Nebo kdyby se všechny vytříděné baterie položily do jedné řady za sebe, odpovídala by jejich celková délka vzdálenosti z Prahy až do hlavního města Argentiny, které je od naší metropole vzdáleno 11 826 km vzdušnou čarou. Během dvanáctiletého fungování neziskové společnosti ECOBAT, která se v České republice stará o zpětný odběr použitých baterií a akumulátorů, se k recyklaci dostalo již více než 5 tisíc tun použitých baterií. Toto množství představuje přibližně 253 milionů kusů tužkových baterií AA, každý obyvatel ČR jich tak vytřídil celkem 24. Více ZDE

Česko ani řada dalších států si nepřejí, aby měla EU tři závazné klimaticko-energetické cíle. Na blízkém summitu EU bude požadovat, aby se státy nemusely zavazovat ke zvyšování podílu OZE v energetice ani ke zvyšování energetické účinnosti. Odpůrci závazných cílů se obávají problémů s dotacemi nebo špatného fungování složitého systému. Podle zastánců ale tyto obavy nedávají smysl. Více se dočtete na EurActiv.cz ZDE.

Čtěte také:

Polsko hrozí bojkotem emisní dohody EU, pokud nebudou kompenzace (16.10.2014, ČTK)

Zdroj: EurActiv.cz

Malá obce do 1000 obyvatel mají velkou šanci realizovat své projekty na výstavbu vodovodů, kanalizací a čističek odpadních vod. Ministerstvo zemědělství totiž od zítřka začne přijímat žádosti do národního programu na podporu vodovodu a kanalizací.

Dotace jsou určené především pro dobře připravené projekty. Součástí žádosti musí být pravomocná stavební povolení a konečný termín pro podání žádostí je stanoven na 28. listopadu 2014 do 15 hodin. V případě překročení alokace výzvy bude termín pro podávání žádostí rozhodnutím poskytovatele dotace zkrácen.

V rámci programu je možné poskytnout na akci dotaci v maximální výši 50 mil. Kč, přičemž výše získané dotace bude závislá na velikosti obce. Například obec do 300 obyvatel může získat dotaci ve výši 70% z uznatelných nákladů. Obec s počtem obyvatel v rozmezí 501 až 1000 může získat dotaci ve výši 60% z uznatelných nákladů.

Oblasti podpory:
a) výstavba vodovodů pro veřejnou potřebu vč. souvisejících vodárenských objektů v obcích do 1000 obyvatel (podprogram 129 252),
b) výstavbu a rekonstrukci ke zkvalitnění technologie úpravy vody, její akumulace a čerpání s cílem zlepšení jakosti pitné vody v obcích do 1000 obyvatel (podprogram 129 252),
c) výstavbu, dostavbu, rekonstrukci a intenzifikaci čistíren odpadních vod (dále jen ČOV), v obcích do 1000 obyvatel, kde po realizaci budou splněny ukazatele jakosti vypouštěné vyčištěné vody stanovené příslušným vodoprávním úřadem (v případě budování nové ČOV musí být v rámci akce zajištěno napojení minimálně 50% obyvatel obce) (podprogram 129 253),
d) výstavbu hlavních kanalizačních sběračů, kanalizační sítě a souvisejících objektů spojenou s výstavbou ČOV podle předchozího bodu (podprogram 129 253),
e) dostavbu kanalizačních systémů a souvisejících objektů (vyjma ČOV) minimálně pro 100 obyvatel v obcích do 1000 obyvatel, za předpokladu, že odpadní vody budou odváděny a následně čištěny na již existující a kapacitně vyhovující ČOV (podprogram 129 253).

Oprávnění žadatelé:
a) obce,
b) svazky obcí v případě, že mohou ručit za své závazky svým majetkem, případně dostatečně stabilními finančními zdroji nebo, neplatí-li předchozí podmínka, obce, které jsou členy svazku, ručí za závazky svazku.

Další informace najdete v dokumentu MZe - ZDE

Stránky MZe k dotacím ve vodním hospodářství - ZDE

Dokument ke stažení:

• Pravidla programu 129 250

• Přílohy pravidel 129 252 - Pro vodovody 

• Přílohy pravidel 129 253 - Pro ČOV a kanalizace

Zdroj: MZe

Z toho 85 % podnikovou sférou. Oproti roku 2012, kdy produkce činila 23,4 milionů tun, se jedná o nevýrazný nárůst o 1,2 %. Z celkového množství vyprodukovaného odpadu tvořil nebezpečný odpad 1 222 tisíc tun, což v relativním vyjádření znamená, že nebezpečný odpad se v roce 2013 na produkci podílel 5 %. Oproti roku 2012 se podíl nebezpečného odpadu na celkové produkci odpadů snížil o 1 %. Na jednoho obyvatele připadlo v průměru 307 kg komunálního odpadu za rok, z toho 43 kg skončilo v barevných kontejnerech. Přestože je množství vytříděného komunálního odpadu vyšší než před deseti lety, v posledních letech se množství tříděného odpadu nezvyšuje.

Proti roku 2012 bylo loni celkové množství vyprodukovaného odpadu o 1,2 % vyšší, největší část připadá na ekonomické subjekty, které vykázaly odpad ve výši 20,1 mil. tun. „Tři čtvrtiny podnikových odpadů v České republice pochází každoročně od pouhých tří set firem,“ říká Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ. „Největší podíl na produkci podnikového odpadu pak mají stavební firmy, které v roce 2013 vyprodukovaly téměř 9 mil. tun odpadu,“ dodává.

