Ekologické hnutí Greenpeace zvažuje v ČR žalobu, která bude požadovat po vládě snížení emisí. Impulsem pro ekology je středeční rozhodnutí nizozemského soudu, který nařídil vládě, aby do roku 2020 snížila emise skleníkových plynů přinejmenším o čtvrtinu. Podle žaloby nizozemských aktivistů je znečišťování ovzduší v rozporu s Listinou základních práv a svobod, ke které se hlásí i Česká republika.

Rozsudek podle aktivistů může mít zásadní dopad na vyjednávání o mezinárodní dohodě o ochraně klimatu a snižování emisí. "Pokud se další země ocitnou v důsledku podobných soudních usnesení ve stejné situaci jako nyní Nizozemsko, donutí je to, aby přestaly o ochraně klimatu jen naplano mluvit a přijaly rázná opatření. Greenpeace nyní zváží podání podobné žaloby v České republice," dodal Rovenský.

Zdroj: ČTK

Nedávnou kontaminaci vody v Praze 6 nezpůsobily splašky ze slepého kanalizačního ramene, ale průsak z kanalizace, která vede z Ústřední vojenské nemocnice, na dnešním jednání zastupitelstva Prahy 6 to řekl ředitel Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Petr Mrkos. Slepé rameno bylo odpojené, nemohlo tak být příčinou kontaminace, uvedl ředitel PVK.

PVK udělala řadu sedmimetrových sond a následným georadarovým průzkumem našla nestandardní křížení vodovodního a kanalizačního řadu. "V místě křížení byl průsak odpadní vody do vodovodního potrubí," tvrdí Mrkos. Podle zákona přitom musí být kanalizační potrubí uložena pod vodovodním. "Takové porušení norem jsme v Praze ještě nezaznamenali," uvedl.

Kanalizace napojená mimo jiné na střešovickou nemocnici pochází z roku 1925, vodovod byl pod ni uložen v roce 1960. Podle mluvčího PVK Tomáše Mrázka má nemocnice vlastní čistírnu odpadních vod, kontaminace infekční odpadní vodou nehrozila. Vodovod i kanalizace byly prý zřejmě poškozeny nedalekými stavebními prácemi.

Že by kontaminaci způsobila odpadní voda ze střešoviské nemocnice, odmítá náměstek pro léčebnou a preventivní péči ÚVN Ivan Jeřábek.  

„Nemocnice má oblast splaškových vod velmi pečlivě spravovanou. Máme tady čističku, která je stará sedm osm let, podléhá pravidelným revizím a poslední revize byla v březnu tohoto roku. Její stav by shledán jako velmi dobrý,“ řekl Radiožurnálu. 

Mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman sdělil, že město už situaci prošetřuje. „V tuto chvíli se situací zabývá vyšetřovací komise Magistrátu hlavního města Prahy. Výsledky šetření by měly být známé již příští týden.“

Zdroj: ČeskéNoviny.cz (ČTK), Radiožurnál

PŘIPOMÍNKY Ministerstvo životního prostředí předložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. MŽP navrhuje účinnost novely na 1. května 2016 s výjimkou ustanovení upravujícího imisní limit pro částice PM_2,5, jehož účinnost je navržena až na 1. leden 2020. Mezi nejzásadnější body a cíle novely patří:

• Zakotvení pravidel pro uznávání zahraničních plaket pro vjezd do nízkoemisních zón, a to v návaznosti na bilaterální jednání se SRN a na přípravu česko-německého memoranda o vzájemném uznávání emisních plaket.

• Přijetí úpravy umožňující přímou kontrolu provozu spalovacích stacionárních zdrojů v domácnostech za účelem ověření plnění povinností vyplývajících ze zákona o ochraně ovzduší a naplnění usnesení vlády České republiky č. 547 ze dne 24. července 2013.

• Zakotvení imisního limitu pro částice PM2,5 od roku 2020 a naplnění usnesení vlády č. 1077 z 15. 12. 2014, které ukládá ministru životního prostředí, v návaznosti na řízení EU Pilot, předložit vládě návrh novely zákona o ochraně ovzduší, která stanoví imisní limit ve výši 20 μg·m-3 nejpozději do 31. prosince 2017. Zpřesnění podmínek aplikace imisních limitů pro troposférický ozon.

