"Dosud ale neexistuje celkově provázaná koncepce. Je tu například myšlenka podporovat mořské větrné elektrárny, které mohou být poměrně rychle konkurenceschopné. Začínáme je budovat a integrovat do systému, jenže na to nemáme vybudovanou dostatečnou infrastrukturu. Náklady na její budování se ještě do systému promítnou. K tomu je ale ještě třeba připočítat náklady na jeho technickou regulaci. V České republice k tomu konkrétní čísla nabízí národní akční plán pro chytré sítě. Ta čísla jsou poměrně vysoká. Bylo by férové si říci, že Evropa tedy chce snižovat emise a být lídrem v obnovitelných zdrojích, ale elektřinu kvůli tomu bude mít stále dražší než zbytek světa. Je to vývoj, který chceme?" říekl k projektu energetické unie ředitel pro strategii skupiny EP Energy Jiří Feist. EurActiv s ním mluvil také o obchodování s emisemi a státní podpoře v energetice. Rozhovor čtěte ZDE.

Zdroj: EurActiv.cz

Od počátku své existence usiluje Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR), jehož členové vyrábějí a dodávají pitnou vodu pro více než 9,5 milionu obyvatel naší země, o rychlejší tempo obnovy vodohospodářské infrastruktury v České republice s cílem minimalizovat rizika poruch, havárií, ztrát vody v potrubní síti a zlepšení kvality pitné vody pro občany ČR.

Vodohospodářská infrastruktura a především vodovodní a kanalizační sítě jsou ale podle SOVAK ČR na mnoha místech země za horizontem své životnosti, a tento stav nelze dále prohlubovat. Přímým důkazem pravdivosti tvrzení SOVAK ČR se staly nedávné problémy v Praze, stejná situace se ale může opakovat kdekoli na území ČR.

SOVAK ČR v této souvislosti konstatuje, že majiteli vodohospodářské infrastruktury, to je vodovodních a kanalizačních sítí a technologií, jsou v drtivé většině větší i menší obce a města, a právě tyto subjekty by se podle SOVAK ČR měly starat o tento majetek s péčí řádného hospodáře, jak jim to ukládá celá řada platných zákonů. „Občané naší země si zvykli na bezproblémové zásobování kvalitní pitnou vodou, aby tomu ale mohlo být i nadále, musí se pro to také něco udělat. To nejdůležitější je zvýšit tempo obnovy vodovodních a kanalizačních sítí, což je v zájmu všech občanů ČR,“ říká předseda představenstva SOVAK ČR František Barák.

Řešením nevyhovujícího stavu nejsou přitom podle názoru SOVAK ČR snahy o vypovídání smluv mezi majiteli vodohospodářské infrastruktury (obcemi a městy) a vodohospodářskými subjekty, které jsou provozovateli této infrastruktury, ale větší důraz na kontrolu, případně revizi vodohospodářských plánů, jejichž smyslem je právě obnova majetku. Obce a města by také měly podle SOVAK ČR investovat veškeré finanční prostředky, které získají od vodohospodářských subjektů zpět do obnovy a rekonstrukce sítí, což se v současné době v takové míře, jak by to bylo možné, neděje.

Nárůstu potřebných investic by také podle SOVAK ČR pomohla změna daňového prostředí v oblasti vodohospodářství. Poplatky za vodu jsou v ČR zatíženy v celém středoevropském regionu nejvyšší DPH ve výši 15 procent, což kromě toho, že se tím zvyšuje cena vody, také částečně omezuje investice do obnovy majetku. Poplatky za odběr podzemní a povrchové surové vody, které platí vodárenské společnosti státu, jsou rovněž značné a nejsou účelně využívány na ochranu a rozvoj zdrojů vody.

Hodnota vodárenského majetku v ČR v současné době přesahuje hodnotu jednoho bilionu korun, na jednoho obyvatele tak připadá hodnota v průměru kolem 100 tisíc korun. „Na obnovu majetku bychom potřebovali ročně investovat 18 až 20 miliard, realita je však jiná a investice se pohybují kolem 9 až 10 miliard korun,“ zdůrazňuje František Barák.

