Úvodní slovo:

Od prvního dubna 2015 se naplno v obcích rozběhne povinný sběr biologicky rozložitelného komunálního odpadu tzv. BRKO. Jaký způsob třídění si obce zvolí? Kolik bude třídění občany stát? Kde obce vidí zásadní přínosy? Je v republice dostatek zpracovatelských kapacit na zpracování BRKO? Využijí nějak obce vzorovou vyhlášku, kterou pro ně připravilo Ministerstvo životního prostředí? Budou obce chtít čerpat peněžní prostředky z nového operačního programu životního prostředí (OPŽP) právě na zkvalitnění třídění odpadů v obci? Na tyto zásadní otázky odpovědělo velké dotazníkové šetření, které připravilo České ekologické manažerské centrum – CEMC.

Průzkumu, kterého se zúčastnilo 607 obcí z celé České republiky, probíhal elektronicky na stránkách www.Tretiruka.cz. Děkujeme všem, kteří nám pomohli rozšířit povědomí o průzkumu i samotným obcím, které se zapojily. Moc si toho ceníme.

AVÍZO: Na konci sezóny třídění BRKO plánujeme průzkum zopakovat. Zaměříme se především na náklady na třídění BRKO včetně jeho vytříděného množství. Dále budeme hledat odpověď na otázku, zda se skutečně snížilo množství těchto odpadů končících v "černých popelnicích", tedy na skládkách. Určitě se těšíme na nové zkušenosti obcí i z pohledu třídění kovů.

 

 

Postřehy, náměty a komentáře nám určitě zasílejte na info@tretiruka.cz. Děkujeme

 

Výsledky průzkumu BRKO v obcích:

Povinný sběr biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) se v obcích rozběhne od prvního dubna. Z průzkumu, který provádělo České ekologické manažerské centrum (CEMC) na portálu www.tretiruka.cz, vyplývá, že pro většinu obcí není třídění BRKO žádnou novinkou. Téměř 70 % obcí uvedlo, že jeho třídění již zajišťovalo. Zatímco menší obce volí pro sběr a třídění BRKO zejména velkoobjemové kontejnery nebo sběrné nádoby, velké obce jednotlivé způsoby kombinují, a to včetně zapojení sběrných dvorů.

Obce se shodují v tom, že bioodpad je vzácná surovina, která by měla byt tříděna, zpracována a následně využita převážně v místě jejího vzniku, tedy na zahrádkách nebo ve spolupráci s místními zemědělci. Obce se dále domnívají, že využití rostlinných odpadů v zemědělství komplikuje zbytečná byrokracie. Jako další problém uvádějí nedostatečnou čistotu sběru BRKO a malou osvětu široké veřejnosti.

Průzkum jasně ukázal, že pro většinu obcí není třídění bioodpadu žádnou novinkou. Téměř 70 % obcí uvedlo, že již nyní zajišťují jeho třídění. V tomto ohledu doposud využívaly převážně sběrné dvory (29 %), hnědé popelnice (30 %), kompostéry poskytnuté obcí (17 %) a komunitní (obecní) kompostárny (10 %).

Jako největší přínos nové povinnosti obce označily možnost „znovuvyužití přírodního zdroje (kompostu)“ (62 %). Přínos pro necelých 30 % obcí představuje „prodloužení životnosti skládek“ a „snížení nákladů na odpadové hospodářství“.

Třídění BRKO bude obce něco stát. Výhodu budou mít obce, kterým se podaří přesvědčit občany, aby své bioodpady v co největší míře zužitkovali sami. Řada obcí již pořídila pro občany kompostéry. Obce bude třídění BRKO stát v průměru 97 Kč na obyvatele a rok, ukázal průzkum. Čím bude obec větší, tím budou náklady nižší. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že 70 % obcí uvedlo, že náklady nezjišťovalo nebo je nezná, tudíž je nutné považovat průměrnou hodnotu za orientační. Minimum obcí (10 %) dále uvedlo, že tyto náklady hodlá promítnout do poplatků za odpady. Polovina obcí o zavedení poplatků letos neuvažuje, ale v budoucnu to nevylučuje.

