Nejvyšší soud dal staviteli větrných elektráren novou šanci na vysoké odškodnění od státu za zmařenou investici v Krušných Horách. Firma měla stavební povolení, úřady jí ale stavbu větrníků nakonec zakázaly kvůli ochraně tetřívka obecného. V žalobě pak investor požadoval od ministerstev životního prostředí a místního rozvoje 339 milionů korun, avšak neuspěl. Nyní se spor vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 10 k dalšímu řízení, zjistila ČTK z verdiktu.

Obvodní soud pro Prahu 10 žalobu dříve zamítl s vysvětlením, že žádné z úředních rozhodnutí nebylo později zrušeno jako nezákonné, proto není stát povinen hradit škodu. Zároveň nárok označil za promlčený, což později potvrdil i Městský soud v Praze. Stavbu povolil v roce 1997 stavební úřad v Duchcově, později povolení několikrát prodloužil, a to i přes výhrady ekologů. Projekt zastavila v roce 2003 Česká inspekce životního prostředí, která zakázala kvůli ochraně tetřívka jakoukoli další stavební činnost. Více ZDE

Detail rozhodnutí Nejvyššího soudu najdete - ZDE.

Zdroj: ČeskéNoviny.cz

Látky poškozující ozonovou vrstvu Země jsou v EU postupně stahovány z výroby a průmyslového využití a nahrazovány vhodnějšími alternativami. K tomuto příznivému vývoji dochází v souvislosti s naplňováním Montrealského protokolu, který upravuje nakládání s více než 200 chemickými látkami; a nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1005/2009, které je oproti Protokolu ještě přísnější a zahrnuje více chemických látek. Podrobný přehled o výrobě, používání, exportu a importu látek poškozujících ozonovou vrstvu v EU přináší zpráva EEA, vydaná při příležitosti Mezinárodního dne ochrany ozonové vrstvy.

Množství látek poškozujících ozonovou vrstvu se měří jednak v hmotnostních jednotkách (obvykle tunách) a také v tzv. potenciálu poškození ozonové vrstvy, který zohledňuje odlišné chemické vlastnosti jednotlivých látek a přesněji vyjadřuje míru jejich negativního environmentálního efektu. Uvedená zpráva konstatuje, že v případě hmotnostních jednotek i potenciálu poškození dochází k dlouhodobému poklesu výroby, používání a odstraňování těchto látek.

S postupnou eliminací látek poškozujících ozonovou vrstvu, tzv. freonů, je však spojen nárůst využití tzv. F-plynů, kterými jsou freony v chladírenských technologiích, klimatizacích i aerosolových sprejích nahrazovány. Tyto látky jsou mimořádně silnými skleníkovými plyny, s radiační účinností až několikatisícinásobně větší než CO2. Emise F-plynů se v EU zvýšily v období 1990–2012 o cca 60 % a v roce 2012 zaujímaly cca 2 % celkových agregovaných emisí skleníkových plynů. V roce 2013 však byl zaznamenán pokles produkce těchto látek o 1,4 %. Za účelem snížení emisí F-plynů připravuje EU nové nařízení, které vstoupí v platnost 1. 1. 2015 a jehož cílem je snížit emise F-plynů na třetinu do roku 2030 ve srovnání s rokem 2010. Přehled o výrobě a nakládání s F-plyny v EU obsahuje další zpráva EEA.

Rodiny, které by si chtěly dát na střechu domu solární panely a vyrábět elektřinu pro svou spotřebu, budou mít jednodušší život. Ministerstvo průmyslu a obchodu nově navrhuje, že nebudou potřebovat licenci a nebudou muset měřit a vykazovat elektřinu ani v případě, že spotřebují jen část vyrobeného proudu a zbytek pošlou do distribuční sítě. Více ZDE

Zdroj: E15

Dnes, ve čtvrtek 2. října 2014, se v sídle vlády konalo zasedání Legislativní rady vlády (LRV) ČR. Rada rokovala o dvou materiálech, které už jednou měla na stole a jejich projednávání přerušila. Prvním byl návrh novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a zákona o Státním fondu životního prostředí ČR, který LRV přijala. Druhým materiálem byl energetický zákon, projednávání tohoto bodu bylo přerušeno.

