro její zpracování a vyhodnocení stanoví vláda nařízením.

(1) Územní energetická koncepce stanoví cíle a zásady nakládání s energií na území kraje, hlavního města Prahy, jeho městských částí nebo obce. Územní energetická koncepce vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. Územní energetická koncepce obsahuje vymezené a předpokládané plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby pro rozvoj energetického hospodářství, přitom zohledňuje potenciál využití systémů účinného vytápění a chlazení, zejména pokud využívají vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, a vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje energie tam, kde je to vhodné. Součástí územní energetické koncepce je vyhodnocení ukazatelů bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti nakládání s energií. Územní energetická koncepce se zpracovává na období 25 let a vychází ze státní energetické koncepce.

(2) Územní energetická koncepce v širších územních souvislostech řešeného území zpřesňuje a rozvíjí cíle státní energetické koncepce a určuje strategii pro jejich naplňování.

(3) Územní energetickou koncepci jsou povinni přijmout na vlastní náklady pro svůj územní obvod kraj a hlavní město Praha.

(4) Návrh územní energetické koncepce zpracovaný podle odstavce 3 posuzuje před jejím vydáním ministerstvo. Ministerstvo posoudí, zda návrh územní energetické koncepce splňuje požadavky tohoto zákona a je v souladu se státní energetickou koncepcí a sdělí předkladateli své stanovisko do 90 dnů ode dne předložení návrhu. Pokud ministerstvo nesdělí své stanovisko ve stanovené lhůtě, platí, že s předloženým návrhem územní energetické koncepce souhlasí.

(5) Územní energetickou koncepci může, pokud se nejedná o povinnost podle odstavce 3, přijmout obec pro svůj územní obvod nebo jeho část nebo městská část hlavního města Prahy. Územní energetická koncepce přijatá obcí musí být v souladu s územní energetickou koncepcí přijatou krajem nebo hlavním městem Prahou.

(6) Územní energetická koncepce je podkladem pro zpracování zásad územního rozvoje nebo územního plánu⁴⁾.

(7) Kraj a hlavní město Praha nejméně jednou za 5 let zpracuje zprávu o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období a předloží ji ministerstvu, které ji použije pro vyhodnocení nebo aktualizaci státní energetické koncepce. Obec v případě, že územní energetickou koncepci přijala, zpracuje nejméně jednou za 5 let zprávu o jejím uplatňování v uplynulém období a předloží ji kraji. Zpráva je podkladem pro případnou aktualizaci příslušné územní energetické koncepce.

(8) Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování územní energetické koncepce a zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období v řešeném území bezplatně poskytuje ústřední orgán státní správy nebo vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích²⁾, pokud je k tomu vyzván.

(9) Obsah a způsob zpracování územní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro zpracování územní energetické koncepce a zprávy o uplatňování územní energetické koncepce stanoví vláda nařízením.

______________________________________

2)

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.".
 

Poznámka pod čarou č. 2a se zrušuje.

10. V § 5 odst. 2 a 3 se slova "v dohodě s Ministerstvem životního prostředí" zrušují.

11. V § 5 odst. 4 písm. b) se za slovo "využívání" vkládá slovo "vysokoúčinné".

12. V § 5 odst. 4 písm. j) se za slovo "zavádění" vkládají slova "systémů hospodaření s energií,".

13. V § 5 odst. 4 písm. k) se slova ", středním a velmi malým podnikům" nahrazují slovy "a středním podnikatelům¹⁸⁾".

Poznámka pod čarou č. 18 zní:

______________________________________

"18)

Hlava I přílohy doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků, Úřední věstník L 124, 20. 5. 2003, s. 36.".
 

14. V § 5 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) až o), která znějí:

"m) podporu informování domácností o přínosech energetických auditů, průkazů energetické náročnosti a energetických posudků,

 

n) podporu účinného užití energie pro malé a střední podnikatele a domácnosti,

 

o) poradenství a propagaci energetických služeb.".

 

15. V § 5 odst. 5 se slova "Program je uveřejňován v Obchodním věstníku a ministerstvo jej" nahrazují slovy "Ministerstvo program".

16. V § 6 se odstavce 4 až 7 zrušují.

17. V § 6a se doplňuje odstavec 6, který zní:

"(6) Státní energetická inspekce každoročně kontroluje zprávy podle odstavce 3 písm. e); jejich počet musí odpovídat alespoň jedné dvacetině zpráv vydaných v předcházejícím kalendářním roce.".

18. V § 7 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo "povolení" vkládají slova ", žádosti o změnu stavby před jejím dokončením s dopadem na její energetickou náročnost" a slovo "doložit" se nahrazuje slovy "to doložit průkazem energetické náročnosti budovy, který obsahuje hodnocení".

19. V § 7 odst. 1 písm. a) až c) se slova "kladným závazným stanoviskem dotčeného orgánu podle § 13" zrušují.

20. V § 7 odst. 1 písm. d) se slova "průkazem energetické náročnosti budovy" zrušují a slova "alternativních systémů dodávek energie" se nahrazují slovy "místního systému dodávky energie využívajícího energii z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla, soustavy zásobování tepelnou energií a tepelného čerpadla (dále jen "alternativní systém dodávek energie")".

21. V § 7 odst. 2 se za slova "o stavební povolení" vkládají slova ", žádosti o změnu stavby před jejím dokončením s dopadem na její energetickou náročnost".

22. V § 7 odst. 4 písm. a) se slova "a registrujícími" a "konečným uživatelům" zrušují a slova "konečný uživatel je povinen" se nahrazují slovy "vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou povinni".

23. V § 7 odst. 4 písm. b) se za slovo "zdrojů" vkládají slova ", která jsou financována z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů,".