Podniky se v posledních letech snaží vytěžit z odpadu maximum a přepracovat ho k dalšímu použití. V roce 2013 tak bylo dále využito 12 mil. tun odpadu, z toho přibližně 1 mil. tun jako palivo k výrobě energie. Na skládkách skončily necelé 4 mil. tun odpadů, to je o 1,6 % méně než v roce 2012.

Komunálního odpadu, tj. domovního odpadu, odpadu ze škol, úřadů či od drobných živnostníků, bylo v roce 2013 vyprodukováno 3,2 mil. tun, tedy stejně jako v roce 2012. Většinu odpadu (66 %) tvořil směsný komunální odpad. Vytříděného odpadu bylo 450 tis. tun (14 %). „Každý obyvatel České republiky v loňském roce vytřídil 14 kg papíru, 11 kg skla, 10 kg plastů, 4 kg kovů a 4 kg ostatního odděleně sbíraného odpadu. Jedná se o stejné množství tříděného odpadu jako v roce 2012, i když celkové množství odpadu vyprodukované jedním obyvatelem pokleslo z 308 na 307 kg odpadu ročně,“ upřesňuje Miloslava Veselá, vedoucí oddělení statistiky životního prostředí ČSÚ.

Recyklováno a kompostováno bylo 24 % komunálního odpadu, 20 % skončilo ve spalovnách komunálních odpadů a více než polovina byla odvezena na skládky.

Více informací najdete - ZDE

Rok se s rokem sešel a Akademie věd ČR vám již po čtrnácté nabízí návštěvu největšího vědeckého festivalu v České republice. Přípravy Týdne vědy a techniky AV ČR jsou na samém vrcholu. Festival odstartuje 1. listopadu a potrvá celých 15 dní. V letošním programu naleznete nabídku velmi zajímavých přednášek, které se uskuteční v budově Akademie věd ČR na Národní 3 a na dalších místech. Každý den budete moci proniknout do aktuálních vědeckých témat, kterými vás budou provázet vědečtí pracovníci ústavů Akademie věd ČR. A nejen to, celá budova se promění v jedno velké Science centrum plné interaktivních expozic, které vás nenechají ani chvíli v klidu. Stejně tak dny otevřených dveří jednotlivých ústavů Akademie věd ČR pro vás mají přichystaný bohatý program plný nevšední podívané. Promítání filmů v kině Světozor byste rovněž neměli přehlédnout. Navštivte webové stránky www.tydenvedy.cz, kde naleznete kompletní program.

Vybraný program v oblasti životního prostředí:

Ekosystémy stojatých vod a jejich mikroskopičtí zelení obyvatelé

Sucho, povodně a přehrady

Zdroj: Newsletter AV ČR, www.tydenvedy.cz

Americko-japonská společnost Westinghouse Electric Company nabídla České republice, že by financovala část výstavby nových jaderných zdrojů. Kontakt s firmou potvrdila i ministerstva financí a průmyslu, která společnost s nabídkou oslovila. Westinghouse již podobný model využívá v Bulharsku a Británii. V Bulharsku se Westinghouse podílí na rozšíření Jaderné elektrárny Kozloduj, kde pro nový blok dodá veškeré vybavení, projekční a inženýrské práce a palivo. V Británii pak v červnu získal majoritní akcionář Westinghouse, japonská společnost Toshiba, 60procentní podíl v jaderné společnosti NuGeneration Ltd. Ta v zemi připravuje stavbu tří jaderných reaktorů Westinghouse v lokalitě Moorside. Elektrárna by podle plánu měla zahájit v roce 2024. Více ZDE

Zdroj: E15

Úložiště jaderného odpadu ve vápencovém dolu Richard v Litoměřicích je po padesáti letech provozu naplněno zhruba z pětašedesáti procent. Při současném tempu by bylo plné asi v roce 2030, správa úložišť proto připravuje plán na zvýšení kapacity. Do původně vápencového dolu, v němž na konci druhé světové války nacisté vybudovali tajnou továrnu, se vozí kontaminovaný odpad ze zdravotnictví, zemědělství, průmyslu. Ročně se v Richardu uloží průměrně 300 obalových souborů s odpady. Samotné odpady se dávají do stolitrových sudů. V Richardu se skladuje také vyhořelé jaderné palivo, které se odveze pryč po vzniku hlubinného úložiště. Radioaktivní odpad se vozí také do úložiště Bratrství v Jáchymově, které je však menší a jeho kapacita se blíží konci. Loni podala správa úložišť žádosti o stanovení průzkumného území u sedmi míst, které jsou momentálně v Česku vybrány jako předběžně vhodné. Více ZDE

Zdroj: ČeskéNoviny.cz

NOVĚ REAKCE MŽP! ČAOH: Redakce Lidových novin oslovila Českou asociaci odpadového hospodářství s celkem 16 zajímavými dotazy na vývoj odpadového hospodářství v ČR. Důležitým tématem bylo i navrhované konrotverzní 100% zdražení odpadů. Je to nutné? Komu to vyhovuje? jaké jsou další souvisloti odpadového hospodářství v ČR? I tyto odpovědi naleznete v reakci Petra Havelky, ředitele ČAOH na dotazy Lidových novin. Z důvodu definovaného omezení prostoru nebyly v tisku finálně využity všechny odpovědi - jejich plné znění, včetně všech dotazů naleznete níže v textu. Dotazy kladl Vladimír Kaláb, redaktor Lidových novin.

Které tři největší problémy tíží odpadové hospodářství v Česku?

1) Firmy zajišťující v ČR svoz, recyklaci a další nakládání s odpady dlouhodobě vnímají jako zásadní problém postupný tlak na centralizaci řízení toků odpadů a odpadového hospodářství jako takového. K prosazení těchto myšlenek byla cca před 4 lety formulována tzv. strategie Integrovaných systémů nakládání s odpady (ISNO) v českém specifickém pojetí. ČAOH k této velmi rizikové cestě, která je mimo jiné úzce spojena s plány na výstavbu spaloven odpadů, formulovala podrobně základní rizika jako citelné zdražení služeb, omezení tržního prostředí, technologická stagnace, omezení zaměstnanosti, snížení konkurenceschopnosti apod. Podrobnosti k tomuto lze nalézt na webu ČAOH.                  

2) Prakticky jediný závazný parametr z platné legislativy EU, s jehož splněním může mít ČR problémy je omezení skládkování biologicky rozložitelných odpadů (BRO). Všechny ostatní parametry ČR dlouhodobě plní a v některých jsme dokonce na předních příčkách v rámci EU. U tohoto parametru však ČR doplácí na chybu v datech, která byla do EU odeslána ke srovnávacímu roku 1995. Dlouhodobě existuje široká odborná shoda, že by ČR měla, podobně jako jiné státy, původní prokazatelně chybnou hodnotu korigovat. V takovém případě by ČR plnila i tento cíl. MŽP souhlasí s možností ohlášení korekce dat. K tomuto kroku však zatím nepřistoupilo.

3) Často se říká, že ČR má problém s vysokou mírou skládkování. Z dat Eurostatu plyne, že v ČR se skládkuje 174 kg/občan/rok. Více skládkují např. UK, Finsko, Itálie, Slovinsko, Slovensko, Španělsko, Portugalsko, Irsko a další. ČR se navíc daří míru skládkování progresivně snižovat, kdy data MŽP ukazují, že za posledních pět let kleslo množství skládkovaného odpadu o cca 1 milion tun, a to bez jakéhokoli navýšení poplatků (zdroj MŽP - Statistická ročenka ŽP 2012). ČAOH samozřejmě doporučuje v tomto trendu pokračovat. Chceme odpady dále zpracovávat, zvýšit podíl recyklace a materiálového využití a z energeticky hodnotné části upraveného odpadu vyrábět paliva z odpadů využitelná v k tomu určených energetických zdrojích (cementárny, teplárny, elektrárny). Jako ti, kdož úpravu odpadů a recyklaci v ČR zajišťují a fyzicky provádí, víme, že k těmto cílům není třeba citelného navýšení poplatků, tak jak je stále účelově navrhováno do nové legislativy. Návrhy na účelové citelné zdražení poplatků opět souvisí zejména s cestou výstavby nových spaloven, jakožto prakticky nejdražšího způsobu zpracování odpadů.

Jak lze tyto problémy odstranit?

ISNO - Ponechat odpadové hospodářství v doposud funkčním tržním prostředí bez umělých regulačních nástrojů, které sektor pouze zbytečně prodraží. Tlaky na centralizaci řízení toků odpadů jsou výhodné zejména pro mamutí zařízení, která by potřebovala velké množství odpadů a širokou svozovou oblast.

BRO – MŽP by mělo využít široké odborné shody a korigovat ohlášená chybná data k BRO týkající se roku 1995, podle kterých se vypočítávají budoucí cíle. Když nyní cíle počítáme podle prokazatelně chybných dat z roku 1995, je zřejmé, že původci odpadů, tedy obce, občané a firmy zaplatí ke splnění definovaných cílů zbytečně více peněz.

Poplatky - Ano omezujme skládkování, podporujme recyklaci a další úpravy odpadů. Ale hledejme cesty efektivní, takové, které budou mít co nejmenší dopad na peněženky občanů. Lidé a obce nejsou připraveni platit zvažované až o 100% navýšené poplatky za skládkování, které chce MŽP opakovaně prosadit. ČAOH upozorňuje na to, že 100% zdražení je zbytečné a pro obce neakceptovatelné. Dosavadní trendy ukazují, že zdražení není třeba a pokud zde bude politická potřeba zdražení, pak z odborného hlediska pro recyklaci zcela dostačuje zdražení na max. 700 Kč v roce 2020.

Co v tomto směru podniká ČAOH, resp. kdo může tyto problémy vyřešit?

ČAOH je co se týká vývoje legislativy odpadového hospodářství velmi aktivní, a to i mediálně, kdy se snažíme veřejnost průběžně informovat o tom podstatném, co se děje. K jednotlivým problematikám dáváme MŽP a zákonodárcům informace přímo z praxe tak, aby věděli, jak se mohou navrhovaná opatření projevit, co je smysluplné, co nikoli, kolik bude co stát apod. Co je důležité, ČAOH také vždy nabízí konstruktivní řešení daného problému, takové, u kterého víme, že může být funkční v praxi. Tím odpovědným je však MŽP a záleží na něm, jestli pohled z praxe nakonec vyslyší, či nikoli.

Jak se vyvíjí objem odpadů v Česku dle kategorií (domovní, resp. komunální, průmyslový, chemický, nebezpečný, tříděný – papír, plasty, sklo) v období 1989 – 2014?