Obecným cílem této novely zákona je zvýšit a zabezpečit ochranu zemědělského půdního fondu. Nová úprava zákona řeší problémy, které vyplynuly z aplikační praxe v průběhu platnosti zákona od roku 1992, a reaguje na nové právní prostředí v oblastech, které s ochranou zemědělského půdního fondu přímo souvisejí (nová právní úprava alternativního využití zemědělské půdy, katastrální zákon, zákon o zemědělství, stavební zákon, správní řád a zásady právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů).

Původní návrh novely zákona Legislativní rada vlády projednala na svém zasedání dne 18. září 2014 s doporučením zapracovat připomínky zpravodajů LRV a následně předložit upravený návrh zákona Radě k opětovnému projednání.

V mezidobí od předložení původního návrhu vládě došlo současně k dohodě ohledně úpravy výjimek z platby odvodů pro plochy průmyslových zón schvalovaných vládou v režimu zákona o investičních pobídkách - a to tak, že u těchto ploch se nepoužijí ve výpočtu odvodů ekologické váhy vlivu, tj. koeficient násobení.

Tato verze návrhu zákona byla dnes LRV schválena.
 

Obsahem předloženého návrhu zákona je především:

• posílení ochrany zemědělského půdního fondu jak kvalitativní (ochrana před poškozováním půdní úrodnosti a dalších funkcí půdy degradačními procesy, zejména erozí a kontaminací), tak plošné (ochrana před nadměrnou a nenávratnou ztrátou půdy v důsledku záboru),

• přesnější vymezení povinnosti vlastníka nebo nájemce zemědělské půdy,

• stanovení povinnosti, jejímž obsahem je zajištění protierozní ochrany půdy,

• úprava systému hodnocení znečištění půdy škodlivými látkami a ukládání opatření k nápravě,

• zdokonalení systému získávání, předávání, hodnocení a uchování dat o kvalitě půdy,

• úprava otázek souvisejících s odvody, a to mimo jiné v reakci na aplikační praxi ve vztahu k zákonu č. 402/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony,

• úprava kompetencí orgánů ochrany zemědělského půdního fondu,

• přesnější vymezení povinností stanovených zákonem a zvýšení následné sankce za jejich porušení.

Legislativní rada vlády doporučila vládě schválit návrh zákona ve znění jejího stanoviska.

Energetický zákon

Druhým materiálem dnešního programu LRV pak byl návrh zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů - tj. energetický zákon. Projednávání tohoto bodu bylo přerušeno, s tím, že na 9. října bude svoláno mimořádné zasedání LRV jen k tomuto zákonu. 

Cílem návrhu zákona je zapracování relevantních ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2012/27/EU o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES do energetického zákona. Dále je návrhem zákona energetický zákon adaptován na Nařízení č. 1227/2011 o transparentnosti a integritě velkoobchodního trhu s energií a Nařízení č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.

Součástí návrhu je také reakce na skutečný vývoj trhu s elektřinou a s plynem a rozvoj teplárenství v České republice včetně vztahů mezi jednotlivými účastníky trhu s elektřinou a s plynem a v teplárenství tak, aby byly upřesněny dosavadní vazby a usnadnila se aplikovatelnost, kontrola a vymahatelnost práv a povinností v jednotlivých energetických odvětvích i ve vazbě na pravomoci orgánů státní správy a jejich kompetence.

Dále návrh zákona obsahuje právní úpravu pro ustanovení, fungování a pravomoci nově se zřizující Rady Energetického regulačního úřadu, předpoklady pro členství v Radě Energetického regulačního úřadu a funkční období Rady Energetického regulačního úřadu.

V návrhu zákona je rovněž obsažena novela zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, novela zákona č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, novela zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, a novela zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů.

Legislativní rada vlády projednávání návrhu zákona přerušila s tím, že jednání k návrhu zákona bude pokračovat na mimořádném zasedání Legislativní rady vlády dne 9. října 2014.

Související článek:

Výsledky jednání Legislativní rady vlády - ochrana zemědělského půdního fondu (18.9.2014)

Seznamte se s aktuální verzí novely energetického zákona (29.9.2014)

Září je u konce a nastal podzim. Jak vypadají naše kotle a komíny po létě? Určitě by je měl před zprovozněním prohlédnout odborník, abychom si byli jisti, že topení v nadcházející topné sezóně bude bezpečné. Pokud čištění spalinových cesty budete dělat svépomocí, nezapomeňte provést záznam do tzv. požární knihy. Více ZDE.