24. V § 7 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:
 

"f) vybavit fyzickým nebo právnickým osobám, jež nakupují teplo, chlad nebo teplou vodu pro své vlastní konečné užití (dále jen "konečný zákazník"), vnitřní tepelná zařízení budov stanovenými měřidly podle zákona o metrologii; konečný zákazník má právo na instalaci těchto měřidel a zároveň je povinen umožnit jejich instalaci, údržbu a kontrolu,

 

g) vybavit, v případě bytových domů a víceúčelových staveb s dodávkou tepla nebo chladu ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo s ústředním vytápěním nebo chlazením anebo společnou přípravou teplé vody každý byt a nebytový prostor přístroji registrujícími dodávku tepelné energie, kterými jsou stanovená měřidla podle zákona o metrologii anebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu; vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou povinni na základě výzvy vlastníka budovy nebo společenství vlastníků jednotek umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů.".

 

25. V § 7 odst. 5 se na konci textu písmene d) doplňují slova ", které jsou užívány jen část roku a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % spotřeby energie, k níž by došlo při celoročním užívání".

26. V § 7 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až j), která znějí:

"g) u budov zpravodajských služeb,

 

h) u budov důležitých pro obranu státu, které jsou určeny ke speciálnímu využití,

 

i) u budov, které jsou stanoveny objektem nebo ve kterých je stanoven objekt sloužící k ochraně utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné,

 

j) u vybraných budov k zajištění bezpečnosti státu, určených vedoucím organizační složky státu, která je s nimi příslušná hospodařit nebo je užívá.".

 

27. V § 7 odst. 9 se slova "a registrujícími" zrušují a slova "konečným uživatelům," se nahrazují slovy ", rozsah a způsob vybavení každého bytu a nebytového prostoru přístroji registrujícími dodávku tepelné energie,".

28. V § 7a odst. 1 písm. a), b), c) a e) a v odst. 2 písm. a) se slova "zajistit zpracování průkazu" nahrazují slovy "opatřit si průkaz".

29. V § 7a odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d), e) a f) se nově označují jako písmena c), d) a e).

30. V § 7a odst. 2 písm. d) se slova "ukazatelů energetické náročnosti uvedených v průkazu" nahrazují slovy "klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu".

31. V § 7a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
 

"e) v případě prodeje nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy prostřednictvím zprostředkovatele mu předat grafickou část průkazu nebo její ověřenou kopii; zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu z předané grafické části průkazu v informačních a reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neobdrží grafickou část průkazu, uvede v reklamních a informačních materiálech nejhorší klasifikační třídu.".

 

32. V § 7a odst. 3 písm. c) se slova "ukazatelů energetické náročnosti uvedených v průkazu" nahrazují slovy "klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu".

33. V § 7a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
 

"d) v případě prodeje jednotky nebo od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky prostřednictvím zprostředkovatele mu předat grafickou část průkazu nebo její ověřenou kopii; zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu z předané grafické části průkazu v informačních a reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neobdrží grafickou část průkazu, uvede v reklamních a informačních materiálech nejhorší klasifikační třídu.".

 

34. V § 7a odst. 4 úvodní části ustanovení se slovo "data" zrušuje a za slova "byl zpracován," se vkládají slova "anebo do provedení změny způsobu vytápění, chlazení nebo přípravy teplé vody v této budově".

35. V § 7a se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
 

"e) obsahovat protokol a grafické znázornění, jehož součástí je přiřazení klasifikačních tříd ukazatelům energetické náročnosti.".

 

36. V § 7a odst. 5 se slova "písm. a), c), d) a e)" nahrazují slovy "písm. a), c), d), e), g), h), i) a j) a na budovy, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci".

37. V § 7a se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí:

"(9) Průkaz se neopatřuje při prodeji nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy, pokud se tak obě strany písemně dohodnou a jde o budovu, která byla vystavěna a poslední větší změna dokončené budovy na ní byla provedena před 1. lednem 1947.

(10) Státní energetická inspekce každoročně kontroluje průkazy podle odstavce 4 písm. d); jejich počet musí odpovídat alespoň jedné dvacetině průkazů vydaných v předcházejícím kalendářním roce. Kontrola průkazů zahrnuje též ověření vstupních údajů o budově použitých k vydání průkazu a výsledků v průkazu vedených.".

38. V § 9 odstavec 1 zní:

"(1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství, na které se nevztahuje povinnost podle odstavce 2, jsou povinni zpracovat pro budovu nebo energetické hospodářství energetický audit v případě, že
 

a) tato budova nebo toto energetické hospodářství má spotřebu energie vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem, a pokud všechny jeho budovy a energetická hospodářství mají celkovou průměrnou roční spotřebu energie za poslední dva kalendářní roky vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem,

 

b) u větší změny dokončené budovy nejsou splněny požadavky na energetickou náročnost budovy podle § 7 odst. 5 písm. f).".

 

39. V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 19 a 20 zní:

"(2) Podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, je povinen zpracovat pro jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství energetický audit a dále jej pravidelně zpracovávat nejméně jednou za 4 roky. Povinnost zpracovat audit nemá ten podnikatel, který má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém hospodaření s energií podle české harmonizované normy upravující systém managementu hospodaření s energií¹⁹⁾ nebo má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém environmentálního řízení podle české harmonizované normy upravující systémy environmentálního managementu²⁰⁾, který zahrnuje energetický audit.

______________________________________

19) ČSN EN ISO 50001 - Systém managementu hospodaření s energií.

20) ČSN EN ISO 14001 - Systémy environmentálního managementu.".

 

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.

40. V § 9 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo "hospodářství" vkládají slova "nebo podnikatele, který není malým nebo středním podnikatelem," a za slova "odstavce 1" se vkládají slova "nebo 2".

41. V § 9 odst. 4 písm. c) se slova "odstavce 2" nahrazují slovy "odstavce 3".

42. V § 9a odst. 1 písm. a) se za slovo "instalovaným" vkládá slovo "tepelným", za slova "200 kW" se vkládají slova ", pokud se nejedná o alternativní systém dodávek energie nebo při přechodu z alternativního systému dodávek energie na jiný než alternativní systém dodávek energie" a slova "; energetický posudek je součástí průkazu podle § 7a odst. 4 písm. c)" se zrušují.

