ZÁZNAM ROZHOVORU Voda v pražských Dejvicích a Bubenči už je opět pitná. Jak ale Pražské vodovody a kanalizace zajistí, aby se podobný případ v budoucnu neopakoval? Kdo nese odpovědnost? A jak mohou o odškodnění žádat ti, kteří měli kvůli závadné vodě zdravotní komplikace? Na to se zeptá dnes moderátorka Českého rozhlasu Radiožurnálu Karolína Koubová generálního ředitele Pražských vodovodů a kanalizací Petra Mrkose v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu po 17 hodině.

Spojenectví předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové a poslanců za Úsvit přímé demokracie pokračuje, píše dnes server E15. Osm poslanců Úsvitu přišlo s novelou nedávno schváleného energetického zákona, díky níž by se od 1. ledna příštího roku na Vitáskovou nevztahoval zákon o státní službě. Zároveň požadují, aby poslanci novelu schválili už v prvním čtení. Teď má jejich návrh na stole vláda. Více ZDE

Psali jsme:

První legislativní změna novely energetického zákona je na světě (28.5.2015)

Zdroj: E15

Podle údajů společnosti ECOBAT vytřídili Češi v roce 2014 ve vybraných obchodních řetězcích po celé České republice celkem 33,1 tuny použitých baterií a akumulátorů. Nejaktivnější byli zákazníci řetězce Kaufland. Evropské unie požaduje od příštího roku sběr téměř poloviny baterií uvedených na trh, tudíž supermarkety mohou podle společnosti sehrát jednu z klíčových rolí. Více ZDE

NOVÉ DOTACE Už zítra začne Agentura ochrany přírody a krajiny ČR přijímat žádosti na projekty se zaměřením na zlepšení přírody a krajiny. V poslední, 66. výzvě z končícího Operačního programu Životní prostředí 2007–2013 je na projekty na podporu biodiverzity, obnovu krajinných struktur, úpravu vodního režimu krajiny, regeneraci urbanizované krajiny atd. připraveno pro žadatele celkem 200 mil. Kč.

Dnes vyhlášená výzva je podle ministra životního prostředí R. Brabce poslední šancí pro žadatele v končícím programovém období, kteří se svými projekty neuspěli v předchozích výzvách, protože nesplnili například formální náležitosti apod. Nyní mají příležitost své žádosti doplnit či opravit a požádat znovu o dotaci.

66. výzva je určena pro žadatele s projekty, jež podporují biodiverzitu, obnovu krajinných struktur, optimalizaci vodního režimu krajiny, regeneraci urbanizované krajiny a prevenci sesuvů, skalních zřícení a monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a také hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů, včetně zdrojů podzemních vod.

Příjem žádostí o dotaci začne už zítra, 2. června, a skončí 19. června 2015. Vzhledem ke krátké době na podání žádostí, bude možné některé vybrané přílohy doručit na Státní fond životního prostředí ČR až měsíc po ukončení příjmu žádostí.

„Uvědomujeme si krátký čas, který zbývá na realizaci projektů, proto volíme i tuto formu administrace žádostí,“ vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman a dodává: „naším úkolem pak bude projekty ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR vyhodnotit a na přelomu července a srpna už budou žadatelé znát výsledky.“  

Žádost musí zájemci o dotaci doručit na příslušná regionální pracoviště AOPK ČR do 16 hodin posledního dne výzvy. Pokud pošlou žádost poštou, je rozhodující datum a čas doručení a je třeba počítat s přiměřenou časovou rezervou.

Dokumenty ke stažení:

LXVI. výzva - text výzvy

LXVI. výzva - Hodnoticí kritéria

Výklad pojmů - tůň, mokřad, malá vodní nádrž

Náklady obvyklých opatření

Stát začne během následujících týdnů aktivně kontrolovat, jak se obce vypořádaly s povinnosti zpracovávat bioodpad. Nařízení platí formálně od dubna, pro řadu zastupitelstev jde ale o nepříjemný zásah do obecních rozpočtů. V případě zjištění nedostatků ale mohou přijít až milionové pokuty. Inspektoři nyní slibují, že po dvou měsících od zavedení začnou důsledněji kontrolovat, zda obce nařízení plní. Existují přitom obce, které zatím trávu a další odpady nesvážejí. Více v reportáži ČT24 ZDE.

Zdroj: ČT24

Generální finanční ředitelství při aplikování zákona o podporovaných zdrojích energie zvýhodnilo stát a nerespektovalo zásadu právního státu, že v případě nejasností se zákon vykládá ve prospěch adresátů. Někteří výrobci elektřiny z malých fotovoltaických elektráren tak byli nuceni zaplatit dodatkovou daň, přestože je od ní zákon osvobozoval.