Přes dlouhodobý deficit investic patří vodárenství v ČR ke špičce v rámci EU i celého světa. „Tuto vysokou laťku ale můžeme dlouhodobě udržet jen tehdy, pokud se budeme o vodohospodářskou infrastrukturu cíleně pečovat a obnovovat jí,“ uzavírá František Barák.

Zdroj: SOVAK ČR

Evropská komise schválila OP Rybářství 2014 - 2020, který připravilo Ministerstvo zemědělství. Čeští produkční rybáři z něj budou v příštích šesti letech čerpat dotace například na zařízení pro chov ryb nebo modernizaci a výstavbu zpracoven ryb.

Tuzemští rybáři a producenti ryb budou čerpat dotace z Evropského námořního a rybářského fondu prostřednictvím OP Rybářství, který České republice odsouhlasila Evropská komise.

„Naši rybáři získají do roku 2020 z prostředků Evropské unie zhruba 855 milionů korun a z národního rozpočtu přibližně 245 milionů korun. Celkem pro ně bude v novém OP Rybářství připraveno přibližně 1,1 miliardy korun,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Oproti OP Rybářství 2007 - 2013 je rozpočet nového programu navýšen a české rybářství si tak polepší zhruba o 107 milionů korun.

„Zaměření dotací v novém OP Rybářství bude širší, budou o ně moci požádat například začínající rybáři na rozjezd svého podnikání. Největší díl podpory budeme směřovat na výstavbu, rozšíření a modernizaci sádek, líhní a rybníků nebo na vybavení do rybochovných zařízení,“ uvedl Marian Jurečka.

OP Rybářství 2014 – 2020 je zacílen mimo jiné také na rozvoj rybářské turistiky, zpracovávání údajů o akvakultuře a efektivnější sledovatelnost ryb a rybích produktů. Bude možné také žádat o dotaci na rozšíření, modernizaci a výstavbu zpracoven ryb, například na zařízení pro vlastní zpracování ryb, finální úpravu, balení a značení výrobku. Výrazným posunem oproti OP Rybářství 2007 - 2013 je rozsáhlejší podpora recirkulačních zařízení a průtočných systémů pro chov ryb, které zajistí vyšší produkci a rovnoměrné dodávky ryb na trh po celý rok.

O první dotace například na investice do akvakultury nebo nákup recirkulačního zařízení pro chov ryb mohou rybáři požádat v říjnu 2015.

V Úředním věstníku Evropské unie (L137/10, 4.6.2015) vyšla Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/863 ze dne 31. března 2015, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o seznam omezených látek. Citovaná směrnice stanovuje pravidla pro omezení používání nebezpečných látek (používání olova, rtuti, kadmia, šestimocného chromu, polybromovaných bifenylů a polybromovaných difenyletherů) v elektrických a elektronických zařízeních (EEZ). Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2016.

Dokument ke stažení:

Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/863 ze dne 31. března 2015, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o seznam omezených látek

Elektřina na burze nebyla ještě nikdy tak levná jako v posledních dvou týdnech. Zatímco energetický sektor v celé Evropě trápí poklesy tržeb a musí zavírat i relativně nové elektrárny, zákazníci opět mírně ušetří. Pokles cen je za posledních sedm let navíc tak razantní, že lehce překryje i vysokou podporu zelené energie. V létě 2008, v době svého vrcholu, se cena jedné megawatthodiny na celý následující rok dotkla na pražské energetické burze úrovně 90 eur. Nyní opakovaně klesla pod hranici 31 eur za megawatthodinu. Otázkou zůstává, jak moc se promítne nízká cena elektřiny do účtů firem či domácností. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Ochránkyně uspěla s návrhem, aby Ministerstvo vnitra sjednotilo způsob, jakým různé úřady a úředníci veřejné správy vyřizují e-maily od občanů. Nová metodika ministerstva stanovila jasná pravidla, kdy mají úřady vyřizovat e-maily i bez elektronického podpisu a kdy mají odesílatele vyzvat k jeho doplnění, aby bylo možné e-mail považovat za podání podle správního řádu.