43. V § 9a odst. 1 písmena b) a c) znějí:
 

"b) posouzení nákladů a přínosů zajištění vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla v případě výstavby nové výrobny elektřiny nebo podstatné rekonstrukce stávající výrobny elektřiny o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW s výjimkou výroben elektřiny s dobou provozu nižší než 1500 hodin za rok a jaderných elektráren,

 

c) posouzení nákladů a přínosů využití odpadního tepla pro uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teple včetně kombinované výroby elektřiny a tepla a připojení zařízení minimálně na soustavu zásobování tepelnou energií, která se nachází do vzdálenosti 1000 metrů od zdroje tepelné energie, v případě výstavby nového nebo podstatné rekonstrukce stávajícího průmyslového provozu o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW, které produkuje odpadní teplo o využitelné teplotě,".

 

44. V § 9a odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

"d) posouzení nákladů a přínosů využití odběru odpadního tepla minimálně z průmyslových provozů, které se nachází do vzdálenosti 500 metrů od rozvodného tepelného zařízení, v případě výstavby nové nebo podstatné rekonstrukce stávající soustavy zásobování tepelnou energií se zdroji o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW,".

 

Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).

45. V § 9a odst. 1 písm. e) se za slova "zvyšování účinnosti" vkládá slovo "užití" a na konci písmene e) se doplňují slova "pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu podpory jinak,".

46. V § 9a odst. 1 písm. f) se slovo "d)" nahrazuje slovy "e), pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu jinak".

47. V § 9a odst. 2 písm. a) a b) se zrušují slova "; v případě, že je energetický posudek zpracován, je součástí průkazu".

48. V § 9a odst. 2 písm. c) se slova "pro veřejné zakázky" zrušují.

49. V § 9a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
 

"c) být, v případech podle odstavce 1 písm. b) až d),

1.

součástí dokumentace pro vydání územního rozhodnutí,
 

2.

pokud není třeba územního rozhodnutí, součástí projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, nebo
 

3.

součástí dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení;
 

 

to neplatí v případě nové výrobny elektřiny, na kterou byla vydána státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny podle energetického zákona.".
 

50. Za § 9a se vkládá nový § 9b, který včetně nadpisu zní:
 

(1) V případě nadlimitních veřejných zakázek ústředních institucí na dodávky nebo na služby musí zadavatel stanovit zvláštní technické podmínky, kterými jsou
 

a) pro dodávky výrobku spojeného se spotřebou energie, na který se vztahují požadavky na označování energetickými štítky, nejvyšší dostupná třída energetické účinnosti stanovená podle přímo použitelných předpisů Unie o požadavcích na označování energetickými štítky,

 

b) pro dodávky výrobku spojeného se spotřebou energie, na který se vztahují požadavky na ekodesign, pokud se na takový výrobek zároveň nevztahují požadavky na označování energetickými štítky, nejvyšší dostupná účinnost užití energie stanovená podle přímo použitelných předpisů Unie o požadavcích na ekodesign,

 

c) pro dodávky kancelářských přístrojů vymezených Rozhodnutím Rady 2013/107/EU ze dne 13. listopadu 2012, o podpisu a uzavření Dohody mezi vládou Spojených států amerických a Unií o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky, minimální účinnost užití energie podle přílohy C této dohody,

 

d) pro dodávky pneumatik vymezených nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009, o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry, nejvyšší třída palivové účinnosti podle tohoto nařízení,

 

e) pro nákup nového zboží vymezeného v písmenech a) až d) pro účel zakázky na služby, nákup zboží splňujícího podmínky podle písmen a) až d),

 

f) pro nabytí budov s výjimkou nabytí budov za účelem větší změny dokončené budovy nebo demolice nebo nabytí budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové zóně, úsporná klasifikační třída energetické náročnosti budov a

 

g) pro nájem budov lepší než méně úsporná klasifikační třída energetické náročnosti budov.

 

(2) Zvláštní technické podmínky podle odstavce 1 se uplatní, pokud jsou nákladově efektivní a zároveň jsou v souladu s pravidly hospodářské soutěže. Nákladovou efektivitou se v případě zboží rozumí určení poměru mezi náklady a přínosy spojenými s užíváním zboží podle odstavce 1 s nejvyšší účinností ve srovnání s užíváním takového zboží s nižší účinností a v případě budov určení poměru mezi náklady a přínosy spojenými s užíváním budov podle odstavce 1 s nižší třídou energetické náročnosti ve srovnání s užíváním takové budovy s vyšší třídou energetické náročnosti.

(3) Systém monitoringu spotřeby energie je neveřejným informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o budovách vlastněných a užívaných ústředními institucemi o celkové energeticky vztažné ploše nad 250 m² a jejich spotřebě energie. Systém monitoringu spotřeby energie vede ministerstvo. Ústřední instituce každoročně nejpozději do konce prvního čtvrtletí následujícího kalendářního roku zadávají způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje do Systému monitoringu spotřeby energie. Údaje vedené v Systému monitoringu spotřeby energie stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Povinnost podle odstavce 3 se nevztahuje na budovy zpravodajských služeb, budovy důležité pro obranu státu, které jsou určeny ke speciálnímu využití, a budovy, které jsou stanoveny objektem nebo ve kterých je stanoven objekt sloužící k ochraně utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné, a na vybrané budovy k zajištění bezpečnosti státu, určené vedoucím organizační složky státu, která je s nimi příslušná hospodařit nebo je užívá.".

51. V § 10 odst. 2 písmeno b) zní:
 

"b) plná svéprávnost,".

 

Poznámka pod čarou č. 6g se zrušuje.