• Úprava pravidel pro vyhlašování a ukončování smogových situací a regulací podle přílohy č. 6 zákona o ochraně ovzduší

• Blok legislativně technických úprav zákona prováděný v návaznosti na více než dvouletou účinnost zákona o ochraně ovzduší a zkušenosti s jeho uplatňováním v praxi správních úřadů a provozovatelů zdrojů.

Další informace a podklady - ZDE

Ochránkyně Anna Šabatová loni poukázala na absurdní stav, kdy provozovatelé malých fotovoltaických elektráren kvůli pár solárním panelům na střeše domku nedosáhli při ztrátě zaměstnání na podporu v nezaměstnanosti. Podle zákona totiž byli považováni za osoby samostatně výdělečně činné, které nemohou být vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání úřadu práce. Při ztrátě zaměstnání se tak výroba elektřiny ze solárních panelů stala dle zákona jejich hlavním příjmem, byť si výrobou vydělali maximálně pár tisíc korun ročně. S přispěním ochránkyně nyní došlo ke změně zákona, která malým provozovatelům uděluje výjimku.

Nově nebudou muset provozovatelé fotovoltaických elektráren s panely o výkonu do 10 kW žádat o licenci Energetický regulační úřad, tudíž ani nebudou považováni za osoby samostatně výdělečně činné. Typicky se jedná o případy, kdy si lidé na střechu domu namontují solární panely s výkonem cca 4 kW a naprostou většinu elektřiny spotřebují sami na provoz domu. Jejich zisk z přebytků pouštěných do sítě je v letních měsících maximálně 2-3 tisíce korun, v zimě jen pár stovek. Provozovatelé obvykle mají jiné zaměstnání, ze kterého žijí. Pokud však o zaměstnání přišli, z pohledu zákona se na ně až doposud nahlíželo jako na osoby samostatně výdělečně činné s fiktivním výdělkem cca 12.500,- Kč měsíčně, přestože této částky jejich výdělek z panelů nedosahoval. Neměli tak nárok na podporu v nezaměstnanosti ani na dávky pomoci v hmotné nouzi a sami si museli platit zdravotní i sociální pojištění.

Energetický zákon se nyní mění, zohledňuje velikost elektrárny a výši provozovatelova příjmu z ní. Od 1. ledna 2016 už provozovatelé malých fotovoltaických elektráren do 10 kW nebudou považováni za osoby samostatně výdělečně činné. Budou mít tedy nárok na podporu v nezaměstnanosti a dosáhnou i na dávky pomoci v hmotné nouzi, které předtím nezohledňovaly jejich skutečné příjmy.

Evropská komise schválila na konci dubna pro ČR operační program Životní prostředí (OPŽP) pro roky 2014 až 2020. Program má rozpočet 72,5 miliard korun. Mezi podporovanými aktivitami jsou i energetické úspory a zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech. Modernizaci zastaralých systémů má mimo jiné nahradit i lokální kombinovaná výroba elektřiny a tepla, tzv. kogenerace (a trigenerace při zapojení i chlazení), které jsou součástí schváleného dotačního programu. Šanci na dotace mají obce, města, kraje, neziskové organizace a občanská sdružení nebo podnikatelské subjekty. Na stránkách OPŽP budou brzy k dispozici pro žadatele veškeré podklady a klíčové dokumenty, včetně hodnoticích kritérií, nutné pro zahájení přípravy projektů.

Pro Prioritní osu 5 OPŽP je alokováno téměř 20 procent z celkového rozpočtu programu, asi 15 (přesně 14,6) miliard korun. Výměna zdroje tepla za zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla využívající zemní plyn a kondenzační kotle na zemní plyn jsou zahrnuty v této ose 5 v kapitole A - celkové nebo dílčí energeticky úsporné renovace veřejných budov.

Vytápění a chlazení se podílí dnes celou polovinou na konečné spotřebě energie v Evropské unii. Investice do lokální kombinované výroby elektřiny a tepla pomáhají mimo jiné modernizovat i u nás tolik zastaralé české systémy. Za účelem energetických úspor je dnes často kromě zateplování vhodné stávající teplárenské zdroje právě doplnit o vysoce efektivní kogenerace. „Lokální kogenerační zdroje nevyžadují posílení přenosové a rozvodné sítě a při mimořádných událostech umožňují provozovat síť jen na určitém území,“ říká Jan Valenta, předseda Rady Českého plynárenského svazu (ČPS).

„Využití zemního plynu právě pro malé, střední teplárenské systémy a decentralizované zdroje tepla menšího výkonu je ideálním řešením pro zvyšování energetické účinnosti dodávky tepla i řešením pro lepší životní prostředí. Podle mého názoru bude narůstat. Malé lokální zdroje nabízí efektivnější distribuci tepla a také dlouhodobě stabilnější ceny. Myslím, že řada měst to začíná chápat,“ říká Miloslav Zaur, bývalý předseda Rady ČPS.

Technologie pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla jsou značně různorodé: „Může se jednat o kombinaci klasických kotlů s parními turbínami, paroplynové cykly s plynovými spalovacími turbínami, kogenerační jednotky s pístovými motory, Stirlingovy motory s vnějším spalováním, nebo palivové články. Kogenerace ale může sloužit všem, jimž se zvyšují náklady na vytápění, a s ohledem na stáří stávající technologie uvažují o modernizaci vytápěcího systému. Využít ji mohou i ti, kdo usilují o optimální technické a ekonomické řešení, ale nemají technické a finanční zázemí pro nutné opravy a investice,“ říká Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS. „Je zřejmé, že nejčastěji dotace a výběr tohoto řešení využijí provozovatelé teplárenských soustav patřících městům a obcím. Ale jsou to také podniky s vlastní výrobou tepla, vlastníci bytových domů, velkých administrativních budov, obchodních center apod. Mohou to být i školy, sportovní nebo ubytovací zařízení. Stručně řečeno, kogenerační jednotky je dnes možné využít ve všech objektech s celoročními nároky na odběr tepla případně chladu. Takovými jsou především nemocnice, domovy důchodců, plovárny, lázně, zimní stadiony, hotely a penziony, obchodní domy a průmyslové závody, v případě využití bioplynu pak i třeba čistírny odpadních vod, zemědělské podniky a skládky komunálního odpadu. Zkrátka každý, kdo má zájem o moderní, ekologicky výhodné a úsporné systémy vytápění,“ vyjmenovává příklady Jan Ruml z ČPS.

Kogenerační způsob výroby elektřiny je podporován ve většině zemí Evropské unie. Marie Donnelly, ředitelka obnovitelných zdrojů energie, výzkumu, inovací a energetické účinnosti GŘ pro energetiku Evropské komise (Renewables, Research and Innovation and Energy Efficiency at the European Commission's DG Energy), zdůrazňuje rostoucí informovanost Evropské komise jako nutnost při řešení klíčového sektoru vytápění v rámci širší energetické politiky EU. Pomocným nástrojem jsou v členských zemích i Národní akční plány pro energetickou účinnost, které se pravidelně hodnotí a aktualizují. V České republice mají provozovatelé vysoce účinných kogeneračních jednotek nárok také na tzv. zelený bonus, jehož výši každoročně stanovuje Energetický regulační úřad podle velikosti a způsobu provozu kogenerační jednotky. Definice vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) je zavedena ve směrnici Evropského parlamentu a rady 2012/27/EU a je rozpracována i v Národním akčním plánu energetické efektivnosti (NAPEE), schváleném v prosinci 2014 českou vládou

Dominantním palivem pro pohon kogeneračních jednotek na bázi spalovacího motoru je zemní plyn. V posledních letech však prudce roste počet zařízení využívajících pro svůj provoz i bioplyn, skládkový plyn, čistírenský plyn nebo jiná alternativní paliva, jako např. důlní plyn.

