Evropská komise včera schválila Operační program Doprava, který je zaměřen především na zkvalitnění dopravní sítě v České republice. Program bude čerpat finance z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Operační program Doprava se zaměřuje na zkvalitnění dopravní infrastruktury. Především jde o klíčové části dopravních komunikací, což je podmínkou pro zvyšování konkurenceschopnosti jednotlivých regionů i celého státu. Cílem je snižování negativních vlivů dopravy na životní prostředí, a důraz je kladen i na podporu udržitelných forem dopravy a zlepšení dopravní dostupnosti.

Česká republika může v letech 2014 – 2020 vyčerpat téměř 24 miliard EUR. Operační program Doprava z této částky rozdělí největší část, a to přibližně 4,7 mld. EUR. 

Mezi plánované výstupy patří:

• 140 km rekonstruovaných nebo modernizovaných železničních tratí,

• 8 km nových nebo modernizovaných tratí metra nebo tramvajových tratí,

• 140 nových nebo modernizovaných vozidel železniční dopravy,

• 95 km nových dálnic nebo rychlostních silnic napojených na síť TEN-T,

• navýšení kapacity zařízení určených k nabíjení elektromobilů o 15 000 kW,

• 40 km nových silnic 1. třídy v regionech,

• snížení počtu dopravních nehod ve městech díky zavedení inteligentních dopravních systémů (ITS).

Prostředky z fondu PREKO budou nabídnuty i na projekty podporující ochranu životního prostředí obecně a na projekty přispívající ke zkvalitnění životních podmínek. Žádosti se přijímají až do 30. září 2015. O prostředky mohou žádat zájemci z celé České republiky.

Již v září loňského roku rozhodli členové komise o vyhlášení soutěže o prostředky z fondu PREKO. Po započtení nerozdělených prostředků z předchozích let a příspěvků, které byly vybrány od uvědomělých zákazníků v roce 2014, je dnes na speciálním účtu přes jeden milion korun.

Po výzvě zveřejněné na webových stránkách PRE mohli do soutěže žadatelé zasílat své projekty až do poloviny listopadu. Nakonec se o finanční podporu ucházely čtyři projekty, ale žádný z nich neměl přímou vazbu k energetice nebo úsporám energie, bylo obtížné vyčíslit jejich konkrétní přínos k ochraně životního prostředí, jak je doslova psáno v podmínkách přidělování finančních grantů. Komise tedy využila právo nevybrat žádný z projektů a vyhlásila druhé kolo soutěže. Do tohoto kola byl přihlášen pouze jeden projekt, proto byl termín pro podávání žádostí prodloužen.

Stále tedy trvá možnost požádat PRE o finanční podporu jakéhokoli projektu, který zvažuje například optimalizaci osvětlovací soustavy, modernizaci otopné soustavy nebo jiný projekt ke snížení energetické náročnosti budovy. Je to vhodná příležitost například pro školy, mateřské školky, vzdělávací instituce, sportovní a společenské organizace či kulturní instituce, jak snížit své účty za energie. Současně může být projekt zaměřen i jiným směrem, leč musí splňovat základní podmínky k ochraně životního prostředí a úsporám energií.

Se svými projekty se mohou hlásit zájemci z celé České republiky až do 30. září 2015, pokud vyplní formulář a splní stanovené podmínky.

O tom, které projekty budou podpořeny, rozhodne komise složená ze zástupců Pražské energetiky, a. s., společnosti Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie EkoWATT a Střediska pro efektivní využívání energie SEVEn, o. p. s.

PREKO je speciální produkt PRE určený zákazníkům, kteří chtějí přispívat na projekty podporující ochranu životního prostředí pomocí zvláštní přirážky ke stávajícím produktům silové elektřiny ve výši 0,10 Kč/kWh bez DPH. 

Podmínky pro podání žádosti a další informace jsou na www.pre.cz/preko.

Česká republika může do roku 2030 snížit spotřebu plynu dovezeného z Ruska o 1,8 miliard kubíků, což je až 33 procent, pokud by využila potenciálu úspor energie v budovách. Vyplývá to z právě zveřejněné analýzy, kterou zpracovala aliance Šance pro budovy.

Analýza vychází ze spotřeby plynu v letech 2012 a 2013, kde je započtena jak přímá spotřeba v domácnostech a budovách terciérního sektoru, tak podíl plynu využitý v teplárnách pro zásobování těchto budov. Pro rezidenční sektor je toto množství zhruba 2,8 miliardy m3, dohromady pro všechny budovy pak 4,6 miliardy kubíků.

Z již dříve zveřejněné analýzy Průzkum fondu budov a možností úspor energie přitom vychází, že v nejprogresivnějším scénáři realizace úsporných opatření v rezidenčním sektoru lze snížit spotřebu zemního plynu až o 1084 mil. m3 v roce 2030. Při započítání i ostatních budov se lze dostat až na množství 1790 mil. m3.  Pokud by tyto úspory byly realizovány jen na dováženém plynu z Ruska, pak činí vysokých 33 % z celkového množství.

V nejpesimističtějším scénáři, který nepředpokládá žádnou účinnou stimulaci úspor energie ze strany státu, jsou vyčíslené úspory pouze 0,4 miliardy kubíků zemního plynu.

„Z hlediska energetické bezpečnosti je zřejmé, že Česko je díky úsporám energie v budovách schopno výrazně snížit svou závislost na nejistých dodavatelích plynu, zejména na Rusku. Měli bychom však naplno využít potenciál, který úspory skýtají,“ komentuje data ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub. „Bez koordinovaného úsilí všech resortů, které mají budovy na starosti, však mohou být tyto šance zmařeny. Stejně jako evropské fondy v nových operačních programech,“ dodává.

Dokument ke stažení:

• Možnosti snížení dovozní závislosti na zemním plynu v důsledku energeticky úsporných renovací budov, Šance pro budovy 2014

• Strategie renovace budov, Šance pro budovy pro MPO, 2012

Nakladatelství SONDY po třech letech vychází třetí, doplněné a přepracované vydání s podrobným výkladem vodního zákona. Osvědčený kolektiv autorů - JUDr. Zdeněk Horáček, Ph.D., Ing. Miroslav Král, CSc., JUDr. Ing. Zdeněk Strnad, Ph.D., a Mgr. Veronika Vytejčková připravil aktualizované znění, které obsahuje nejen úpravu komentářů k jednotlivým ustanovením v návaznosti na nový občanský zákoník, ale rovněž i v návaznosti na další novou legislativu, vodoprávní praxi, judikaturu a výklady ústředních orgánů státní správy. Objednat lze ZDE.

Mohlo by Vás zajímat:

• Zákon o vodovodech a kanalizacích - Samostatný zákon v oboru vodovodů a kanalizací ve značně rozšířeném vydání a s nejnovějšími změnami v této oblasti, které souviseji s novým občanským zákoníkem a s dalšími právními předpisy. Reaguje na dotazy z praxe. Publikace umožňuje velmi dobrou orientaci v zákoně, obsahuje soupis metodických pokynů s detailním komentářem a judikaturu k jednotlivým paragrafům. Objednat lze ZDE.

• Vzory vodoprávních rozhodnutí - Publikace renomovaných odborníků MZe ČR (Ing. Daniel Pokorný, JUDr. Ing. Zdeněk Strnad a kolektiv) obsahuje nejen soubor nejběžnějších typů rozhodnutí, ale i vzory dalších právních úkonů pro každodenní praxi. Každý vzor je doplněn vysvětlujícím komentářem. Objednat lze ZDE.

• Kniha O lidech a vodě hydrogeologa Zbyňka Hrkala, kterou vydala Česká geologická služba, je až do konce června ke slyšení v magazínu Meteor Českého rozhlasu 2. Knihu na pokračování předčítá herec Jiří Schwarz a jednotlivé díly lze nalézt v audioarchivu internetového vysílání Českého rozhlasu. (Rozhlasové vysílání knihy O lidech a vodě, Audioarchiv internetového vysílání Českého rozhlasu)

Evropský parlament (EP) dne 28. 4. 2015 odsouhlasil novou směrnici redukující spotřebu plastových tašek. EP schválil doporučení pro druhé čtení, kterým vyslovil souhlas s textem dohody dosažené s Radou v listopadu 2014. Zástupci EP a Rady dále uzavřeli dohodu o omezení produkce biopaliv první generace ve prospěch biopaliv druhé generace. Dohodu potvrdil výbor ENVI a následně i plénum samotného EP.

