Zpráva o stavu životního prostředí za rok 2013
Stav životního prostředí ČR se dle hodnocení pro rok 2013 mírně zlepšil a pozitivní trend vývoje z předchozích let tak pokračoval. Zlepšení souvisí se snižováním negativního vlivu ekonomiky na životní prostředí ČR v roce 2013, které bylo podpořeno mírnou ekonomickou recesí. K největšímu snížení tlaků na životní prostředí došlo v sektorech energetiky, zpracovatelského průmyslu a dopravy. Naopak zůstává značný vliv spotřeby domácností na životní prostředí, a to zejména lokálního vytápění pro kvalitu ovzduší. S poklesem tlaků z hlavních národohospodářských sektorů se domácnosti stávají jedním z hlavních faktorů, které stav životního prostředí negativně ovlivňují.
Dlouhodobý pokles energetické a materiálové náročnosti hospodářství ČR postupně přechází do stagnace, měrné zátěže životního prostředí na jednotku HDP má ČR v EU28 nadále nadprůměrné, což však souvisí s charakterem národní ekonomiky s vysokým podílem průmyslu na tvorbě HDP. V sektoru energetiky je možné po setrvalém růstu sledovat stagnaci výroby a konečné spotřeby elektřiny. K pozitivním změnám dochází ve struktuře výroby elektřiny, která se více diverzifikuje. V posledních deseti letech postupně klesá výroba elektřiny v parních elektrárnách a naopak roste význam jaderné energie a energie z obnovitelných zdrojů. V důsledku technologického vývoje klesá také vliv zpracovatelského průmyslu na životní prostředí.
Environmentálně pozitivní vývoj ekonomiky se v roce 2013 odráží na produkci znečišťujících látek a emisí skleníkových plynů emitovaných do ovzduší, nicméně vliv průmyslového sektoru v oblastech soustředění průmyslových objektů (Moravskoslezský, Ústecký a Středočeský kraj) dlouhodobě přispívá k lokálnímu překročení imisních limitů. V dopravně zatížených lokalitách, i přes zvyšování podílu veřejné dopravy na osobní dopravě a přes postupnou modernizaci vozového parku, je kvalita lidského života ovlivněna nejen emisemi znečišťujících látek z dopravy, ale také hlukem. Nejrizikovější pro lidský organismus jsou nadlimitní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10, frakce PM2,5 a nadlimitní koncentrace benzo(a)pyrenu. Hlavním producentem těchto zdraví ohrožujících látek je lokální vytápění domácností, které je zdrojem téměř 90 % veškerých vyprodukovaných emisí benzo(a)pyrenu a přibližně 41 % suspendovaných částic. Kvalita ovzduší v ČR se celkově nezlepšuje, ale pouze kolísá dle aktuálního vývoje meteorologických podmínek v daném roce. Nadále zhruba třetina obyvatel ČR žije v oblastech s překročenými imisními limity pro suspendované částice frakce PM10 a dvě třetiny obyvatel jsou vystaveny nadlimitním koncentracím karcinogenního benzo(a)pyrenu.
(odkaz na reportáž ČT24)
Vzhledem k tomu, že postupně dochází k poklesu odběrů a spotřeby vody, klesá také množství vypouštěných odpadních vod a v návaznosti na to i koncentrací znečišťujících látek ve vodních tocích. K poklesu vypouštění odpadních vod z bodových zdrojů nejvýrazněji přispívá pokles objemu vypouštěných odpadních vod v sektoru energetika. Významným zdrojem znečištění povrchových vod je i plošné znečištění, které se v roce 2013 vlivem mírného meziročního poklesu používání minerálních hnojiv a také přípravků na ochranu rostlin v zemědělské činnosti snížilo. Environmentálně příznivý vliv představuje zvyšující se podíl ekologicky obhospodařované půdy a počet ekofarem. Přetrvává však problém acidifikace a eutrofizace prostředí v důsledku zemědělské činnosti a atmosférické depozice. Imisní zátěž ekosystémů vzhledem k poklesu zátěží životního prostředí klesá, nicméně v jejím důsledku zůstává stále nepříznivý zdravotní stav lesních porostů. Stav porostů je však výrazně ovlivňován také abiotickými a biotickými škůdci, přičemž zásadní vliv na zdravotní stav lesa a jeho roční přírůst má vysoký podíl spárkaté a černé zvěře.
V důsledku zástavby krajiny dopravní infrastrukturou a záboru zemědělského půdního fondu pro územní rozvoj měst dochází k neustálé fragmentaci přírodního prostředí. Zvyšuje se tak tlak na stanoviště rostlin a živočichů, dochází k zániku jejich biotopů. Umělé prvky krajiny rovněž zabraňují retenci a infiltraci vody, a přírodní prostředí tak nedokáže odolávat častějšímu výskytu rizikových hydrometeorologických jevů, které jsou projevem změny klimatu představující nový tlak na hospodářství a životní prostředí a které pak mohou způsobovat větší ekonomické škody.
Investice do ekologie v ČR byly loni nejvyšší od roku 1999
Investice do ochrany životního prostředí v Česku loni meziročně vzrostly o pět procent na 27,1 miliardy korun, byly tak nejvyšší od roku 1999. Zatímco firmy své ekologické investice zvýšily o třetinu, stát je naopak o čtvrtinu snížil. Nejvíce se podobně jako v roce 2012 investovalo do nakládání s odpadními vodami, na něž směřovalo zhruba 9,5 miliardy korun.
Zdroj: (ČeskéNoviny.cz, 6.10.2014)
ČR ve srovnání s průměrem EU nadprůměrně investuje do ochrany životního prostředí, a to jak v rámci veřejného, tak i průmyslového sektoru. Důvodem zvýšených investic je zejména řešení problémů životního prostředí z minulých let, řešení aktuálních problémů, kam patří mimo jiné také snižování znečištění ovzduší z lokálních zdrojů prostřednictvím finanční podpory na výměnu starých a nevhodných kotlů (tzv. kotlíkové dotace), a také naplňování požadavků legislativy EU. V rámci veřejného financování ochrany životního prostředí ze zdrojů EU však v roce 2013 přetrvávalo problematické čerpání z dotačně největšího zdroje OPŽP, kdy ke konci roku 2013 bylo vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace pro projekty, které odpovídají pouze 54 % původně alokované částky a skutečně vyčerpáno bylo pouze 43 % alokace.