V tomto směru má cenu hovořit o vývoji za cca posledních 11 let, kdy se vedou srovnatelné statistiky a kdy ČR přešla na systém odpadového hospodářství dle práva EU. Data MŽP ukazují, že celková produkce odpadů od roku 2003 poklesla o cca 15 %. Postupný pokles v produkci je viditelný i u jednotlivých skupin odpadů. Nenaplnily se vize např. Svazu měst a obcí z roku 2008, že produkce komunálních odpadů bude citelně růst. Je to logické, i legislativa EU nově zavádí sérii opatření, aby produkce odpadů ještě dále klesala, a jednotlivé státy to budou muset zajistit. To, co postupně narůstá, je míra třídění, recyklace odpadů a jejich energetické využití. A zde je opět dobré připomenout, že toto se daří bez potřeby citelného navýšení poplatků lidem. Ptáme se tedy, co jsou objektivní důvody pro navrhované 100% zdražení?

Jaká je pozice Česka ve srovnání s ostatními státy EU v oblasti hospodaření s odpady?

Prioritou EU je co nejnižší produkce odpadů. V tomto parametru jsme šestí nejlepší v Evropě. Mezi špičku čtyř nejlepších patříme i v třídění a využití odpadů z obalů. Další pozitivní věcí je, že v ČR se dlouhodobě daří využít dokonce cca 78 % všech odpadů. V tomto jsme sedmí nejlepší v EU. Co se týká skládkování, jak již bylo uvedeno výše, patříme se 174 kg na osobu a rok k evropskému průměru a z postkomunistických států ukládáme na skládky prakticky nejméně. Je samozřejmě třeba tyto trendy udržet a stále zlepšovat, ale realita je taková, že odpadové hospodářství v ČR je kvalitní, srovnatelné s Evropou a ceny, za které se nám daří dosahovat pozitivních výsledků, jsou citelně nižší, což je pro občana věc velmi důležitá. Do budoucna chceme v souladu s pozicí EU dále navýšit zejména materiálové využití komunálních odpadů, to se nyní daří z více než 30%.

Kolik firem a kolik lidí se v Česku zabývá svozem, likvidací a zpracováním odpadů, jak se tyto počty vyvíjejí v čase?

ČAOH nevede tato čísla za celou ČR, ale mohu vám sdělit čísla týkající se naší členské základny. ČAOH sdružuje přes 80 firem zabývajících se odpadovým hospodářstvím, což v reálu znamená cca 65 % trhu. Členské firmy zaměstnávají cca 7000 pracovníků a poskytují služby cca 80 000 firem, jakožto původcům odpadů a milionům obyvatel prostřednictvím smluv s obcemi.

Jak velký je trh odpadového hospodářství v Česku (velikost tržeb všech podniků v oblasti odpadového hospodářství), jak se vyvíjí v čase?

Opět sdělím data týkající se pouze ČAOH. Členové naší asociace mají v součtu obrat mezi 17 – 20 miliardami korun ročně.

Jak vysoké jsou zisky firem v oblasti odpadového hospodářství?

Tento druh informací nemá ČAOH k dispozici, neboť se nezabýváme ekonomickými výsledky konkrétních členů.

Má Česko dostatečné (nedostatečné – přebytečné) kapacity na likvidaci a zpracování odpadu, jak je na tom Česko ve srovnání s kapacitami států EU?

Dle Statistické ročenky MŽP rok 2012 jsou kapacity zařízení na úpravu, zpracování a další nakládání s odpady dokonce násobně vyšší, než je celková roční produkce odpadů. K významnému navýšení počtu odpadářských zařízení a jejich kapacit došlo v posledních 5-6 letech, to jak díky investiční aktivitě firem, tak díky dotačnímu programu OPŽP. Vysoké celkové zpracovatelské kapacity máme i ve srovnání s EU. Někteří mohou namítnout, že v ČR je ve srovnání s bohatými západními státy méně spaloven. Je však otázkou, zda je to nevýhoda, či výhoda. EU nyní řeší problém s citelným přebytkem kapacit spaloven a s potřebou zásadního navýšení cílů recyklace. V tomto směru proto EU opakovaně sdělila, že není naladěna na poskytování dotací do nových spaloven v ČR a že se má ČR zaměřit spíše na další úpravy odpadů. K dotacím dále ČAOH obecně sděluje, že pokud již jsou stávající kapacity odpadářských zařízení násobně vyšší než celková produkce odpadů, pak je zde problém s naléváním dalších dotací do tohoto sektoru. Tyto umělé prostředky budou dále deformovat trh, ceny a bude zde riziko nesplnění udržitelnosti mnoha projektů z důvodu nedostatku odpadů. V tomto směru navrhujeme raději bezhotovostní půjčky, které tržní prostředí v takové míře nedeformují. Dotace je vhodné směřovat spíše do problematik, které samy nevydělají na potřebné investice, jako např. sociální služby, vzdělání, kultura, zateplení, ochrana ovzduší, silniční síť, apod.

Které jsou největší firmy v oblasti odpadového hospodářství v Česku (10 největších dle tržeb)?

Ani zde ČAOH nedisponuje srovnáním všech subjektů ani dle počtu zaměstnanců, ani dle velikosti tržeb. Obecně ale lze uvést, že mezi největší odpadové firmy v ČR patří – .A.S.A., AVE CZ odpadové hospodářství, Marius Pedersen, Pražské služby, Rumpold, Sita CZ, Komwag, Purum, Compag, OZO Ostrava, Becker Bohemia, AMT Příbram a další.

Proč jsou největší firmy v oblasti odpadového hospodářství zahraniční (.A.S.A., Marius Pedersen) – je-li pro ně český trh lukrativní, proč se neangažovaly české subjekty?