52. V § 10 odst. 4 se za slovo "energetiky" vkládají slova ", energetických zařízení".

53. V § 10 odst. 6 písm. c) se za slova "svým jménem" vkládají slova ", číslem dokumentu vygenerovaným z evidence ministerstva o provedených činnostech energetického specialisty".

54. V § 10 odst. 6 písmeno d) zní:
 

"d) průběžně předávat způsobem umožňujícím dálkový přístup do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů údaje týkající se energetického auditu, energetického posudku, průkazu, zprávy o kontrolách kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie a zprávy o kontrolách klimatizačních systémů,".

 

55. V § 10 odst. 6 písm. g) bodě 1 se slova "je v pracovním nebo obdobném vztahu nebo" zrušují.

56. V § 10 odst. 6 se písmeno i) zrušuje.

Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno i).

57. V § 10 odst. 6 písm. i) se slova "§ 9 odst. 2" nahrazují slovy "§ 9 odst. 3".

58. V § 10 odst. 6 se na konci písmene i) doplňují slova "a podklady pro jejich zpracování uchovávat po dobu 5 let".

59. V § 10 odst. 7 se slovo "ministerstvu" nahrazuje slovy "způsobem umožňujícím dálkový přístup".

60. V § 10 odst. 9 se slova "náležitosti vedení evidence energetického specialisty o prováděných činnostech" nahrazují slovy "rozsah údajů předávaných energetickým specialistou do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů".

61. V § 10 se doplňuje odstavec 10, který včetně poznámky pod čarou č. 21 zní:

"(10) Energetický specialista je povinen nahradit škodu²¹⁾ způsobenou neobjektivně, nesprávně nebo neúplně jím zpracovaným energetickým auditem, energetickým posudkem, průkazem, zprávou o kontrole provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a zprávou o kontrole klimatizačních systémů nebo neobjektivním, nesprávným nebo neúplným posouzením zjištěných skutečností pro jejich zpracování.

______________________________________

21) § 2950 občanského zákoníku.".

 

62. V § 10a odst. 1 písmeno b) zní:

"b) je pořádána Státní energetickou inspekcí a provádí se před zkušební komisí jmenovanou Státní energetickou inspekcí podle pravidel stanovených prováděcím právním předpisem,".

 

63. V § 10a odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova ", a který Státní energetická inspekce bezodkladně předává ministerstvu".

64. V § 10a odstavec 3 zní:

"(3) Absolvování průběžného vzdělávání zahrnuje podání žádosti o účast v průběžném vzdělávání v řádném termínu, účast na průběžném vzdělávání a úspěšné absolvování písemného odborného testu.".

65. V § 10a odstavec 4 zní:

"(4) Přezkušování
 

a) se provádí na základě výzvy Státní energetické inspekce před zkušební komisí jmenovanou Státní energetickou inspekcí, a to

1.

na návrh ministerstva v případě neúspěšného absolvování písemného odborného testu podle odstavce 2 písm. c), nebo
 

2.

z vlastního podnětu v případě opakovaného spáchání správního deliktu podle § 12 odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 nebo podle § 12a odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4; správní delikt je spáchán opakovaně, pokud před uplynutím 5 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za správní delikt nabylo právní moci, byl znovu spáchán některý z těchto správních deliktů, a
 

b) je zakončeno protokolem o výsledku přezkoušení, který vydává zkušební komise a který předává ministerstvu.".

 

66. V § 10a odst. 5 písm. c) se za slova "odborného kurzu" vkládají slova "pro průběžné vzdělávání".

67. V § 10b se na konci odstavce 1 doplňuje věta "Ode dne předání žádosti žadatele o udělení oprávnění Státní energetické inspekci k provedení odborné zkoušky do dne předání protokolu o výsledku zkoušky Státní energetickou inspekcí ministerstvu lhůty pro vydání rozhodnutí neběží.".

68. V § 10b odst. 2 se věta první zrušuje.

69. V § 10b odst. 3 se slova "nebo poruší povinnosti podle tohoto zákona" nahrazují slovy ", požádá o zrušení oprávnění, nezúčastní se přezkušování nebo neuspěje při přezkušování podle § 10a odst. 4 anebo se nepřihlásí nebo nezúčastní průběžného vzdělávání podle § 10 odst. 7".

70. V § 10c odst. 2 se za slova "energetických specialistů" vkládají slova "podle odstavce 1".

71. V § 10c se odstavce 3 až 8 zrušují.

72. V § 10d odstavec 1 zní:

"(1) Osoba oprávněná provádět instalaci je povinna zajistit výkon odborných činností spočívajících v instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů pouze fyzickými osobami, které jsou držiteli osvědčení o profesní kvalifikaci pro příslušnou činnost podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání ne staršího než 5 let.".

73. V § 10d se dplňuje odstavec 3, který zní:

"(3) Ministerstvo jako autorizující orgán zveřejňuje na svých internetových stránkách údaje z evidence vydaných osvědčení podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, kterými jsou
 

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení a případný akademický titul a vědecká hodnost uchazeče,

 

b) datum narození,

 

c) datum konání zkoušky a datum vydání osvědčení,

 

d) název profesní kvalifikace pro instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, jejíž dosažení je na základě ověření odborné způsobilosti potvrzováno.".