Vybrané plynárenské společnosti dnes zřizují, modernizují, financují a provozují soustavy centrálního a lokálního zásobování teplem doprovázeného výrobou elektřiny. Snahou je realizovat efektivní a komplexní projekty. Za tímto účelem se při modernizacích soustav dálkového a lokálního vytápění orientují na smysluplné využití kogeneračních jednotek. Tato zařízení jsou konstruována za účelem úspory primárních paliv. Velikost zařízení je volena s ohledem na minimální potřebu tepla v letních měsících pro danou soustavu. Elektrická energie takto vyrobená je následně prodávána do veřejných i lokálních distribučních sítí.
S vysokou účinností využití paliva a velmi nízkými výrobními ztrátami je úzce spjato i snížení emisí CO2, které se pohybuje řádově v tunách na každou vyrobenou MWh elektřiny oproti běžné oddělené výrobě elektřiny z fosilních paliv. „Kogenerace je dnes moderním, vysoce účinným a zároveň ekologickým způsobem výroby tepla a elektřiny. Při procesu kogenerace je smysluplně využito odpadní teplo, jež při výrobě elektřiny vzniká a je použito pro ohřev teplé užitkové vody a pro rozvod tepla. Vysoká účinnost využití energie v palivu, která často přesahuje 90 procent, snižuje jak palivovou náročnost energetiky, tak i globální množství emisí CO2,“ říká Jan Valenta, předseda Rady ČPS. Podpora kogenerace včetně výkupu elektrické energie je u nás navíc zajištěna zákonem.

Elektřina vyrobená v kogenerační jednotce se používá pro vlastní spotřebu objektu, v němž je jednotka umístěna, nebo je možno ji dodávat do sítě. Teplo z kogenerační jednotky se využívá k vytápění budov, přípravě teplé užitkové vody nebo technologického tepla. „Kogenerační jednotky slouží také jako nouzové zdroje elektrické energie v místech její nepřetržité potřeby. Plynárenské společnosti jsou dnes schopny vyhledat vhodné lokality pro výstavbu kogeneračních jednotek, zpracovat studii proveditelnosti, zajistit projektovou dokumentaci a prodávat teplo za výhodné ceny ve srovnání s ostatními zdroji energie,“ dodává Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS.

Evropský parlament včera schválil konečné znění pravidel fungování Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), který je základním pilířem v listopadu předloženého investičního plánu Komise v hodnotě 315 miliard eur. Poslancům se v průběhu jednání s členskými státy podařilo upravit strukturu financování fondu, posílit demokratickou kontrolu jeho působení a zajistit si účast na rozhodování o jeho vedení. Cílem investičního plánu je podpořit financování životaschopných investic v EU.

Parlament schválil legislativní pravidla EFSI poměrem hlasů 464 (pro): 131 (proti): 19 (zdrželo se hlasování). Parlamentní podporu investičního plánu odráží i fakt, že poslanci schválili pravidla fondu ve zrychleném legislativním řízení.

Rozpočty pro výzkum a sítě ochráněny

Parlament se během jednání s členskými státy zasazoval o zlepšení struktury financování a pravidel fungování garančního fondu, o který se investiční plán opírá, jakož i o zvýšení jeho demokratické kontroly. Mezi klíčové úspěchy parlamentních vyjednavačů patří:

• Omezení rozsahu škrtů, které se dotýkají programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 a nástroje na propojení Evropy (CEF – propojení energetických, dopravních a digitálních sítí v EU) o jednu miliardu eur. Příspěvek dvou ze tří zdrojů financování garancí EU v rámci investičního plánu tak bude představovat částku 2,2 miliard eur, respektive 2,8 miliard eur. Každý z těchto dvou programů si tak v porovnání s původním návrhem bude moci ponechat ve vlastním rozpočtu o 500 milionů eur více,

• Garance, že chybějící jedna miliarda eur, kterou poslanci zachránili pro Horizont 2020 a CEF, bude nahrazena z nevyužitých finančních prostředků EU z let 2014 a 2015,

• Právo Parlamentu schvalovat jmenování generálního ředitele a zástupce generálního ředitele investičního fondu,

• Zveřejňování seznamu schválených projektů,

• Definice kritérií pro výběr projektů a seznamu projektových cílů, které by měly zajistit, že vybrané projekty budou v souladu s obecnými prioritami EU.

Reakce zpravodajů

Zpravodaj výboru pro rozpočet José Manuel Fernandes (ELS, PT) uvedl: “Junckerův plán je inovativní nástroj, který významně podpoří investice v Evropě. Na investice se v rámci plánu vynaloží 240 miliard eur a dalších 75 miliard půjde na podporu páteře naší ekonomiky: malé a střední podniky, které zajišťují dvě třetiny pracovních míst v soukromé sféře a představují 99 % podniků v Evropě. Politici pracovní místa nevytváří, ale můžeme pomoci těm, kteří tak činí.”

Zpravodaj výboru pro hospodářské a měnové záležitosti Udo Bullmann (S&D, DE) uvedl: “Evropský parlament připravil půdu pro investice, které Evropa naléhavě potřebuje. Zajistili jsme, že místo ohlížení se do minulosti bude EU investovat do modernizace svého hospodářství. Vůbec poprvé budou tyto investice explicitně uznané v kontextu Paktu stability a růstu, a nebudou jím sankcionovány. Ukončili jsme navíc politiku utajování – povinnosti jsou nyní jasně rozděleny a Evropský parlament je demokraticky zapojen do jmenování generálního ředitele.”

Další postup

Po schválení legislativních pravidel Evropským parlamentem musí návrh schválit i Rada ministrů. Rada vyjádřila předběžné dohodě s Parlamentem podporu již 9. června a brzy by měla prostřednictvím tzv. písemného postupu schválit nová pravidla definitivně. Nařízení kodifikující Junckerův plán by mělo vstoupit v platnost začátkem července. EFSI by měl začít fungovat do září.

Cílem tzv. Junckerova investičního plánu, který byl představen v listopadu 2014, je vytvoření Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) s využitím kapitálu ve výši 5 miliard eur z prostředků Evropské investiční banky (EIB) a zřízením garančního fondu o síle 16 miliard eur. Zdroje na garanční fond ve výši 8 miliard eur budou poskytnuty z rozpočtu EU ve formě vázaných rozpočtových prostředků (právně závazný příslib vynaložit tyto finanční prostředky na dopředu stanovený účel) – z těchto zdrojů budou například v případě potřeby vyplaceny pohledávky EIB. Vyjednavačům Parlamentu a Rady se podařilo dosáhnout kompromisu na konečném textu Komisí předloženého legislativního návrhu po osmi trojstranných jednáních mezi 20. dubnem a 4. červnem.

Česká republika se už příští týden na rok ujme předsednictví ve Visegrádské skupině. Česko tak od 1. července 2015 převezme pomyslnou štafetu po Slovensku. Ta byla oficiálně přebrána minulý týden u příležitosti setkání ministrů životního prostředí zemí V4 a zástupců vlády USA. Česká republika chce klást důraz i nadále na problematiku oběhového hospodářství. Právě oběhové hospodářství se stalo i předmětem společného prohlášení V4 a USA.

Ministři životního prostředí zemí Visegrádské skupiny a zástupci vlády USA a amerických firem na dvoudenním setkání v Tatranské Lomnici diskutovali především o otázkách tzv. oběhového hospodářství, technologiích a inovacích v odpadovém hospodářství, mezi nimi třeba o účinnějším využívání zdrojů, posílení konkurenceschopnosti a surovinové nezávislosti Evropské unie, také o sjednocení a zjednodušení evropské odpadové legislativy v oblasti obalů a výrobků s ukončenou životností a neposledně i o omezování skládkování odpadů. Dalšími tématy byly tzv. zelená ekonomika a zelený růst.

Na závěr 22. zasedání ministrů životního prostředí zemí V4 a USA, delegáti podepsali společné prohlášení, v němž se zavázali podporovat oběhové hospodářství s důrazem na účinnější využívání zdrojů.

„Diskutovali jsme zejména o tom, jak uvádět výrobky na trh tak, aby splňovaly všechna kritéria vedoucí k ochraně životního prostředí. Způsob ochrany životního prostředí v USA a Evropské unii je sice odlišný, existuje však řada společností, které působí na českém nebo slovenském trhu. Na tomto setkání jsme se tedy snažili najít společné body a vysvětlit americkým zástupcům, proč má Evropa v oblasti odpadového hospodářství nebo zelených technologií tak ambiciózní cíle,“ vysvětluje náměstek Vladimír F. Mana.

Setkání ministrů životního prostředí zemí V4 v Tatranské Lomnici bylo také příležitostí k předání předsednictví České republice, která bude Visegrádské skupině předsedat do 30. června 2016.

Prioritami pro Českou republiku bude nejen pokračovat v rozběhnutých projektech a tématech, které nastolilo slovenské předsednictví. Česká republika bude klást důraz i nadále na problematiku oběhového hospodářství a změny evropské odpadové legislativy, na rámec klimatické a energetické politiky EU do r. 2030, revizi systému EU ETS a na mezinárodní vyjednávání o ochraně klimatu, jemuž se na konci roku bude věnovat mezinárodní konference v Paříži. Dalšími prioritami pak bude problematika ochrany ovzduší, naplňování Strategie EU pro biodiverzitu či podpora implementace Rámcové úmluvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat.

V programu Nová zelená úsporám (NZÚ) je podle ministra životního prostředí Richarda Brabce největší zájem o dotace na zateplení rodinných domů. "Pokud by všechny rozpracované žádosti v oblasti rodinných domů byly teď dokončeny a odeslány na Státní fond životního prostředí, pak bychom dnes měli na rodinné domy šestisetmilionovou alokaci téměř vyčerpanou," řekl dnes ČTK Brabec. Fond od 15. května přijal téměř 1400 kompletních žádostí pro rodinné domy za 296 milionů korun, rozpracovaných je jich ještě více než 2100 za 251 milionů. Vyčerpat na rodinné domy se přitom může 600 milionů korun. O dotace na bytové domy je zájem podstatně menší, připravených žádostí je zatím 52 za 42 milionů. Nicméně investice a příprava žádosti pro velký bytový dům je složitější než pro rodinný a déle se i připravuje.

Stav Nové zelené úsporám k 24. červnu:

Zdroj: ČTK

Materiál byl předkložen z důvodu zajištění jednoznačného výkladu o nabytí účinnosti některých částí energetického zákona, které se vztahují ke vzniku Rady ERÚ a upravují postavení předsedy a místopředsedů ERÚ do doby vzniku Rady. Tento zákon má nabýt účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vláda také schválila návrh MPO na novelizaci zákona o podpoře malého a středního podnikání. Novelou zákona dojde k vytvoření nové příspěvkové organizace "Agentura pro podnikání a inovace" (API).

V Poslanecké sněmovně došlo u novely energetického zákona (sněmovní tisk č. 351), k posunutí účinnosti ustanovení nového znění § 17b o změnách organizace Energetického regulačního úřadu. Vznik a působnost Rady Energetického regulačního úřadu byla odsunuta na 1. 8. 2017. Nedošlo k odsunutí účinnost novely zákona o státní službě, a souvisejících zákonů, které nabydou účinnosti již 1. 1. 2016.

Posunutím účinnosti vzniku Rady ERÚ vznikne od 1. ledna 2016 nesoulad mezi účinností energetického zákona, zákona o státní službě a doprovodných zákonů, které se týkají organizace a provádění sociálního zabezpečení, pojistného na sociální zabezpečení, důchodového zabezpečení, Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv, zaměstnanosti, střetu zájmů a nemocenského pojištění.

Proto byla připravena novela energetického zákona, která tento problém řeší a posouvá účinnosti všech předpisů, které souvisejí s termínem ustavení Rady Energetického regulačního úřadu od 1. 8. 2017. Jelikož se jedná o novelizaci platné a doposud neúčinné novely energetického zákona, je nutné, aby tento návrh nabyl účinnosti před 1. lednem 2016.

Vzhledem k časové urgentnosti přijetí novely, která má technický charakter ohledně vyjádření odložení účinnosti těch částí, které se týkají Rady ERÚ, navrhuje se požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR o schválení této novely již v prvním čtení.

Nová Agentura pro podnikání a inovace

Vláda také dnes schválila návrh MPO na novelizaci zákona o podpoře malého a středního podnikání. Novelou zákona dojde k vytvoření nové příspěvkové organizace "Agentura pro podnikání a inovace" (API). Celkem 130 zaměstnanců agentury na podporu podnikání CzechInvest přejde do nové organizace, která bude mít od 1. 1. 2016 na starosti čerpání peněz z fondů Evropské Unie.

Novela zákona reaguje na požadavky Evropské komise, která žádá, aby všechny zprostředkující subjekty obsluhující operační programy byly podřízeny služebnímu zákonu nebo obdobné právní úpravě. Vznik nového subjektu byl podmínkou pro bezproblémové čerpání dotací z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Bez legislativní úpravy by tak Evropská komise mohla blokovat čerpání 4,33 mld. EUR, které byly do OP PIK alokovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Nová agentura bude mít na starosti nejen administraci EU fondů spadajících pod MPO, ale rozsáhlé know—how zaměstnanců pomůže i zájemcům o dotace, kteří si s evropskými fondy neví rady. Flexibilní struktura nové agentury přiblíží problematiku strukturálních fondů více žadatelům. "Očekáváme tak v budoucnu ještě vyšší počet žádostí a zjednodušení agendy pro žadatele," doplnil k nové agentuře Mládek.

Podporu při čerpání peněz z evropských fondů měla dosud na starosti agentura CzechInvest. Ta byla založena zákonem o podpoře malého a středního podnikání v roce 2002 na pomoc rozvoji podnikatelského sektoru v České republice. Zhruba 130 zaměstnanců zařazených nyní v divizi strukturálních fondů přejde do nové Agentury pro podnikání a inovace. Zbytek agentury CzechInvest bude dále fungovat v oblasti zprostředkovávání investičních projektů do ČR.

Financování vzniku a provozu nové agentury, včetně platů, zdravotního a sociálního pojištění zaměstnanců, technického vybavení, budou hrazeny z evropských prostředků. K navýšení výdajů ze státního rozpočtu nedojde.

Německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel zrušil plán na zdanění starých uhelných elektráren. S odvoláním na informace z německé vlády to dnes oznámila televize ARD. Ministerstvo hospodářství v dubnu navrhlo zdanit uhelné elektrárny starší 20 let. Tyto zdroje měly podle původního plánu odvádět státu 18 až 20 eur (490 až 545 Kč) za každou tunu CO2 vzniklou při výrobě elektřiny. Německo chtělo tímto krokem zajistit, že splní svůj národní cíl snížit do roku 2020 své emise CO2 o 40 procent proti roku 1990. Po protestech odborů i průmyslu ale ministerstvo nyní svůj plán odvolalo.

Místo zdanění by se měly převést uhelné elektrárny o celkovém výkonu 2,7 gigawattu do takzvaného kapacitního trhu. Elektrárny by zůstávaly v pohotovosti pro případné pokrytí výkyvů výroby obnovitelných zdrojů, takže by pracovní místa zůstala zachována. Na financování provozu elektráren by se podílel stát, aby nahradil chybějící příjmy z prodeje elektřiny.

Zdroj: ČTK (ČeskéNoviny.cz)

Čeští řidiči mohou od června tankovat na plnicích stanicích společnosti E.ON vylepšenou verzi stlačeného zemního plynu CNG. Díky využití unikátní technologie WindGas je palivo CNG nově obohacováno o další složku, která je vyráběna výhradně za využití obnovitelných zdrojů. CNG palivo na stanicích E.ON je díky tomu ekologičtější a šetrnější k životnímu prostředí.

Společnost E.ON je prvním dodavatelem zemního plynu v České republice, který technologii WindGas využívá také pro český trh. Jejím cílem je dále podpořit ekologické vlastnosti již tak šetrného paliva, jakým stlačený zemní plyn CNG je. „V případě našeho CNG paliva je do stlačeného zemního plynu, což je zdroj ekologický, avšak neobnovitelný, přidávána složka obnovitelná,“ vysvětluje Jiří Lachout, odborník na alternativní dopravní pohony ze společnosti E.ON Energie a.s.

Technologie WindGas funguje na principu elektrolýzy destilované H2O. Za použití přebytků elektrické energie, která je brána z obnovitelného zdroje v podobě větrných elektráren, vzniká štěpením vody vodík a kyslík. V následujícím kroku zvaném metanizace může vodík reagovat s CO2, čímž vzniká výsledný produkt – metan. Ten tvoří základní složku zemního plynu.

CNG na plnicích stanicích provozovaných společností E.ON aktuálně obsahuje 20 % příměsi WindGas. Zachovává si přitom veškeré vlastnosti běžného CNG. „Nové palivo má stejné vlastnosti jako běžný stlačený zemní plyn CNG, díky využití obnovitelných zdrojů je však ještě šetrnější k životnímu prostředí,“ vysvětluje Lachout. Stlačený zemní plyn CNG díky svým vlastnostem produkuje významně méně emisí než dnes běžně používaná paliva jako benzín a nafta, a to v některých případech až o 90 %.

PREZENTACE KE STAŽENÍ Ve dnech 9. až 10. června 2015 se uskutečnil další ročník Národního dialogu o vodě, již tradičního setkání široké vodohospodářské veřejnosti, zástupců státní správy a samosprávy. Cílem letošního ročníku rozproudit diskusi na téma “Retence vody v krajině“. V prezentaci RNDr. Tomáš Hrdinka, PhD., tajemník komise „VODA-SUCHO“, představil rozsáhlý materiál zpracovaný touto komisí, který byl předložen do Vlády. RNDr. Jan Hodovský, generální ředitel Povodí Moravy, s.p., uvedl několika zamyšleními problém retence vody v krajině. Další informace a prezewntace ke stažení ZDE.

Zdroj: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka

Dne 22. října 2015. se uskuteční Den Technologické agentury ČR.  Na programu dne je Mezinárodní konference na téma Současné výzvy pro inovace, vernisáž výstavy Propojený svět a slavnostní společenský večer, na kterém budou vyhlášeni vítězové Cen TA ČR. Podrobný harmonogram bude zveřejněn v září 2015 - pozvánka ZDE.

Zdroj: TAČR

Bruselské sídlo Evropské komise dnes odpoledne hostilo setkání nejvyšších zástupců evropského energetického sektoru s eurokomisařem pro klima a energetiku Miguelem Ariasem Cañetem a eurokomisařkou pro hospodářskou soutěž Margrethou Vestagerovou. Hlavním tématem jednání, kterého se účastnil generální ředitel Skupiny ČEZ Daniel Beneš, byl model evropského energetického trhu a zvláště kapacitní mechanismy a jiné formy podpůrných mechanismů, které se na trzích v rámci EU nyní vyskytují.

„Kapacitní mechanismy jsou uplatňovány či plánovány v několika členských státech EU bez jakékoliv regionální koordinace či dohledu. Je nutné, abychom dokázali najít společně celoevropský model řešení s důrazem na regionální a nikoliv individuální národní řešení, která by dále deformovala velkoobchodní trh s elektřinou,“ řekl na setkání Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ.  Kapacitní mechanismy, tedy platby za udržování určité „pohotovostní“ kapacity výroby elektřiny, prosazují a implementují některé členské země Evropské unie ve snaze zajistit, aby byla vždy k dispozici odpovídající kapacita zaručující další výrobu dostatečného množství elektřiny.

„Důležitou podmínkou pro správné fungování kapacitních mechanismů je propojení energetických trhů jednotlivých členských zemí EU, tzv. market coupling. Propojení trhů musí předcházet dalším krokům,“ uvedl Beneš. Upozornil také na to, že by vznik jakéhokoliv nového nástroje pro zlepšení fungování energetického trhu na úrovni EU s sebou neměl přinést novou byrokracii zatěžující evropské energetiky.

Šéf Skupiny ČEZ dnes v Bruselu taktéž připomněl negativní dopady dosavadní nesystémové podpory obnovitelných zdrojů, která má za důsledek pokřivení trhu s elektřinou a zhoršení podmínek pro stavbu jakýchkoli nedotovaných nových zdrojů. „Skupina ČEZ podporuje rozvoj nových technologií v energetice. Tento rozvoj však musí být založen na tržních principech a bez preference vybraných technologií,“ prohlásil Daniel Beneš s tím, že by správný impuls pro nové investice do nízkoemisních zdrojů mohla přinést urychlená reforma systému emisních povolenek.

Jednání zástupců energetického průmyslu s eurokomisaři řešila i to, jak by měl celkově vypadat společný energetický trh Evropské unie. Evropská komise totiž v červenci plánuje vydat sdělení k novému nastavení společného trhu (tzv. „market design“). „Jednotně fungující evropský trh s elektřinou by byl logickou odpovědí na zvyšující se nároky na energetickou bezpečnost a potřebu pokrývat výkyvy v produkci z obnovitelných zdrojů,“ podpořil projekt Beneš. Generální ředitel ČEZ zároveň podtrhnul nutnou regionální koordinaci při tvorbě návrhu i jeho implementaci.