Ministerstvo životního prostředí vydalo dodatek č. 1 ke směrnici č. 6/2014 pro předkládání žádostí a o poskytování finančních prostředků pro projekty z OPŽP včetně spolufinancování ze Státního fondu životního prostředí České republiky a státního rozpočtu ČR - kapitoly 315 (životní prostředí). Úprava se týká textace k dokladům nutným pro zajištění pohledávek v příloze č. 1 B a vydání nového znění přílohy č. 4. Dodatek stejně jako konsolidované aktuální znění směrnice č. 6/2014 naleznete na stránkách Stáítního fondu životního prostředí ZDE.

Dokument ke stažení:

Dodatek č. 1 ke Směrnici 6/2014

Zdroj: SFŽP

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo aktualizované souhrnné údaje o výrobě elektřiny za rok 2013, včetně podílu paliv na hrubé výrobě a podílu obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě a dále souhrnné údaje o výrobě elektřiny za leden až srpen 2014. Souhrnná tabulky obsahují měsíční a celkové roční údaje o výrobě elektřiny podle paliv, včetně dovozů, vývozů a spotřeby. Současně je zde tabulka s vyjádřením podílu jednotlivých typů paliv na hrubé výrobě elektřiny a také podílu obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v ČR. 

Dokument ke stažení:

• Výroba elektřiny v roce 2013

• Výroba elektřiny v roce 2014 (leden až srpen)

• Obnovitelné zdroje energie v roce 2013

Zdroj: MPO

Český statistický úřad zveřejnil přehled "Výdaje na ochranu životního prostředí v roce 2013". Výdaje na ochranu životního prostředí zahrnují výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku na ochranu životního prostředí a neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí, které se vztahují k aktivitám na ochranu životního prostředí (technologie, procesy, zařízení nebo jejich části), jejichž hlavním účelem je zachycení, odstranění, monitorování, kontrola, snižování, prevence nebo eliminace znečišťujících látek a znečištění nebo jakékoliv jiné poškození životního prostředí, ke kterému dochází při činnosti podniků. Více k metodice ZDE.

Čtěte také: Investice do ekologie v ČR byly loni nejvyšší od roku 1999 (ČeskéNoviny.cz, 6.10.2014)

Investice do ochrany životního prostředí v Česku loni meziročně vzrostly o pět procent na 27,1 miliardy korun, byly tak nejvyšší od roku 1999. Zatímco firmy své ekologické investice zvýšily o třetinu, stát je naopak o čtvrtinu snížil. Nejvíce se podobně jako v roce 2012 investovalo do nakládání s odpadními vodami, na něž směřovalo zhruba 9,5 miliardy korun. Více ZDE

Podrobnosti:

Zdroj: ČSÚ

Dnes v devět hodin byla zahájena 25 schůze senátu. Senátoři z pohledu životního prostředí projednali evropské tisky, které se týkají strategie spotřeby těžkých nákladních vozidel a jejich emisí CO2, strategie evropské energetické bezpečnosti. Dále senátoři zařadili nový bod týkající se nového rámce Evropské unie pro odpadové hospodářství. Senátoři se v každém bodě přiklonili ke stanovisku Výboru pro evropské záležitosti. Texty uvádíme níže.

Strategie pro snižování spotřeby paliva těžkých nákladních vozidel a jejich emisí CO2:

Výsledek: Senát přijal doporučení VEU (Výboru pro záležitosti evropské unie)