Protože Generální finanční ředitelství odmítá pochybení napravit, a nápravu neprovedlo ani Ministerstvo financí, které postup Generálního finančního ředitelství považovalo za správný, rozhodl se zástupce veřejné ochránkyně práv záležitost zveřejnit, aby tím současně upozornil poškozené výrobce elektřiny, že jedinou možností obrany je správní žaloba (pokud se ve lhůtách daňového řádu bránili placení odvodu a pokud jim už neuplynula lhůta pro podání správní žaloby).

Zástupce ochránkyně dospěl k závěru nesprávného postupu Generálního finančního ředitelství po šetření stížnosti, v níž provozovatel malé fotovoltaické elektrárny s výkonem 28 kWp namítal, že po něm byl vyžadován odvod za elektřinu vyrobenou v období 30. 5. - 31. 12. 2012, ačkoli v té době platilo ustanovení zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, které ho od odvodů osvobozovalo. V podobné situaci se mohla ocitnout i řada dalších provozovatelů malých fotovoltaických elektráren.

Problém způsobily nejasnosti právní úpravy.

Až do 25. května 2012 byli od odvodu z elektřiny ze slunečního záření osvobozeni pouze ti, kdo měli malou fotovoltaickou elektrárnu o výkonu do 30 kWp umístěnou na střešní konstrukci nebo na zdi své budovy. Po tomto datu byla kvůli novému zákonu (č. 165/2012 Sb.), jež nabýval účinnosti po částech, právní úprava nejasná.

Už k 30. květnu 2012 vstoupilo v  účinnost jeho ustanovení, které rozšířilo osvobození i na malé fotovoltaické elektrárny, které nejsou na střechách a stěnách budov. Nadále však byla v účinnosti stará užší právní úprava osvobození  (zákonodárce zamýšlel původní osvobození zrušit, formálně tak však neučinil). Od 30. května 2012 tak vedle sebe existovala dvě různě široká osvobozující ustanovení.

Podle zástupce veřejné ochránkyně práv má právní stát povinnost co nejpřesněji formulovat ustanovení právních předpisů a neučiní-li tak, leží problém na jeho straně. "Není možné, aby byl zákon vykládán v neprospěch adresátů. Jestliže stát dopustil, aby byly současně účinné dvě právní úpravy týkající se osvobození provozovatelů malých fotovoltaických elektráren od odvodů, musí pro rozhodování zvolit tu, která je výhodnější pro provozovatele", konstatuje zástupce ochránkyně. Povinnost aplikovat širší osvobození lze podle něj navíc dovodit i z výkladového pravidla „zákon pozdější ruší zákon předchozí“. Od 30. května 2012 tak měli být od dodatkové daně osvobozeni všichni provozovatelé fotovoltaických elektráren do 30 kWp, bez ohledu na to, kde byla elektrárna umístěna. Tento závěr ostatně vyplývá i z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. listopadu 2013, sp. zn. 9 Afs 25/2013-93 (ačkoliv vycházel z jiné právní argumentace).

Na ředitelství České inspekce životního prostředí v Praze byla ukončena, až na dvě výjimky, výběrová řízení vyhlášená v souvislosti s postupnou aplikací služebního zákona. Odbory, které nesplňovaly požadavky na velikost, bylo nutné zrušit a zřídit místo nich oddělení.  Tato změna proběhne k 1. 6. 2015. V této souvislosti bylo v pátek 15. května odvoláno deset vedoucích zaměstnanců a na pracovní místa nově zřizovaných oddělení byla vyhlášena výběrová řízení. Do nich se přihlásilo osm z deseti dosavadních vedoucích a všichni uspěli.

Neobsazená zůstává prozatím pozice vedoucí právního oddělení, na kterou bude vypsáno nové výběrové řízení a také pozice vedoucí oddělení vnitřní kontroly, kde výběrové řízení dosud probíhá. Nový organizační řád upravuje organizační strukturu do souladu s požadavky služebního zákona. Všechny tyto nezbytné změny byly projednány s odborovou organizací a s vedením Ministerstva životního prostředí.

