Ministerstvo životního prostředí rozhodlo o prodloužení lhůty pro příjem žádostí v rámci LXI. fázovací výzvy do 30. 6. 2014. Výzva je určena pro projekty zaměřené na podoblast podpory 1.1.1 - Snížení znečištění z komunálních zdrojů a oblast podpory 1.2 - Zlepšení jakosti pitné vody. Tato změna je zveřejněna v podobě dodatku k výzvě. Zároveň potenciální žadatele SFŽP upozorňuje na otázky a odpovědi k LXI. výzvě, které vyvstaly na základě dosavadního příjmu žádostí a které odpovídají na nejčastější dotazy žadatelů.

Nová Směrnice MŽP o předkládání žádostí a poskytování podpory z OPŽP

Směrnice MŽP č. 6/2014 vstoupila v platnost 27. května 2014. Žadatelé jsou povinni se novou směrnicí řídit při podávání žádostí o podporu od LXIII. výzvy OPŽP a výzev následujících s výjimkou ustanovení přílohy č. 1 - Doklady požadované k rozhodnutí o poskytnutí dotace (resp. přílohy č. 1A a 1B - viz níže) a přílohy č. 2 - Doklady požadované k závěrečnému vyhodnocení akce.

U těchto dvou příloh platí pro příjemce podpory vždy aktuální znění zmíněných dokumentů. Změna pravidel pro vydání RoPD/Smlouvy nebo RoPD (změna)/Dodatku ke Smlouvě se může týkat i žádostí podaných v předchozích výzvách v závislosti na tom, zda tyto žádosti vyhovují stanoveným kritériím. Žadatelé, kterých se změna pravidel týká, budou informováni hromadnými prostředky komunikace.

Hlavním motivem Řídicího orgánu OPŽP pro revizi směrnice MŽP byla změna procesu vydávání Rozhodnutí o poskytnutí dotace (RoPD) a následného financování schválených akcí. Dokument poskytuje informaci o základních podmínkách pro vydání RoPD a uvádí postup samotného vydání RoPD v souvislosti s uvedenou změnou procesu. Pro snazší pochopení této změny byl pro příjemce podpory připraven stručný výklad. Dále směrnice obsahuje základní informace o procesu poskytování podpory v rámci OPŽP s tím, že detailnější informace poskytují Závazné pokyny pro žadatele a příjemce v OPŽP (ZPŽP).

Vzhledem ke změně vydávání RoPD byla příloha č. 1 - Doklady požadované k rozhodnutí o poskytnutí dotace rozdělena na část 1A (Doklady požadované k Rozhodnutí o poskytnutí dotace) a 1B (Doklady požadované k vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace/Rozhodnutí o poskytnutí dotace (změna)).

Směrnice MŽP č. 6/2014

Změny režimu veřejné podpory platné od července 2014

Dále dostála změn i podpora v režimu de minimis a to na základě Nařízení Komise č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis s limitem 200 000 EUR za rozhodné období tří účetních let. Změna se týká aplikace pojmu „jeden podnik" z pohledu pravidel podpory de minimis.

Obě problematiky doporučujeme podrobněji nastudovat na www.uohs.cz.

S ohledem na zajištění maximálního využití současných (příznivějších) pravidel ve výše uvedených oblastech veřejné podpory umožní Statní fond životního prostředí ČR (dále jen „SFŽP ČR") vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace (dále jen „RoPD") ještě před ukončením řízení pro výběr dodavatele, a to na základě posouzení kompletní Zadávací dokumentace tj. včetně projektové dokumentace.

Tuto procesní změnu lze uplatnit u všech typů veřejných zakázek vyjma zakázek malého rozsahu. Kompletně zpracované Zadávací dokumentace k výběrovému řízení na realizaci předmětu podpory, ve stavu připraveném k vyhlášení veřejné zakázky, je potřeba předložit k posouzení na SFŽP ČR nejpozději do 10. 6. 2014 tak, aby bylo možné na základě posouzení zadávacích dokumentací vydat RoPD ještě před vstupem v platnost nových podmínek vybraných oblastí veřejné podpory. Stávající postup pro přípravu RoPD a jeho vydání po uzavření smlouvy o dílo s dodavatelem je rovněž stále možný.

Mohlo by Vás zajímat:

Nová tzv. fázovací výzva pro vodohospodářské projekty z OPŽP 2007-2014 – příležitost nebo riziko? (SOVAK ČR)

Zdroj: SFŽP

Odkaz na rozhovory: Mládek, Hanák Ministerstva chystají úpravy zákonů, které se týkají povolování staveb, ve dvou krocích. Malá novela začne platit už od ledna 2015. Veřejnost bude víc zapojená v územním i stavebním řízení. Nejvýznamnější změnou je, že žaloba proti některému z dílčích rozhodnutí zastaví získávání dalších povolení. Dokud soud nerozhodne, nebude možné pokračovat v projektu. Soudy budou muset rozhodnout do tří měsíců. Z posouzení vlivů na životní prostředí se stane závazný dokument - teď může třeba stavební úřad některá doporučení odmítnout, od ledna je bude muset všechna zařadit do svého rozhodnutí. Velká novela bude platit od roku 2016. Cílem je sloučit všechna dílčí povolení do jediného řízení - na práci úřadu by dohlížel správní soud a proti konečnému rozhodnutí by byla možná žaloba. Budou pevně nastavené lhůty, jak dlouho celé povolení může trvat. Více se dočtete v článku HN "K zastavení stavby bude stačit žaloba" - ZDE

Související článek:

Připomínky: Novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (31.3.2014)

Zajímavé rozhovory:

Čtěte také rozhovor s ministrem Mládkem

Zrušení temelínského tendru neznamená žádné "zmrazení" atomových elektráren v Česku. Ministr průmyslu Jan Mládek z ČSSD tvrdí, že jádro je pro zemi pořád to nejlepší řešení. Do konce roku připraví spolu s ministrem financí návrh rozvoje jaderné energetiky. Atomové zdroje by tak kolem roku 2030 nahradily dosluhující uhelné elektrárny. Povolení k provozu má dukovanská elektrárna platné do roku 2015. Ministr je přesvědčen, že bude možné je prodloužit o dalších deset let. Experti podle něj tvrdí, že Dukovany mohou vyrábět od teď ještě dalších třicet let. Více se dočtete v článku MF DNES "Jaderné bloky budeme stavět dál, říká ministr Mládek" - ZDE

Čtěte také rozhovor s prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslavem Hanákem

Plyn, uhlí, nebo jádro? Případně jaký mix těchto zdrojů? České vlády už několik let tancují kolem horké kaše. Ani Nečasova vláda, ani úřednický kabinet a zatím ani nynější trojkoalice nedaly na papír jasnou dlouhodobou energetickou koncepci. Kromě odborníků to kritizuje i průmysl, který po zrušení temelínského tendru vydal veřejnou výzvu, aby vláda zaujala jasné stanovisko k dalšímu zajištění energetické soběstačnosti. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák už mimo jiné upozornil, že bez jasné energetické koncepce ztratí velcí investoři jistotu, a tím pádem i zájem o investování 
v České republice. Více se dočtete v článku DENÍKu v článku "Řešit jádro až v roce 2025 je chyba, varuje Hanák" - ZDE

Zdroj: Hospodářské noviny, MF DNES, DENÍK

Podle Teplárenského sdružení ČR má Česká republika vážný problém v odpadovém hospodářství, protože obrovské množství využitelného odpadu stále končí na skládkách a dřívější opatření nepřinesla žádaný efekt. Je proto nezbytné vrátit poplatku za skládkování motivační funkci a stanovit termín ukončení skládkování využitelného odpadu. Návrh odsouhlasený výborem pro životní prostředí je v základních bodech zcela v intencích odborné debaty, která probíhá již více než dva roky za účasti všech relevantních subjektů zainteresovaných v odpadovém hospodářství. Požadavek na zvýšení poplatku za skládkování obsahuje také schválená Státní politika životního prostředí České republiky 2012−2020. Podle sdružení občané nebudou připlácet za skládkování odpadu, pokud odpad vytřídí. Celé vyjádření TS ČR najdete ZDE.

Ministr životního prostředí Richard Brabec podepsal dne 27. 5. 2014 seznam schválených a zamítnutých žádostí a žádostí zařazených do zásobníku v rámci Operačního programu Životní prostředí. Schváleno bylo 16 žádostí z XLIX. výzvy (PO 6 - 3. skupina žádostí), 461 žádostí z L. výzvy (PO 6 - 3. skupina žádostí), 747 žádostí z LII. výzvy (PO 4), 136 žádostí z LIV. výzvy (oblast podpory 7.1) a 3 žádosti z LVI. výzvy (podoblast podpory 1.3.1). Další důležité informace a předmětný seznam najdete na webu Operačního programu životního prostředí ZDE.

Evropská komise představila novou strategii pro posílení bezpečnosti dodávek energie. Hlavními body strategie je dokončení vnitřního energetického trhu EU, modernizace energetické infrastruktury, diverzifikace vnějších dodávek energie, posílení nouzových mechanismů, zvýšení domácí výroby energie a zlepšení energetické účinnosti. Důraz je také kladen na koordinaci vnitrostátních energetických politik a jednotné vystupování při jednání s vnějšími partnery. Předloženou strategii projednají vedoucí představitelé EU na zasedání Evropské rady na konci června.  na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/brusel-zada-zatezove-testy-v-energetickem-sektoru-1088915#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylinkVlastní zpráva je dostupná ZDE (tiskovou zprávu najdete ZDE) a executive summary k doprovodné studii ZDE.

Konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE se vyjádřila k přijetí nové strategie energetické bezpečnosti, kterou tento týden zveřejnila Evropská komise a kterou budou na červnovém zasedání Evropské rady projednávat také vedoucí představitelé EU. I s ohledem na dění na Ukrajině je dle BUSINESSEUROPE nákladově efektivní strategie energetické bezpečnosti nezbytná. Zvyšování a diverzifikaci zdrojů energie jak z vnitřního tak vnějšího hlediska označuje jako krok správným směrem a navrhuje zabývat se také potenciálními novými zdroji energie, jako je například břidlicový plyn.

Čtěte také:

Brusel žádá zátěžové testy v energetickém sektoru (E15, 29.5.2014)Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/brusel-zada-zatezove-testy-v-energetickem-sektoru-1088915#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Energetická bezpečnost : Komise navrhuje komplexní strategii k posílení bezpečnosti dodávek (ANJ, EK)

Zdroj: CEBRE

Akademie věd osloví na podzim desítky technologických a průmyslových firem, bude jim totiž nabízet komerční služby specializovaných pracovišť. Jednotlivé laboratoře přímo vytipují podniky, které má cenu oslovit, podle toho, zda mají k jejich zaměření blízko, a mohly by proto mít zájem o spolupráci. Lidé z výzkumných ústavů pozvou také manažery na debatní setkání či na prohlídky vědeckých center. To vše s jediným cílem - získat od nich nové zakázky. O tom, že Česko v propojování byznysu s vědou pokulhává, se mluví už několik let. Stejně jako o tom, že to je jeden z důvodů, proč země stagnuje třeba ve světových žebříčcích konkurenceschopnosti. Tomu, aby na trase firmy-věda začaly probíhat intenzivnější vztahy, má pomoci také daňová změna, která platí od ledna 2014. Společnosti, jež si na vysoké škole nebo u Akademie věd objednají nějaký výzkum a zaplatí za něj, si ho pak mohou zahrnout do nákladů. To až dosud nešlo. Na vědu a výzkum plyne ročně ze státního rozpočtu přes 26 miliard korun, které si mezi sebe rozdělí univerzity, výzkumné ústavy, Akademie věd a podniky čerpající dotace na své inovace. Více se dočtete v dnešních Hospodářských novinách nebo ZDE.

Nová pravidla EU ke stimulaci výzkumu a vývoje (EK, 26.5.2014)

Unie chce v rámci důkladné revize předpisů ke stimulaci růstu a podpory výzkumu a vývoje dát členským státům větší volnost v poskytování pomoci podnikům.

Jedním z hlavním cílů reforem je soustředit zdroje na zkoumání případů státní podpory, u kterých hrozí, že by mohly narušit hospodářskou soutěž.

Podniky budou moci v budoucnu využívat různé druhy podpor pro širší škálu činností a ve vyšších částkách, aniž by musely své plány překládat předběžné kontrole ze strany orgánů EU.

Odhaduje se, že podle nových liberalizovaných pravidel budou státy Komisi oznamovat 10 % až 25 % případů státní podpory. V současné době je to 40 %. K tomuto snížení dojde v důsledku menšího počtu kritérií, na jejichž základě se rozhoduje o tom, zda se podpora musí oznámit či nikoli.

Komisi se tak již nebudou muset oznamovat přibližně tři čtvrtiny dnešních státních podpor a asi dvě třetiny dotací. Díky tomu se sníží administrativní zátěž podniků, státní správy členských států i samotné EU.

Členské státy budou místo toho muset zveřejňovat online informace o každé finanční podpoře převyšující částku 500 000 eur, kterou orgány veřejné moci podnikům poskytnou. Ostatní země, podniky a veřejnost tak budou moci kontrolovat, jak se státní podpora ekonomickým subjektům v celé EU poskytuje.

Díky novým pravidlům budou členské státy moci flexibilněji investovat například do inovačních klasterů, širokopásmové infrastruktury nebo ochrany kulturního dědictví. Podmínkou bude, aby podpora sloužila k vytvoření nových pracovních míst a posílení konkurenceschopnosti.

Očekává se, že tyto změny pomohou zvýšit do roku 2020 výdaje na výzkum, vývoj a inovace v EU o 50 %. Unie v současné době do této oblasti investuje zhruba 2 % HDP. Zvýšením těchto investic na 3 % by se EU dostala na stejnou úroveň jako USA a Japonsko. Firmy by následně mohly uvádět na trh více zboží a zaměstnávat více lidí.

Reformy začnou platit od 1. července tohoto roku. Jsou součástí rozsáhlejšího souboru opatření, jejichž cílem je urychlit rozhodovací proces v případech narušení hospodářské soutěže. V posledních několika letech již byla zavedena specifická pravidla pro širokou škálu odvětví – včetně regionálního rozvoje, rizikového financování a letišť.

Zdroj: Hospodářské noviny (iHNED.cz), EK

Vláda dnes měla na programu "Návrh koncepčního řešení regulace cen ve vodárenství". Výsledek jednání je takový, že projednávání bylo přerušeno na týden. Připomínáme, že na začátku května (12.5.) premiér Bohuslav Sobotka informoval, že jednání bylo přerušeno na 14 dní s tím, že bude materiál nadále analyzován a to ve smyslu dopadů na cenu vodného/stočného a státního rozpočtu. Z původní tří variant se vláda rozhodla dále posoudit už jen dvě varianty a to zachování současného stavu a přenos kompetencí na Energetický regulační úřad (ERÚ). Třetí navrhovanou variantou původně bylo zřízení nového nezávislého regulačního úřadu.

Návrh koncepčního řešení regulace cen ve vodárenství
č.j. 450/14 - bod 6 schůze vlády 12.5.2014
Předkládají: ministr průmyslu a obchodu, 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí, ministři zemědělství a životního prostředí
Výsledek jednání vlády: Projednávání bylo přerušeno na týden.

Dokument ke stažení:

Návrh koncepčního řešení regulace cen ve vodárenství

Čtěte také:

Vláda o týden odložila debatu o regulaci cen ve vodárenství (Vodárenství.cz, 28.5.2014)

ČIŽP již déle než 20 let řeší protizákonné aktivity v lesích, přičemž mezi nejzávažnější případy patří zejména nezákonné těžby dříví, výše ekologické újmy v lesích v letech 2010 - 2013 dosahuje kolem 100 milionů Kč ročně. V roce 2013 udělila ČIŽP za nezákonné těžby celkem 37 pokut v souhrnné výši 12 086 000 Kč.

V období let 2007 až 2009 se ročně plocha poškozených lesů šetřených ČIŽP pohybovala kolem 20-30 ha a objem dříví kolem 5 000 m³, následně však v letech 2010 až 2013 došlo ke zvýšení rozsahu nezákonných těžeb na úroveň cca 50 hapoškozených lesů ročně a cca 15 000 m³ nezákonně vytěženého dříví. Nárůst rozsahu nezákonných těžeb souvisel se zvýšenou cenou dříví a situací na trhu.

Z kontrolní činnosti vyplývá, že na území ČR působí několik organizovaných skupin, které provádí nezákonné těžby, lidé z těchto skupin jsou velmi vynalézaví a často mění metody protizákonné činnosti. Zajišťování důkazů a prokazování viny v těchto případech není jednoduchou záležitostí, takže u části případů zůstává pachatel neznámý a nikdo není potrestán.

Mezi nejvyšší pokuty v tomto směru patří pokuta 2 500 000 Kč, kterou ČIŽP udělila v roce 2012 pražské společnosti I.L.C., a.s. Uložená pokuta sankcionovala sérii 6 nezákonných těžeb, které uvedená společnost zadala a organizovala během roku 2011 v šesti lokalitách v okresech Chrudim, Svitavy a Trutnov, v rámci kterých byly vytěženy holoseče o celkové výměře 9,87 ha, při kterých bylo nezákonně vytěženo cca 4 200 m³ dříví. Osoby spojené s organizováním nezákonných těžeb této společnosti následně v letech 2012 a 2013 pokračovaly v organizování nezákonných těžeb pod hlavičkou jiných podnikatelských subjektů, tyto aktivity jsou na základě trestního oznámení ČIŽP předmětem vyšetřování orgánů činných v trestním řízení. Od roku 2011 udělila ČIŽP těmto společnostem pravomocné pokuty ve výši 9 590 000 Kč.

Určit celkovou výši škody nezákonných těžeb je velice obtížné, protože je nutné zvážit i rozsah majetkové škody, pokud došlo k odcizení nebo poškození dříví na cizích lesních majetcích. ČIŽP se však při hodnocení rozsahu škod zaměřuje na vyčíslení tzv. "ekologické újmy" v lese jako složce životního prostředí, která je stanovena na základě rozdílu mezi reálnými efekty funkcí lesa před poškozením a po poškození těžbou na konkrétním stanovišti, přičemž jsou zohledněny faktory aktuálního společenského zájmu. Pokud počítáme se současným rozsahem cca 50 ha poškozených lesů ročně, pohybuje se roční ekologická újma v lesích kolem 100 milionů Kč.

Zdroj/foto: ČIŽP

Jednou z priorit Státní politiky životního prostředí ČR 2012-2020, která byla schválena vládou v roce 2013, je pokles množství rizikových látek z dopravy a nižší úroveň znečištění ovzduší. Vláda v dubnu 2014 projednala informaci o stavu přípravy strategie čerpání pro období 2014-2020 (Dohody o partnerství) a programů, které budou spolufinancovány z evropských fondů. Přestože v Dohodě o partnerství se deklaruje zlepšení kvality ovzduší skrze podporu alternativních zdrojů paliv jako je CNG, podle posledních informací města nemohou v příštím období počítat s žádnou podporou na ekologické CNG autobusy. V ČR jezdí dnes 500 CNG autobusů, ale je to jen 2,5 procenta ze všech, která v ČR jezdí.

Jakmile byla v lednu letošního roku vyhlášena dotace na CNG autobusy, Brno rozjelo největší CNG projekt v ČR za 0,5 miliardy korun a v brzké době by zde mělo jezdit 100 autobusů na zemní plyn. Stejně tomu bude i v Ostravě. Město Havířov uvažuje, že všechny autobusy ve městě budou jezdit jen na CNG, Ústí nad Labem si hodlá pořídit 30 až 35 CNG autobusů. Zájem o nákup těchto autobusů spolu s podporou je obrovský. Míra urbanizace v ČR je 73 procent, proto je negativnímu působení emisí z městské dopravy ovlivněna většina obyvatel. Nejvyšší hodnoty tuhých znečišťujících látek jsou ve velkých městech a tak je tomu i v Praze. V případě oxidu uhelnatého se v mezikrajském srovnání Praha dokonce vymyká. V Dohodě o partnerství se navíc přímo zmiňuje, že je v Praze „potřeba rozvoje alternativních paliv jako je CNG“, ale Praha je jediná, kde autobusy na CNG stále nejezdí.

V rámci implementace Státní politiky životního prostředí ČR 2012-2020 se vláda ČR mimo jiné zavázala prosazovat zvýšení podílu čistých a energeticky účinných vozidel v sektoru veřejné dopravy podporou obměny vozového parku a zaváděním odůvodněných a kontrolovatelných pobídek na straně poptávky v rámci městských center. Nyní v nových operačních programech podle posledních informací města nemohou v příštím období počítat s žádnou podporou na ekologické CNG autobusy.

Studie ukazují, že CNG autobusy snižují emise oxidu uhličitého o 25 až 30 procent ve srovnání s dieselovými autobusy. Největší rozdíl je v karcinogenních a mutagenních pevných prachových částicích PM, ty jsou u CNG téměř nulové. Využití CNG autobusů může snížit suspenze částic v atmosféře až o 60 až 97 procent a emise oxidu uhelnatého o 52 až 84 procent.

Stále více lidí žije ve městech, města jsou dnes domovem asi 70 procent populace EU. Tento globální trend bohužel způsobuje neudržitelnou situaci: špatnou kvalitu ovzduší, vysoké emise prachových částic i vysokou hladinu emisí CO2. Zpráva OECD z roku 2012 uvádí, že špinavé ovzduší způsobí každý rok více úmrtí než nepitná voda nebo nehygienické životní podmínky a zdůrazňuje, že městské znečištění bude v roce 2050 nejčastější příčinou předčasného úmrtí. Již dnes téměř 3,6 milionu lidí se očekává, že každý rok umírá v důsledku respiračních onemocnění způsobené vdechováním látek znečišťujících ovzduší.

Ukázkovým příkladem je hlavní město Indie Nové Dillí, které bylo v roce 1991 jedním z měst s nejvíce zamořeným ovzduším. Ve městě se poté začalo jezdit na CNG, a to asi 10 tisíc autobusů, 5 tisíc minibusů, 10 tisíc taxi vozů, 55 tříkolek na CNG atd. a v roce 2003 obdrželo město mezinárodní ocenění čistého města Clean Cities International Award. Příměstské autobusy, které jezdí u Nového Dillí na naftu, se smí přiblížit nejvíce 16 km k centru města. A dnes je Nové Dillí město s modrou oblohou a nejčistější autobusovou dopravou na světě.

V ČR jezdí 19 716 autobusů a více než polovina z nich je starší 10 let. Navíc průměrné stáří se zvyšuje, na konci roku 2010 to bylo 14,38 roku, na konci roku 2011 pak 14,56 roku a na konci roku 2013 je to už 14,76 roku. Přitom průměrné stáří autobusů v Evropské unii (EU) činí maximálně 11 let. Autobusů normy Euro 0 až III je v ČR asi 13 tisíc. V loňském roce bylo v ČR registrováno 891 nových autobusů, z toho těch na CNG jen 42.

Čtěte také:

Veřejná doprava se v ČR negativně podílí na kvalitě ovzduší, výměna starých vozidel sníží emise až o 90 %

Aktuální verze OPŽP 2014-2020

SEA k OPŽP: Veřejné projednání se uskuteční 19. června

Proces SEA k OPŽP na období 2014-2020 pokračuje veřejným projednáním, které se BUDE KONAT dne 19. června 2014 od 15 hodin v budově MŽP (Vršovická 65, Praha 10, místnost 959). V rámci veřejného projednání bude představen návrh uvedeného operačního programu a vyhodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví. Dle požadavků zákona o posuzování vlivů na životní prostředí jsou v průběhu procesu SEA povinně zveřejňovány příslušné dokumenty v Informačním systému SEA na adrese: https://portal.cenia.cz/eiasea/view/sea100_koncepce.

Dokumenty ke stažení:

Pozvánka

Zdroj: SFŽP

Poslanecká sněmovna v současné době projednává vládní návrh novely zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Touto novelou bude do naší legislativy zapracována směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, což má zabránit sankcím ze stran Evropské unie kvůli nedodržení termínu pro transpozici evropské legislativy. Tento termín uplynul letos 14. února.K vládnímu návrhu novely byly na jednání sněmovního výboru pro životní prostředí předloženy dva pozměňovací návrhy. Návrh poslance Jana Zahradníka doplňuje požadavky na hustotu sběrné sítě v systému zpětného odběru a upravuje způsob kontroly refundací u elektrozařízení, která jsou vyvezena mimo území České republiky. Další pozměňovací návrh od poslance L. Okleštěka zavádí od roku 2015 pro obce povinnost zajišťovat tříděný sběr papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů. Od roku 2023 pak zakazuje ukládat na skládky recyklovatelné a využitelné odpady a zejména neupravený směsný komunální odpad. Tomuto zákazu by mělo předcházet postupné navýšení poplatků za skládkování těchto odpadů, od roku 2015 na 600 Kč a v roce 2020 až na 1000 Kč. Více ZDE

ZVEŘEJŇUJEME JAKO PRVNÍ Poslanecké sněmovně je aktuálně projednáván pozměňovací návrh zákona o odpadech, kterým se od roku 2015 zavádí obcím povinnost zajišťovat tříděný sběr papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů. Norma zároveň navrhuje postupné zvýšení poplatku za skládkování, a to ze současných 500 na 600 korun v roce 2015 až na 1000 korun v roce 2020, uvedlo dnes MŽP v tiskové zprávě. Jako první zveřejňujeme zmiňovaný pozměňovací návrh - text ZDE.

Související článek:

Reakce MŽP na informace ke zvýšení poplatků za skládkování

Platby za popelnice mohou v příštích pěti letech podražit až o 250 korun

ČAOH: Poslanci prosadili ve výboru zdražení odpadů pomocí přílepku (23.5.2014)

OBSAHUJE REAKCI MŽP Stát se chystá zdražit skládkování, lidé si za popelnice připlatí. Ve sněmovně se po více než roční pauze objevil návrh, který má během pěti let zdražit poplatek za skládkování odpadu na dvojnásobek. Takové zdražení by se promítlo i do cen, které lidé platí radnicím za likvidaci odpadů. Návrh na zdražení, který podle iDNES.cz podporuje i současné Ministerstvo životního prostředí, protlačil ve výboru pro životní prostředí poslanec ANO Ladislav Okleštěk. MŽP v dnešní tiskové zprávě konstatuje, že v Poslanecké sněmovně je aktuálně projednáván pozměňovací návrh zákona o odpadech, kterým se od roku 2015 zavádí obcím povinnost zajišťovat tříděný sběr papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů. Norma zároveň navrhuje postupné zvýšení poplatku za skládkování, a to ze současných 500 na 600 korun v roce 2015 až na 1000 korun v roce 2020. Více ZDE

Související článek:

Přílepek k novele zákona o odpadech - OEEZ již na Třetíruka!

ČAOH: Poslanci prosadili ve výboru zdražení odpadů pomocí přílepku (23.5.2014)

Zdroj: iDNES.cz

Automobilová doprava se dnes na množství emisí v ovzduší podílí z asi 30 % a má negativní vliv na kvalitu života obyvatel. Problém se vedle osobních automobilů týká také veřejné dopravy. V České republice dnes jezdí podle údajů Centrálního registru vozidel kolem 20 tisíc autobusů veřejné dopravy, které přepraví ročně přes 2 miliardy osob. Alarmující je však stáří a stav těchto vozidel, které v průměru slouží kolem 15 let a většina nesplňuje nejpřísnější emisní normy. Přitom investice spojená s nákupem nových vozů se díky nižším nákladům na alternativní pohonné hmoty vrátí již za 4 roky. Více ZDE