1. podporuje: zavedení jasného a uceleného rámce pro měření a vykazování emisí CO2 u těžkých nákladních vozidel, který umožní objektivní srovnávání mezi různými druhy nákladních vozidel a přispěje tak k transparentnosti trhu s těžkými nákladními vozidly; to by mohlo dále podpořit využívání energeticky účinných technologií u těchto vozidel, což může v důsledku podpořit konkurenceschopnost evropských výrobců na světových trzích;
2. připomíná: v této souvislosti své usnesení č. 772 z 25. října 2012 k návrhu na snížení emisí CO2 z nových osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel do roku 2020, ve kterém zdůraznil, že je potřeba navrhovaná opatření přijímat postupně, aby na ně mohli klíčoví výrobci efektivně reagovat, což je třeba zohlednit i u těžkých nákladních vozidel;
3. doporučuje: ponechat rozhodnutí o zavedení případných opatřeních ve střednědobém horizontu (jako např. výstavba moderní infrastruktury podporující alternativní paliva pro těžká vozidla, inteligentnější tvorba cen za užívání infrastruktury, efektivní a jednotné zdanění vozidel, apod.) na jednotlivých členských státech, neboť je přesvědčen, že tento přístup umožní členským státům zvolit optimální mix opatření odrážející reálné možnosti a respektující národní specifika;
4. zdůrazňuje: potřebu průběžně obnovovat přestárlý vozový park těžkých nákladních vozidel v ČR, se kterým je spojena řada negativních dopadů, jako je např. nadměrná spotřeba paliva, vysoké množství vypouštěných emisí, horší jízdní vlastnosti vozidla a s tím související nižší míra bezpečnosti provozu těchto vozidel představující potenciální riziko i pro ostatní účastníky silničního provozu atd., a v této souvislosti navrhuje, aby vláda zvážila možnost zavést ekonomická opatření stimulující obměnu vozového parku těžkých nákladních vozidel;
5. považuje za zásadní: aby při kontrolách technického stavu vozidel a měření emisí byly vždy striktně dodržovány patřičné standardy tak, aby v silničním provozu nezůstávala vozidla, jež stanovená kritéria nesplňují;

Strategie evropské energetické bezpečnosti:

Výsledek: Senát schválil doporučení VEU (Výboru pro evropské záležitosti)

1. vítá: v obecné rovině iniciativy usilující o zajištění energetické bezpečnosti, a to nejen s ohledem na aktuální nestabilní situaci na Ukrajině a v některých dalších zemích exportujících ropu, ale především vzhledem k vysoké závislosti členských států na dovozech energetických surovin ze třetích zemí;
2. připomíná: že řešení energetické bezpečnosti EU představuje jednu z pěti hlavních priorit stanovených ve Strategické agendě pro Unii v čase změn, která tvoří přílohu závěrů Evropské rady z 26. - 27. června 2014;
3. dodává: že se problematice energetické politiky EU dlouhodobě věnuje a v této souvislosti připomíná usnesení Senátu k č. 463 z 23. dubna 2014 k energo-klimatickému rámci do roku 2030, ve kterém Senát zdůraznil, že omezování závislosti na mimoevropských energetických zdrojích např. prostřednictvím obnovitelných zdrojů, jež je žádoucí, by mělo probíhat nákladově efektivním způsobem neohrožujícím konkurenceschopnost evropské ekonomiky;

II.

1. zdůrazňuje: že EU musí při řešení otázek energetické soběstačnosti a bezpečnosti postupovat jednotně a koordinovaně; je třeba předcházet tomu, aby některé členské státy podnikaly dílčí kroky v oblasti energetické politiky, jež poškozují či by mohly poškodit ostatní;
2. považuje za zásadní: aby Evropská unie co nejrychleji diverzifikovala zdroje energetických surovin, včetně jejich tranzitních tras, a to především za účelem snížení závislosti na doposud dominantních dodavatelích těchto surovin ze zemí mimo EU;
3. dodává: že pro energetickou bezpečnost je zásadní i efektivní dozor energetických regulátorů nad dominantními subjekty působícími na energetickém trhu (např. přepravci surovin), a to včetně dozoru nad jejich ekonomickou stabilitou;
4. podotýká: že se EU dostatečně nepoučila z plynové krize v roce 2009 a doposud se nepodařilo realizovat projekt jižního koridoru (Southern Corridor), přestože bylo vybudování tohoto plynovodu k posílení dodávek z Kaspické pánve označováno za prioritu a jeho vybudování by mimo jiné mohlo poskytnout další impulz pro integraci balkánských států do EU a posílit vztahy s jihokavkazskými státy v projektu Východního partnerství;
5. podporuje: jadernou energii jakožto nízkoemisní zdroj elektrické energie, který je na rozdíl od některých obnovitelných zdrojů energie (sluneční záření a vítr) zároveň zdrojem stabilním z hlediska bezpečnosti přenosové soustavy; další důležitou výhodou jaderné energie je možnost velice dlouhodobého a stabilního zajištění dodávek paliva;
6. opakovaně podotýká: že masivnější zavádění obnovitelných zdrojů do energetických mixů členských států za pomoci různých režimů podpor výrazně deformuje trh s energiemi a značně prodražuje výrobu energie pro koncové spotřebitele, což rozhodně nevede k žádoucímu omezování závislosti na mimoevropských energetických zdrojích;
7. domnívá se: že pouhé působení principů volného trhu nedokáže samo o sobě zajistit energetickou bezpečnost EU, a proto považuje za zásadní doplňovat agendu jednotného energetického trhu EU o prvky posilování energetické bezpečnosti, jako např. budování přeshraničních propojení energetických sítí či zajištění možnosti zpětného toku plynu, včetně technických opatření proti negativním vlivům neplánovaných přetoků elektrické energie na přenosové sítě v důsledku nestabilního výkonu slunečních a větrných elektráren;
8. konstatuje: že snižování energetické náročnosti vedoucí ke snížení spotřeby energií je jednou z možností, jak dosáhnout vyšší energetické bezpečnosti, naplňovat cíle ochrany klimatu a také šetřit leckdy nenahraditelné a neobnovitelné zdroje pro efektivnější využití a pro příští generace; není však zcela přesvědčen o reálnosti úspor uváděných ve sdělení, které mají být získány zvyšováním energetické účinnosti budov a dále má pochybnosti ohledně účinnosti a technické funkčnosti metody zachycování a ukládání uhlíku;

Nový rámec EU pro odpadové hospodářství:

Výsledek: Senát přijal doporučení VEU (Výboru pro záležitosti evropské unie)

Návrh reaguje na právní povinnost revidovat cíle v oblasti nakládání s odpady stanovené ve třech směrnicích: směrnici 2008/98/ES o odpadech, směrnici 1999/31/ES o skládkách odpadů a směrnici 94/62/ES o obalech a obalových odpadech. Návrh se přitom zabývá situací v souladu s cíli plánu účinného využívání zdrojů4 a 7. akčního programu pro životní prostředí, včetně úplného zavedení hierarchie způsobů nakládání s odpady ve všech členských státech, snížení produkce odpadů v absolutním vyjádření a produkce odpadu na obyvatele a vypracování komplexní strategie pro boj proti zbytečnému plýtvání potravinami, zajištění vysoce kvalitní recyklace a používání recyklovaného odpadu jako významného a spolehlivého zdroje surovin pro Unii, omezení energetického využití odpadu na nerecyklovatelné materiály a omezení ukládání na skládky na nevyužitelné odpady. Přispívá rovněž k provádění iniciativy EU v oblasti surovin.

Návrh obsahuje tyto hlavní změny:

• sladění definic a odstranění zastaralých právních požadavků,

• zjednodušení a zefektivnění povinností týkajících se předkládání zpráv,

• zavedení systému včasného varování pro účely sledování plnění cílů týkajících se recyklace,

• zavedení minimálních provozních podmínek pro rozšířenou odpovědnost výrobce,

• zvýšení cíle týkajícího se úrovně přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálního odpadu na 70 % do roku 2030,

• zvýšení cílů týkajících se opětovného použití a recyklace obalových odpadů,

• omezení ukládání jiného než zbytkového komunálního odpadu na skládky do roku 2030,

• sladění s články 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) týkajícími se aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů.

Doporučení Výboru pro evropské záležitosti:

I.

1. podporuje v obecné rovině úsilí Komise v zavádění oběhového hospodářství, které zvýší míru recyklace odpadu, sníží množství skládkovaného odpadu, přispěje k většímu využívání druhotných surovin z odpadu a k vyšší surovinové nezávislosti a tím i bezpečnosti EU;
2. dospěl však k závěru, že návrh směrnice je, pokud jde o vymezení závazných cílů, v rozporu se zásadou subsidiarity ve smyslu čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, neboť Komise nedoložila, že navrhované závazné cíle jsou reálně dosažitelné za přiměřených nákladů pro členské státy a obce, a neprokázala tak skutečnou přidanou hodnotu zvoleného způsobu jednání na úrovni EU;
3. přijímá podle čl. 6 Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality připojeného ke Smlouvám k návrhu směrnice odůvodněné stanovisko o jeho rozporu se zásadou subsidiarity, a to z důvodů uvedených v bodech II.1 až II.4 tohoto stanoviska;

II.

1. nesouhlasí, ve shodě s vládou, s nastavením navrhovaných cílů pro snižování míry skládkování a objemu odpadu a zvyšování míry jeho recyklace obsažených ve sdělení Komise, neboť na základě dokumentů Komise nepovažuje za doložené, že navrhovaných cílů lze v daném časovém rámci reálně dosáhnout a že tudíž bude dosaženo i přínosů tvrzených Komisí, zejména ve srovnání s ekonomickou zátěží, která by byla s naplňováním cílů spojena;
2. konstatuje, že navrhované změny se dotýkají působnosti obcí a mohou zasahovat do jejich dlouhodobých investic, jakož i do fungování systému tříděného sběru odpadů;
3. proto zastává názor, že před stanovením jakýchkoliv závazných cílů by měla být provedena analýza dopadů na jednotlivé členské státy reflektující jejich specifické hospodářské struktury, jakož i podrobná analýza plnění či příčin neplnění stávajících cílů a teprve na základě pečlivého vyhodnocení těchto analýz by měly být nastaveny konkrétní realistické cíle;
4. obává se, že prováděním směrnice v navrhované podobě by nadměrně narostla administrativní i ekonomická zátěž pro členské státy, obce i podnikatelské subjekty;
5. souhlasí s jednotlivými výhradami vlády k návrhu směrnice;
6. doufá, že by zavedení oběhového hospodářství mohlo přispět k eliminaci ilegálních skládek odpadu, se kterými má svoji neblahou zkušenost i Česká republika a jejichž likvidace a náprava ekologických škod vyžaduje značné finanční náklady;
7. připomíná své usnesení č 432 z 19. března 2014 k návrhu směrnice k omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek, ve kterém vyjádřil názor, že hlavní možností řešení problematiky plastového odpadu je jednak předcházení vzniku tohoto odpadu a jednak apelování na výrobce, aby jejich produkty vykazovaly co největší míru recyklovatelnosti; dále považoval za vhodné zvážit energetické využití tohoto odpadu v souladu s evropskou hierarchií nakládání s odpady;
8. v souvislosti s tím podotýká, že objem odpadů závisí také na množství vyrobeného zboží a ovlivňuje ho i posun výroby od zboží dlouhodobé životnosti ke zboží krátkodobé životnosti, který není vždy vyvolán technologickým vývojem, nýbrž často jen snahou maximalizovat zisk na úkor spotřebitele nebo rychle se měnícími legislativními a technickými požadavky na výrobky; v některých případech navíc hmotnost a objem obalu výrazně přesahuje hmotnost a objem samotného výrobku, aniž by to vyžadovala povaha výrobku nebo způsob jeho prodeje;

Podklady:

• N 143/09 - Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech, směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů, směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních

• K 144/09 - Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu

• Nová vize Evropské komise ve směřování odpadového a obalového hospodářství (2.7.2014)

Senát: od 01. 10. 2014 / 25. schůze

Dnešním dnem začíná platit novela zákona o spotřebních daních, která zemědělcům umožňuje získat zpět část spotřební daně za pohonné hmoty využité při práci na polích a v sadech. Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejpozději do 1. prosince 2014.

Konkrétně se novela vztahuje na rostlinnou prvovýrobu včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví, pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých a aromatických rostlin.

Slyšení 27 kandidátů na členy nové Evropské komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem dnes mají dalších 6 pokračování: před parlamentní výbory předstoupí Corina Crețu, Marianne Thyssen, Jonathan Hill, Věra Jourová, Tibor Navracsics a Miguel Arias Cañete. Během tříhodinových slyšení budou členové příslušných výborů zkoumat kompetenci a znalosti kandidátů.

Vybíráme z dnešního programu:

• Věra Jourová z České republiky je kandidátkou na komisařku pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů. Čeká ji slyšení před Výborem pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výborem pro právní záležitosti, Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví. Sledujte slyšení, které začíná ve 13:30, v přímém přenosu.

• Miguel Arias Cañete ze Španělska je kandidátem na komisaře pro opatření v oblasti klimatu a energetiku. I jeho slyšení ve Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, které začíná v 18:00, můžete sledovat živě

Kdo nahradí Věru Jourovou? Kandidátkou na post ministryně pro místní rozvoj je Karla Šlechtová. Karla Šlechtová v současné době působí jako ředitelka Odboru EU fondů na Úřadu vlády ČR. Premiér předloží žádost na její jmenování prezidentu republiky v nejbližších dnech.

Další informace/záznam:

• Záznam slyšení Karmenu Vella ze dne 29.9.2014 (Portfolium: Životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov)

• Přehled slyšeni

V posledních dnech se v médiích objevují zprávy, že některé obce (např. Bohumín, Karviná, Chomutov) schválily obecně závazné vyhlášky, pomocí kterých razantně zamezí krádežím kovů. V této souvislosti uvádí Česká asociace odpadového hospodářství několik podstatných poznámek. Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra zveřejnil již v červenci 2014 „Informaci k problematice regulace odkládání kovů obecně závaznou vyhláškou obce“[1]. V této informaci se ministerstvo zabývá různými aspekty této problematiky a závěrem konstatuje, že „obce nemají dle současné právní úpravy možnost zamezit obecně závaznou vyhláškou prodeji kovů do sběren a výkupen“. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s CENIA, českou informační agenturou životního prostředí po roce zveřejňilo údaje ohlášené do integrovaného registru znečišťování životního prostředí (IRZ). Konkrétně se jedná o údaje za ohlašovací rok 2013, který se tak stal v historii IRZ již desátým ohlašovacím rokem. Za rok 2013 byly k dnešnímu dni údaje ohlášeny do IRZ za celkem 5 195 provozoven. Z tohoto množství jich 789 disponuje jednou nebo více činnostmi, které jsou definovány v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006. V porovnání s předchozím ohlašovacím rokem se jedná, v případě celkového počtu provozoven, o poměrně výrazný nárůst (z 5 014 provozoven), zatímco počet provozoven s E-PRTR činností či činnostmi je víceméně stabilní (794). Údaje o znečištění životního prostředí (za ohlašovací roky 2004 až 2013) v ČR jsou k dispozici na webových stránkách registru ZDE.

Zdroj: IRZ

Příjmy fondu jsou pro rok 2015 rozpočtovány ve výši 1,7 mld. Kč, přičemž převážnou část příjmů tvoří poplatky za znečišťování životního prostředí ve výši 1,3 mld. Kč.  Zbývající část příjmů tvoří dotace ze státního rozpočtu na úhradu výdajů vynaložených z technické asistence programů EU ve výši 208,7 mil. Kč, z toho programy Ministerstva životního prostředí  TA-OPŽP ve výši 190,2 mil. Kč a programy Ministerstva práce a sociálních věcí TA-OP LZZ ve výši 18,5 mil. Kč, dále splátky půjček poskytnutých příjemcům podpor ve výši 187,9 mil. Kč a platby úroků z těchto půjček ve výši 14,5 mil. Kč.

Výdaje fondu na rok 2015 jsou stanoveny ve výši 3,3 mld. Kč. Největší výdaje představuje kofinancování závazků v rámci programu OPŽP ve výši 1,951 mld. Kč, výdaje na akce národních programů ve výši 254 mil. Kč, financování programu Nová Zelená úsporám 2013 (NZÚ 2013) ve výši 197,5 mil. Kč a úhrada nákladů spojených s činností kanceláře fondu včetně technické asistence ve výši 797,4 mil. Kč. 

V roce 2016 jsou příjmy fondu navrženy ve výši 1,4 mld. Kč a výdaje ve výši 1,9 mld. Kč, v roce 2017 příjmy ve výši 1,3 mld. Kč a výdaje ve výši 1,5 mld. Kč.

Výdaje na výzkum, vývoj a inovace

Prostředky v této oblasti jsou rozpočtovány ve výši 26,6 mld. Kč (bez EU) každoročně. Podíl výdajů na výzkum, vývoj a inovace na HDP v b.c. se v letech střednědobého výhledu pohybuje na úrovni okolo 0,60 %.

Povinnost předložit Poslanecké sněmovně schválený střednědobý výhled ukládá vládě zákon o rozpočtových pravidlech. Střednědobý výhled se zpracovává zároveň s návrhem státního rozpočtu na příslušný rok a jeho obsah tvoří příjmy a výdaje státního rozpočtu a státních fondů na dvouleté období následující po roce, na který je sestavován návrh státního rozpočtu.  Výhled poskytuje přehled o klíčových aspektech budoucího vývoje ve fiskální oblasti.

Zdroj: Střednědobý výhled státního rozpočtu České republiky na léta 2016 a 2017