Nová vyhláška Ministerstva životního prostředí určila několik způsobů, které obce mohou využít pro splnění zákonné povinnosti. Z průzkumu vyplynulo, že malé (do 500 obyvatel) a střední obce (do 3 000 obyvatel) převážně volí jeden způsob. Naopak obce do 20 tisíc obyvatel a obce s více jak 20 tisíci obyvatel volí především kombinace. Můžeme konstatovat, že pytlový sběr je vůbec nejméně využívaný způsob třídění BRKO. Jako nejběžnější způsoby třídění BRKO obce volí (dále grafy uvedení níže):

  • Obce do 500 obyvatel: velkoobjemové kontejnery – 27 %, sběrné nádoby (hnědé popelnice) – 17 %, komunitní kompostování – 13 %
  • Obce do 3 000 obyvatel: velkoobjemové kontejnery – 22 %, sběrné nádoby (hnědé popelnice) – 16 %, komunitní kompostování – 12 %
  • Obce do 20 tis. obyvatel: kombinace: sběrný dvůr/velkoobjemový kontejner/sběrné nádoby  – 16 %, kombinace: sběrný dvůr/sběrné nádoby – 13 %, sběrné nádoby (hnědé popelnice) – 13 %, sběrný dvůr – 11 %
  • Obce nad 20 tis. obyvatel: kombinace: sběrný dvůr/sběrné nádoby – 29 % nebo kombinace: sběrný dvůr/velkoobjemový kontejner/sběrné nádoby – 20 %

Důležitou roli úspěšného třídění BRKO budou hrát dostatečné kapacity na jeho zpracování. Polovina obcí uvedla, že v jejich lokalitě jsou kapacity dostatečné. Necelých 20 % obcí naopak ve svém okolí dostatečné kapacity nemá. Dále 30% obcí uvádí, že tuto skutečnost neumí posoudit nebo neví.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) pro obce připravilo vzorovou obecní vyhlášku k nakládání s odpadem. Dobrou zprávou pro MŽP je, že 65 % obcí ji hodlá využít. Pouhých 15 % obcí o vyhlášce neví.

Operační program životního prostředí (OPŽP) bude hrát i v příštích letech významnou roli. Více než polovina obcí hodlá požádat o dotaci. Na zlepšení systému třídění odpadů v obci chce o dotaci požádat 38 % obcí a dále 24 % obcí uvádí, že by rády zažádaly o dotaci z OPŽP pro jiný účel (například čistička odpadních vod, vodovod, energetické úspory apod.).

Významnou roli v informování o nové povinnosti obcí sehrála odborná tištěná a elektronická média. Tento zdroj označilo 56 % obcí. Druhým nejčastěji označovaným zdrojem byl „úředník státní správy“ (40 %) a masmédia (35 %). „Svaz, kterého je obce členem“, označilo jako zdroj pouhých 23 % obcí.

Obce měly možnost se vyjádřit, co je v oblasti životního prostředí trápí. Nejčastěji zmiňovaly například právě pálení rostlinných zbytků nebo absenci čističky odpadních vod. Nutno podotknout, že zákon o ovzduší umožňuje obcím pálení zakázat, pokud zajistí jiný způsob pro jeho odstranění. Povinné třídění BRKO tak může obecně přispět ke zlepšení kvality ovzduší. Z pohledu třídění BRKO je nutné vzít v potaz, že se venkov – tedy životní styl – mění, a to zejména v okolí velkých aglomerací. Jeden respondent výstižně poznamenal, že občané nechtějí kompostovat, ale potřebují se zbavit trávy. Přehled klíčových sdělení obcí najdete níže.

Průzkum ke třídění BRKO probíhal elektronicky na odborném portálu www.tretiruka.cz v prvním čtvrtletí roku 2015. Průzkumu se celkem zúčastnilo 607 obcí z celé České republiky.