Kdy má úřad vyžadovat u e-mailů občanů či firem elektronický podpis a kdy mají věc bezodkladně vyřídit i bez něj? V podnětech občanů zaznamenala veřejná ochránkyně práv značnou roztříštěnost v přístupu úřadů k otázce, jak nakládat s e-maily bez elektronických podpisů. Pomocí dotazníků proto prověřila praxi ministerstev, krajských úřadů a obcí s rozšířenou působností a setkala se s různými přístupy. Na jedné straně stál velmi striktní názor, že takový e-mail nemá zákonem požadovanou formu, proto na něj úřad nahlíží, jako kdyby neexistoval, informace v něm obsažené nezohledňuje a nijak na něj nereaguje. Počet úřadů s takovou praxí byl však jen mizivý. Na opačné straně se pak ochránkyně setkala s přístupem méně formálním a vůči odesílateli vstřícnějším, kdy úřad vyřizuje i e‑maily bez uznávaného elektronického podpisu. Mezi těmito dvěma pohledy se pak vyskytovala celá škála možností, počínaje rozlišováním podle typů dokumentů, poučováním odesílatelů o nutnosti doplnit elektronický podpis apod.

Pozitivním zjištěním ochránkyně byla skutečnost, že i když odesílatel elektronický podpis na výzvu nedoplní, většina úřadů na takový e-mail reaguje stejně jako na jiné písemnosti, a to ať jde o podání nebo podněty ve smyslu správního řádu.

Podle ochránkyně však současné různé praktiky jednotlivých správních úřadů mají za následek zmatení občanů a porušování jejich legitimních očekávání. Jestliže někdo komunikuje s úřady běžně e-mailem bez elektronického podpisu a dosud to nezpůsobovalo žádné problémy, pokud by pak narazil na úřad, který naopak na elektronickém podpisu trvá a ještě ke všemu ho o tom nepoučí, snadno může dojít k újmě občana na jeho právech (např. neuznání odvolání a propad lhůty).

Dokument ke stažení:

Metodika Vyřizování elektronických podání, podnětů a jiných písemností podle správního řádu s důrazem na vyřizování úkonů bez uznávaného elektronického podpisu

Novela energetického zákona, kterou prezident republiky Miloš Zeman podepsal dne 21. května 2015 vychází ve Sbírce předpisů pod číslem 131/2015 Sb. Připomínáme, že novelou zákona se dne 13.5. rozhodl Senát nezabývat a novela tak postoupila do dalšího legislativního procesu. Novela bude účinná od 1. ledna 2016.

Jednou z důležitých změn je významné snížení administrativy zátěže pro podnikatele, a také pro fyzické osoby či domácnosti, které si budou chtít ke svým domům pořídit malé zdroje energie do 10 kW a vyrábět si tak energii ke krytí své vlastní spotřeby. Typicky se může jednat o malé solární elektrárny na střechách či malé kogenerační jednotky. Současný stav, kdy k takové instalaci je třeba získat licenci od ERÚ, byl pro občany zbytečně zatěžující.

Novela zákona o podporovaných zdrojích přináší kromě rozšíření kompetencí ERÚ zejména změnu způsobu stanovení plateb na podporu obnovitelných zdrojů, které se budou nadále stanovovat podle velikosti jističe. Zákon zajišťuje, že žádný spotřebitel elektřiny při zachování současné spotřeby nezaplatí více než dnes. Pokud by totiž platba napočtená podle velikosti jističe byla větší než v současnosti, obsahuje návrh zákona pojistku, že spotřebitel elektřiny zaplatí maximálně stejně jako dosud. U odběratelů s vyšší spotřebou elektřiny nebo jejím rovnoměrným odběrem pak naopak dojde ke snížení plateb na podporu obnovitelných zdrojů. To se týká zejména velkoodběratelů elektřiny (průmysl), ale také dalších odběratelů, kteří ji využívají ve větší míře.

Zákon také rozšiřuje, v souladu s programovým prohlášením vlády, provozní podporu pro teplo z OZE - na výrobny tepla využívající zemědělské odpady z živočišné výroby nebo využívající komunální odpady. Naproti tomu dojde k úspoře dotací na decentrální zdroje a na daňových osvobození pro elektřinu z OZE, takže celkový dopad novely na státní rozpočet by neměl přesahovat částku cca 5,2 mld. Kč.

Novela zákona také počítá se řízením Rady ERÚ.

Psali jsme:

První legislativní změna novely energetického zákona je na světě (28.5.2015)

Vládní kabinet na svém dnešním jednání schválil Národní akční plán jaderné energetiky (NAP JE), který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem financí. Ten počítá 
s výstavbou nových jaderných bloků na lokalitě Dukovany i v Temelíně. Na materiál NAP JE bude dále navazovat předložení studie konkrétního způsobu výstavby nových jaderných bloků.

NAP JE je navazujícím materiálem na nedávno schválenou Státní energetickou koncepci (více ZDE) a popisuje možnosti dalšího rozvoje jaderné energetiky v České republice. Právě ta totiž bude hrát společně s obnovitelnými zdroji důležitou roli v budoucím energetickém mixu s klesajícím podílem fosilních paliv.

„Abychom byli schopni zajistit energetickou soběstačnost a bezpečnost naší země, je nezbytné zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v lokalitě Dukovany a jednoho bloku v lokalitě Temelín, a to s možností rozšíření na dva bloky v obou lokalitách,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek s tím, že zejména z důvodu udržení kontinuity provozu v lokalitě Dukovany je  z pohledu státu klíčová výstavba bloku v této lokalitě a jeho spuštění do roku 2037.

Kvůli vysoké míře nejistoty ohledně budoucí situace na trhu s elektřinou obsahuje dokument doporučení pokračovat v  procesu přípravy a výstavby nového jaderného zdroje ve dvou fázích.

V první fázi je stěžejní uchovat pro ČR všechny potřebné kapacity pro budoucí výstavbu nových zdrojů, což znamená, že je potřeba neprodleně pokračovat v přípravných pracích vedoucích k výstavbě.

Ve druhé fázi by mělo dojít k posouzení, zda se tržní situace již stabilizovala a je možné postavit nové zdroje na komerční bázi, nebo zda tržní deformace přetrvávají a nové jaderné zdroje není možné vystavět bez poskytnutí vládních garancí. V tomto případě musí stát rozhodnout, zda a jakou formu garancí investorovi poskytne. Rozhodnutí pak musí být učiněno nejpozději před vydáním stavebního povolení, což podle předpokladů odpovídá období kolem roku 2025.

Jedním z prioritních úkolů dokumentu byla též identifikace možných investičních a obchodních modelů umožňujících výstavbu nového jaderného zdroje. V tomto ohledu byly představeny a detailně analyzovány tři možné varianty, které jsou realizovatelné v prostředí České republiky.

• investice prostřednictvím stávajícího majitele a provozovatele jaderných elektráren společností ČEZ, a. s., popř. její 100% vlastněnou dceřinou společností

• investice prostřednictvím privátního investorského konsorcia, tzn. sdružení investorů s cílem dosažení určitého cíle (ČEZ, finanční investor, velký odběratel, dodavatel jaderného bloku atd.)

• přímá výstavba ze strany státu nově založeným státním podnikem

Právě variantu výstavby pod vedením nové dceřiné společnosti firmy ČEZ označil několikrát za nejpravděpodobnější scénář i Mládek a při květnové návštěvě elektrárny Dukovany ji podpořil i premiér Bohuslav Sobotka (více ZDE). Ministr financí Andrej Babiš prosazuje, aby výstavbu nového bloku v Dukovanech, který podle dřívějších vyjádření politiků zřejmě přijde na řadu jako první, financoval samotný ČEZ.

Na materiál NAP JE bude dále navazovat předložení studie konkrétního způsobu výstavby nových jaderných bloků v ČR s vybraným obchodně-investičním modelem a ostatními nutnými kroky pro zajištění výstavby s ohledem na zvolený model. Tato studie by měla být vládě ČR předložena do 31. 12. 2015.

Z programu "Program Čistá energie Praha 2015" je možno získat dotaci na přeměnu topného systému z tuhých paliv na ekologická, náhradu plynových a elektrických lokálních topidel centrálním vytápěním, ale i na výměnu dožívajícího plynového kotle za nový.

Program pamatuje také na podporu využití obnovitelných zdrojů energie, například na tepelné čerpadlo může dotace činit až šedesát tisíc korun, na solární systémy na ohřev vody a přitápění až čtyřicet tisíc. Obnovitelné zdroje jsou podporovány i v novostavbách.

Možnost získání dotace se týká všech fyzických osob s občanstvím členského státu EU a právnických osob se sídlem na území České republiky, které vlastní nebo užívají na území hl. m. Prahy byt, a které v tomto bytě zprovozní ekologický zdroj v termínu od 1. 9. 2014 do 30. 9. 2015.

Lhůta pro podávání žádostí o dotaci z Programu Čistá energie Praha 2015 je vymezena termínem 8. 6 . – 30. 9. 2015. Žádosti podané mimo stanovenou lhůtu budou vráceny žadateli.

Výše dotace:

Další informace, dokumenty ke stažení - ZDE

V elektrické stanici Hradec u Kadaně proběhlo v úterý 2. června slavnostní zahájení stavby PST (Phase Shifting Transformers) transformátorů. Transformátory s řízeným posuvem fáze mají zajistit bezpečný provoz naší přenosové soustavy jak v době extrémních tranzitních přetoků, tak i během dlouhodobých omezení při rozsáhlých rekonstrukcích přenosových vedení. Toto v České republice unikátní zařízení uvede společnost ČEPS do provozu na konci roku 2016. Celkové investiční náklady na stavbu nepřesáhnou 2 miliardy korun.

„Transformátory jsou sice drahé, ale jejich životnost bude více než 40 let. Kdyby došlo k jakémukoliv výpadku, tak ztráty by byly daleko větší, než jsou náklady na stavbu PST transformátorů. To je pro nás jasný důkaz toho, že se tato investice vyplatí,“ říká předseda představenstva ČEPS Vladimír Tošovský.

Transformátory s regulací fáze jsou stroje, které prostřednictvím změny fázového úhlu napětí na jeho vstupu a výstupu umožňují aktivní řízení protékajícího činného výkonu. Zjednodušeně řečeno, představíme-li si přenosovou soustavu jako rybník s mnoha výpustěmi, funguje PST jako stavidlo, nebo naopak jako čerpadlo, které omezí, resp. zvýší průtok danou výpustí. Omezení toku na jedné větvi oproti ostatním paralelním větvím sítě způsobí přerozdělení toků. Protože elektřina proudí cestou nejmenšího odporu, část toků se přesune na okolní, méně zatížená vedení.

„Díky PST je možné řešit úzká místa v síti nebo omezit přetížení některých prvků sítě. Umístění transformátorů na česko-německém profilu pomůže omezit rizika přetěžování vnitřní sítě České republiky vlivem přetoků směrem sever-jih. Sníží se ale také riziko zavlečení velkých systémových poruch ze zahraničních sítí,“ vyjmenovává přednosti nového stroje Milan Kovařík, místopředseda představenstva společnosti.

Realizace výstavby transformátorů s regulací fáze nepředstavuje pouze zakoupení samotných strojů, ale také podstatné rozšíření stávající rozvodny Hradec u Kadaně.

„V souvislosti s instalací PST bude nutné upravit stávající vývodová pole vedení do Německa a pro připojení PST vybudovat nová pole rozvodny umístěná mimo stávající areál rozvodny. Stavba stanovišť PST, přívodních a vývodových polí bude probíhat na zelené louce v sousedství rozvodny,“ dodává Kovařík.

Koordinované provozování našich PST transformátorů s obdobnými na německo-polské hranici pomůže stabilizovat a vymezit tranzitní toky. Cílem výstavby není zabránit tomu, aby elektřina proudila. Platí, že ČEPS chce přenášet maximální množství elektřiny, ale bezpečně. A to právě tento speciální typ transformátoru umožní.

Společnosti ŠKO-ENERGO, která dodává energií pro ŠKODA AUTO, se podařilo od roku 1995 snížit spotřebu energie na jeden vyrobený vůz o více než polovinu. Také spotřeba vody ve výrobě se výrazně snížila, jen v roce 2014 o 15 procent. V příštích letech chce ŠKODA v rámci environmentální strategie GreenFuture realizovat další opatření pro zajištění trvale udržitelné výroby.

Centrálním úkolem společnosti ŠKO-ENERGO, která má sídlo v Mladé Boleslavi, je zásobování tří výrobních závodů ŠKODA AUTO v České republice (Mladá Boleslav, Kvasiny a Vrchlabí) elektřinou, vodou, teplem, zemním plynem a stlačeným vzduchem. Navíc ŠKO-ENERGO dálkově zásobuje teplem obyvatele, firmy a zařízení města Mladá Boleslav. Spoluvlastníky společnosti ŠKO-ENERGO jsou vedle ŠKODA AUTO a.s. (podíl 44,5 procenta) také VW Kraftwerk GmbH (22,5 procenta), E.ON Czech Holding AG (21 procent) a energetická společnost ČEZ a.s. (12 procent).