Do stávající platné směrnice o obalech a obalových odpadech (č. 94/62), pod kterou plastové nákupní tašky spadají (nejsou tedy upraveny separátně), chce Komise zapracovat povinnost, aby všechny členské státy omezily spotřebu leh­kých plastových nákupních tašek o tloušťce do 50 mikronů (0,05 mm). Země si budou moci stanovit své vlastní vnitrostátní cíle a zvolit si opatření k jejich dosažení, které pro ně budou nejvhodnější s ohledem na osvědčené postupy uplatňované v daném státě.

Plastové tašky jsou velkým problémem pro životní prostředí, negativně ovlivňují vodní útvary a ekosystémy. Ty pod 50 mikronů tvoří většinu spotřebovaných tašek, jejich využití je však menší (často jen jednorázové), a tak se stanou odpadem rychleji, než tašky silnější. Komise uvedla, že by se členské státy měly touto záležitostí zabývat samy. Ve skutečnosti tak ale nečiní. Podle propočtů Komise bude ušetřeno na 740 mil. € ročně.

Klíčové a sporné body

Nová směrnice umožňuje členským státům vybrat si ze 2 možností:

• Přijmout opatření vedoucí ke snížení průměrné roční spotřeby biologicky nerozložitelných lehkých nákupních tašek na 90 kusů na osobu do konce roku 2019 a na 40 kusů ročně do konce roku 2025, anebo

• Zajistit, aby do roku 2018 nebyly lehké plastové tašky poskytovány nakupujícím zdarma (a to např. povinným zdaněním či zvýšením cen).

V zájmu snížení nadměrné spotřeby lehkých plastových nákupních tašek bylo nezbytné zavést rozlišení mezi „lehkými“ a „velmi lehkými“ plastovými nákupními taškami o tloušťce stěn nižší než 15 mikronů, které jsou nezbytné z hygienických důvodů nebo jsou poskytovány jako primární obaly pro volně prodejné nebalené potraviny (jako jsou ryby, syrové maso či mléčné výrobky), jelikož zde neexistují vhodné alternativy. Protože spotřeba těchto velmi lehkých tašek je rovněž vysoká, konečné znění textu Komisi ukládá povinnost vypracovat do 24 měsíců posouzení dopadu různých možností snížení spotřeby velmi lehkých plastových nákupních tašek během celého jejich životního cyklu, případně předložit legislativní návrh.

Komise by rovněž měla posoudit vliv na životní prostředí oxo-biologicky rozložitelných plastových materiálů a případně navrhnout vhodná opatření za účelem omezení jejich spotřeby. Oxo-biologicky rozložitelné plasty jsou vyráběny postupem, v němž je do klasického plastového materiálu přidávána přísada, která způsobí jeho rozpad na mikroskopické částice (obvykle do dvou až pěti let). Ačkoli tyto materiály jsou prodejci nabízeny jako řešení problému vzniku odpadu, ve skutečnosti tento problém ještě zhoršují vzhledem ke znečištění životního prostředí těmito plastovými mikročásticemi. Zda jsou tyto mikroplasty v konečném důsledku „biologicky rozložitelné“, jak tvrdí prodejci této technologie, je velmi kontroverzní otázkou. Do roku 2017 Komise také předloží návrh opatření na označování biologicky rozložitelných a kompostovatelných plastových tašek, které by mělo zajistit jejich rozpoznání v celé EU.

V ČR již dnes všechny velké nákupní řetězce plastové tašky zpoplatňují. Někteří europoslanci návrh kritizovali jako zbytečný zásah do svobod občanů, kteří se dokážou rozhodnou sami, jakou tašku použijí. Naopak nejradikálnější požadovali úplný zákaz plastových tašek.

Předpokládaný další vývoj

Účinnost opatření k snižování spotřeby je třeba vyhodnocovat, proto obsahuje text specifická ustanovení o monitorování, podle nichž musí členské státy po uplynutí 36 měsíců od vstupu směrnice v platnost podávat každoročně zprávy o roční spotřebě plastových nákupních tašek. 

Odkazy

• Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech za účelem omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek

• Směrnice o obalech a obalových odpadech

• Poslanci si došlapují na nehospodárné využívání plastových nákupních tašek

Podpora tradičních biopaliv budou omezena, shodly se instituce EU

Zástupci EP a Rady uzavřeli dohodu o omezení produkce biopaliv první generace ve prospěch biopaliv druhé generace. Dohodu potvrdil výbor ENVI 14. 4. 2015 (poměrem 51:12:1) a následně 28. 4. 2015 i plénum EP.

Pozadí

Tzv. biopaliva první generace, vyráběná z potravinářských a energetických zdrojů (tj. nejčastěji řepky, kukuřice či sóji), vyvolávají kritiku kvůli emisím skleníkových plynů, které se navyšují vlivem využívání zemědělské půdy k pěstování plodin určených na biopaliv a tlaku na zabírání další půdy pro zemědělské plodiny odlesňováním, čímž způsobují tzv. nepřímé změny ve využívání půdy (indirect land use change, tzv. ILUC). Nová generace paliv je vyráběna z alternativních zdrojů, jako jsou např. mořské řasy a odpadky.

V souvislosti s přijetím směrnice o obnovitelných zdrojích energie (č.28/2009) a směrnice o kvalitě paliv (č. 70/98) vyzvaly EP a Rada Komisi k analýze negativních dopadů plynoucích z plnění cílů těchto legislativních aktů v souvislosti s nepřímými změnami ve využívání půdy a případně ke zpracování legislativního návrhu. Ty mimo jiné stanovují závazný cíl 10 % podílu obnovitelných zdrojů energie v dopravě do roku 2020 a 6 % snížení intenzity skleníkových plynů, která emitují paliva v dopravě. Komise předložila návrh v říjnu 2012.

Podle poslanců by se měl snížit podíl biopaliv tzv. první generace v roce 2020. Zatímco stávající legislativa stanovuje udržet tento podíl v roce 2020 na hranici 10 % energie spotřebované v dopravě, poslanci EP podporují snížení na podíl 6 % (na rozdíl od 5 % původně navrhovaných Komisí).

Členské státy se v červnu 2014 shodly v rámci politické dohody Rady na posílení podpory nové generace biopaliv, současně však chtějí garantovat jistotu již realizovaných investic do sektoru tradičních biopaliv. Ke snížení tzv. ILUC má dojít prostřednictvím stanovení stropu pro konvenční biopaliva na 7 % celkové spotřeby energie v dopravě.

Členské státy mají přijmout závazný národní plán dosažení 0,5 % podílu druhé a třetí generace biopaliv v rámci celkového cíle 10 % podílu obnovitelných zdrojů v dopravě (EP navrhoval dokonce 2,5 %). Zároveň mají být členské státy oprávněny nastavit nižší cíl v případě „objektivních“ důvodů, které musí předložit stejně jako vysvětlit neplnění stanoveného cíle. Zvláštní podporu mají získat vozy poháněné elektřinou vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie.

Jednání zástupců institucí EU provázely rozsáhlé neshody o nastavení míry podpory pro jednotlivé generace biopaliv zejména z důvodu blokační menšiny několika členských států.

Zájmové skupiny kritizují, že se tím mj. ohrožuje zájem investorů o investice do inovativních technologií obnovitelných zdrojů. Představitelé agrárního sektoru zase poukazují na to, že toto opatření může mít dopad na zaměstnanost v zemědělství a splnění energeticko-klimatických cílů EU.

Klíčové a sporné body

• Výsledkem dohody je kompromisní redukce původního podílu biopaliv první generace z 10 % na 7 % (tak jak navrhovala Rada). Naopak ve věci navyšování podílu pokročilých biopaliv budou členské státy přijímat národní cíle pro podíl těchto paliv na spotřebě v dopravě nejpozději 18 měsíců od vstupu směrnice v platnost.

Součástí dohody je i povinnost dodavatelů biopaliv poskytovat údaje o odhadovaném objemu emisí, které plynou z nutnosti uvolnit půdu pro pěstování zemědělských plodin, a to členským státům i Komisi, která bude údaje o faktorech tzv. ILUC dále reportovat EP a Radě.

Další předpokládaný vývoj

Návrh musí být ještě formálně schválen Radou. Předpokládá se, že členské státy budou muset implementovat směrnici do roku 2017.

Odkazy

• Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (KOM(2012)595)

• Evropský parlament podpořil pokročilá biopaliva

• Agreement on indirect land-use change directive at the Energy Council (13.06.2014)

• Proposal on indirect land-use change: Council reaches agreement

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o  podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a  o  změně a  následném zrušení směrnic 2001/77/ES a  2003/30/ES

• Environment committee backs compromise on cleaner biofuels

• Parliament supports shift towards advanced biofuels

Zdroj: Odbor informování o evropských záležitostech Úřadu vlády České republiky

Dalším ministerstvem, u kterého se Nejvyšší kontrolní úřad zaměřil na vedení účetnictví a vykazování údajů v rámci účetní závěrky, finančních výkazů a závěrečného účtu, bylo Ministerstvo životního prostředí. Při kontrole byly zjištěny významné nesprávnosti, které byly vyčísleny v celkové výši 7,1 miliardy korun.

Ministerstvo nevedlo správné a úplné účetnictví. Devadesát procent celkové nesprávnosti představuje nesprávnost ve výši téměř šest a půl miliardy, která byla zjištěna v přehledu o peněžních tocích. Ministerstvo dále například nesprávně účtovalo o transferech poskytovaných ze státního rozpočtu, nesprávně vykázalo dlouhodobý majetek a pohledávky. K některým pohledávkám po splatnosti netvořilo opravné položky, nesprávně účtovalo o opravách minulých účetních období a o přecenění reálnou hodnotou majetku, který nebyl určen k prodeji. Na podrozvahových účtech vykázalo některé skutečnosti, které nebyly předmětem účetnictví. Dále v účetní závěrce neuvedlo informace k účetním metodám používaným v roce 2013 ani doplňující informace k položkám jednotlivých výkazů. Rovněž inventarizaci neprovedlo Ministerstvo životního prostředí v roce 2013 v souladu se zákonem o účetnictví.

V oblasti finančních výkazů nebyly zjištěny významné nesprávnosti. Závěrečný účet kapitoly neobsahoval některé informace vztahující se k hospodaření kapitoly, například hodnocení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti vynakládání výdajů.

Kontroloři dále zjistili, že Ministerstvo životního prostředí porušilo rozpočtovou kázeň, když na konci roku 2013 vedlo téměř 32 milionů korun na bankovních účtech mimo Českou národní banku. V této souvislosti NKÚ podal oznámení o porušení rozpočtové kázně příslušnému finančnímu úřadu. Porušení rozpočtových pravidel kontroloři konstatovali v případě použití prostředků, které byly ponechány České republice ze zdrojů poskytnutých před vstupem do EU, a dále u prostředků na twinningové projekty, kde má MŽP roli administrátora, který administruje projekty v rámci předvstupní pomoci z EU.
NKÚ také upozorňuje na nedostatečnou úpravu vykazování emisních povolenek jako specifického druhu nehmotného majetku. V tomto případě se jednalo o miliardové částky.

V důsledku nejednoznačnosti předpisů pro některé oblasti účetnictví ani v tomto případě nebylo možné vyjádřit stanovisko k účetní závěrce MŽP.

Dokument ke stžení:

Podrobná informace z ukončené kontrolní akce č. 14/19 (pdf, 864 kB)

Reaki MŽP je možné se dočíst - ZDE (ČTK)

Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil Městskému soudu v Praze, aby se zabýval žalobou Letiště Vodochody na postup ministerstva životního prostředí. Původně ji odmítl bez projednání. Ministerstvo vydalo kladný posudek vlivu na životní prostředí, který letiště potřebuje pro své rozšíření, ale potom jej zrušilo, což se stalo podnětem k žalobě. NSS zatím na úřední desce zveřejnil pouze výrok bez odůvodnění.

Městský soud žalobu letiště původně odmítl s vysvětlením, že pro případný zásah nemá kompetenci. "NSS toto usnesení dnes zrušil, neboť podle naší judikatury rozhodnutí, jímž bylo v přezkumném řízení podle správního řádu stanovisko zrušeno, není vyloučeno ze soudního přezkumu. Městský soud by se tak měl v dalším řízení podanou žalobou věcně zabývat," řekla ČTK mluvčí soudu Sylva Dostálová.

Dokument ke stažení:

Text rozhodnutí (výrok)

Zdroj: ČTK

Třídit odpad nejen v každé obci, ale nově i na 508 vlakových nádražích po celé ČR, dát práci lidem se zdravotním postižením a přiblížit smysl a užitečnost evropských dotací veřejnosti. To je v kostce obsah projektu, který dnes představil ministr životního prostředí Richard Brabec. 1865 nádob na třídění papíru, plastu, skla, kovů a směsného komunálního odpadu ještě letos nainstaluje chráněná dílna a to v rámci společného projektu MŽP, Národní rady osob se zdravotním postižením, Českých drah a SŽDC.

Na každém koši bude i informační panel připomínající výsledky realizace projektů v Operačním programu Životní prostředí 2007–2013 v ČR a také představí nový Operační program Životní prostředí 2014–2020. Boxy by měly odolat útoku případných vandalů i působení času a mají jednotný design.

Například na pražském hlavním nádraží se ročně sebere 85 tun nevytříděného směsného komunálního odpadu, z toho 58 tun činí odpad, který lidé vyprodukují přímo v budově nádraží. Když se to sečte na 508 nádražích, kde budou boxy postupně umístěny, tak se jedná o stovky tun odpadků, které nyní budou moci cestující třídit.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil spojení soutěžitelů EP Industries, a.s. a van Gansewinkel, a.s. Úřad konstatoval, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže a fúzi povolil. Rozhodnutí již nabylo právní moci.

Skupina EP Industries působí na řadě trhů, prostřednictvím dceřiné společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. také v oblasti  poskytování služeb sběru, svozu, zpracování, znovuzhodnocení a odstraňování odpadu, poskytování technických služeb, služeb údržby komunikací a veřejných prostranství.

Nabývaná společnost van Gansewinkel poskytuje prostřednictvím svých dceřiných firem služby sběru, svozu, zpracování, znovuzhodnocení a odstraňování odpadu, poskytování technických služeb, služeb údržby komunikací a veřejných prostranství, dále také v oblasti recyklace druhotných surovin a výroby PET recyklátu.

Skupina EP Industries koupila AVE CZ před dvěma lety. Loni EP Industries koupila ještě pětinový podíl v Pražských službách, který chtělo od firmy Northward Holdings Limited (NHL) odkoupit město Praha. Loni EP Industries získala i několik menších podniků v oboru. Konkrétně se jednalo o firmy SI Kladno, kladenských Středočeských komunálních služeb a berounské Středočeské údržby komunikací. Rozšíření aktivit skupiny povolil ÚOHS bez podmínek. Firma Van Gansewinkel jako zpracovatel odpadů a dodavatel surovin a energie je aktivní zejména v zemích Beneluxu. V Česku působí od roku 1995.

Čtěte také:

Skupina EP Industries chce koupit odpadovou firmu van Gansewinkel (15.4.2015)

ENVI výbor odhlasoval pozici k návrhu směrnice o omezení emisí ze středních spalovacích zdrojů, která by měla pro Českou republiku vážné ekonomické dopady. Návrh do budoucna prakticky vylučuje využití hnědého uhlí v této skupině zdrojů, ale je problematický i pro biomasu nebo bioplyn. Nepřímo tak nahrává dovozu zemního plynu.

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) Evropského parlamentu přijal pozici k návrhu směrnice o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení, která stanoví pravidla pro omezování emisí vybraných znečišťujících látek (oxidu siřičitého, oxidů dusíku a tuhých znečišťujících látek) ze spalovacích zařízení se jmenovitým tepelným příkonem 1–50 MW. Návrh směrnice se v ČR dotýká přibližně 5 tisíc provozoven (přibližně 3 tisíce provozovatelů), které však vypustí jen necelé 1 % celkových emisí prachových částic.

„Pokud by takto vypadala finální podoba směrnice, mělo by to výrazný dopad do cen tepla z menších tepláren, poškodilo by to i stovky malých a středních podniků a podvázalo rozvoj využívání biomasy a bioplynu v České republice,“ vypočítává předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek negativní dopady návrhu.

„Europoslanci udělali radost Gazpromu, protože téměř nic jiného než zemní plyn by nebylo možné ve středních spalovacích zdrojích využít,“ shrnul ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. „Bohužel, ne všichni naši europoslanci ve výboru hlasovali v souladu s národní pozicí české vlády,“ dodal.

Výbor pro životní prostředí nejen potvrdil nerealistické emisní limity navržené bývalou Evropskou komisí Manuela Barrosa, ale navíc požaduje jejich dřívější zavedení.

The maximum emission values, listed in annexes, of sulphur dioxide (SO2), nitrogen oxides (NOx) and dust from existing combustion plants would come into force in:

• 2020 for existing combustion plants with a rated thermal input above 15MW,

• 2022 for those with an input between 5 and 15MW, and

• 2027 for those with an input of 5MW or less.

The committee granted Mr Grzyb a mandate (61 votes in favour, 3 against and 5 abstentions) to start negotiations with member states directly on the 21st of May, with a view to reaching a first-reading agreement.

„Jsou tam například nesmyslně přísné limity pro oxid siřičitý, což je likvidační pro menší teplárny využívající domácí hnědé uhlí, ale znamená to i velký problém pro energetické využití slámy nebo bioplynu, přitom nikde v ČR nejsou u této látky překračovány limitní koncentrace v ovzduší a emise budou dále výrazně klesat kvůli přísnějším požadavkům na velké elektrárny a teplárny,“ vysvětlil Hájek.

Podle platné národní legislativy má dojít k podstatnému zpřísnění limitů pro emise oxidu siřičitéhou středních spalovacích zdrojů od roku 2018.

„Malé uhelné teplárny i podnikové kotelny se zatím připravovaly na zpřísnění emisního limitu podle národní legislativy, teď ale vůbec netuší, jak se zachovat, protože evropská legislativa by mohla tyto investice do čistšího ovzduší úplně zmařit,“ upozornil Topolánek.

Dopad zavedení emisních limitů navržených Evropskou komisí si již dříve nechalo posoudit Ministerstvo průmyslu a obchodu od odborníků na posuzování ekonomických dopadů legislativy.

„Česko by to stálo 11 miliard korun jen na investicích a dojde i k nárůstu provozních nákladů. Postižené nebudou jenom malé teplárny a jejich zákazníci, ale také malé a střední podniky. Nezanedbatelný bude i dopad na veřejné rozpočty státu nebo měst a obcí, v jejichž budovách by bylo nutné vyměnit kotle a z části i přejít na jiné palivo,“ shrnuje Ondřej Vojáček z Institutu pro strukturální politiku IREAS.

O návrhu směrnice teď budou jednat zástupci Evropského parlamentu s Evropskou radou a Komisí v rámci takzvaného trialogu, který určí její finální podobu. Pokud vše půjde dobře, mohla by být směrnice vydána už do konce roku.

PŘIPOMÍNKY Ministerstvo životního prostředí předložilo do připomínkového řízení návrh vyhlášky o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu na základě nového zmocnění uvedeného v § 22 odst. 1 písm. f) až i) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, které bylo vloženo do zákona novelou zákona (zákon č. 41/2015 Sb.).

Podle tohoto zmocnění má prováděcí právní předpis stanovit způsoby vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a způsob posuzování územně plánovací dokumentace včetně rámcového obsahu stanoviska. Dále má být stanoven postup k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při zpracovávání a projednávání návrhů na stanovení dobývacích prostorů vymezením obsahu a způsobu vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, včetně údajů potřebných pro vyhodnocení a dále postup k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu při stavební, těžební a průmyslové činnosti, terénních úpravách a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu stanovením obsahu a způsobu vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, včetně údajů potřebných pro vyhodnocení. Dále mají být stanoveny způsoby provádění rekultivace půdy, obsah plánu rekultivace a podklady pro změnu rekultivace z titulu ochrany přírody. Více ZDE

Evropská komise ve středu 6. května schválila Operační program Zaměstnanost (OPZ). Celková alokace programu, jehož řídicím orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, je zhruba 70 miliard korun. OPZ navazuje na Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, který letos končí. Oproti minulému programovému období má OPZ k dispozici zhruba o 12 miliard korun více. Celkově by projekty z nového operačního programu měly podpořit přes 585 tisíc lidí.

Více než 60 procent alokace OPZ, tedy přibližně 43 mld. Kč, půjde na podporu zaměstnanosti. Přibližně 19 mld. Kč, pak bude směřovat na aktivity věnované sociálnímu začleňování a boji proti chudobě a diskriminaci zejména financováním sociálních služeb. Přibližně dvě procenta prostředků programu půjdou na sociální inovace s cílem jejich tvorby, testování a následného šíření, a také na podporu mezinárodní spolupráce. Zhruba šest procent alokace bude vyčleněno pro účely zefektivnění veřejné správy. Zbývající prostředky připadnou na technickou pomoc, tedy na řízení celého programu včetně podpory žadatelů a příjemců.

Plán výzev pro letošní rok je zveřejněn na webových stránkách www.esfcr.cz, spolu se všemi dalšími nezbytnými informacemi pro žadatele a příjemce z OPZ.

ECHA a dánská agentura pro ochranu životního prostředí vyzývají k předložení důkazů o identifikaci použití čtyř ftalátů v předmětech, o jejich obsahu, migračních poměrech a dalších důležitých informací pro přípravu dokumentace pro omezení podle přílohy XV. Jedná se o ftaláty: bis(2—ethylhexyl)—ftalát (DEHP), benzyl—butyl—ftalát (BBP), dibutyl—ftalát (DBP) a diisobutyl—ftalát (DIBP), více ZDE

Vláda dnes Aktualizaci Státní energetické koncepce České republiky přerušila na 14 dní. Dále projednávání Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v České republice bylo odloženo.

Na jednání ve středu 6. května 2015 členové kabinetu Bohuslava Sobotky začali projednávat aktualizaci Státní energetické koncepce, která určuje rozvoj energetiky v České republice na dalších 25 let.

Práce na aktualizaci začaly už v roce 2012, dnes vláda řešila finální připomínky, které budou zapracovány do výsledné podoby usnesení. Ke schvalování koncepce se vláda vrátí na jednání za 14 dní.

Rychlé schválení ASEK a navazujících dokumentů je naprosto klíčové pro stabilizaci české energetiky a jejího směřování v následujících letech. Uvedl to dnes prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. 

„Voláme po bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopnosti energetiky, její sociální přijatelnosti a také udržitelnosti jejího rozvoje, což verze z roku 2004 nezabezpečí. Vnímáme, že současná podoba ASEK není vzhledem k široce nastaveným koridorům zcela ideální. Na druhou stranu stojíme za tím, že se v rámci uplynulých let jedná o nejlepší variantu ze všech diskutovaných verzí,“ dodal Dlouhý.

Hlavním posláním ASEK je stanovit, jakými způsoby si Česká republika v příštích letech zajistí spolehlivou, bezpečnou a k životnímu prostředí šetrnou dodávku energie pro potřeby obyvatelstva a ekonomiky ČR, a to za konkurenceschopné a přijatelné ceny. Současně musí zabezpečit nepřerušené dodávky energie v krizových situacích. „Zdůrazňujeme, že toto jsou pro nás pádné argumenty pro její schválení a není na co čekat,“ upozorňuje Dlouhý.

Čerpání fondů EU

Členové vlády se dnes zabývali také stavem čerpání evropských fondů. V minulých dnech už Evropská komise schválila první dva operační programy, schválení dalších dvou by mělo následovat. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová uvedla, že systém je připraven pro čerpání a jakmile budou programy schváleny, začne přijímání výzev.

Vláda dnes projednala také například návrh novely zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nebo změnu složení Legislativní rady vlády. Příští zasedání se uskuteční ve středu 13. května.