Širší zastoupení velkých zahraničních firem je historicky způsobeno zčásti vysokou potřebou vstupních investic do původního odpadového hospodářství v ČR, které do roku 1989 prakticky neexistovalo. Firmy do ČR přinesly know-how a nemalé investice do vybudování kvalitní svozové sítě, do sítě zařízení na úpravu odpadů, apod. Ale v ČR nyní působí i významné české firmy jako AMT Příbram, OZO Ostrava, Transform Lázně Bohdaneč, Ekodepon, Purum či Aston. Jedna z největších odpadových firem v ČR AVE CZ se v minulém roce také stala českou společností.

Který region v Česku produkuje nejvíce odpadů (proč?), který nejméně (proč?), mění se v čase pořadí regionů v objemu produkce odpadů?

Obecně vysoký podíl vznikajících odpadů při srovnání jednotlivých regionů je logicky ve více zalidněných oblastech. Proto vysokou produkci odpadů má hlavní město Praha, Středočeský kraj, Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj apod. Naopak menší produkce je v kraji Karlovarském, na Vysočině, či v Libereckém kraji.

Jak se vyvíjí výše poplatků za svoz domovního odpadu?

Výše poplatků za komunální odpad je v čase poměrně stabilní a ve srovnání s Evropou nižší, což je velmi dobrá zpráva pro občany. Podstatné je, že v ČR umíme provozovat kvalitní odpadové hospodářství za akceptovatelné ceny a že se nám daří se dlouhodobě držet na dobrých příčkách v Evropském srovnání jednotlivých parametrů. Na druhou stranu pro navyšování poplatků za odpady není v obcích příliš prostor. Občané nechtějí za odpady platit více, a pokud obce zvýší poplatky, citelně se zvýší i míra nedoplatků. Obce, které to po změně zákona o místních poplatcích zkusily v roce 2012 (byla jich menšina), a to byť mírně o cca 100 Kč, následně zjistily, že nevybraly více a naopak se jim zvýšily problémy s černými skládkami. Část z nich následně poplatky opět snížila. Poplatek za odpady je velmi citlivá věc. Není to jako s cenou vody, či elektřiny, kdy vám někdo může odpojit přípojku. Odpad budete produkovat stále.

Kde jsou poplatky za svoz domovního odpadu nejvyšší, kde nejnižší a proč?

Toto srovnání by nebylo relevantní, neboť různé obce si objednávají různé služby a mají svá různá specifika. Služby se liší podle požadavků obcí co do hustoty sběrných nádob, intervalu svozu, počtu tříděných komodit, obslužnosti lokalit, vzdálenosti zpracovatelských zařízení apod. Pokud by se o zjednodušené srovnání někdo pokoušel, pak je zřejmé, že výsledné údaje budou z hlediska statistického zatíženy vysokou chybou s ohledem na nemožnost prostého srovnání jednotlivých služeb.  Zjednodušeně řečeno, je obtížné srovnávat cenu jablek a hrušek. Lze to, ale výsledek srovnání toho mnoho nesdělí.

Co ovlivňuje výši poplatků za svoz domovního odpadu?

Těch kritérií je asi 30, některé z nich jsem uvedl v předchozí odpovědi. Náklady na svoz komunálního odpadu jsou každoročně podrobně kontrolovány a musí odpovídat stanoveným zákonným požadavkům.

Jak se bude vyvíjet odpadové hospodářství v Česku do budoucna (2015, 2020)?

Toto reálně rozhodne stát a politici. V zásadě jsou možné dvě cesty. Buď zde zachováme tržní prostředí, kde působí množství firem a kde konkurence tlačí na co nejnižší náklady (které ve srovnání s Evropou zatím máme). V takovém případě lze očekávat pokračování pozitivních trendů, kterými se postupně daří plnit stanovené cíle. Bude zde soutěžit řada různých lokálních a investičně nenáročných technologií a způsobů nakládání s odpady, které budou mimo jiné podporovat zaměstnanost. Při této cestě není nutné zdražení.

V druhém případě, kdy se podaří prosadit centralizaci řízení toků odpadů a jejich směřování do nově vybudovaných velkých spaloven odpadů, lze očekávat nutné zásadní zdražení pro občany. Důležitým předpokladem této cesty je totiž ono opakovaně navrhované 100% zdražení poplatků a jejich následné přerozdělování z pozice státu. V takovém případě lze očekávat postupnou monopolizaci sektoru (velké množství odpadů se bez zpracování bude vozit do spaloven), razantní omezení tržního prostředí, snížení počtu zpracovatelských firem a tedy zaměstnanosti, omezení recyklace a potřeby úprav odpadů, technologickou stagnaci na cca 15-20 let.

Obě varianty jsou možné a je jen na občanech a jejich politicích, pro kterou se rozhodnou.

Reakce Ministerstva životního prostředí:

V médiích se v posledních dnech objevily opět zavádějící informace o zdražení nakládání s odpady z 500 Kč na 1000 Kč, např. článek V. Kalába v Lidových novinách "Popelnice se lidem nejspíše prodraží" .

MŽP skokové, dvojnásobné zdražení skládkování odpadu s platností od roku 2016 nepřipravuje, a to ani pro občany za odvoz odpadu z černých popelnic, ani obcím a firmám za skládkování. Zmíněné zdražení se navíc přímo netýká občanů, ale svozových firem a obcí, které budou odpad vozit na skládky a nebudou třídit.

