Přílohy 1 až 11:

 

Příloha č. 1 - Imisní limity a povolený počet jejich překročení za kalendářní rok

 

1. Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení

Znečišťující látka

Doba průměrování

Imisní limit

Maximální počet překročení

Oxid siřičitý

1 hodina

350 μg.m-3

24

Oxid siřičitý

24 hodin

125 μg.m-3

3

Oxid dusičitý

1 hodina

200 μg.m-3

18

Oxid dusičitý

1 kalendářní rok

40 μg.m-3

0

Oxid uhelnatý

maximální denní osmihodinový průměr1)

10 mg.m-3

0

Benzen

1 kalendářní rok

5 μg.m-3

0

Částice PM10

24 hodin

50 μg.m-3

35

ČásticePM10

1 kalendářní rok

40 μg.m-3

0

Částice PM2,5

1 kalendářní rok

25 μg.m-3

0

Olovo

1 kalendářní rok

0,5 μg.m-3

0

Poznámka:

1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.

 

2. Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace

Znečišťující látka

Doba průměrování

Imisní limit

Oxid siřičitý

kalendářní rok a zimní období (1. října – 31. března)

20 μg.m-3

Oxidy dusíku1)

1 kalendářní rok

30 μg.m-3

Poznámka:

1) Součet objemových poměrů (ppbv) oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřený v jednotkách hmotnostní koncentrace oxidu dusičitého.

 

3. Imisní limity pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM10 vyhlášené pro ochranu zdraví lidí

Znečišťující látka

Doba průměrování

Imisní limit

Arsen

1 kalendářní rok

6 ng.m-3

Kadmium

1 kalendářní rok

5 ng.m-3

Nikl

1 kalendářní rok

20 ng.m-3

Benzo(a)pyren

1 kalendářní rok

1 ng.m-3

32004L0107

 


4. Imisní limity pro troposférický ozon

Účel vyhlášení

Doba průměrování

Imisní limit

Maximální počet překročení

Ochrana zdraví lidí1)

maximální denní osmihodinový průměr2)

120 μg.m-3

25

Ochrana vegetace3)

AOT404)

18000 μg.m-3.h

0

Poznámky:

  1. Plnění imisního limitu se vyhodnocuje na základě průměru za 3 kalendářní roky;
  2. Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin;
  3. Plnění imisního limitu se vyhodnocuje na základě průměru za 5 kalendářních let;
  4. Pro účely tohoto zákona AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 μg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 μg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 08:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1. května - 31. července).

 

5. Imisní limity pro troposférický ozon

Účel vyhlášení

Doba průměrování

Imisní limit

Ochrana zdraví lidí

maximální denní osmihodinový průměr

120 μg.m-3

Ochrana vegetace

AOT40

6000 μg.m-3.h

 

 


Příloha č. 2 - Vyjmenované stacionární zdroje

 

Vysvětlivky k tabulce:

 

  1. Sloupec A - je vyžadována rozptylová studie podle § 11 odst. 9
  2. Sloupec B - jsou vyžadována kompenzační opatření podle § 11 odst. 5
  3. Sloupec C - je vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d)

 

kód

 

A

B

C

ENERGETIKA - SPALOVÁNÍ PALIV

1.1.

Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně

x

x*)

 

1.1.

Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nad 5 MW

x

x

x

1.2.

Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně

x

 

 

1.2.

Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nad 5 MW

x

x

x

1.3.

Spalování paliv v plynových turbínách o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně

x

 

 

1.3.

Spalování paliv v plynových turbínách o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nad 5 MW

x

 

x

1.4.

Spalování paliv v teplovzdušných přímotopných spalovacích zdrojích o celkovém jmenovitém příkonu od 0,3 do 5 MW

x

 

 

1.4.

Spalování paliv v teplovzdušných přímotopných spalovacích zdrojích o celkovém jmenovitém příkonu nad 5 MW

x

 

x

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ ODPADU, NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A ODPADNÍMI VODAMI

2.1.

Tepelné zpracování odpadu ve spalovnách

x

x

x

2.2.

Skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t

x

 

x

2.3.

Kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů o projektované kapacitě rovné nebo větší než 10 tun na jednu zakládku nebo větší než 150 tun zpracovaného odpadu ročně

x

 

x

2.4

Biodegradační a solidifikační zařízení

 

 

x

2.5

Sanační zařízení (odstraňování ropných a chlorovaných uhlovodíků z kontaminovaných zemin) s projektovaným ročním výkonem vyšším než 1 t VOC včetně

x

 

x

2.6.

Čistírny odpadních vod; zařízení určená pro provoz technologií produkujících odpadní vody nepřevoditelné na ekvivalentní obyvatele v množství větším než 50 m3/den

 

 

x

2.7.

Čistírny odpadních vod s projektovanou kapacitou pro 10 000 a více ekvivalentních obyvatel

 

 

 

ENERGETIKA - OSTATNÍ

 

Přímé procesní ohřevy jinde neuvedené a rozmrazovny

3.1.

Spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde neuvedené o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW

x

 

 

3.1.

Spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde neuvedené o jmenovitém tepelném příkonu od 5 MW

x

x *)

x

3.2.

Rozmrazovny s přímým ohřevem

x

 

x

 

Třídění a úprava uhlí, briketárny

3.3.

Třídění a jiná studená úprava uhlí

x

 

x

3.4.

Tepelná úprava uhlí (briketárny, nízkoteplotní karbonizace, sušení)

x

x

x

 

Výroba koksu – koksovací baterie

3.5.1.

Otop koksárenských baterií

x

x

x

3.5.2.

Příprava uhelné vsázky

x

x

x

3.5.3.

Koksování

x

x

x

3.5.4.

Vytlačování koksu

x

x

x

3.5.5.

Třídění koksu

x

x

x

3.5.6.

Chlazení koksu

x

x

x

 

Úprava uhlí a výroba plynů a olejů

3.6.

Zplyňování a zkapalňování uhlí, výroba a rafinace plynů a minerálních olejů, výroba energetických plynů (generátorový plyn, svítiplyn) a syntézních plynů

x

x

x

3.7.

Výroba bioplynu

 

 

x

VÝROBA A ZPRACOVÁNÍ KOVŮ A PLASTŮ

 

Pražení nebo slinování kovové rudy, včetně sirníkové rudy

4.1.1.

Příprava vsázky

x

x

x

4.1.2.

Spékací pásy aglomerace

x

x

x

4.1.3.

Manipulace se spečencem jako chlazení, drcení, mletí, třídění

x

x

x

4.1.4.

Peletizační provozy (drcení, sušení, peletizace)

x

x

x

 

Výroba železa

4.2.1.

Doprava a manipulace s vysokopecní vsázkou

x

x

x

4.2.2.

Odlévání (vysoká pec)

x

x

x

4.2.3.

Ohřívače větru

x

 

x

 

Výroba oceli

4.3.1.

Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem

x

x

x

4.3.2.

Nístějové pece s intenzifikací kyslíkem

x

x

x

4.3.3.

Kyslíkové konvertory

x

x

x

4.3.4.

Elektrické obloukové pece

x

x

x

4.3.5.

Pánvové pece

x

x

x

4.3.6.

Elektrické indukční pece s projektovaným výkonem nad 2,5 t/hod

x

 

x

 

Zpracování železných kovů ve válcovnách a kovárnách

4.4.

Válcovny za tepla a za studena, včetně ohřívacích pecí a pecí na tepelné zpracování o projektovaném výkonu do 10 t včetně zpracované oceli za hodinu

x

 

 

4.4.

Válcovny za tepla a za studena, včetně ohřívacích pecí a pecí na tepelné zpracování o projektovaném výkonu nad 10 t zpracované oceli za hodinu

x

 

x

4.5.

Kovárny – ohřívací pece a pece na tepelné zpracování s projektovaným tepelným výkonem 1 MW- 5 MW včetně

x

 

 

4.5.

Kovárny – ohřívací pece a pece na tepelné zpracování s projektovaným tepelným výkonem nad 5 MW

x

 

x

 

Slévárny železných kovů (slitin železa)

4.6.1.

Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem

x

x

x

4.6.2.

Žíhací a sušící pece

x

 

x

4.6.3.

Tavení v elektrické obloukové peci

x

x

x

4.6.4.

Tavení v elektrické indukční peci

x

 

x

4.6.5.

Kuplovny

x

x

x

4.6.6.

Tavení v ostatních pecích – kapalná paliva

x

 

x

4.6.7.

Tavení v ostatních pecích – plynná paliva

x

 

x

 

Metalurgie neželezných kovů

4.7.

Úprava rud neželezných kovů

x

 

x

 

Výroba nebo tavení neželezných kovů, slévání slitin, přetavování produktů, rafinace a výroby odlitků

4.8.1.

Doprava a manipulace se surovinou nebo produktem

x

 

 

4.8.2.

Pecní agregáty pro výrobu neželezných kovů

x

 

x

4.9.

Elektrolytická výroba hliníku

x

 

x

4.10.

Tavení a odlévání neželezných kovů a jejich slitin

x

 

x

4.11.

Zpracování hliníku válcováním

x

 

x

 

Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a jejich zpracování

4.12.

Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a jejich zpracování s objemem lázně do 30 m3 včetně, procesy bez použití lázní

 

 

 

4.12.

Povrchová úpravu kovů a plastů a jiných nekovových předmětů a jejich zpracování s objemem lázně nad 30 m3

 

 

x

4.13.

Obrábění kovů (brusírny a obrobny) a plastů, jejichž celkový elektrický příkon je vyšší než 100 kW

x

 

 

4.14.

Svařování kovových materiálů, jejichž celkový elektrický příkon je roven nebo vyšší než 1000 kVA

x

 

 

4.15.

Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů s projektovaným výkonem menším než 1 t pokovené oceli za hodinu včetně

x

 

 

4.16.

Nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů – procesní vany s projektovaným výkonem větším než 1 t pokovené oceli za hodinu

x

 

x

4.17.

Žárové pokovování zinkem

x

 

x

ZPRACOVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN

 

Výroba cementářského slínku, vápna, úprava žáruvzdorných jílovců a zpracování produktů odsíření

5.1.1.

Manipulace se surovinou a výrobkem, včetně skladování a expedice

x

x

x

5.1.2.

Výroba cementářského slínku v rotačních pecích

x

x

x

5.1.3.

Ostatní technologická zařízení pro výrobu cementu

x

x

x

5.1.4.

Výroba vápna v rotačních pecích

x

x

x

5.1.5.

Výroba vápna v šachtových a jiných pecích

x

x

x

5.1.6.

Pece pro zpracování produktů odsíření

x

x

x

5.1.7.

Úprava a zušlechťování žáruvzdorných jílovců a kaolínů v rotačních pecích

x

x

x

 

Výroba materiálů obsahujících azbest

5.2.

Výroba materiálů a produktů obsahujících azbest

x

 

x

 

Výroba skla, včetně skleněných vláken

5.3.

Výroby skla, vláken, sklářských výrobků, smaltovacích a glazurovacích frit a skla pro bižuterní zpracování

x

 

x

5.4.

Výroba kompozitních skleněných vláken s použitím organických pojiv

x

 

x

5.5.

Zpracování a zušlechťování skla (leštění, malování, mačkání, tavení z polotovarů nebo střepů, výroba bižuterie a jiné) o projektované kapacitě vyšší než 5 t zpracované skleněné suroviny ročně

x

 

x

5.6.

Chemické leštění skla

x

 

x

 

Tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken

5.7.

Zpracování magnezitu a výroba bazických žáruvzdorných materiálů, křemence apod.

x

 

x

5.8.

Tavení nerostných materiálů v kupolových pecích

x

 

x

5.9.

Výroba kompozitních nerostných vláken s použitím organických pojiv

x

 

x

 

Výroba keramických výrobků

5.10.

Výroba keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o projektovaném výkonu od 5 do 75 t/den včetně

x

 

 

5.10.

Výroba keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o projektovaném výkonu větší než 75 t/den

x

 

x

 

Výroba stavebních hmot, těžba a zpracování kamene, nerostů a paliv z povrchových dolů

5.11

Kamenolomy a zpracování kamene, ušlechtilá kamenická výroba, těžba, úprava a zpracování kameniva - přírodního i umělého o projektovaném výkonu vyšším než 25 m3/den

x

x

x

5.12.

Příprava stavebních hmot a betonu, recyklační linky stavebních hmot o projektovaném výkonu vyšším než 25 m3/den

x

 

x

5.13.

Povrchové doly paliv, rud, nerudných surovin a jejich zpracování, především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění drcení a doprava, o projektované kapacitě vyšší než 25 m3/den

x

 

x

5.14.

Obalovny živičných směsí a mísírny živic, recyklace živičných povrchů

x

 

x

CHEMICKÝ PRŮMYSL

 

Výroba a zpracování organických látek a výrobků s jejich obsahem

6.1.

Výroba 1,2-dichlorethanu a vinylchloridu

x

 

x

6.2.

Výroba epichlorhydrinu (1-chlor-2,3-epoxypropanu) a allylchloridu (1-chlor-2-propenu)

x

 

x

6.3.

Výroba polymerů na bázi polyakrylonitrilu

x

 

x

6.4.

Výroba polyvinylchloridu

x

 

x

6.5.

Výroba a zpracování ostatních syntetických polymerů a výroba kompozitů, s výjimkou kompozitů vyjmenovaných jinde

x

 

x

6.6.

Výroba a zpracování viskózy

x

 

x

6.7.

Výroba gumárenských pomocných přípravků

x

 

x

6. 8.

Zpracování dehtu

x

 

x

6.9.

Výroba expandovaného polystyrenu

 

 

 

6.10.

Výroba acetylenu mokrou metodou

x

 

 

 

Výroba anorganických látek

6.11.

Výroba chloru

x

 

x

6.12.

Výroba kyseliny chlorovodíkové

x

 

x

6.13.

Výroba síry (Clausův proces)

x

 

x

6.14.

Výroba kapalného oxidu siřičitého

x

 

x

6.15.

Výroba kyseliny sírové

x

 

x

6.16.

Výroba amoniaku

x

 

x

6.17.

Výroba kyseliny dusičné a jejích solí

x

 

x

6.18.

Výroba hnojiv

x

 

x

6.19.

Výroba základních prostředků na ochranu rostlin a biocidů

x

 

x

6.20.

Výroba výbušnin s projektovanou roční produkcí menší 10 t včetně

x

 

 

6.20.

Výroba výbušnin s projektovanou roční produkcí vetší než 10 t

x

 

x

6.21.

Sulfátový proces při výrobě oxidu titaničitého

x

 

x

6.22.

Chloridový proces při výrobě oxidu titaničitého

x

 

x

6.23.

Výroba ostatních pigmentů

x

 

x

 

Ropná rafinerie, výroba, zpracování a skladování petrochemických výrobků a jiných kapalných organických látek

6.24.

Ropná rafinerie, výroba a zpracování petrochemických výrobků

x

 

x

6.25.

Skladování petrochemických výrobků a jiných kapalných organických látek o objemu nad 1000 m3 nebo skladovací nádrže s ročním objemem výtoče nad 10 000 m3 a manipulace (není určeno pro automobilové benziny)

 

 

x

POTRAVINÁŘSKÝ, DŘEVOZPRACUJÍCÍ A OSTATNÍ PRŮMYSL

7.1.

Jatka o kapacitě porážky větší než 50 t denně

 

 

 

7.2.

Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin z rostlinných surovin o projektované kapacitě 75 t hotových výrobků denně a vyšší

 

 

 

7.3

Zařízení na úpravu a zpracování za účelem výroby potravin z živočišných surovin o projektované kapacitě 50 t hotových výrobků denně a vyšší

 

 

 

7.4.

Zařízení na úpravu a zpracování mléka, kde množství odebíraného mléka je větší než 200 t denně (v průměru za rok)

 

 

 

7.5.

Pražírny kávy o projektovaném výkonu větším než 1 t/den

 

 

 

7.6.

Udírny s projektovaným výkonem na zpracování více než 1000 kg výrobků denně

x

 

 

7.7.

Průmyslové zpracování dřeva, vyjma výroby uvedené v bodu 7.8., o roční spotřebě materiálu větší než 150 m3 včetně

x

 

 

7.8.

Výroba dřevotřískových, dřevovláknitých a OSB desek

x

x

x

7.9.

Výroba buničiny ze dřeva a papíru z panenské buničiny

x

 

x

7.10.

Výroby papíru a lepenky, které nespadají pod bod 7.9.

x

 

x

7.11.

Předúpravy (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken nebo textilií; technologická linka, jejíž zpracovatelská kapacita je od 1 t/den do 10 t/den včetně

 

 

 

7.11.

Předúpravy (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken nebo textilií; technologická linka, jejíž zpracovatelská kapacita větší než 10 t/den včetně

x

 

x

7.12.

Vydělávání kůží a kožešin; technologická linka, jejíž zpracovatelská kapacita je menší než 12 t hotových výrobků denně včetně

x

 

 

7.12.

Vydělávání kůží a kožešin; technologická linka, jejíž zpracovatelská kapacita je větší než 12 t hotových výrobků denně

x

 

x

7.13.

Výroba dřevěného uhlí

x

 

x

7.14.

Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elekrografitu vypalováním nebo grafitací a zpracování uhlíkatých materiálů

x

 

x

7.15.

Krematoria

x

 

x

7.16.

Veterinární asanační zařízení

 

 

x

7.17.

Regenerace a aktivace katalysátorů pro katalytické štěpení ve fluidní vrstvě

x

 

x

CHOVY HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT

8.

Chovy hospodářských zvířat s celkovou roční emisí amoniaku nad 5 t včetně

 

 

x

POUŽITÍ ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL

9.1.

Ofset s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok

 

 

x

9.2.

Publikační hlubotisk s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok

 

 

x

9.3.

Jiné tiskařské činnosti s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok

 

 

x

9.4.

Knihtisk s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok

 

 

x

9.5.

Odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek, které jsou klasifikovány jako karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci, s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,01 t/rok; odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek, které jsou klasifikovány jako halogenované, s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,1 t/rok

 

 

x

9.6.

Odmašťování a čištění povrchů prostředky s obsahem těkavých organických látek, které nejsou uvedeny pod kódem 9.5., s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok

 

 

x

9.7.

Chemické čištění

 

 

x

9.8.

Aplikace nátěrových hmot, včetně kataforetického nanášení, nespadají-li pod činnosti uvedené v bodech 9.9. až 9.14., s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok

 

 

x

9.9.

Nátěry dřevěných povrchů s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok

 

 

x

9.10.

Přestříkávání vozidel – opravárenství s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,5 t/rok a nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel menší než 15 tun/rok

 

 

x

9.11.

Nanášení práškových plastů

 

 

x

9.12.

Nátěry kůže s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok

 

 

x

9.13.

Nátěry pásů a svitků

 

 

x

9.14.

Nátěry při výrobě nových silničních a kolejových vozidel s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 15 tun/rok

 

 

x

9.15.

Navalování navíjených drátů s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok

 

 

x

9.16.

Nanášení adhezivních materiálů s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok

 

 

x

9.17.

Impregnace dřeva s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok

 

 

x

9.18.

Laminování dřeva a plastů s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok

 

 

x

9.19.

Výroba kompozitů za použití kapalných nenasycených polyesterových pryskyřic s obsahem styrenu s projektovanou spotřebou těkavých organických látek od 0,6 t/rok

 

 

x

9.20.

Výroba nátěrových hmot, adhezivních materiálů a tiskařských barev s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 10 t/rok

 

 

x

9.21.

Výroba obuvi s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 0,6 t/rok

 

 

x

9.22.

Výroba farmaceutických směsí

 

 

x

9.23.

Zpracování kaučuku, výroba pryže s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel od 5 t/rok

 

 

x

9.24.

Extrakce rostlinných olejů a živočišných tuků a rafinace rostlinných olejů

 

 

x

NAKLÁDÁNÍ S  BENZINEM

10.1.

Terminály na skladování benzinu

 

 

x

10.2.

Čerpací stanice a zařízení na dopravu a skladování benzinu

 

 

x

OSTATNÍ ZDROJE

11.1.

stacionární zdroje, jejichž roční emise**) tuhých znečišťujících látek překračuje 5 t

x

 

x

11.2.

stacionární zdroje, jejichž roční emise**) oxidu siřičitého překračuje 8 t

x

 

x

11.3.

stacionární zdroje, jejichž roční emise**) oxidů dusíku vyjádřených jako NO2 překračuje 5 t

x

 

x

11.4.

stacionární zdroje, jejichž roční emise**) těkavých organických látek překračuje 1 t

x

 

x

11.5.

stacionární zdroje, jejichž roční emise**) amoniaku překračuje 5 tun

x

 

x

11.6.

stacionární zdroje, jejichž roční emise**) sulfanu překračuje 0,1 tuny

x

 

x

11.7.

stacionární zdroje, jejichž roční emise**) sirouhlíku překračuje 1 tunu

x

 

x

11.8.

stacionární zdroje, jejichž roční emise**) chloru a jeho anorganických sloučenin překračuje 0,4 tuny (vyjádřeno jako HCl)

x

 

x

11.9.

stacionární zdroje, jejichž roční emise**) fluoru a jeho anorganických sloučenin překračuje 0,1 tuny (vyjádřeno jako HF)

x

 

x

 

 

 

*) nevztahuje se na spalování zemního plynu

**) roční emise odpovídající projektovanému výkonu nebo kapacitě, předpokládanému využití provozní doby a emisím na úrovni emisního limitu

 

Příloha č. 3 - Seznam zón a aglomerací

 

Zóna/Aglomerace

Kód zóny/aglomerace*)

Aglomerace Praha

CZ01

Zóna Střední Čechy

CZ02

Zóna Jihozápad

CZ03

Zóna Severozápad

CZ04

Zóna Severovýchod

CZ05

Zóna Jihovýchod

CZ06Z

Aglomerace Brno

CZ06A**)

Zóna Střední Morava

CZ07

Zóna Moravskoslezsko

CZ08Z

Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek

CZ08A***)

 

 

Poznámky:

*) Členění území na zóny a aglomerace vychází z klasifikace územních statistických jednotek uvedené ve sdělení Českého statistického úřadu zveřejněného ve Sbírce zákonů dne 29. dubna 2004 pod číslem 228, především z oblastí NUTS 2. V případě, že je z oblasti NUTS 2 definované uvedeným sdělením vyjmuto území aglomerace, jsou tyto označeny odlišně od uvedeného sdělení doplněním písmene „Z“ a „A“.

**) Území aglomerace je shodné s územím okresu Brno-město a je definováno NUTS kódem CZ0622.

***) Území aglomerace je shodné s územím okresů Ostrava - město, Karviná a Frýdek - Místek a je definováno NUTS kódy CZ0806, CZ0803 a CZ0802.

 

 


Příloha č. 4 - Výčet typů stacionárních zdrojů, které provádějí jednorázové měření emisí znečišťujících látek, pro které nejsou stanoveny specifické emisní limity, a stacionárních zdrojů, které provádějí kontinuální měření emisí, a rozsah měřených znečišťujících látek a provozních parametrů

 

Část A - Jednorázové měření emisí znečišťujících látek, pro které nejsou stanoveny specifické emisní limity

 

U stacionárních zdrojů

a) spalovací stacionární zdroj, jehož jmenovitý tepelný příkon je 50 MW a vyšší, spalující tuhé nebo kapalné palivo,

b) spékací pás aglomerace pro pražení nebo slinování kovových rud včetně sirníkové rudy s projektovanou výrobní kapacitou nad 150 t aglomerátu denně pro železné rudy nebo koncentrát a nad 30 t aglomerátu denně pro pražení rud mědi, olova nebo zinku nebo jakékoli zpracování rud zlata a rtuti,

c) nístějová pec s intenzifikací kyslíkem, kyslíkové konvertory nebo elektrické obloukové pece, pro výrobu oceli s projektovanou výrobní kapacitou nad 2,5 t/hod,

d) slévárna železných kovů s projektovanou výrobní kapacitou nad 20 t/den,

e) výroba nebo tavení neželezných kovů s projektovanou výrobní kapacitou nad 20 t/den,

f) výroba cementářského slínku v rotačních pecích s projektovanou výrobní kapacitou nad 500 t/den

zjišťuje provozovatel úroveň znečišťování jednorázovým měřením emisí pro

a) kadmium a jeho sloučeniny vyjádřené jako kadmium, rtuť a její sloučeniny vyjádřené jako rtuť, olovo a jeho sloučeniny vyjádřené jako olovo, arsen a jeho sloučeniny vyjádřené jako arsen,

b) PCDD a PCDF v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem vyjádřených jako součet ekvivalentních množství toxických kongenerů vypočtený jako součin stanovené koncentrace individuálního toxického kongeneru a příslušného koeficientu ekvivalentu toxicity stanoveného v prováděcím právním předpisu,

c) polychlorovaných bifenylů, a to individuální kongenery v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem; emise se vyjádří jako celková hmotnost uvedených kongenerů,

d) benzo(b)fluoranten, benzo(a)pyren, indenol(1,2,3-c,d)pyren, benzo(k)fluoranten.

 

Část B – Kontinuální měření emisí

 

1. Kontinuální měření emisí provádí

1.1. spalovací stacionární zdroj o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý a oxid uhelnatý,

1.2. spalovací stacionární zdroje, jejichž celkový jmenovitý tepelný příkon stanovený podle § 4 odst. 7 nebo 8 je 100 MW a vyšší pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý a oxid uhelnatý,

1.3. stacionární zdroj ve kterém probíhá výroba vápna a výroba cementu (kód 5.1.1. až 5.1.6. v příloze č. 2 k tomuto zákonu) a zpracování magnezitu pro tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý a oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý pokud jejich hmotnostní tok překračuje 15 kg/h,

1.4. stacionární zdroj, ve kterém probíhají činnosti používající organická rozpouštědla (kód 9.1. až 9.24. v příloze č. 2 k tomuto zákonu), pro celkový organický uhlík v případě, že se dodržení emisního limitu dosahuje zařízením ke snižování emisí a hodinový hmotnostní tok celkového organického uhlíku překračuje při projektovaných parametrech 10 kg,

1.5. stacionární zdroj na výrobu oxidu titaničitého pro tuhé znečišťující látky na hlavním výduchu zdroje, a dále pro oxidy síry z procesu rozkladu a kalcinace u sulfátového procesu a pro chlór z chloridového procesu,

1.6. stacionární zdroj, ve kterém je tepelně zpracován odpad, pro oxidy dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý, oxid uhelnatý, tuhé znečišťující látky, celkový organický uhlík, plynné anorganické sloučeniny chloru vyjádřené jako chlorovodík, plynné anorganické sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík a oxid siřičitý nebo

1.7. stacionární zdroj výše neuvedený v případě, že se dodržení emisního limitu dosahuje úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo použitím zařízení k čištění odpadního plynu pro znečišťující látky, jejichž roční hmotnostní tok překračuje při maximálním projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci znečišťující látky odpovídající specifickému emisnímu limitu hodnoty

a) 200 t tuhých znečišťujících látek,

b) 1000 t oxidu siřičitého,

c) 4 t chloru a jeho plynných anorganických sloučenin chloru vyjádřených jako chlor,

d) 2 t plynných anorganických sloučenin fluoru vyjádřených jako fluor,

e) 200 t oxidů dusíku vyjádřených jako oxid dusičitý,

f) 10 t těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík,

g) 1 t sulfanu,

h) 50 t oxidu uhelnatého.

 

2. Kontinuální měření emisí tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého podle bodů 1.1. a 1.2. se nevztahuje na spalovací stacionární zdroje spalující výlučně zemní plyn a v případě bodu 1.1. také na spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nižším než 100 MW spalující plynná paliva, jejichž spálením nemohou být do ovzduší vneseny vyšší koncentrace znečišťujících látek než spálením odpovídajícího množství zemního plynu o stejném energetickém obsahu, a dále v případě emisí oxidu siřičitého na spalovací stacionární zdroje spalující výlučně kapalné palivo, u kterého dodavatel paliva zaručuje stálý obsah síry v palivu na takové úrovni, aby při spalování nebyl překročen emisní limit a pokud není spalovací stacionární zdroj vybaven odsiřovacím zařízením. Kontinuální měření emisí podle bodu 1.2. se dále nevztahuje na spalovací stacionární zdroje, u nichž krajský úřad posoudí, že jsou umístěny tak, že by s přihlédnutím k technickým a ekonomickým faktorům jejich odpadní plyny nemohly být odváděny společným komínem, bez ohledu na počet komínových průduchů. V těchto případech se provádí jednorázové měření emisí.

 

3. Od kontinuálního měření plynných anorganických sloučenin fluoru vyjádřených jako fluorovodík podle bodu 1.6. této přílohy je možné upustit, jestliže se provádí čištění od anorganických sloučenin chloru nebo probíhá technologický proces, který zajišťuje, že nejsou překračovány specifické emisní limity plynných anorganických sloučenin chloru vyjádřených jako chlorovodík. V takovém případě se emise plynných anorganických sloučenin fluoru vyjádřených jako fluorovodík ověřují jednorázovým měřením emisí.

 

4. Od kontinuálního měření plynných anorganických sloučenin chloru vyjádřených jako chlorovodík, plynných anorganických sloučenin fluoru vyjádřených jako fluorovodík a oxidu siřičitého podle bodu 1.6. této přílohy je možné v povolení provozu stacionárního zdroje, ve kterém je tepelně zpracován odpad, upustit, pokud provozovatel prokáže, že úroveň znečišťování těmito znečišťujícími látkami nemůže přesáhnout specifické emisní limity. V takovém případě se emise těchto znečišťujících látek ověřují jednorázovým měřením emisí.

 

5. Vedle zjišťování úrovně znečišťování se kontinuálně měří stavové a vztažné veličiny a v případě tepelného zpracování odpadu provozní parametry procesu, a to teploty spalin v blízkosti vnitřní stěny nebo v jiném reprezentativním místě spalovací komory schváleném v rámci povolení provozu a koncentrace kyslíku, tlaku, teploty a vlhkosti v odváděném vyčištěném odpadním plynu. Kontinuální měření obsahu vodních par se nevyžaduje v případech, kdy je vzorek odpadního plynu před vlastní analýzou vysušen.

 

 

Příloha č. 5 - Obsah programu zlepšování kvality ovzduší

a) Základní informace

  • vymezení a typ zóny, popis regionu, příslušné klimatické a topografické údaje a další údaje, např. hustota zástavby a lokace měst (včetně mapy),
  • popis způsobu posuzování úrovní znečištění, umístění stacionárního měření (mapa, geografické souřadnice),
  • informace o charakteru cílů vyžadujících v dané lokalitě ochranu,
  • odhad rozlohy znečištěných oblastí (v km2) a velikosti exponované skupiny obyvatelstva,
  • odpovědné orgány, jména a adresy osob odpovědných za vypracování a provádění programu.

 

b) Analýza situace

  • úrovně znečištění zjištěné v předchozích letech, aktuální úrovně znečištění a odhad vývoje úrovně znečištění ovzduší,
  • celkové množství emisí v oblasti (t/rok),
  • výčet významných zdrojů znečišťování ovzduší doplněný jejich geografickým vyznačením,
  • informace o znečištění dálkově přenášeném z okolních oblastí.

 

c) Podrobnosti o opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší

  • opatření přijatá před zpracováním programu na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané zóně a hodnocení účinnosti těchto opatření,
  • seznam a popis nově navrhovaných opatření, zejména emisní stropy a lhůty k jejich dosažení pro vymezená území kraje; v rámci těchto vymezených území se emisní stropy stanoví pro vybranou skupinu stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu a pro silniční dopravu,
  • identifikace stacionárních zdrojů, které mají významný příspěvek k překročení imisního limitu, u kterých bude krajský úřad postupovat podle § 13 odst. 1,
  • odhad plánovaného přínosu ke snížení úrovně znečištění vyjádřený prostřednictvím vhodných indikátorů a předpokládaná doba potřebná k dosažení imisních limitů.

 

d) Seznam relevantních dokumentů a dalších zdrojů informací.

 

 

Příloha č. 6 - Smogové situace a podmínky jejich vzniku a ukončení

 

1. Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM10

Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila

a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého hodnotu 250 µg.m-3 ve třech po sobě následujících hodinách,

b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého hodnotu 200 µg.m-3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo

c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM10 hodnotu 100 µg.m-3 ve dvou po sobě následujících dnech

a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM10. Trend koncentrací částic PM10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů hodinových koncentrací.

 

Seznam měřicích lokalit a jejich reprezentativnost pro konkrétní území v rámci zóny nebo aglomerace je stanoven ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.

 

2. Regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM10

Regulační prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na polovině měřicích lokalit reprezentativních pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila

a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého hodnotu 500 µg.m-3 ve třech po sobě následujících hodinách,

b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého hodnotu 400 µg.m-3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo

c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM10 hodnotu 150 µg.m-3ve třech po sobě následujících dnech

a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM10. Trend koncentrací částic PM10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů hodinových koncentrací.

 

Seznam měřicích lokalit a jejich reprezentativnost pro konkrétní území v rámci zóny nebo aglomerace je stanoven ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.

 

3. Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon

Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 180 µg.m-3.

 

Varovná prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 240 µg.m-3.

 

4. Ukončení smogové situace

Smogová situace je ukončená, pokud na žádné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 není překročena žádná prahová hodnota, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě meteorologické předpovědi není očekáváno obnovení meteorologických podmínek podmiňujících smogovou situaci v průběhu 48 hodin následujících po poklesu úrovní znečištění pod prahové hodnoty.

 

Časový interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je téměř vyloučeno, že v průběhu nejbližších 48 hodin takové podmínky opět nastanou.

 

 

Příloha č. 7 - Obsahové náležitosti žádosti o povolení provozu

 

Žádost o povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d) obsahuje

1.1. Jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu, v případě právnické osoby název, právní formu a sídlo žadatele, podpis osoby k tomu oprávněné v souladu s výpisem z obchodního rejstříku, popřípadě pověřené k jednání na základě plné moci vystavené statutárním zástupcem, a dále identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno. U žádosti týkající se tepelného zpracování odpadu také jméno fyzické osoby autorizované pro dohled nad tepelným zpracováním odpadu.

1.2. Údaje o dosavadních rozhodnutích příslušných správních orgánů podle tohoto zákona a podle jiných právních předpisů, které souvisí s předmětem žádosti a soupis všech stacionárních zdrojů provozovaných žadatelem v dané provozovně4), včetně specifikace všech komínů nebo výduchů.

1.3. Projektovou dokumentaci, kterou je žadatel povinen předložit v rámci stavebního nebo jiného řízení podle jiných právních předpisů, nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti. Tato dokumentace obsahuje zejména

a) údaje o přesném umístění stavby, investorovi a zpracovateli projektu,

b) technickou zprávu,

c) podrobný technický popis technického a technologického řešení stacionárních zdrojů a procesů, které zde budou probíhat (zejména přesná označení názvem a typem, názvy a adresy výrobců a jejich technické parametry, specifikace hořáků použitých spalovacích stacionárních zdrojů, jejich typy, výrobce, parametry),

d) technické parametry, především kapacita stacionárního zdroje,

e) hmotnostní toky jednotlivých materiálů a energií na vstupu a výstupu ze stacionárního zdroje (zejména paliv a odpadů) a způsob dalšího nakládání s nimi.

1.4. Specifikaci všech znečišťujících látek, které budou vnášeny do ovzduší během provozu stacionárního zdroje. Zvláště je třeba uvést znečišťující látky, které mohou způsobovat pachový vjem. U stávajících zdrojů uvést informace o stávajících emisích ve stejném rozsahu.

1.5. Informace o zjišťování úrovně znečišťování ovzduší. Údaje o počtu a umístění měřicích míst pro kontinuální i jednorázová měření emisí znečišťujících látek a jejich hmotnostního toku.

1.6. U žádosti týkající se tepelného zpracování odpadu způsob stanovení celkového organického uhlíku v popelu a ve strusce, vyhodnocení možnosti kombinované výroby elektřiny a tepla a způsob využití vyrobeného tepla.

1.7. Návrh provozního řádu, v případě že se jedná o stacionární zdroj, který má povinnost zpracovat provozní řád.

1.8. Návrh zvláštních podmínek provozu při překročení regulační prahové hodnoty, pokud se jedná o provoz stacionárního zdroje podle § 10 odst. 3.

 


Příloha č. 8 - Výjimky z omezení provozu v nízkoemisních zónách

 

Omezení provozu v nízkoemisních zónách se nevztahuje na

  1. zvláštní vozidla29),
  2. vozidla integrovaného záchranného systému,
  3. vozidla k řešení mimořádné událost30) nebo v souvislosti s řešením krizové situace31), včetně zásobování postižených míst, svozu dřeva po živelní pohromě, jízd speciálních vozidel pro odstranění následků škod (lesní stroje, stavební stroje),
  4. vozidla přepravující osoby zdravotně postižené, označená podle příslušných předpisů,
  5. vojenská vozidla Armády České republiky a NATO,
  6. historická vozidla,
  7. vozidla k provádění činností bezprostředně spojených s prováděnou údržbou, opravami a výstavbou pozemních komunikací nebo drah, plynových zařízení, elektroenergetických zařízení, energetických zařízení soustav zásobování tepelnou energií a vodárenských zařízení,
  8. vozidla k přepravě poštovních zásilek,
  9. vozidla k přepravě komunálního odpadu,
  10. vozidla určená k odstranění závad vodovodů, kanalizací, plynovodů, elektrických sítí, rozvodů soustav zásobování tepelnou energií, sítí veřejných elektronických komunikací a dalších inženýrských sítí ve veřejném zájmu,
  11. vozidla zajišťující veřejnou linkovou dopravu32).
  12.  

Příloha č. 9 - Sazby poplatků za znečišťování a koeficienty úrovně emisí

 

1. Znečišťující látky, které podléhají zpoplatnění a sazby poplatků za znečišťování v jednotlivých letech (v Kč/t)

 

2013 až 2016

2017

2018

2019

2020

2021
a dále

TZL

4 200

6 300

8 400

10 500

12 600

14 700

SO2

1 350

2 100

2 800

3 500

4 200

4 900

NOx

1 100

1 700

2 200

2 800

3 300

3 900

VOC

2 700

4 200

5 600

7 000

8 400

9 800

 

2. Koeficienty úrovně emisí podle dosahovaných emisních koncentrací v celém poplatkovém období vyjádřených v procentech horní hranice úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikaminebo v případě, že nejlepší dostupné techniky nejsou specifikovány, v procentech specifického emisního limitu

50-60 %

> 60-70 %

> 70-80 %

> 80-90 %

> 90 %

0,2

0,4

0,6

0,8

1

 


Příloha č. 10 - Minimální emisní požadavky na spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 300 kW a nižším, určené pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění, pro účely uvádění výrobků na trh

 

Část I.

Požadavky na spalovací stacionární zdroj platné od 1. ledna 2014

1. Požadavky na spalovací stacionární zdroj na pevná paliva

Dodávka Paliva

Palivo

Jmenovitý tepelný příkon (kW)

Mezní hodnoty emisí1)

CO

TOC2),3)

TZL

mg.m-3

Ruční

Biologické

≤65

5 000

150

150

>65 až 187

2 500

100

150

>187 až 300

1 200

100

150

Fosilní

≤65

5 000

150

125

>65 až 187

2 500

100

125

>187 až 300

1 200

100

125

Samočinná

Biologické

≤65

3 000

100

150

>65 až 187

2 500

80

150

>187 až 300

1 200

80

150

Fosilní

≤65

3 000

100

125

>65 až 187

2 500

80

125

>187 až 300

1 200

80

125

1) Vztahuje se k suchým spalinám, teplotě 273,15 K, tlaku 101,325 kPa a k referenčnímu obsahu kyslíku 10 %; pro sálavé spalovací stacionární zdroje, určené pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění a k instalaci v obytné místnosti, se hodnoty vztahují k referenčnímu obsahu kyslíku 13 %.

2) TOC = celkový organický uhlík, kterým se rozumí úhrnná koncentrace všech organických látek s výjimkou methanu vyjádřená jako celkový uhlík.

3) Nevztahuje se na sálavé spalovací stacionární zdroje, určené pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění a k instalaci v obytné místnosti.

 

 

2. Požadavky na spalovací stacionární zdroj na kapalné nebo plynné palivo

Palivo

Jmenovitý tepelný příkon (kW)

Mezní hodnoty emisí1)

NOx

CO

mg.m-3

Kapalné

≤ 300

130

100

Plynné

≤ 300

120

100

1) Vztahuje se k suchým spalinám, teplotě 273,15 K, tlaku 101,325 kPa a k referenčnímu obsahu kyslíku 3 %.

 


Část II.

Požadavky na spalovací stacionární zdroj platné od 1. ledna 2018

1. Požadavky na spalovací stacionární zdroj na pevná paliva

Dodávka Paliva

Palivo

Jmenovitý tepelný příkon (kW)

Mezní hodnoty emisí1)

CO

TOC2),3)

TZL

mg.m-3

Ruční

Biologické/
fosilní

≤ 300

1 200

50

75

Samočinná

Biologické/
fosilní

≤ 300

1 000

30

60

1) Vztahuje se k suchým spalinám, teplotě 273,15 K, tlaku 101,325 kPa a k referenčnímu obsahu kyslíku 10 %; pro sálavé spalovací stacionární zdroje, určené pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění a k instalaci v obytné místnosti, se hodnoty vztahují k referenčnímu obsahu kyslíku 13 %.

2) TOC = celkový organický uhlík, kterým se rozumí úhrnná koncentrace všech organických látek s výjimkou methanu vyjádřená jako celkový uhlík.

3) Nevztahuje se na sálavé spalovací stacionární zdroje, určené pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění a k instalaci v obytné místnosti.

 

2. Požadavky na spalovací stacionární zdroj na kapalná nebo plynná paliva

Palivo

Jmenovitý tepelný příkon (kW)

Mezní hodnoty emisí1)

NOx

CO

mg.m-3

Kapalné

≤ 300

130

80

Plynné

≤ 300

65

80

1) Vztahuje se k suchým spalinám, teplotě 273,15 K, tlaku 101,325 kPa a k referenčnímu obsahu kyslíku 3 %.


Příloha č. 11 - Minimální emisní požadavky na spalovací stacionární zdroj na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění

 

Dodávka Paliva

Palivo

Jmenovitý tepelný příkon (kW)

Mezní hodnoty emisí1)

CO

TOC2), 3)

TZL

mg.m-3

Ruční

Biologické

≤65

5 000

150

150

>65 až 187

2 500

100

150

>187 až 300

1 200

100

150

Fosilní

≤65

5 000

150

125

>65 až 187

2 500

100

125

>187 až 300

1 200

100

125

Samočinná

Biologické

≤65

3 000

100

150

>65 až 187

2 500

80

150

>187 až 300

1 200

80

150

Fosilní

≤65

3 000

100

125

>65 až 187

2 500

80

125

>187 až 300

1 200

80

125

 

1) Vztahuje se k suchým spalinám, teplotě 273,15 K, tlaku 101,325 kPa a k referenčnímu obsahu kyslíku 10 %; pro sálavé spalovací stacionární zdroje, určené pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění a k instalaci v obytné místnosti, se hodnoty vztahují k referenčnímu obsahu kyslíku 13 %.

2) TOC = celkový organický uhlík, kterým se rozumí úhrnná koncentrace všech organických látek s výjimkou methanu vyjádřená jako celkový uhlík.

3) Nevztahuje se na sálavé spalovací stacionární zdroje, určené pro připojení na teplovodní soustavu ústředního vytápění a k instalaci v obytné místnosti.

 



[1])

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu.

Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2004/107/ES ze dne 15. prosince 2004 o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší.

Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé znečišťující látky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadů.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS.

Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezení znečištění).

[2]) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[3])  Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

[4]§ 7 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku.

[5]§ 11 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).

[6]) Například zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

[7]) § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

[8]) § 28 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních, lázeňských místech (lázeňský zákon).

[9]) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

[10]) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.

[11]) Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

[12]) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[13]) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[14]) Například zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.

[15]) Vyhláška č. 133/2010 Sb., o požadavcích na pohonné hmoty, o způsobu sledování a monitorování složení a jakosti pohonných hmot a o jejich evidenci (vyhláška o jakosti a evidenci pohonných hmot).

[16]) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů.

[17]) Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.

[18]) § 829 a násl. občanského zákoníku.

[19]) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

[20]) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[21]) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

         Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.

[22]) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.

[23]) Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů.

[24]) § 15 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 490/2009 Sb.

[25]) § 163 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

27) § 140 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

28) Zákon č. 76/2002 Sb.,o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.

29) § 3 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.

30) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

31) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

32) § 2 odst. 6 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 150/2000 Sb..