Související článek:

ČTK: Na ČIŽP jsou další velké personální změny, vzbuzují ale obavy (22.5.2015)

Na ČIŽP bylo odvoláno deset vedoucích zaměstnanců kvůli služebnímu zákonu (19.5.2015)

Zdroj: ČIŽP
 

Pozemkové úpravy, jejichž cílem je zpřístupnit a chránit půdu, postupují v České republice velmi pomalu. Trvat mohou vzhledem k dosavadnímu vývoji ještě několik desetiletí. Na základě kontroly za roky 2011 až 2013 to tvrdí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Úpravy podle něj zpomaluje také nerovnoměrné čerpání evropských dotací z Programu rozvoje venkova.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil hospodaření s penězi určenými na úhradu pozemkových úprav. Ty rozdělovalo Ministerstvo zemědělství (MZe) z Programu rozvoje venkova a dalších zdrojů. Kontrola se zaměřila na roky 2011 až 2013, v některých případech ale zasáhla i do let předcházejících a následujících. MZe v letech 2007 až 2014 vynaložilo na pozemkové úpravy z různých zdrojů celkem 13 miliard korun. Z výsledků kontroly vyplynulo, že se peníze nedařilo v tomto období čerpat rovnoměrně, ročně se investice do pozemkových úprav pohybovaly od 1,2 do 2,1 miliardy korun. Prostředky z Programu rozvoje venkova tvořily 34 % celkových investic do pozemkových úprav.

V České republice je vlastní realizace navržených pozemkových úprav dlouhodobě velmi pomalá. Od roku 1995 se ve zpracovaných katastrálních územích dokončilo jen 9 % z navrhovaných opatření, která měla za cíl zpřístupnění pozemků, provedení protierozních opatření, dále vodohospodářských opatření a opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí. Jejich dokončení může vzhledem k dosavadnímu vývoji trvat ještě několik desetiletí.

Pozemkové úpravy: jsou suborem opatření, která zavádí do života venkova zásadní změnu v chápání vztahu ke krajině, způsoby jejího užívání a správy majetku, činí venkov přívětivým sociálním prostorem s malebnou krajinou. Dávají konkrétní podobu krajině a to jak podrobným uspořádáním vlastnických vztahů k pozemkům, tak pomocí nezbytných společných opatření v podobě nových polních cest, prvků územního systému ekologické stability, protierozních a vodohospodář­ských opatření. Mají fenomén řešení majetkoprávních vztahů v kombinaci s veřejným zájmem.

 

Zdroj: MZe

Například z navrhovaných protierozních opatření se od roku 1995 podařilo uskutečnit jen 7 %. V České republice je přitom ohroženo zhruba 50 % orné půdy vodní erozí a téměř 10 % erozí větrnou. Většina ohrožené půdy tak není systematicky chráněna a orné půdy trvale ubývá.

Cílem Programu rozvoje venkova bylo zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, zlepšení životního prostředí a krajiny a zlepšování kvality života ve venkovských oblastech. Na nízké čerpání peněz v oblasti pozemkových úprav měl vliv například rozdíl mezi cenami uvedenými v dohodách o poskytnutí dotace a vysoutěženými cenami, který dosahoval až 50 % předpokládaného objemu. Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF) ale získal informaci o rozdílu mezi plánovanou a skutečnou cenou projektů v průměru až po 241 dnech. Po tuto dobu SZIF ovšem vázal alokované peníze na daný projekt, a nemohl je proto rozdělit jinam. MZe totiž nestanovilo příjemci dotace povinnost fond neprodleně po uzavření smlouvy se zhotovitelem informovat o sjednané ceně. Pravidla ministerstvo změnilo až v roce 2014.

Podle kontrolorů je složité vyhodnotit, jaké dopady mají uskutečněné pozemkové úpravy. Cíle programu jsou totiž dlouhodobé a obtížně měřitelné. MZe nastavilo pro hodnocení průběhu pozemkových úprav ukazatele, které nevypovídají o naplňování navrhovaných opatření a účinnosti pozemkových úprav. Právní úprava zároveň neumožňuje ministerstvu ani Státnímu pozemkovému úřadu vymáhat provádění navrhovaných organizačních a agrotechnických protierozních opatření. Sankce za jejich neplnění spadají do gesce Ministerstva životního prostředí. Ministerstva ale spolu v této oblasti nespolupracují.

Plány společných zařízení zahrnují:

1. opatření ke zpřístupnění pozemků,
2. protierozní opatření,
3. vodohospodářská opatření,
4. opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí.

Zdroj: NKÚ, ČTK

Evropská komise v rámci notifikačního procesu došla k závěru, že pravidla pro podporu obnovitelné energie, které zavádí Německo, jsou v souladu s pravidly EU pro poskytování státní podpory. Uvedla to v pátek na svém webu Česká fotovoltaická průmyslová asociace. Nový německý zákon poskytuje podporu pro výrobu energie z OZE a plynu.

Nový systém také například snižuje poplatky na obnovitelné zdroje pro energeticky intenzivní podniky, které prokáží, že jejich náklady na elektřinu představují nejméně 20 % z jejich hrubé přidané hodnoty. Toto opatření má pomoci zejména energeticky náročným odvětvím, jako je třeba zpracování kovů apod. EK usoudila, že právě tyto obory jsou vystaveny mimořádně silné mezinárodní konkurenci a proto jsou podniky v nich působící způsobilé pro snížení poplatku.