 

74. § 10e až 10h včetně nadpisů znějí:
 

(1) Smlouva o energetických službách (dále jen "smlouva") musí být písemná a musí dále obsahovat
 

a) výčet opatření v oblasti účinnosti užití energie, která mají být prováděna, nebo výčet výsledků v oblasti účinnosti užití energie, kterých má být dosaženo,

 

b) specifikaci zaručených úspor nákladů nebo úspor energie, jichž má být dosaženo prováděním opatření obsažených ve smlouvě, včetně velikosti zaručených úspor, jichž bude dosaženo v jednotlivých obdobích po dobu trvání smluvního závazku při standardních podmínkách provozu,

 

c) dobu, na kterou se smlouva uzavírá, podmínky odstoupení od smlouvy, termíny a období významné pro zjišťování dosažené úspory nákladů nebo úspory energie,

 

d) výchozí údaje umožňující zjistit dosažené úspory nákladů nebo úspory energie, které zahrnují minimálně

1. výchozí spotřebu energie a výchozí výši nákladů, oproti kterým je počítána dosažená úspora, a

 

2. výchozí ceny energií, na základě kterých je vypočtena referenční výše nákladů podle bodu 1,

 

e) seznam kroků, které je třeba učinit pro provedení opatření nebo souboru opatření, popřípadě doplněné o související náklady,

 

f) podmínky pro případné zapojení třetích stran v rámci subdodavatelských vztahů s poskytovatelem energetických služeb,

 

g) stanovení odměny pro poskytovatele energetických služeb za poskytnuté plnění včetně rozdělení podílu smluvních stran na dosažených finančních úsporách,

 

h) podmínky dokumentování, měření a ověřování dosažených zaručených úspor nákladů nebo úspor energie, kontrol kvality a záruk,

 

i) postup, jakým bude reagováno na měnící se rámcové podmínky, které se dotýkají obsahu a výsledku smlouvy, zejména na změny v cenách energie, změny v intenzitě využívání objektů a zařízení,

 

j) ujednání míry finančního rizika nebo sankcí pro případ nedosažení sjednaného zvýšení účinnosti užití energie a

 

k) sankce za porušení smluvních povinností.

 

(2) Není-li příjemcem energetických služeb veřejný zadavatel podle zákona upravujícího veřejné zakázky, nemusí smlouva obsahovat náležitosti podle odstavce 1 písm. b) až d) a f) až k) nebo se tato ustanovení pro sjednání smlouvy použijí přiměřeně.

 

(1) Seznam poskytovatelů energetických služeb je veřejný informační systém veřejné správy, který slouží k evidenci poskytovatelů energetických služeb.

(2) Správcem seznamu poskytovatelů energetických služeb je ministerstvo. Ministerstvo zveřejní údaje ze seznamu poskytovatelů energetických služeb na svých internetových stránkách.

(3) V seznamu poskytovatelů energetických služeb se vedou tyto údaje o fyzických osobách
 

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

 

b) datum narození,

 

c) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,

 

d) adresa místa trvalého pobytu a

 

e) kontaktní údaje, minimálně telefonní číslo a elektronická adresa.

 

(4) V seznamu poskytovatelů energetických služeb se vedou tyto údaje o právnických osobách
 

a) název nebo obchodní firma,

 

b) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,

 

c) adresa sídla,

 

d) u zahraniční osoby také adresa sídla pobočky nebo jiné organizační složky jejího obchodního závodu na území České republiky, pokud ji zřizuje, a

 

e) kontaktní údaje, minimálně telefonní číslo a elektronická adresa.

 

(5) Poskytovatel energetických služeb je povinen ministerstvu bez zbytečného odkladu oznámit změny v evidovaných údajích, s výjimkou údajů, které jsou vedeny v základních registrech.

 

Ministerstvo ze seznamu poskytovatelů energetických služeb vymaže osobu, která

a) o výmaz ze seznamu požádala,

 

b) zemřela, byla prohlášena za mrtvou, nebo zanikla,

 

c) byla omezena ve svéprávnosti, nebo

 

d) přestala být poskytovatelem energetických služeb.

 

(1) Ministerstvo využívá k výkonu působnosti podle tohoto zákona

a) údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z informačního systému cizinců.

(2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
 

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

 

b) datum narození,

 

c) adresa místa pobytu,

 

d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

(3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
 

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

 

b) datum narození,

 

c) rodné číslo,

 

d) státní občanství,

 

e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

 

f) omezení svéprávnosti,

 

g) datum úmrtí,

 

h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.

 

(4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
 

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

 

b) datum narození,

 

c) rodné číslo,

 

d) státní občanství,

 

e) druh a adresa místa pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

 

f) omezení svéprávnosti,

 

g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.

 

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.".

75. V § 11 odst. 1 písm. b) se za slovo "účinnosti" vkládají slova ", jehož součástí jsou Národní akční plán na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie a Strategie renovace fondu obytných a komerčních budov v České republice".

76. V § 11 odst. 1 písmeno c) zní:
 

"c) vydává stanovisko k návrhu územní energetické koncepce,".

 

77. V § 11 odst. 1 písm. g) se slova "a využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie" nahrazují slovy ", propagací využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, propagací zvyšování účinnosti užití energie a energetických služeb, včetně informovanosti spotřebitelů o dostupnosti kvalifikačních či certifikačních systémů poskytovatelů energetických služeb".

78. V § 11 odst. 1 se písmeno j) zrušuje.

Dosavadní písmena k) až n) se označují jako písmena j) až m).

79. V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) až s), která znějí:
 

"n) vede Systém monitoringu spotřeby energie,

 

o) vede evidenci ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů,

 

p) vede seznam poskytovatelů energetických služeb,

 

q) zpracovává a předává Evropské komisi zprávu o pokroku dosaženém při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti,

 

r) zpracovává a předává Evropské komisi statistické údaje týkající se kombinované výroby elektřiny a tepla,

 

s) připravuje metodiku vyhodnocování statistických údajů týkajících se energetické účinnosti v rámci programů financovaných z veřejných prostředků, provádí jejich sběr a zpracování a předává je Evropské komisi.".

 

80. V § 12 odst. 1 písm. a) se slovo "provést" nahrazuje slovem "provádět".

81. V § 12 odst. 1 písm. g) bodě 3 se slova "§ 9 odst. 1 nebo 3" nahrazují slovy "§ 9 odst. 4".

82. V § 12 odst. 1 písmeno j) zní:
 

"j) jako vlastník nebo uživatel bytu nebo nebytových prostor neumožní instalaci, údržbu nebo kontrolu přístrojů

1. regulujících dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. a), nebo

 

2. registrujících dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. g) na základě výzvy vlastníka budovy nebo společenství vlastníků jednotek.".

 

83. V § 12 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až m), která znějí:
 

"k) jako konečný zákazník neumožní instalaci, údržbu nebo kontrolu stanoveného měřidla podle § 7 odst. 4 písm. f),

 

l) jako vlastník energetického zařízení neposkytne na výzvu podklady

1. pro zpracování nebo vyhodnocení státní energetické koncepce podle § 3 odst. 5,

 

2. pro zpracování územní energetické koncepce podle § 4 odst. 8, nebo

 

3. zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období podle § 4 odst. 8,

 

m)

jako energetický specialista

1. v rozporu s § 6a odst. 3 písm. e) zpracuje neobjektivní, nesprávnou nebo neúplnou zprávu o kontrolách provozovaných kotlů, příslušných rozvodů tepelné energie nebo klimatizačních systémů,

 

2. v rozporu s § 7a odst. 4 písm. d) zpracuje neobjektivně, nesprávně nebo neúplně průkaz,

 

3. v rozporu s § 9 odst. 3 písm. b) zpracuje neobjektivně, nesprávně nebo neúplně energetický audit,

 

4. v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b) zpracuje neobjektivně, nesprávně nebo neúplně energetický posudek,

 

5. nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 6, nebo

 

6. okamžitě neukončí činnost podle § 10b odst. 4.".

 

84. V § 12 odst. 2 písm. a) se slova "i) nebo j)" nahrazují slovy "h), i), j), k) nebo l)".

85. V § 12 odst. 2 písm. b) se slova ", g) nebo h)" nahrazují slovy ", g) nebo m) bodu 5, nebo 6".

86. V § 12 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
 

"c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4.".

 

87. V § 12a odst. 1 písm. a) se slovo "provést" nahrazuje slovem "provádět".

88. V § 12a odst. 1 písmeno b) zní:
 

"b) jako vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích neposkytne na výzvu podklady pro

1. zpracování nebo vyhodnocení státní energetické koncepce podle § 3 odst. 5,

 

2. zpracování územní energetické koncepce podle § 4 odst. 8, nebo

 

3. zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období podle § 4 odst. 8,".

 

89. V § 12a odst. 1 písm. k) bodě 2 se číslo "3" nahrazuje číslem "4".

90. V § 12a odst. 1 písm. m) bodě 3 se číslo "2" nahrazuje číslem "3".

91. V § 12a odst. 1 se písmeno n) nahrazuje písmeny n) až r), která znějí:
 

"n) jako zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neuvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti v informačních a reklamních materiálech podle § 7a odst. 2 písm. e) nebo § 7a odst. 3 písm. d),

 

o) jako podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem,

1. nezpracuje energetický audit podle § 9 odst. 2, nebo

 

2. nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 4,

 

p) v rozporu s § 10d nezajistí výkon odborných činností spočívajících v instalaci vybraných zařízení pouze fyzickými osobami, které jsou držiteli příslušného osvědčení o získání profesní kvalifikace,

 

q) jako poskytovatel energetických služeb neoznámí bez zbytečného odkladu změny v evidovaných údajích podle § 10f odst. 5,

 

r) jako zadavatel nesplní některou z povinností podle § 9b odst. 1.".

 

92. V § 12a odst. 3 písm. a) se slovo "a)," nahrazuje slovem "b),", za slovo "g)," se vkládají slova "k) bodu 2 nebo 4, písm." a na konci písmene a) se doplňují slova "písm. n), písm. o) bodu 2, písm. p) nebo q),".

93. V § 12a odst. 3 písm. b) se slova "b), h), i), j) nebo podle odstavce 1 písm. k) bodu 2 nebo 4" nahrazují slovy "h), i) nebo j)".

94. V § 12a odst. 3 písm. c) se mezi slova "odstavce 1 písm." a "k)" vkládá slovo "a)," a slova "písm. n)" se nahrazují slovy "písm. o) bodu 1 nebo písm. r)".

95. V § 12b odst. 3 se číslo "2" nahrazuje číslem "3".

96. V § 13 odst. 1 se slova "Ministerstvo vnitra nebo" zrušují a slova "tato ministerstva vykonávají" se nahrazují slovy "Ministerstvo spravedlnosti vykonává".

97. V § 13 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova ", 4 nebo 5" a věta druhá se nahrazuje větami "Státní energetická inspekce vydává v těchto řízeních závazná stanoviska, jedná-li se o výstavbu výroben elektřiny nebo výroben tepla o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW, s výjimkou výroben elektřiny, na které ministerstvo vydalo státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny podle energetického zákona. Dále Státní energetická inspekce v těchto řízeních vydává závazná stanoviska, pokud je stanovena povinnost vypracovat energetický posudek podle § 9a odst. 1 písm. a).".

98. V § 13 odst. 3 větě první se slova "nebo mění zdroje energie, distribuční soustavy určené k distribuci elektrické energie a plynu, nebo rozvodná tepelná zařízení" nahrazují slovy "výrobny elektřiny nebo výrobny tepla o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW" a věta druhá zní: "Státní energetická inspekce je dále dotčeným orgánem státní správy při pořizování územní plánovací dokumentace v případě, že pro dané území je vydána územní energetická koncepce.".

99. V § 13 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.

100. V § 13 se doplňuje odstavec 5, který zní:

"(5) Ministerstvo vnitra jako dotčený orgán státní správy uplatňuje závazná stanoviska podle tohoto zákona v územním řízení a stavebním řízení u staveb, které provádí Ministerstvo vnitra.".

101. V § 14 odst. 4 se slova "a § 13" zrušují.

 

1. Státní energetická koncepce musí být podle § 3 odst. 6 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zohledněna v aktualizaci politiky územního rozvoje nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Kraj a hlavní město Praha zpracuje zprávu o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období podle § 4 odst. 7 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Územní energetická koncepce musí být podle § 4 odst. 6 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zohledněna v zprávě o uplatňování zásad územního rozvoje za uplynulé období nejpozději do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Podpora na účely podle § 5 odst. 4 písm. m) až o) zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bude vyhlášena v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie na rok 2016.

5. Podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, je povinen zpracovat energetický audit podle § 9 odst. 2 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 5. prosince 2015, pokud nemá platný energetický audit, který byl zpracován v období 3 let přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; v tom případě se takový energetický audit považuje za energetický audit podle tohoto zákona.

6. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

 

Položka 23 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, včetně poznámek pod čarou č. 27, 27a a 28 zní:

"Položka 23
 

a) Udělení licence pro podnikání v energetických odvětvích²⁷⁾

1. na výrobu elektřiny, výrobu plynu a výrobu tepelné energie do instalovaného výkonu 1 MW včetně, na distribuci elektřiny, distribuci plynu a rozvod tepelné energie do přenosové kapacity 1 MW včetně

Kč 1 000

2. na přenos elektřiny, přepravu plynu a uskladňování plynu

Kč 10 000

3. na výrobu elektřiny a distribuci elektřiny, na výrobu plynu a distribuci plynu, na výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie od 1 MW výšeKč 10 000

4. na obchod s elektřinou a na obchod s plynem

Kč 100 000

b) Změna nebo zrušení licence pro podnikání v energetických odvětvích anebo udělení, prodloužení platnosti nebo zánik státní autorizace²⁷⁾

1. změna licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny a distribuci elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu, přepravu plynu, distribuci plynu, uskladňování plynu, obchod s plynem a na výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie

Kč 1 000

2. zrušení licence pro všechny skupiny bez omezení výkonu nebo vydání duplikátu licence v případě její ztráty, zničení nebo odcizení

Kč 500

3. státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny a zdrojů tepelné energie nebo státní autorizace na výstavbu přímého vedení nebo státní autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení

Kč 10 000

4. prodloužení platnosti udělené státní autorizace nebo zánik státní autorizace na výstavbu přímého vedení nebo výroby elektřiny nebo zdrojů tepelné energie (energetických zařízení) nebo na výstavbu vybraných plynových zařízení

Kč 500

c) Udělení licence k nakládání s vysoce nebezpečnými látkami28)

Kč 1 000

d) Vydání oprávnění energetického specialisty^27a) k

 

 

1.zpracování energetického auditu a energetického posudku

Kč 1 000

2. zpracování průkazu energetické náročnosti budovy

Kč 1 000

3. provádění kontroly kotlů a rozvodů tepelné energie

Kč 1 000

4. provádění kontroly klimatizačních systémů

Kč 1 000

e) Přijetí žádosti o zrušení oprávnění energetického specialisty^27a) za každé oprávnění

Kč 200

Předmětem poplatku není

1. Zrušení licence nebo zánik státní autorizace z podnětu správního úřadu.

2. Změna uvedená v písmenu b) této položky, která navazuje na změnu již provedenou v obchodním rejstříku.

3. Zrušení nebo zánik oprávnění energetického specialisty z podnětu správního úřadu.

______________________________________

27) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

27a) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

28) Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.".

 

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2015.

 

Členské země EU dnes znovu jednají o reformě systému pro obchodování s emisními povolenkami. Od ní se bude odvíjet cena elektřiny i objem peněz pro modernizaci českého průmyslu. Hraje se o rok spuštění reformy. Nový kompromis by mohl znít: 2019. Podle informací EurActivu by Česko mohlo toto datum podpořit, pokud za dražší uhlík dostane kompenzace. V jednáních by to znamenalo průlom. Více ZDE

Zdroj: EurActiv.cz

Firmy, které budou chtít použít evropské dotace z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) na investice do  energetických úspor, budou moci předkládat první projekty na přelomu letošního května a června. Pro investice do obnovitelných zdrojů se OPPIK otevře na přelomu června a července a pro dotace nízkouhlíkových technologií na přelomu října a listopadu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu očekává, že OPPIK dostane definitivní zelenou od Evropské komise během května. Nicméně předběžné výzvy hodlá ministerstvo zveřejnit už tento čtvrtek.

K dotacím na energetické investice se však budou těžko dostávat velké firmy, které budou mít přístup jen k pětině z celkového balíku necelých třiatřiceti miliard korun. Velkým podnikem je třeba i městská teplárna ve městě s pěti tisíci obyvateli.

Čtěte také:

EK schválila Česku první operační program, avíza z OPPIK již zítra! (29.4.2015)

Zdroj: E15

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v souvislosti s ohlašováním polétavého prachu (PM10) upozorňuje ohlašovatele na změnu výpočtu podílu velikostní frakce PM10.

Změna byla uvedena v rámci metodického pokynu odboru ochrany ovzduší pro vypracování rozptylových studií podle § 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Předmětný metodický pokyn je z roku 2013. Problematika výpočtu podílu velikostní frakce PM10 je konkrétně uvedena v příloze č. 2 k tomuto metodickému pokynu. Zmíněný metodický pokyn je k dispozici na stránkách Ministerstva životního prostředí ZDE.

V rámci ohlašování do IRZ považujeme MŽP za velmi důležité, aby zaslané údaje byly, v rámci možností, vzájemně porovnatelné, čemuž nenapomáhá vykazování množství znečišťujících látek v souladu s neaktuálním nebo neplatným předpisem.

MŽP tímto žádá ohlašovatele, aby se při sledování, evidenci a ohlašování do IRZ řídili aktuálními a platnými předpisy, aby bylo možné považovat ohlašované údaje do IRZ za přesné a kvalitní.

Zdroj: MŽP (IRZ)

Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) spolupořádá pod hlavičkou Unie zaměstnavatelských svazů ČR (UZS) konferenci na téma Šetrná energetika a přeměna odpadů na zdroje. Konference proběhne dne 19.5.2015 v Aquapalace Hotel Průhonice. UZS akci spolupořádá s dalšími odbornými partnery - Svazem průmyslu druhotných surovin (SPDS) a Českou fotovoltaickou průmyslovou asociací (CZEPHO).

Akce se koná pod záštitou předsedy vlády ČR Mgr. Bohuslava Sobotky, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Hospodářské komory. ČAOH zde bude hovořit mimo jiné o nové odpadové legislativě a vhodném budoucím nastavení odpadového hospodářství v ČR.

V úvodním bloku konference by měl účastníky konference přivítat prezident Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký, ministr životního prostředí Richard Brabec, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, president Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák a předseda Konfederace odborových svazů Josef Středula.

Odborný program konference bude dále rozdělen na dva bloky. V prvním bloku bude diskutováno zejména o šetrné energetice, chytrých sítích, obnovitelných zdrojích nebo decentralizované energetice. Mezi přednášejícími vystoupí Pavel Šolc, náměstek ministra průmyslu a obchodu, Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Veronika Knoblochová, ředitelka CZEPHO spolu s Ing. Martinem Sedlákem, ředitel ALIES a dále Martin Cmíral, ředitel Business Development místopředseda představenstva ČEZ ESCO, a.s.

Druhý blok konference bude věnován problematice odpadů jako zdrojů surovin a energie. V rámci bloku k odpadům bude klíčovým tématem zejména připravovaná nová odpadová legislativa, její dopady na obce, průmysl a celý odpadový sektor. Podstatným tématem bude samozřejmě i ekonomika navrhovaného řešení a dopad na peněženku občana. Svou prezentaci v tomto bloku přednese paní náměstkyně Berenika Peštová za MŽP, předseda Skupiny pro životní prostředí Sdružení místních samospráv a starosta obce Němčovice pan Karel Ferschmann, Petr Šulc, ředitel SPDS a Petr Havelka, ředitel ČAOH.

V rámci diskuze v tomto bloku je reálné očekávat komentáře zúčastněných k tématům možností energetického využití odpadů, přípravy nových plánů odpadového hospodářství krajů, téma výkupu kovů a kontrol sběren odpadů, otázku změny nastavení v oblastech kolektivního sběru (elektro, obaly), případně dosavadního monopolu v oblasti činnosti autorizované obalové společnosti a další aktuální témata odpadového hospodářství v ČR.

Přihlášení

Kapacita konference je omezená na 250 účastníků. Přihlášení na konferenci lze zatím provést v rámci tohoto odkazu https://www.uzs-konference.cz/. Po naplnění kapacity již nebude možné se přihlásit.

Dokument ke stažení:

Aktualizovaný program konference je k dispozici zde: program-konference.pdf [ 400.91 kB ]

Zdroj: ČAOH

Spotřeba lehkých plastových tašek v zemích Evropské unie by měla v nejbližších letech výrazně poklesnout. Shodli se na tom poslanci Evropského parlamentu, kteří přijali směrnici dávající členským státům na výběr, jak snížit produkci tašek znečišťujících životní prostředí.

Unijní země budou muset tašky buď do roku 2018 zcela zpoplatnit, nebo přijmout jiná opatření, která zajistí, aby jejich průměrná roční spotřeba klesla do roku 2019 na 90 kusů na osobu. O šest let později by se pak mělo ročně spotřebovat nejvýše 40 tašek na osobu. V současnosti přitom každý člověk použije podle statistik EU 200 tašek za rok.

Nová směrnice umožňuje členským státům vybrat si ze dvou možností:

• Přijmout opatření vedoucí ke snížení průměrné roční spotřeby biologicky nerozložitelných lehkých nákupních tašek na 90 kusů na občana do konce roku 2019 a na 40 kusů ročně do konce roku 2025, anebo

• Zajistit, aby do roku 2018 nebyly lehké plastové tašky poskytovány nakupujícím zdarma.

Evropská komise by zároveň měla posoudit vliv na životní prostředí oxo-biologicky rozložitelných plastových materiálů, které se rozpadají na malé částice, a případně navrhnout vhodná opatření za účelem omezení jejich spotřeby či zmírnění jejich škodlivých vlivů. Do roku 2017 Komise také předloží návrh opatření na označování biologicky rozložitelných a kompostovatelných plastových tašek, které by mělo zajistit jejich rozpoznání v celé EU.

Biopaliva

Europoslanci se také shodli na omezení podílu biopaliv vyráběných ze zemědělských plodin. Podle návrhu schváleného Evropským parlamentem by v roce 2020 neměl tento podíl přesáhnout sedm procent, což má zajistit větší zastoupení pohonných hmot vyráběných například z odpadů či řas. Dosavadní pravidla stanovená Bruselem počítala s tím, že v roce 2020 budou energie z obnovitelných zdrojů v dopravě zastoupeny deseti procenty. Plodiny, z nichž se biopaliva vyrábějí, však i v důsledku této podpory ze strany EU začaly zabírat značné plochy zemědělské půdy a konkurovat výrobě potravin.

V současnosti platná legislativa vyžaduje po členských státech, aby do roku 2020 zabezpečily alespoň desetiprocentní podíl energií z obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě v dopravě. Nová pravidla zavádí následující změny:

• Biopaliva první generace (vyráběná ze zemědělských plodin) by se neměla na celkové spotřebě energie v dopravě podílet do roku 2020 více než 7 %,

• Dodavatelé paliv budou muset orgánům členských států a Evropské komisi podávat zprávy o odhadované úrovni emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy (nepřímá změna ve využívání půdy - indirect land-use change, ILUC - znamená vyčlenění dodatečné půdy na pěstování zemědělských plodin určených ke spotřebě ve snaze vykompenzovat ztráty způsobené pěstováním plodin určených k výrobě biopaliv),

• Komise bude publikovat údaje o emisích vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy,

• Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě ministrů EU zprávu o možnosti zahrnutí odhadovaných emisí ILUC do existujících kritérií trvalé udržitelnosti.

Zdroj: EP, ČTK