Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR se chce zaměřit na prosazení povinnosti třídit ploché sklo. Na skládkách podle asociace zbytečně končí stále velké množství použitelného skla. "Lidé stále nepovažují sklo za něco, co má nenahraditelnou hodnotu. Velmi často tak končí na skládkách, kde se v podstatě nedá rozložit. Chceme proto prosadit, aby bylo sklo považováno za stejně cennou surovinu jako je například bioodpad, jehož třídění je dnes již pro obce povinné," uvedl prezident asociace Petr Mazzolini. Libor Sehnal ze společnosti AGC Flat Glass Czech dodal, že střepy jsou pro výrobu nového skla nezbytné. "Naše společnost musí každý rok z různých zdrojů získávat a vykupovat desetitisíce tun skleněných střepů, abychom zajistili plynulost výroby. Přitom daleko větší množství skla se odváží na skládky, kde již neexistuje možnost jeho využití," upozornil.

Z dnes projednaného návrhu energetické unie vyplývá, že Komise směřuje k významnému zasahování do mezivládních dohod jednotlivých členských států, uvádí Hospodářská komora České republiky (HK ČR) ve svém stanovisku. Takový postup však komora považuje za přístupný pouze tehdy, pokud bude zajištěn soulad s právními předpisy EU a Lisabonskou smlouvou.

Dále se domnívá, že energetická unie by měla být založena pouze na stávajících politikách v oblasti energetiky a klimatu a měla by se tak vyhnout mnoha novým iniciativám. HK ČR tak požaduje respektování rozhodnutí přijatého v oblasti klimatu a energetiky k roku 2030. Přijetí dalších navrhovaných sociálních politik totiž nesmí být na úkor jiných spotřebitelů energií.

Souhrnné stanovisko energetické sekce HK ČR k energetické unii

Se základními cíli energetické unie, zajistit spotřebitelům v EU (domácnostem a firmám) bezpečné, udržitelné, konkurenceschopné a cenově dostupné energie při ambiciózní politice v oblasti klimatu, nelze než souhlasit. Otázkou je, jak to bude konkrétně realizováno. Zcela jistě lze ocenit snahu Komise, aby v oblasti energetiky a politiky klimatu EU byly různorodé aktivity sloučeny do jednoho uceleného dokumentu. Energetická unie by v tuto chvíli měla být ale založena pouze na současných politikách v oblasti energetiky a klimatu. Měla by se tedy vyhnout mnoha novým iniciativám, když ty již odsouhlasené nejsou ještě ve všech částech EU plně implementovány a využívány.

Při naplňování cílů energetické unie je nezbytné respektovat lisabonskou smlouvu, která definuje, že energetický mix a zodpovědnost za něj je v kompetenci a tedy i zodpovědnosti členských států. Z návrhu energetické unie také vyplývá, že Komise směřuje k významnému zasahování do mezivládních dohod jednotlivých členských států. Toto považujeme ale za přípustné jen do té míry, aby byl zajištěn soulad s právními předpisy EU a lisabonskou smlouvou a nikoliv již nad jejich rámec. Rovněž snahu Komise, která de facto směřuje ke zřízení evropského regulátora, považujeme za snahu jdoucí nad rámec lisabonské smlouvy.
Právní předpisy, které Komise navrhuje připravit pro plnění v říjnu schváleného rámce v oblasti klimatu a energetiky k roku 2030, musí respektovat samotné říjnové rozhodnutí do té míry, co je přijato jako povinný závazek členských států (emise CO2), co jen na úrovni celé EU (podíl OZE) a co je jen indikativní cíl na úrovni EU (úspory).

Zcela jistě lze uvítat snahu Komise, aby EU sehrávala určitou roli při vyjednávání dohod na dodávky energií se zeměmi, které jsou důležité z hlediska bezpečnosti těchto dodávek, zejména při jednání se zeměmi, které jsou náchylné používat jejich vývozu energie pro politické účely.

Jaderná energie je součástí energetického mixu v mnoha členských státech. V dokumentu je ale uvedena pouze v souvislosti s potřebou diverzifikace zdrojů uranu. Komise by se měla zaměřit především na diverzifikaci dodávek plynu, protože každá jaderná elektrárna má vlastní rezervní palivo až „x“ let plného provozu, a proto, pokud je nebo vznikne nějaký problém se současným dodavatelem, může použít rezervu a mezitím zvolit alternativní dodavatele. Současně je potřeba zdůraznit, že všechny zdroje energie by měly být vzaty v úvahu, a to včetně jaderných, což v představeném dokumentu chybí.

Komise chce dát nový politický impuls k dokončení vnitřního trhu s energií. Zde je potřeba říci, že by se ale prioritně před dalšími a dalšími politickými impulsy měla Komise spíše zabývat tím jak urychlit řízení o nesplnění povinnosti v oblasti třetího liberalizačního balíčku a přinutit členské státy, které jej nenaplňují k jeho plné implementaci. V některých zemích stále existují vážné problémy v oblasti liberalizace trhu s energií. S tím souvisí i snahy Komise připravit další ambiciózní legislativní návrh v oblasti redesignu trhu s elektřinou. Ten by měl být založen na podrobných analýzách různých národních systémů v jednotlivých členských státech (CRM, strategické rezervy, regulované ceny, podpory, atd...).

V zájmu ochrany ohrožených zákazníků navrhované přijetí sociálních politik nesmí být na úkor jiných spotřebitelů energií, jinak řečeno tyto politiky nemohou platit ostatní spotřebitelé v ceně svých energií.

Související článek:

Energetická Unie: bezpečná, udržitelná, konkurenceschopná a cenově dostupná energie

PŘEHLED ZMĚN Vláda schválila tento týden novelu zákona o odpadech, která je evidována v PSP ČR jako sněmovní tisk č. 409. Novela zákona o odpadech je zejména reakcí na infringementové řízení, které je s ČR vedeno ze strany Evropské komise k nesprávné transpozici směrnice o odpadech a to v oblasti působnosti zákona, definic, hierarchie nakládání s odpady, obsahu plánů odpadového hospodářství a vymezení jednotlivých způsobů využívání a odstraňování odpadů v přílohách zákona. Navrhovaným zákonem je dále zajišťována implementace předpisů EU v oblasti odpadních baterií a akumulátorů, recyklace lodí a přepravě odpadů. Novela také reaguje rovněž na podněty z tzv. ekoauditu a to ve vztahu k elektronizaci přepravy nebezpečných odpadů a některých evidenčních povinností.

Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění - ZDE

Související článek:

Vláda schválila novelu zákona o odpadech, podporu biopaliv a analýzu čerpání evropských fondů (23.2.2015)

Státní zdravotní ústav (SZÚ) na svém webu zveřejnil informace k problematice nakládání s ostrými předměty a s použitými injekčními stříkačkami při domácí péči a stanovisko k nakládání s inkontinentními pomůckami.

Nakládání s ostrými předměty používanými ve zdravotnictví je ošetřeno Směrnicí Rady 2010/32/EU ze dne 10. května 2010, kterou se provádí Rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních. Z této směrnice je třeba vycházet také při řešení problematiky nakládání s ostrými předměty při domácí péči.

V ČR dochází k přehodnocování očekávání od velkých firem v oblasti jejich společenské odpovědnosti. Lidé od lídrů trhu očekávají v oblasti CSR zejména aktivity v oblasti ochrany životního prostředí. Mezi další nejdůležitější témata patří dlouhodobě pravdivá komunikace k zákazníkům a zajištění bezpečnosti zaměstnanců. Vyplývá to z výzkumu CSR Research 2014 realizovaný agenturou IPSOS na podzim minulého roku.

Přestože se proměňuje obsah očekávání, tak samotné téma společenské odpovědnosti firem zůstává důležité při nákupu pro 71% veřejnosti a v zaměstnání pro 85% ekonomicky aktivních lidí. Více než 2/3 obyvatel v České republice také uvádí, že je ochotno si připlatit za produkt šetrný k životnímu prostředí - nejčastěji lidé nakupují energeticky úsporná zařízení do domácnosti, recyklované produkty a biopotraviny.

Obecně větší důraz na společenskou odpovědnost firem nebo ochotu kupovat výrobky šetrné k životnímu prostředí mají mladší lidé do 34 let nebo ženy. Téma společenské odpovědnosti firem je naopak méně důležité pro starší obyvatele nad 55 let.  

„Lidé si začínají více uvědomovat význam prostředí, ve kterém žijí a pracují, i díky tomu vzrůstá důraz nejen na ekologická témata, ale i na lokálnost, místní komunity a místní aktivity, to nám potvrdili i experti vyjadřující se ve výzkumu“, doplňuje výsledky výzkumu Tomáš Macků, Research & Communication Director Ipsos.

Cílem projektu CSR Research, který je realizován od roku 2010, bylo detailně zanalyzovat jednotlivé oblasti CSR, vnímání CSR aktivit a jejich vliv na reputaci firem a to jak podle názorů populace, tak expertní veřejnosti. Do projektu CSR Research 2014 se zapojily 4 společnosti – Česká spořitelna, ČSOB, Vodafone a McDonald´s.

Výzkum byl realizován společností Ipsos v průběhu listopadu 2014 na reprezentativním vzorku dospělé populace (dle regionu, velikosti místa bydliště, pohlaví, věku a vzdělání). 
Velikost základního souboru byla 1014 respondentů. Výzkum byl realizován také se skupinami
 expertů – s představiteli médií, významných nevládních neziskových organizací, s představiteli
asociací, svazů, institucí a s CSR manažery z velkých firem. Vnímání společenské odpovědnosti firem a
 dopadu na reputaci firem bylo měřeno na základě know-how a metodologie Ipsos. 
Projekt je realizován od r. 2010 a umožňuje časové porovnání. V r. 2015 proběhne projekt CSR REASEARCH opět v posledním čtvrtletí roku.
 

Evropská komise dnes zveřejnila dlouho očekávaný balíček legislativních a nelegislativních návrhů na vytvoření evropské energetické unie, jakéhosi celoevropského energetického prostoru přesahujícího hranice Evropské unie. Vizí Komise jsou silné konkurenceschopné podniky po celé Evropě vyvíjející výrobky a technologie v zájmu energetické účinnosti a nízkouhlíkových technologií budoucnosti, a to ruku v ruce s pracovními místy a dovednostmi zítřka.

Strategie energetické unie má pět dimenzí:

• energetická bezpečnost, solidarita a důvěra, 

• vnitřní energetický trh, 

• energetická účinnost jako příspěvek k omezení poptávky po energiích, 

• dekarbonizace ekonomiky,

• výzkum a inovace. 

Komise přináší 12 konkrétních opatření, mezi nimiž je i nový legislativní návrh pro dosažení cíle energetické účinnosti do roku 2030, legislativa na posílení bezpečnosti dodávek elektřiny, legislativa na vytvoření nového evropského trhu a zlepšení efektivity evropského energetického regulatorního rámce, legislativa k dosažení cílů snižování emisí skleníkových plynů odsouhlasených Evropskou radou v říjnu 2014. Komise přichází i s nelegislativními iniciativami jako např. „Inteligentní financování pro inteligentní budovy“ nebo progresivní strategii výzkumu a inovací v oblasti energií a klimatu.

Key figures

• The EU is the largest energy importer in the world, importing 53% of its energy, at an annual cost of around €400 billion.

• 12 EU Member States[1] do not meet the EU's minimum interconnection target – that at least 10% of installed electricity production capacity be able to "cross borders". The EU has listed 137 electricity projects, including 35 on electricity interconnection: between them, these projects could bring that figure from 12 down to 2 Member States.

• An appropriately interconnected European energy grid could save consumers up to €40 billion a year.

• 6 EU Member States[2] are dependent on one single external supplier for all their gas imports.

• 75% of our housing stock is energy inefficient; 94% percent of transport relies on oil products, of which 90% is imported.

• Over €1 trillion needs to be invested into the EU energy sector by 2020 alone.

• Wholesale electricity prices in Europe are 30% higher, and wholesale gas prices over 100% higher, than in the US.

• European renewable energy businesses have a combined annual turnover of €129 billion, employing over a million people. The challenge is to retain Europe's leading role in global investment in renewable energy.

• EU greenhouse gas emissions fell 18% in the period 1990-2011.

• By 2030, the EU aims to cut greenhouse gas emissions by at least 40%, boost renewable energy by at least 27%, and improve energy efficiency by at least 27%.

What has been adopted today

• A Framework Strategy for a Resilient Energy Union with a Forward-Looking Climate Change Policy. This sets out, in five interrelated policy dimensions, the goals of an energy union – and the detailed steps the Juncker Commission will take to achieve it, including new legislation to redesign and overhaul the electricity market, ensuring more transparency in gas contracts, substantially developing regional cooperation as an important step towards an integrated market, with a stronger regulated framework, new legislation to ensure the supply for electricity and gas, increased EU funding for energy efficiency or a new renewables energy package, focusing European R&I energy strategy, reporting annually on the 'State of the Energy Union', just to name a few.

• An Interconnection Communication, setting out the measures needed to achieve the target of 10% electricity interconnection by 2020, which is the minimum necessary for the electricity to flow and be traded between Member States. It shows which Member States currently meet the target - and which projects are necessary to close the gap by 2020.

• A Communication setting out a vision for a global climate agreement in Paris in December. The vision is for a transparent, dynamic and legally binding global agreement with fair and ambitious commitments from all parties. The Communication also translates the decisions taken at the European Summit in October 2014 into the EU's proposed emissions reduction target (the so-called Intended Nationally Determined Contribution, or INDC) for the new agreement.

More information about Energy Union:

• Sdělení Evropské komise k energetické unii

• Website

• Fact Sheet: Energy Union

• Fact Sheet: Connecting power markets to deliver security of supply, market integration and the large-scale uptake of renewables

• Fact Sheet: Questions and Answers on the European Commission Communication: The Paris Protocol – A blueprint for tackling global climate change beyond 2020

• Twitter

 [1]  Cyprus, Estonia, Ireland, Italy, Lithuania, Latvia, Malta, Poland, Portugal, Romania, Spain, United Kingdom

[2] Bulgaria, Estonia, Finland, Latvia, Lithuania, Slovakia

Související článek:

Energetická unie: Co přijde ještě letos? Vybíráme 10 bodů (EurActiv.cz)

Energetická unie má snížit závislost na Rusku, Komise jí dala zelenou (E15)

Zdroj: EK, SPČR

íce na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/energeticka-unie-ma-snizit-zavislost-na-rusku-komise-ji-dala-zelenou-1166526#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

PODPOŘTE S NÁMI Přijďte v týdnu od 22. 3. do 5. 4. 2014 do své oblíbené kavárny a dejte si vodu z kohoutku. Akce začíná v neděli v den Světového dne vody. Zaplatíte za ni tentokrát dvacet korun za litr. Na dvacku pak přijde vysazení jednoho nového stromu zpět do mizejících horských mlžných lesů v africkém Kamerunu. Akce nazvaná „Voda pro Kamerun“ bude probíhat ve stovce kaváren napříč Českou republikou. Pořádá ji občanské sdružení Kedjom- Keku, které se snaží zachránit a obnovit horský mlžný les ve stejnojmenné oblasti na severozápadě Kamerunu, kde zároveň provozuje školu pro děti místních farmářů. Letošní novinkou je aplikace do mobilu s OS Android. Díky této aplikaci zjistíte Vámi nejbližší kavárnu, kde se točí “Voda pro Kamerun”. Aplikace je ke stažení na Google Play.

Podle právě zveřejněných statistik MŽP ČR se v roce 2013 zpětně vybralo 31 % přenosných baterií a akumulátorů. Na tento druh se v odpadovém hospodářství již tradičně upíná hlavní pozornost. Přestože Češi odevzdávají baterie pořád častěji, sběr stále není dostatečný. Podle evropských směrnic musí Česko v roce 2016 zpětně vybrat až necelou polovinu veškerých prodaných výrobků. Více ZDE

ECHA zpřístupnila na webových stránkách užitečnou prezentaci pro následné uživatele.  Prezentace uvádí klíčové povinnosti vyplývající z nařízení REACH a CLP a ovlivňující následné uživatele  Prezentace je určena pro široký okruh veřejnosti, včetně managementu, zaměstnanců, profesionálních pracovníků z oblasti životního prostředí, ochrany zdraví a bezpečnosti, průmyslové skupiny a úřady. Obsahuje také vysvětlení klíčových pojmů z nařízení REACH a CLP, přehled související legislativy, informace požadované v dodavatelském řetězci (BL, expoziční scénáře). Prezentace je dostupná ZDE.

Zdroj: MPO

EU ETS/BIOPALIVA Výbor pro životní prostředí (ENVI) dnes v Evropském parlamentu odhlasoval reformu systému emisního obchodování (EU ETS). Jejím základem bude vytvoření takzvané rezervy tržní stability, do které se budou ukládat přebytečné emisní povolenky. Europoslanci v ENVI se postavili za to, aby rezerva začala fungovat 31. prosince 2018, de facto tedy na začátku roku 2019. Evropská komise původně navrhla, aby to bylo až od roku 2021, kdy v ETS začíná nové obchodovací období. Více na EurActiv - ZDE

Tisková zprávy ENVI - EU ETS a Biopaliva:

Environment Committee backs ETS market reserve, advocates early start

A draft law to reform the EU Emissions Trading Scheme (ETS), by reducing the surplus of carbon credits available for trading into order to support the price, was backed by Environment Committee MEPs in a vote on Tuesday. They advocated introducing the mechanism early, by the end of 2018, and also proposed preventing the automatic return to the market, from 2019, of a portion of allowances “back loaded” last year in a separate vote.

“This vote sends a strong signal that Parliament is serious about fighting climate change while at the same time bearing in mind the concerns of industry. The reform approved today shows that we can reunite an ambitious climate policy with growth and jobs. The Market Stability Reserve will ensure that CO2 prices spur investments in greater energy efficiency” said Ivo Belet (EPP, BE), who is steering the legislation through Parliament.

“A clear majority of member states share the view of the European Parliament. I am confident we can soon achieve an agreement”, he added.

The proposed law would create a system that automatically takes a portion of ETS allowances off the market and into the reserve if the surplus exceeds a certain threshold. In the opposite scenario, allowances could be returned to the market.

Early start in 2018

MEPs proposed introducing the Market Stability Reserve early, in order reduce the surplus of carbon credits faster. The reserve would be established in 2018 and take effect by 31 December of that year – instead of in 2021 as proposed by the European Commission.

Add “back-loaded” allowances to reserve

As a temporary fix to support the carbon price, the 900 million credits “back-loaded” from 2014-2016, should not be returned to the market from 2019, as initially foreseen, but placed in the reserve instead, say MEPs.

Energy innovation fund

MEPs propose to invest the profits generated by the auctioning of 300 million allowances in a special “Energy Innovation Fund” designed to help industry’s transition to low-carbon technologies.

Next steps

The committee granted Mr Belet a mandate (57 votes in favour, 10 against and 1 abstention) to start negotiations with member states directly, with a view to achieving a final agreement as soon as possible.

Environment Committee backs switchover to advanced biofuels

A draft law to cap the production of traditional biofuels and accelerate the shift to alternative sources, such as seaweed and waste, was approved by the Environment Committee on Tuesday. It aims to reduce greenhouse gas emissions that result from the growing use of agricultural land to produce biofuel crops.

"This has been an enormously challenging file. And at the same time a very interesting one. And it's complicated technically and technologically. I love this kind of political challenge and hope we will take it to a good result in the trilogues" said lead MEP Nils Torvalds (ALDE, FI) after the committee’s amendments to the draft law were approved by 39 votes to 26, with 4 abstentions.

Cap first-generation biofuels

Current legislation requires EU member states to ensure that renewable energy accounts for at least 10% of energy consumption in transport by 2020. But in the draft law approved today, MEPs say that first-generation biofuels (from food crops) should not exceed 6% of the final energy consumption in transport by 2020.

Boost advanced biofuels

Advanced biofuels, sourced from seaweed or certain types of waste, should account for at least 1.25% of energy consumption in transport by 2020, MEPs say.

Reduce indirect land use change

Using farmland to produce biofuel crops reduces the area available for food crops. This adds to pressure to free up more land, e.g. through deforestation, to grow more food - a process known as indirect land use change (ILUC). But deforestation in itself increases greenhouse gas emissions, which may cancel out part of the beneficial effects of using biofuels.

Parliament called as long ago as 2008 for the ILUC factor to be taken into account in EU biofuels policy, which has a budget of €10 billion per year.

Next steps

Mr Torvalds received a mandate (46 votes in favour, 20 against and 2 abstentions) to start negotiations with the Latvian Presidency of the Council of Ministers for a possible second reading agreement.

Česká inovace 2014 V rámci kategorie nadějné inovace, určené pro začínající podnikatele a startupy, zvítězil Výzkumný Technologický Institut s projektem nazvaným pitná voda a peletky z prasečí kejdy. Jde o unikátní systém na filtraci kontaminované vody, kdy se odstředěním oddělí separát z prasečí kejdy a odpadní voda (fugát) se fyzikální metodou bez použití chemie vyfiltruje na pitnou vodu.

Společnost Linet získal s piezoelektrickým snímačem pro měření mechanické odezvy těla prvenství v kategorii inovativní firma. Inovačním nápadem vyhlásila porota projekt pohybový závitový mechanismus z výzkumu ČVUT v Praze. Inovační hvězda se stal projekt Magic box z dílny firmy Projektmedia. Inovaci ve veřejné správě ovládl projekt společnosti Člověk v tísni - portál JSNS.cz.

Pět vítězů soutěže Česká inovace 2014 bylo dnes vyhlášeno v Národní technické knihovně v Praze. Absolutního vítěze soutěže zvolí účastníci Festivalu Česká inovace 2015 v pátek 27. března. Soutěže se účastnilo také České ekologické manažerské centrum - CEMC s projektem hodnocení environmentálních technologií (více o EU ETV).

Doporučujeme: Týden výzkumu a inovací 2015, více na www.TVIP.cz

Zdroj: ČeskéNoviny.cz (Soutěž Česká inovace 2014 má pět vítězů)

Bez vzduchu jsme schopni přežít tři minuty a bez vody tři dny. Ale jak dlouho můžeme žít bez elektřiny? Blíží se další částečné zatmění Slunce a stále zůstává otázkou, zda to bude mít dopad na energetickou soustavu u nás nebo v některém jiném regionu Evropy? Scénářů je hned několik, například že to nebude mít vliv žádný nebo naopak až fatální dopad na soustavu. Každopádně, jestli to bude mít dopad na dodávky elektřiny, se dozvíme již brzy, přesněji v pátek 20. března 2015. Na území České republiky dosáhne zatmění více jak 70 procent zakrytí v jednotkách slunečního průměru. Půjde o nejvýraznější zatmění u nás mezi lety 2011 - 2026.

Kapacita fotovoltaických elektráren v Evropě je kolem 87 GW.  Jejich geografické rozložení i výkonová skladba se značně liší. Nejvíce solárních panelů je umístěno v Německu a dále v Itálii. V České republice solární zdroje energie nejsou ani zdaleka schopny pokrýt kompletní energetickou potřebu, ani se na ni podílet výraznější měrou. Zatím se jedná spíše o doplňkové zdroje do energetického mixu státu. I přesto blížící se zatmění Slunce může způsobit rychlé změny dodávaného výkonu, které budou zároveň nekontrolovatelné nejen v mezinárodních, ale i ve vnitrostátních tocích elektřiny. Mělo by se to ale týkat převážně států s velkými zdroji elektřiny z obnovitelných zdrojů a zde také budou vyšší rizika problémů v přenosových soustavách (rozvodech vysokého napětí) ve chvíli rychlých náběhů fotovoltaických zdrojů nebo naopak výpadků.

Proto budou na místě různá opatření v podobě minimalizace přidělování krátkodobě obchodovatelné kapacity s cílem rezervovat kapacitu pro přeshraniční výpomoci a dodávky regulační energie. Dále také sledování nejaktuálnější předpovědi počasí, oblačnosti, radiace a jejich konverze do predikce výroby FVE bez zatmění a úbytku během zatmění. V krajním případě může dojít i k regulaci spotřeby při odpadávání výroby. Je třeba počítat také i se záložní variantou v podobě použití rychle startujících zdrojů PVE a VE.

Na velkoobchodních trzích s elektřinou napříč Evropou se dá očekávat vyšší volatilita, způsobena především nejistotou ohledně velikosti skutečné produkce a spotřeby. Psychologický faktor může také působit na cenu, kvůli možným obavám ohledně nečekaných výpadků proudu.

Letošní zatmění slunce může mít vliv nejen na výrobce, spotřebitele a obchodníky elektrické energie, ale také na celou energetickou soustavu. 

Marko Antič

vedoucí oddělení obchodování s elektrickou energií ve Virtuse Energy

Související článek:

HN: Zatmění Slunce může "solární" Evropě připravit perné chvíle

Prezident republiky Miloš Zeman podepsal dnes tyto tři zásadní zákony a to novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a novelu zákona o veřejných zakázkách. Novely vrátil Senát poslancům s pozměňovacími návrhy, poslanci je tak museli projednat znovu.

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona EIA ve znění pozměňovacích návrhů Senátu. Ministr R. Brabec poslancům oznámil, že ministerstvo životního prostředí podporuje pozměňovací návrhy Senátu a dále informoval poslance, že Evropská komise s pozměňovacími návrhy Senátu souhlasí. Pozměňovací návrhy se týkaly nabití účinnosti (první den kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení) a odkladného účinku žalob. Doplnění podle Senátu umožní soudům žalobu nepřijmout v případech, pokud by měla "šikanózní" charakter. Vládní předloha původně počítala s tím, že už samotné podání žaloby na povolovací řízení mělo automaticky znamenat odklad pro výkon stavebního rozhodnutí.

Mezi hlavní novinky patří rozšíření účasti veřejnosti v procesu povolování záměrů a tzv. coherence stamp, který v navazujících řízeních (územním a stavebním) potvrdí, že nedošlo v průběhu řízení k tak závažným změnám projektu, které by měly významný negativní vliv na životní prostředí. Nově se stanovisko EIA stává závazné i pro další povolovací orgány a účastníci řízení mají možnost se odvolat i proti negativnímu závěru zjišťovacího řízení. Novela dále mění - vodní zákon a zákon o vodovodech a kanalizacích, stavební zákon, zákon IPPC a zákon o ochraně přírody a krajiny.

Poslanecká sněmovna naopak neschválila pozměňovací návrhy Senátu k novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a setrvala na svém znění. "Sněmovna zamítla senátní pozměňovací návrhy, které smysl zákona – chránit půdu – popíraly. Ze zákona se málem stal výjimkový zákon, který by půdu vůbec nechránil. Maskováním za prohlášeními o rozvoji obcí senátoři do zákona navrhli rozšíření okruhu staveb, na které není potřeba vydání souhlasu k odnětí ze ZPF", komentoval dříve hlasování ve Sněmovně ministr životního prostředí Richard Brabec.

Vláda novelou ZPF reagovala na zvýšení poplatků za vynětí ze zemědělského půdního fondu v roce 2011. U půdy nejvyšší bonity se nově nebudou koeficienty ekologické váhy sčítat, ale použije se jedna nejvyšší hodnota. Cena za vynětí půdy se tak v ČR srovná s okolními členskými státy EU. Nově má platit, že nejkvalitnější půdu v první a druhé třídě ochrany lze odejmout z fondu jen tehdy, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem její ochrany. Podíl státního rozpočtu z odvodu klesne ze 75 procent na 55 procent a podíl obcí vzroste z deseti na 30 procent.

Senátoři navrhli změnu platnosti a účinnosti některých bodův novele zákona o veřejných zakázkách. Chtěli také, aby byl zákon velkorysejší k zadávání víceprací. Ty by podle horní komory měly mít hodnotu až 30 procent nasmlouvané ceny oproti 20 procentům schváleným v Poslanecké sněmovně. Schválená předloha má mimo jiné usnadnit hodnocení tendrů podle více kritérií a nesoustředit se pouze na nabízenou cenu. Novela ruší i povinnost zrušit zadávací řízení v případě jediné nabídky. Poslanecká sněmovna posléze s návrhy Senátu souhlasila. MMR v polovině února pořádalo semináře s názvem „Novela zákona o veřejných zakázkách a veřejné zakázky v roce 2015“. Prezentaci si můžete stáhnout ZDE.

• Zákon ze dne 10. února 2015, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,

• Zákon ze dne 10. února 2015, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

• Zákon ze dne 10. února 2015, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Související články:

Zeman podepsal novelu zákona o ochraně půdního fondu (ČTK)

Zeman podepsal změny v pravidlech procesu EIA (ČTK)

AVÍZO Ministr Richard Brabec se ve čtvrtek 26. 2. 2015 setká se saským státním ministrem životního prostředí a zemědělství Thomasem Schmidtem. Hlavními tématy schůzky ministrů budou klimatická a energetická politika EU do roku 2030, mezistátní EIA/SEA, ochrana přírody a vod nebo ochrana ovzduší. Ministr Brabec bude s ministrem Schmidtem hovořit mimo jiné také o společném postupu při řešení zápachu, na který si stěžují obyvatelé obcí na saské straně Krušných hor a který má údajně přicházet z chemických podniků v ČR. Brífink po skončení schůzky ministrů je naplánovaný na 11.05 - 11.20 hod.