Zdroj: Česká fotovoltaická průmyslová asociace (CZEPHO) 29.5.2015

Ve dnech 30. května – 5. června se v České republice historicky poprvé uskuteční Evropský týden udržitelného rozvoje (ETUR). Jde o celoevropskou iniciativu podporovanou Evropskou sítí udržitelného rozvoje, která má za cíl zviditelňovat projekty a aktivity propagující udržitelný rozvoj a jeho principy. Ve zmiňovaném týdnu se uskuteční konference, výstavy, trhy, filmové promítání, komunitní akce, vzdělávací projekty a další aktivity po celém území ČR, potažmo Evropy. Další informace a přehled akcí najdete ZDE.

NOVÉ DOTACE! Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dnes vyhlásilo první výzvy v novém Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014—2020 (OP PIK). Téměř 120 miliard korun je v rámci OP PIK nachystáno na podporu malých a středních podnikatelů, výzkumu, energetické účinnosti i infrastruktury či například komunikačních technologií. Příjem žádostí začíná od 1. června 2015 12 hodin.

OP PIK začne již v pondělí 1. června od 12 hodin přijímat první předběžné žádosti.  K tomuto účelu bylo připraveno 15 konkrétních výzev, které dnes představil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Jejich seznam včetně detailních informací je k nalezení na webových stránkách ministerstva a agentury CzechInvest.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zařadilo do první výzvy zařadí programy Inovace, Potenciál, Partnerství znalostního transferu (PZT), Spolupráce, Nemovitosti, Technologie, Školicí střediska, Marketing, Úspory energie a ICT a sdílené služby. Oproti avízu nebyl vyhlášen program Aplikace.

U většiny výzev bude podání žádostí o podporu do OP PIK probíhat ve dvou fázích – nejdříve podáním tzv. předběžné žádosti a následně po jejím posouzení bude žadatel vyzván k podání plné žádosti o podporu, přičemž podáním první žádosti vzniká u projektu tzv. uznatelnost nákladů.

Pro většinu nyní zveřejněných výzev platí, že příjem předběžných žádostí bude probíhat v termínu červen – srpen 2015 a příjem plných žádostí v termínu září – listopad 2015.

Zvukový záznam z tiskové konference MPO - ZDE

(stručné představení výzev od 6:30 minuty)

V Úředním věstníku Evropské unie vyšlo Nařízení komise  (ES)2015/830 ze dne 28. května 2015, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH). Nařízení stanovuje, že bezpečnostní listy poskytnuté jakémukoli příjemci přede dnem 1. června 2015 se mohou i nadále používat a nemusí být v souladu s přílohou tohoto nařízení do dne 31. května 2017. Nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Odůvodnění:

• Dne 1. června 2015 vstoupí současně v platnost dvě protichůdné změny přílohy II nařízení (ES) č. 1907/2006, z nichž jednu zavedl čl. 59 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (2) a druhou zavedlo nařízení Komise (EU) č. 453/2010 (3). Aby se předešlo nejasnostem ohledně toho, které znění přílohy II se použije, je třeba tuto přílohu v jejím pozměněném znění nahradit novou přílohou II. 

• Požadavek, aby hospodářské subjekty, které již sestavily bezpečnostní listy, tyto bezpečnostní listy okamžitě aktualizovaly v souladu s pozměněnou přílohou II nařízení (ES) č. 1907/2006, by pro ně znamenal nepřiměřenou zátěž. Proto by hospodářským subjektům mělo být po jistou dobu povoleno i nadále používat bezpečnostní listy poskytnuté jakémukoli příjemci přede dnem 1. června 2015.

Dokument ke stažení:

Nařízení Komise (EU) 2015/830 ze dne 28. května 2015, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek

Evropská komise vyzvala Českou republiku, aby uvedla právní předpisy v oblasti ochrany podzemních vod do souladu se směrnicí o podzemních vodách (2006/118/ES). Komise uvádí, že členské státy měly provést implementaci směrnice do 16. ledna 2009. Nicméně Komise zjistila implementační nedostatky už 20. června 2013 na které upozornila Česko dopisem. Česká republika má dva měsíce na nápravu a tím předešla žalobě k Soudnímu dvoru EU.

Odkaz: May infringements package: main decisions (28.5.2015)

Zákaz halogenových žárovek se o dva roky odkládá uvedl dnes iDNES.cz. Evropská komise poprvé ve své historii přehodnotila vlastní vyhlášku, odsouhlasenou v roce 2009, která zakázala halogenové žárovky od 1. září 2016. Výrobci žárovek u Evropské komise uspěli s argumentem, že LED žárovky ještě nejsou dostatečně technologicky vyspělé, aby se v roce 2016 staly jediným světelným zdrojem. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz