26. schůze Senátu (22.10.2014)
SLEDUJEME Další - 26. schůze Senátu byla zahájena ve středu 22. října v 9 hodin. Senátoři dle návrhu programu projednají novelu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a dále evropský tisk týkající se energetické účinnosti a a její příspěvek k energetické bezpečnosti a rámec evropské politiky do roku 2030 v oblasti klimatu a energetiky.
Aktuality:
- Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě - Energetická účinnost a její příspěvek k energetické bezpečnosti a rámec politiky do roku 2030 v oblasti klimatu a energetiky:
- Zákon o podmínkách obchodování s emisními povolenkami:
- Informace vlády České republiky o pozicích vlády a o programu jednání Evropské rady, která se koná ve dnech 23. - 24. října 2014:
- senátní tisk č. 370
- vzata na vědomí
-
Senát PČR:
1. bere na vědom informaci vlády o pozicích vlády a o programu jednání Evropské rady, která se koná ve dnech 23. až 24. října 2014;
2. konstatuje, že se otázkami energetické a klimatické politiky a jejím novým rámcem do roku 2030 podrobně zabývá, přičemž připomíná zejména své 463. usnesení v 9. funkčním období ze dne 23. dubna 2014 k novému energeticko-klimatickému rámci EU do roku 2030 a 597. usnesení v 9. funkčním období ze dne 1. října 2014 ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Strategie evropské energetické bezpečnosti, nebo v současnosti Senátem projednávané Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Energetická účinnost a její příspěvek k energetické bezpečnosti a rámec politiky do roku 2030 v oblasti klimatu a energetiky;
3. podporuje pouze jediný závazný cíl v politice energetiky a klimatu – snižování emisí skleníkových plynů, jehož dosažení však dosahuje efektivnější nastavení systému EU ETS nebo hledání alternativních nástrojů;
4. nesouhlasí se stanovením závazného evropského cíle pro zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie a zejména s následným stanovováním či usměrňováním cílů pro jednotlivé členské státy z evropské úrovně;
5. podotýká, že takový postup by porušoval svobodu členských států ve volbě jejich energetického mixu;
6. Senát Parlamentu ČR zastává názor, že cíl pro zvyšování energetické účinnosti by měl být stanoven nanejvýš jako nezávazný, neboť jen tak lze v souladu se zásadou subsidiarity zohlednit rozdílné klimatické a hospodářské podmínky a různé přístupy obyvatel k zajišťování bydlení a dodávek energie v jednotlivých členských státech i jejich regionech;
7. Senát Parlamentu ČR zdůrazňuje, že význam energetické bezpečnosti a přeshraničního propojování energetické infrastruktury.
Anotace:
Zákon o podmínkách obchodování s emisními povolenkami (novela zákona č. 383/2012 Sb.,)
Novela má za cíl stanovit provozovateli povinnost vrátit povolenky, které mu byly neoprávněně přiděleny a vydány, a pro případ, že tak neučiní, má za cíl umožnit Ministerstvu životního prostředí uložit provozovateli sankci. Dále norma rušení povinnosti ověřovatelů emisí mít autorizaci k ověřování množství emisí skleníkových plynů, pro svou činnost budou muset získat pouze akreditaci ČIA. V neposlední řadě ministerstvo navrhuje zrušit poplatek ve výši 3.000 Kč, za změnu povolení k emisím skleníkových plynů. Novelu zákona schválili poslanci ve třetím čtení ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Novela by měla být platná od 1. ledna 2015. Senátní tisk č. 359 - ZDE.
Energetická účinnost a její příspěvek k energetické bezpečnosti a rámec politiky do roku 2030 v oblasti klimatu a energetiky
Doporučení Výboru pro záležitosti Evropské unie k tomuto tisku:
I.
- je přesvědčen, že zvyšování energetické účinnosti je zejména s ohledem na současnou geopolitickou situaci významným prostředkem k posilování energetické bezpečnosti EU, jak uvedl již ve svém usnesení č. 463 z 9. funkčního období ze dne 23. dubna 2014 k novému energeticko-klimatickému rámci EU do roku 2030;
- nepodporuje, v souladu s dlouhodobou pozicí Senátu stanovování závazných cílů v oblasti energetické účinnosti (usnesení č. 463 z 9. funkčního období ze dne 23. dubna 2014 k novému energeticko-klimatickému rámci EU do roku 2030, usnesení č. 266 z 8. funkčního období ze dne 20. července 2011 ke sdělení Komise Plán energetické účinnosti 2011, usnesení č. 463 z 8. funkčního období ze dne 14. prosince 2011 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti);
- souhlasí s vládou a s Komisí, že pro období do roku 2020 by již neměly být stanovovány nové cíle týkající se energetické účinnosti;
- zastává názor, že případný cíl zvyšování energetické účinnosti do roku 2030 o 30 % oproti referenčnímu scénáři by měl být stanoven pouze jako nezávazný, a to jak pro členské státy, tak i pro EU jako celek;
- je přesvědčen, že vzhledem k rozdílným klimatickým a hospodářským podmínkám a různým přístupům obyvatel k zajišťování bydlení a dodávek energie v jednotlivých členských státech i jejich regionech je v souladu se zásadou subsidiarity, aby volba vhodných opatření ke zvyšování energetické účinnosti byla plně na rozhodnutí každého členského státu, podobně jako je tomu v případě stanovování energetického mixu;
- nepovažuje za přínosné soustředit debatu o energetické účinnosti a o energeticko-klimatické politice obecně na numerické cíle, naopak považuje za důležité zabývat se rozšiřováním osvědčených postupů a metod a zajištěním koherence jednotlivých iniciativ;
- v této souvislosti připomíná obavy některých členských států z dopadů snižování spotřeby energie na cenu uhlíku v systému EU ETS, jakož i pochybnosti ohledně reálnosti výše úspor předpokládaných Komisí v souvislosti se zvyšováním energetické účinnosti, které vyjádřil ve svém usnesení č. 463 z 9. funkčního období ze dne 23. dubna 2014 k novému energeticko-klimatickému rámci EU do roku 2030;
- varuje rovněž v obecné rovině před stanovováním takových cílů, u nichž není zřejmé, do jaké míry bude jejich naplnění záviset na činnosti člověka, jako je například cíl udržet zvyšování teploty pod hranicí 2 °C oproti předindustriálnímu období, který zazněl na zářijovém klimatickém summitu OSN v New Yorku;
- shledává, že podpora energetické účinnosti má také významný prorůstový potenciál zejména v oblasti stavebnictví; tento potenciál však může být do značné míry potlačen byrokratickými opatřeními postihujícími vlastníky budov, jako je např. nákladné pořizování průkazů energetické náročnosti budov;
- podporuje zavádění inovativních nástrojů financování investic do energetické účinnosti, jako jsou například tzv. energetické služby se zárukou (EPC);
- zdůrazňuje, v souladu s usnesením Senátu č. 266 z 8. funkčního období ze dne 20. července 2011 ke sdělení Komise Plán energetické účinnosti 2011, význam podpory vědy a výzkumu pro zvyšování energetické účinnosti;