„Bez energie nejde v automobilové výrobě nic,“ říká Michael Oeljeklaus, člen představenstva společnosti ŠKODA AUTO odpovědný za výrobu a logistiku a předseda dozorčí rady ŠKO-ENERGO. „Energetická efektivita je proto opravdovou konkurenční výhodou. Společně se ŠKO-ENERGO se nám za posledních 20 let podařilo optimalizovat využití energie na vyrobený vůz a citelně snížit dopady na životní prostředí. Stabilní a efektivní zásobování energiemi, které ŠKO-ENERGO poskytuje, je základem pro naši každodenní práci. Do jisté míry je tedy úspěch společnosti ŠKODA AUTO také úspěchem našeho energetického partnera,“ dodává Oeljeklaus.

V letech 1995 až 2014 vzrostla výroba ŠKODA AUTO v České republice z 208 000 na přibližně 600 000 vozů ročně. Ve stejném období dokázala automobilka v úzké spolupráci se ŠKO-ENERGO snížit spotřebu energie na jeden vyrobený vůz více než o polovinu, a sice z 3,9 na 1,75 MWh.

Prostřednictvím environmentální strategie GreenFuture soustředí ŠKODA od začátku roku 2013 své úsilí na trvale udržitelný rozvoj. Vedle cíle, jímž je zlepšení spotřeby a emisí CO2 u modelů značky ŠKODA (GreenProduct), usiluje automobilka o snížení dopadů na životní prostředí ve výrobě o 25 procent do roku 2018 (GreenProduction). Třetím pilířem je ochrana životního prostředí u obchodníků a servisů (GreenRetail).

Na cestě k trvale udržitelné výrobě (GreenProduction) se ŠKODA AUTO soustředí na pět parametrů: spotřeba energie, spotřeba vody, množství odpadu, emise CO2 a emise VOC (Volatile Organic Compounds, těkavé organické sloučeniny), které vznikají v lakovně. U parametrů energie, voda a CO2 probíhá úzká spolupráce se ŠKO-ENERGO. Přijatá opatření a programy jsou úspěšné.

V letech 2010 až 2015 klesla spotřeba energie ve výrobních závodech společnosti ŠKODA AUTO v České republice (MWh/vůz) o téměř 21 procent. Spotřeba vody připadající na jeden vyrobený vůz je v roce 2015, ve srovnání s hodnotou roku 2010, přibližně o 22 procent nižší. Jen v roce 2014 dokázala ŠKODA AUTO ve spolupráci se ŠKO-ENERGO snížit spotřebu vody ve výrobě o 15 procent. Ušetřené množství vody odpovídá hodinovému průtoku Vltavy v Praze.

Výrazných zlepšení dosáhla ŠKODA AUTO v oblasti emisí CO2 připadajících na jeden vyrobený vůz. Hodnoty se snížily téměř o 44 procent. Klíčovým dílem k tomu přispělo zejména intenzivnější spalování biomasy při výrobě elektřiny v teplárně společnosti ŠKO-ENERGO v Mladé Boleslavi. Přibližně třetina tamější produkce elektřiny pochází právě z biomasy (ve formě dřevěných pelet). Snížení emisí CO2 ve srovnání s konvenčním spalováním uhlí a plynu dosahuje hodnoty téměř 130 000 tun CO2 ročně.

I v příštích letech bude ŠKODA AUTO dále uskutečňovat svou environmentální strategii GreenFuture. „Důsledně pracujeme na snižování vlivu na životní prostředí a na zlepšení hospodářských výsledků. U strategie GreenFuture hodně sázíme na odborné znalosti a podporu společnosti ŠKO-ENERGO,“ uzavírá Michael Oeljeklaus.

Ministerstvo životního prostředí vypořádalo novelu zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností, kterou předloží vládě k projednání a to bez rozporu. Cílem novely je především snížení počtu provozovatelů, kteří mají evidenční a případně též ohlašovací povinnosti ve vztahu k IRZ.

Nově bude příloha zákona obsahovat taxativní výčet průmyslových činností včetně prahových hodnot. Výchozím podkladem pro stanovení činností byla klasifikace CZ-NACE. V seznamu nejsou uváděny činnosti, které jsou plně pokryty evropským nařízením. Redukce by se měla dotknout asi 1/3 současných ohlašovatelů, což představuje přibližně 1700 provozoven z celkových 5 tis. Jejich úspory ministerstvo odhaduje na částku 29 mil. Kč za rok.

Spolu s výše popsanou změnou je navrženo několik dalších změn zákona. Zejména se jedná o zrušení povinnosti autorizace hlášení podávaných prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP). Druhou změnou v oblasti ISPOP je zrušení možnosti zasílání plné moci k zastupování povinného subjektu prostřednictvím datové schránky ministerstva. Nově doplňovaným ustanovením se upřesňuje formulace povinnosti vést evidenci údajů pro ohlašování do IRZ a rovněž dochází k upřesnění kompetencí MŽP.

Předkládaný návrh zákona představuje podle ministerstva kompromisní řešení, které vychází z výsledků jednání pracovní skupiny složené ze zástupců MŽP, MPO, Ministerstva zemědělství (MZe), průmyslových svazů a nevládních ekologických organizací. Pracovní skupina tak nalezla shodu, která na jedné straně znamená snížení administrativní zátěže ohlašovatelů do IRZ, zejména malých a středních podnikatelských subjektů, a na straně druhé nesnižuje pozitivní přínos IRZ z pohledu ochrany životního prostředí.

ZRÁVA ERÚ KE STAŽENÍ V Česku loni poprvé od roku 2007 meziročně klesla výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Zelené elektrárny loni vyrobily 9,17 terawatthodiny elektřiny, zatímco o rok dříve to bylo 9,27 terawatthodiny. Nejvíce elektřiny a to 33 procent spotřeboval loni průmysl, domácnostem s 25 procentním podílem patří druhé místo.

Meziroční změna výroby elektřiny brutto v roce 2014 je zanedbatelná (-1%) stejně jako u spotřeby elektřiny brutto. Největší meziroční změna výroby elektřiny brutto byla u velkých vodních elektráren nad 10MW, a to pokles o 40%. Výroba u této kategorie byla na nejnižší úrovni za sledované období, což bylo způsobeno extrémně nízkou hladinou vodních toků.

U ostatních obnovitelných zdrojů byly meziroční změny zanedbatelné. Vývoj výroby z dalších podporovaných obnovitelných zdrojů (větrné elektrárny, fotovoltaika, bioplyn, biomasa a BRKO) zaznamenal od roku 2005 významný nárůst, který začal stagnovat až v posledních dvou letech.

Pokles výroby vodních elektráren byl však kompenzován sníženou spotřebou brutto, tak že podíl výroby elektřiny brutto z obnovitelných zdrojů k tuzemské brutto spotřebě zůstal meziročně nezměněn na úrovni 13,2%. Brutto výroba paroplynových a plynových elektráren mírně vzrostla. Na významném meziročním nárůstu instalovaného výkonu v Ústeckém kraji se projevilo spuštění paroplynové Elektrárny Počerady 2 s instalovaným elektrickým výkonem 845 MW.

(Klikni na obrázek pro zvětšení)

PE - Jaderné (20%)

PE - Parní (50%)

FVE - Fotovoltaické (9%)

PPE - Paroplynové (6%)

PVE - Přečerpávající (5%)

VTE - Větrné (5%)

PSE - Plynové a spalovací (4%)

VE - Vodní (1%)

Dokument ke stažení:

Roční zpráva o provozu ES ČR pro rok 2014 (5 840 kB)

„Neříkám, že česká vláda garance nikdy neposkytne. Pokud budou do energetiky intervenovat všechny státy, nemine to ani nás,“ říká o přístupu Sobotkova kabinetu k výstavbě nových jaderných bloků náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc. EurActiv s ním mluvil o závodě na výrobu jaderného paliva, využití zemního plynu, ale také o budoucnosti evropské energetiky. Kdy se členské země vzdají práva na vlastní volbu energetického mixu? Více ZDE

Zdroj: EurActiv.cz