O výši poplatků za skládkování, které platí odpadová firma nebo původce odpadů – obce při jeho odvezení na skládku, se povede na MŽP intenzivní diskuse v rámci Rady pro odpadové hospodářství. Nyní je zákonem o odpadech stanovena sazba základního poplatku za skládkování 500 Kč za 1 tunu odpadu, ale konečná částka při promítnutí ceny za službu, dopravu a daň činí v průměru cca 650-1200 Kč za 1 tunu skládkovaného odpadu komunálního nebo ostatního. Do budoucna MŽP uvažuje o zvýšení poplatků za skládkování, tj. uložení jedné tuny odpadu na skládku, z 500 Kč na cca 1000 Kč, a to postupně alespoň do roku 2020. Pro srovnání uvádíme, že průměrná cena za spalování odpadů s následným využitím energie se v ČR pohybuje v rozmezí od 880 do 1900 Kč za tunu spáleného komunálního odpadu.

Zvýšení poplatků za skládkování patří mezi opatření, kterým lze dosáhnout odklonu odpadu ze skládek. Nízké poplatky za skládkování a vysoké procento komunálního odpadu, který na skládkách končí, nám dlouhodobě vyčítá Evropská komise.

MŽP se rovněž ohrazuje proti tomu, že by ve strategických dokumentech prosazovalo centralizaci řízení toků a monopolizaci sektoru odpadového hospodářství směřováním odpadů do velkých spaloven. V navrženém plánu odpadového hospodářství je největší důraz kladen na prevenci vzniku odpadů, třídění odpadů, jejich využívání materiálové i energetické. Zároveň bude intenzivně podporováno využívání finančních prostředků z Operačního programu Životní prostředí právě na zvyšování kapacit zařízení pro sběr, třídění, úpravu a využívání odpadů.

Zdroj: ČAOH

Autor: Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz) s využitím dotazů redakce Lidových novin

Speciál Lidových novin k odpadovému hospodářství obsahující další zajímavé články vyšel dne 9.10.2014

Ministerstvo průmyslu a obchodu poslalo do zkráceného připomínkového řízení návrh nařízení vlády o stanovení prostředků státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu části ceny elektřiny pro zákazníky a na úhradu provozní podpory tepla pro rok 2015. MPO navrhuje, aby byl pro rok 2015 vyčíslen požadavek na státní rozpočet ve výši 15,7 mld. Kč. Tato výše odpovídá prostředkům vyhrazeným pro podporu podporovaných zdrojů energie v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu. Protože pro rok 2015 musí vláda stanovit prostředky státního rozpočtu do 31. října 2014, navrhuje se účinnost nařízení vlády dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Nařízení vlády se vydává podle § 28 odst. zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Jedním z ustanovení tohoto zákona je "zastropování" maximální výše ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny, kterou bude hradit zákazník v ceně elektrické energie. Toto nařízení zamezuje dalšímu zvyšování ceny elektrické energie, což mávýznamný pozitivní efekt především pro český průmysl a udržení jeho konkurenceschopnosti. Náklady na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů, které nehradí v rámci ceny elektřiny zákazník, budou uhrazeny ze státního rozpočtu.

ERÚ zaslal dne 23. září 2014 na Ministerstvo průmyslu a obchodu vyjádření, kde na základě regulačních výkazů a plánů operátora trhu, povinně vykupujících a provozovatelů distribučních soustav předpokládá, že státní dotace pro rok 2015 by měla tvořit částku 13,814 mld. Kč.

V uvedeném vyjádření však následně ERÚ uvádí, že hodnota bude dále upřesňována na základě vyhodnocování cen silové elektřiny, výkupních cen a zelených bonusů a plánů výroby podporovaných zdrojů energie. Dále je podle ERÚ také ještě neukončená diskuze s operátorem trhu o způsobu vypořádání korekčního faktoru.

Na základě uvedeného vyjádření ERÚ a s vědomím změny nového systému výběru plateb na podporu elektřiny v regulované ceně elektřiny od zákazníků, které by měla (podle předpokladu novely energetického zákona nacházející se nyní v legislativním procesu) nastat během roku 2015,a v rámci této změny systému bylo na jednání předsedy vlády a místopředsedů vlády z června tohoto roku rozhodnuto o zvýšení účasti státního rozpočtu na úhradě celkových nákladů na podporu  elektřiny a to o 2,4 mld. Kč v roce 2015 (oproti současnému stavu) na druhou polovinu tohoto roku a dále o 4,8 mld. Kč na rok 2016 a dále (oproti současnému stavu) se navrhuje ponechat v nařízení vlády hodnotu 15,7 mld. Kč. Případné rozdíly v této částce budou zohledněny v následujících obdobích.

Návrh nařízení vlády - podklady ZDE

Uvnitř KOMENTÁŘ! Tisková zpráva z dílny Hnutí Duha využívá neférové praktiky pro manipulaci s veřejností. Pan Kropáček (a titulek tiskové zprtávy) podsouvá veřejnosti vlastní názor jako citaci ministra Brabce. Takové jednání dle mého názoru značně poškozuje celou organizaci Hnutí Duha jak před médii, tak i veřejností.

Vláda ČR v pozici k návrhům nové evropské směrnice o odpadovém hospodářství vyjádřila názor, že cíle Komise jsou příliš ambiciózní a neodůvodněné. Dle názoru MŽP se ČR v současné době, kdy celková recyklace nedosahuje ani 30 %, nemůže zavázat k takto ambiciózním cílům bez předchozí změny odpadové legislativy, kterou zde předchozí vlády nebyly schopné prosadit. Navíc ČR si nemůže v této situaci dovolit prosazovat cíle, které se jeví v roce 2030 jako nesplnitelné s ohledem na aktuální stav plnění cílů ve vztahu k roku 2020. Přiklání se k tomu, aby se nejprve vyhodnotila situace v roce 2020 a poté se stanovily další reálné cíle.

Ministr Brabec v posledních několika měsících prosadil takovou změnu legislativy, která povede k významnému omezení skládkovaných odpadů a jednoznačnému zvýšení recyklace alespoň na 50 % tak, jak to po nás do roku 2020 požaduje právě Evropská komise. Jedná se o omezení skládkování směsných komunálních odpadů, recyklovatelných a využitelných odpadů. Tento proces umožní investorům budovat technologie, které by vedly k třídění a využívání odpadů: ať už s cílem materiálově nebo energeticky odpad využít. To celé pak přispěje v ČR ke zlepšení dodržování hierarchie pro nakládání s odpady a odlepení se od skládkařského dna odpadové pyramidy.

Návrh rámcové pozice ČR k odpadovému balíčku byl připraven ve spolupráci se všemi ministerstvy, s řadou asociací, odbornými svazy a sdruženími, akademickou sférou, Radou pro odpadové hospodářství a byla dokonce rozeslána i Hnutí Duha. Hnutí Duha však jako jedna z mála obeslaných organizací na pozici vůbec nereagovala a své připomínky ministerstvu neposlala.

ČR v dokumentu považuje obecně za pozitivní např. aktivity směřující k vyššímu zapojení odpadů jako sekundárního zdroje surovin do ekonomických procesů, opatření, která mohou vést k posílení konkurenceschopnosti a surovinové nezávislosti EU, kroky k výraznému omezování skládkování odpadů a zdůraznění významu předcházení vzniku odpadů a nutnosti omezování potravinového odpadu.

Opatření ke zlepšení odpadového hospodářství se připravují v rámci nového zákona o odpadech, jehož věcný záměr MŽP brzy předloží vládě ČR. Všechny kroky ministra Brabce tak jednoznačně naplňují programové prohlášení vlády. Své stanovisko k navrhovaným cílům Evropské komise vyjádřil i výbor pro evropské záležitosti a pozici vlády ČR jednoznačně podpořil.

Současný stav projednávání odpadového balíčku v rámci Rady Evropy poukazuje na to, že převážná většina členských zemí je velmi kritická k návrhu Komise, především Německo, Velká Británie, Francie a Finsko. Pro doplnění uvádíme, že státy jako Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko nové cíle Evropské komise jednoznačně odmítly na nedávném zasedání skupiny „V4+2“ v Bratislavě, neboť ani v těchto okolních státech není v současnosti dosahováno dostatečné recyklace, a nové cíle EK tak nereflektují momentální situaci odpadového hospodářství v jednotlivých zemích.

S nárůstem kompetencí Evropské komise by mohla Komise sama bez zapojení členských států rozhodovat o zásadním směřování v odpadovém hospodářství, a zásadním způsobem tak ovlivnit význam a způsob naplňování příslušných ustanovení jednotlivých směrnic. Dále kombinace opětovného použití a recyklace by mohla vést k nejednoznačnosti interpretace a vykazování mezi jednotlivými státy. Jinými slovy by to vedlo ke změně fungování stávajícího systému nakládání s obaly v ČR.

MŽP nechtělo ani nebude vydávat vyhlášku, o které píše Hnutí Duha. Byl by to holý nesmysl. Původci odpadů nebo odpadové firmy si budou moci sami zvolit, jak podle odpadové hierarchie – recyklace, materiálové anebo energetické využití – s odpady naloží, když je nesmí uložit na skládky. Naopak, zavázali jsme se vydat vyhlášky, které jasně vymezí, které využitelné a recyklovatelné odpady a za jakých podmínek se nesmí skládkovat.

Zdroj: MŽP (Tiskovou zprávu Hnutí Duha najdete ZDE)

Zdroj - rámeček: citace z části úvodního slova Pavla Mohrmanna šéfredaktora časopisu Odpadové fórum (č. 10) (www.OdpadoveForum.cz)

Špičkoví čeští odborníci se zapojí do klimatických misí v rozvojovém světě. Umožní jim to dohoda, kterou včera podepsal náměstek ministra pro legislativu Vladimír F. Mana s renomovanou německou agenturou pro mezinárodní spolupráci GIZ. Experti z ČR budou moci jezdit do rozvojových zemí díky speciálnímu klimatickému programu, aby je připravili na budoucí příjem a efektivní využívání peněz poskytovaných Zeleným klimatickým fondem. Tento mezinárodní fond OSN, v jehož radě má ČR své zastoupení, vznikl se záměrem mobilizovat významnou mezinárodní finanční pomoc pro rozvojové země. A to s tím cílem, aby peníze šly na opatření, která přispějí ke zmírnění následků změn klimatu a k adaptaci na ně.

Spolupráce s agenturou GIZ bude probíhat v rámci tzv. „Climate Finance Readiness Programme“, jehož realizace se uskuteční pod záštitou německého ministerstva pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a který již v mnoha rozvojových zemích úspěšně probíhá. „Je zaměřený především na institucionální podporu, strategické a koncepční poradenství, pomoc při tvorbě národních investičních plánů apod. Zapojení českých odborníků do těchto misí se plánuje od roku 2015 do roku 2018, kdy Program skončí. Spolupráce se bude orientovat na tři země – Peru, Vietnam a Tádžikistán, v nichž má ČR bohaté zkušenosti s realizací mnoha dalších projektů. Dohoda však připouští možnost rozšíření spolupráce i do dalších zemí,“ vysvětlil náměstek ministra životního prostředí pro legislativu Vladimír F. Mana.

Program nabídne českým expertům možnost získat bohaté zkušenosti, kontakty i know-how německé strany, která se v této oblasti považuje za jednu z nejúspěšnějších na celém světě. Spolupráce navíc výrazně zvyšuje pravděpodobnost zapojení českých odborníků, popřípadě českého soukromého sektoru, do realizace konkrétních klimatických projektů v budoucnu. Zapojením do Programu, a to i finančně, splní ČR nejen své mezinárodní závazky, ale posílí také svou pozici v ekonomické diplomacii.

Jak se mohu zapojit?

MŽP ve spolupráci s MZV, MF, MPO, MZe a Českou rozvojovou agenturou již připravilo předběžný seznam potenciálních expertů splňujících obecná kritéria německé rozvojové agentury GIZ. Letos začátkem května se přímo na MŽP konal také první pracovní seminář, na kterém agentura GIZ seznámila potenciální české experty se zaměřením a hlavními cíli programu. Seznam expertů ještě není definitivní, případní další zájemci z řad odborníků mohou na MŽP zasílat své profesní životopisy v anglickém jazyce. Ty budou pak postoupeny agentuře GIZ, která je vyhodnotí a vybere ze zájemců účastníky, kteří se zapojí do Readiness Programu. 

 

Zdroj: MŽP

Poznámky:

Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit, více informací najdete na adrese: https://www.giz.de/.

Zelený klimatický fond (GCF) vznikl v roce 2011 v Cancúnu na pomoc rozvojovým zemím, má zajistit přenos technologií využitelných ke snižování emisí do méně vyspělých koutů světa. (https://news.gcfund.org/)

Německý program „Climate Finance Readiness Programme“ je zaměřen na financování následků změn klimatu a adaptace na ně v rozvojovém světě.

Energetický regulační úřad (ERÚ) nechal i pro další rok v platnosti své rozhodnutí ohledně cen tepla, které vydal v listopadu 2013. Parametry, podle kterých se určuje cena tepla, tak zůstanou zachovány. Kolik odběratelé za teplo nakonec zaplatí, určují teplárny podle objemu dodávek, použitého paliva a jeho ceny. Ceny se mohou u jednotlivých dodavatelů lišit – hlavně v závislosti na typu použitého paliva, jako je černé a hnědé uhlí, plyn nebo biomasa, a množství dodávané tepelné energie. "Kalkulace teprve začnou teplárny provádět. Čekaly na vyjádření ERÚ ohledně metodiky výpočtu cen, jestli nepřijdou nějaké změny," nastínil mluvčí Teplárenského sdružení Pavel Kaufmann. Zhruba za měsíc by měl Energetický regulační úřad vydat ještě rozhodnutí týkající se regulované složky ceny elektřiny. Tiskový mluvčí ERÚ Chvojka už dříve sdělil, že i ta by mohla zůstat v roce 2015 přibližně stejná.

Včera ve čtvrtek 9. října 2014 se konalo zasedání Legislativní rady vlády (LRV) ČR. K projednání měla návrh novely zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů - tj. energetický zákon. Návrh byl na pořadu jednání Legislativní rady vlády už několikrát, naposledy 2. října. Projednávání ale bylo přerušeno s tím, že na 9. října bude svoláno mimořádné zasedání Rady jen k tomuto zákonu. Nakonec pozdě večer, po celodenním jednání, návrh odsouhlasila a doporučila vládě k přijetí. S tím, že ho zároveň doporučila ještě doplnit podle připomínek vzešlých ze včerejšího jednání LRV. Novelu zákona by měla následující týden projednat vláda.

Návrh zákona si klade za cíl zejména transponovat relevantní ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2012/27/EU o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES. Neméně důležitou skutečností, která se objeví v návrhu zákona, je adaptace Nařízení č. 1227/2011 o transparentnosti a integritě velkoobchodního trhu s energií a Nařízení č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.

Součástí návrhu je také reakce na skutečný vývoj trhu s elektřinou a s plynem a rozvoj teplárenství v ČR včetně vztahů mezi jednotlivými účastníky trhu s elektřinou a s plynem a v teplárenství tak, aby byly upřesněny dosavadní vazby a usnadnila se aplikovatelnost, kontrola a vymahatelnost práv a povinností v jednotlivých energetických odvětvích i ve vazbě na pravomoci orgánů státní správy a jejich kompetence. Nedílnou součástí předkládaného návrhu novely zákona jsou rovněž úpravy související s novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích.

V návrhu zákona je rovněž obsažena novela zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, novela zákona č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, novela zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů a novela zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a novela zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky.

Novela energetického zákona je na programu jednání vlády na příští týden tj. 15. 10. 2014.

Prezident republiky Miloš Zeman podepsal včera zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. Schválená novela zavádí povinné třídění kovů a biologického rozložitelného odpadu a dále omezení skládkování veškerého směsného komunálního odpadu, využitelného a recyklovatelného odpadu v termínu roku 2024. Na skládky budou moci provozovatelé ukládat méně materiálu na její zabezpečení, a to nejvýše pětinu celkové hmotnosti. Dále Ministerstvo zemědělství ČR se bude podílet na prováděcích předpisech, které souvisejí právě s biologicky rozložitelným odpadem. Více a text zákona ZDE.