 

Grafy - nejčastější způsoby třídění BRKO:

  • K3 - velkoobjemové kontejnery + sběrné nádoby (hnědé popelnice)
  • K6 - velkoobjemové kontejnery + komunitní kompostování

 

  • K1 - sběrný dvůr + velkoobjemové kontejnery
  • K2 - sběrný dvůr + sběrné nádoby (hnědé popelnice)
  • K3 - velkoobjemové kontejnery + sběrné nádoby (hnědé popelnice)

 

 

  • K1 - sběrný dvůr + velkoobjemové kontejnery
  • K2 - sběrný dvůr + sběrné nádoby (hnědé popelnice)
  • K5 - sběrný dvůr + velkoobjemové kontejnery + sběrné nádoby (hnědé popelnice)
  • K7 - sběrný dvůr + velkoobjemové kontejnery + komunitní kompostování

 

 

  • K2 - sběrný dvůr + sběrné nádoby (hnědé popelnice)
  • K5 - sběrný dvůr + velkoobjemové kontejnery + sběrné nádoby (hnědé popelnice)

 

Klíčová sdělení obcí:

Obce do 500 obyvatel:

  • Pro malé obce vesnického typu je třídění BRKO pravděpodobně nevhodné a neekonomické. Naprostá většina obyvatel tento odpad likviduje ve vlastních kompostech na zahrádkách.
  • Nový systém boří dlouholetou snahu obcí vést občana ke kompostování a vracení složky bio do půdy.
  • Zvýšení nákladů na odpadové hospodářství, hrozí nebezpečí zvýšení černých skládek.
  • Třídění a využití BRKO by mělo probíhat v místě vzniku.
  • Zajistit legislativně povinnost provozovatelů bioplynek odebírat od obcí BRKO.
  • Domácí kompostování (v kompostérech) je to nejefektivnější třídění BRKO, byť není zákonem o odpadech, resp. vyhláškou MŽP podporováno.
  • Nejtěžší bude naučit třídění občany, obzvlášť na vesnicích, kde se stále praktikuje spalování na zahradách.

 

Obce od 500 do 3 000 obyvatel:

  • Finanční zatížení pro malé obce.
  • Na vesnici, kde má převážná většina obyvatel vlastní kompost, je třídění BRKO zbytečnou zátěží pro obec.
  • Základem má být zpracování BRKO přímo u původce odpadu (občana) s následným využitím kompostu na zahrádce. BRKO je tedy surovina, která by měla zůstat v místě vzniku a znovu se používat. BRKO by se tak měl zužitkovat na zahrádkách v kompostech a ve spolupráci s místními zemědělci.
  • Lidé nemají zájem o kompostování, ale o zbavení se trávy, zbytků květin, plevele, a to pokud možno zadarmo. Chybí dostatečná informační kampaň široké veřejnosti v ČR.
  • Malá připravenost a informovanost (kampaň) na poslední chvíli.
  • BRKO je dále využitelná komodita, což by se mělo odrazit v ceně svozu. Obec by měla za BRKO dostat zaplaceno, a ne za likvidaci draze platit.
  • Neukáznění občané do BRKO vhazují i jiný odpad, než do něj patří.
  • Třídění BRKO by se mělo týkat především měst, ne malých obcí, kde většinou obyvatelé kompostují sami.

 

Obce od 3 000 do 20 000 obyvatel:

  • Problém se zajištěním čistoty sběru BRKO, tedy i naučit občany dávat do BRKO opravdu jen to, co tam patří.
  • Řada lidí přestane doma kompostovat, protože je to pohodlnější.
  • Vysoké náklady na svoz, tj. celkové náklady se rozhodně nesníží.
  • Z pohledu ceny skládkovného se intenzivní třídění BRKO zatím nevyplatí.
  • BRKO by se měly především zpracovat v místě svého vzniku.
  • Další povinnosti pro obce bez zajištění dostatečné kapacity na zpracování BRKO.
  • Zbytečná byrokracie, která komplikuje následné využití rostlinného odpadu z veřejné zeleně v zemědělství.
  • Podporovat domácí kompostování (kompostéry).

 

Obce nad 20 000 obyvatel:

  • Nepřipravené kapacity na zpracování BRKO, problémy s využitím kompostu či digestátu.
  • Problematický odbyt kompostu.
  • Potřebnost zajistit odbyt a využití BRKO u zemědělců (v současné době pro zemědělce složitá legislativa).
  • Lidé s nástupem třídění BRKO málo kompostují na svých zahradách. Neplatí pro ty, kterým byly poskytnuty dotované kompostéry. Kompostéry však nepatří mezi vyjmenované způsoby třídění BRKO v obcích dle platné vyhlášky MŽP.
  • Přistavené kontejnery obsahují značnou příměs komunálních odpadů, proto dochází k jejich redukci.
  • Vyšší náklady na odpadové hospodářství.

 

Dokumenty ke stažení: