ZÁZNAM Příští týden se ve Štrasburku vrací zpět slyšení kandidátů na komisaře. Zkouška před poslanci v pondělí čeká na Maroše Šefčoviče, který by se měl po přerozdělení portfolií stát místopředsedou Komise zodpovědným za energetickou unii. Hlasování o schválení, nebo odmítnutí nové Evropské komise, kterou povede Jean-Claude Juncker, je naplánováno na středu.

Po rezignaci Alenky Bratušek, která byla kandidátkou na místopředsedkyni Evropské komise zodpovědnou za energetickou unii, navrhlo Slovinsko novou kandidátku, Violetu Bulc, a zvolený předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker rozhodl o přerozdělení portfolií.

Nová slyšení proběhnou v pondělí 20. října od 19:00 do 22:00 ve Štrasburku.

Maroš Šefčovič, který byl nyní nominován na místopředsedu Evropské komise, zodpovědného za energetickou unii, předstoupí před Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku. Violetu Bulc, kandidátku na komisařku pro dopravu, čeká slyšení ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch.

Než se může Evropská komise ujmout své funkce, musí každý z kandidátů na komisaře projít tříhodinovým veřejným slyšením v Evropském parlamentu, během něhož poslanci hodnotí obecnou způsobilost kandidáta a specifické znalosti týkající se portfolia.

Slyšení poté zhodnotí příslušný výbor nebo výbory a Konference předsedů, skládající se předsedů parlamentních politických skupin a předsedy Evropského parlamentu.

Na středu 22. října je naplánována plenární rozprava se zvoleným předsedou Evropské komise Jean-Claudem Junckerem, který poslancům představí novou Komisi a její pracovní program.

Ve stejný den by měli poslanci hlasováním rozhodnout, jestli novou Evropskou komisi schválí, nebo odmítnou. Parlament hlasuje o Evropské komisi jako celku, ne o jednotlivých kandidátech.

Pokud Komise dostane důvěru Evropského parlamentu, zahájí své pětileté funkční období 1. listopadu.

Záznam slyšení:

Čtěte také:

Slováka Šefčoviče čeká už čtvrté grilování před Evropským parlamentem (16.10.2014, EurActiv.cz)

EK v tiskové zprávě připomněla, že do roku 2050 vzroste celosvětová poptávka po potravinách o 70 procent, přičemž prudký nárůst využívání biomasy bude také vyvíjet tlak na zemědělství. K zajištění potravin pro celý svět bez poškození životního prostředí se zaměřuje Světový den potravin 2014 (16. říjen) a to je i cílem několika výzkumných projektů financovaných EU.

EU investuje více než čtyři miliardy eur do výzkumu a inovací v evropském biohospodářství, které efektivně využívá naše obnovitelné biologické zdroje. Zemědělství je klíčovou složkou, protože zajišťuje výrobu potravin, zajišťuje udržitelné řízení přírodních zdrojů a podporuje rozvoj ve venkovských oblastech.

EU se na celosvětovém vývozu potravin podílí 18 procenty, což představuje celkovou hodnotu 76 miliard eur. V EU a jinde však zemědělce brzdí zemědělský odpad, který stojí peníze i daňových poplatníků - od 55 eur do 99 eur za tunu.

Řešení, které upřednostňuje výzkumný projekt NOSHAN financovaný EU, znamená proměňování zemědělského odpadu na krmivo pro zvířata. Jde o řešení, které by přineslo nové příležitosti pro zemědělce a snížilo závislost Evropy na dovozu krmiv. To by vytvořilo nová ekologická pracovní místa v oblasti sběru odpadu, v zařízeních na úpravu odpadu a ve výrobě krmiv.

Tuto koncepci obzvláště uvítají ve venkovských oblastech, kde je růst méně intenzivní než v městských oblastech a kde je odvětví krmiv významnou hnací silou ekonomiky.

Na celém světě se ztratí nebo promrhá jedna třetina potravin určených k lidské spotřebě, celkově 1,3 miliardy tun ročně, a zpracování potravin produkuje velké množství tohoto odpadu, vysvětlil vědecký koordinátor projektu NOSHAN Montse Jorba z technologického centra Leite ve Španělsku.

Podle jeho slov ovoce a zelenina mají ze všech potravin nejvyšší podíl na zbytečném odpadu, který představuje značné plýtvání zdroji včetně vody, půdy, energie, práce a kapitálu.

V rámci projektu NOSHAN se potravinový odpad, především ze zeleniny, ovoce a mléčných výrobků, mění na krmivo pro zvířata, a to při nízkých nákladech a nízké spotřebě energie.

Tým projektu, který sestává z výzkumných středisek, univerzit a podniků ze šesti členských států EU a Turecka, začal v roce 2012 posouzením hodnoty různých druhů odpadu, přičemž vytvořil databázi potenciálních složek krmiva. V době ukončení projektu v roce 2016 bude tým také znát nejlepší technologie pro získávání a další využití každého druhu odpadu.

Procesy, na kterých se v rámci projektu pracuje, pomohou zemědělským podnikům zpětně získat kalorie obsažené ve vyhozených potravinách, energii, která se použila pro výrobu těchto potravin, a povedou k významnému snížení spotřeby vody (potravinový odpad představuje více než čtvrtinu celkové globální spotřeby pitné vody). Snížením potřeby samostatné výroby krmiv, přístup navrhovaný v rámci projektu NOSHAN by mohl snížit rostoucí konkurenci mezi produkcí potravin a krmiv, v obou případech je nutná půda i voda.

Projekt NOSHAN spojuje výzkumné ústavy, univerzitu, velké průmyslové odvětví a malé a střední podniky v potravinářském odvětví ze Španělska, Belgie, Itálie, Německa, Francie, Nizozemska a Turecka.

Další informace:

NOSHAN: https://noshan.eu

Zdroj: TASR (původní zpráva EK)

AUDIO „Výzkum dělá z peněz nápady, aplikace z nápadů dělají peníze,“ shrnuje v nadsázce Pavel Komárek, člen předsednictva Technologické agentury ČR, hlavní rozdíl mezi aplikovaným a základním výzkumem. O aplikovaném výzkumu, inovačním potenciálu českých firem a pátém výročí Technologické agentury hovořil v rozhovoru pro Studio Leonardo Českého rozhlasu Plus.

V České republice stále brzdí snahu dostávat do praxe nejnovější inovace nedostatečná spolupráce výzkumných organizací a soukromých firem. To je dáno historicky – vysoké školy se soustředí především na svobodný výzkum, soukromé firmy na zisk. Právě propojování obou sfér je hlavním cílem Technologické agentury.

Výsledky výzkumu a vývoje navíc nejsou obvykle připravené přímo pro průmyslové využití, proto je potřeba podporovat snahu dostat laboratorní výsledky do skutečné praxe.

Celý rozhovor si můžete poslechnout na stránkách Studia Leonardo Čro Plus.

Zdroj: TA ČR

Foto: Marián Vojtek/Český rozhlas Plus

Česká republika by se měla více zaměřit na podporu obnovitelných zdrojů energie při vytápění nebo zvýšit poměr recyklovaného odpadu. Vyplývá to z připomínek Evropské komise k návrhu takzvaného operačního programu Životní prostředí, na jehož základě hodlá Praha čerpat prostředky z fondů EU v období 2014-2020. Komisi se například nelíbí plán výměny kotlů spalujících uhlí za nové kotle - ovšem rovněž na uhlí; námitky má i proti nejednotné odpadové statistice. Dokument má ČTK k dispozici. České ministerstvo životního prostředí ale nevnímá připomínky negativně: chce je do konce roku odstranit a s Bruselem dále jednat. Více ZDE

ČTK: Evropská komise rovněž požaduje závazné plány týkající problematiky odpadů, jako je plán předcházení vzniku odpadů nebo plány odpadového hospodářství včetně provázání s regionálními plány. Na tom prý už resort pracuje. Následně je EK připravena na možnou podporu spaloven komunálního odpadu.

Zdroj: ČeskéNoviny.cz

Tématem dnešního jednání ministra průmyslu a obchodu se zástupci čtyř těžebních společností byla rizika plánovaného navýšení úhrady za vytěžený nerost. Zástupci společností ministra Mládka informovali o negativních dopadech, které přinese příliš razantní zvýšení poplatku zejména ve sféře zaměstnanosti a investic. Ministr přislíbil otevřít toto téma na jednání s ministrem financí.

Návrh na zvýšení těžebních poplatků obsahuje novela horního zákona, kterou v současnosti připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě dohody stran vládní koalice. Novela má upravit výpočet i sazbu úhrad za vytěžené nerosty. „K úpravě poplatků nedošlo od roku 1992. Určité navýšení si dokážu představit. Současně si ale uvědomuji, že razantní skokové zvýšení poplatků může mít negativní dopady na těžební firmy i na region, kde působí,“ konstatoval po jednání ministr Mládek.

Konkrétní negativní dopady zejména pro region Severních Čech během téměř hodinového jednání ministrovi nastínili předsedové představenstev společností Sokolovská uhelná, Vršanská uhelná, Severočeské doly a Severní energetická. „Pokud dojde k desetinásobnému zvýšení poplatku, jak navrhlo ministerstvo financí, přesáhnou negativní dopady několik miliard korun za rok. To jsou peníze, o které přijdou především Severní Čechy. Skokové zvýšení způsobí nejen ztrátu pracovních míst, ale i ztrátu zakázek pro dodavatele a propad investic a sponzorských darů,“ upozornil Ivan Lapin, předseda představenstva společnosti Severočeské doly.

Podle údajů od hnědouhelných těžebních společností by v horizontu 2015-2019 ztratilo práci přes 3000 horníků, pokud by novela horního zákona zvýšila současný poplatek z těžby na desetinásobek. Zhruba stejný počet pracovníků by ztratilo zaměstnání u dodavatelských firem. „Kromě ztráty zdroje obživy pro tisíce lidí by dopady pocítil i státní rozpočet jak kvůli propadu výběru daní a povinných odvodů, tak kvůli zvýšeným výplatám podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek. Na daních a odvodech se jedná o více než 1 miliardu ročně a dalších 400 – 500 milionů ročně by stát vyplatil na podpoře a dávkách,“ doplnil Jiří Pöpperl, předseda představenstva Sokolovské uhelné.

Na propad v objemu zakázek pro externí dodavatele upozornil předseda představenstva Severní energetickéTomáš Fohler. „Těžební společnosti patří v regionu k významným odběratelům, ale také sponzorům a donátorům. Skokové navýšení poplatků by reálně znamenalo snížení objemu zakázek pro externí dodavatele o zhruba 700 milionů ročně a ztrátu sponzorských příspěvků ve výši 250 milionů za rok.“ Uhelné společnosti přitom v regionu patří mezi klíčové sponzory a donátory v celé řadě oblastí, od rozvoje zdravotnictví po podporu sportu a aktivit mládeže.

„Pro těžební společnosti je ale navýšení poplatků za těžbu spojené také s rizikem podvázání investic do vlastního rozvoje. V této oblasti se jedná o strategické informace, takže nelze poskytnout zcela konkrétní čísla. Agregovaný roční dopad do investic u všech čtyř hnědouhelných těžebních společností by ale s jistotou činil stovky milionů korun,“ konstatoval Petr Antoš, předseda představenstva Vršanské uhelné.

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje novelu horního zákona na základě úkolu daného usnesením vlády č. 385 z května letošního roku. To reaguje na záměr Ministerstva financí zvýšit celkový výnos z úhrad z vydobytých nerostů na dvojnásobek, s výjimkou hnědého uhlí, kde mělo být zvýšení cca desetinásobné. Vedle navýšení poplatků z vydobytého nerostu má dojít ke zvýšení úhrady z dobývacích prostor na 1000Kč za jeden hektar za rok, přičemž způsob výpočtu úhrady zůstane stejný jako v současnosti. Příjem z těchto úhrad bude nadálev plném rozsahu příjmem obcí.

Čtěte také:

Mládek chce těžařům zvýšit poplatky o miliardu, Babiš žádal více (17.10.2014, E15)Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/mladek-chce-tezarum-zvysit-poplatky-o-miliardu-babis-zadal-vice-1129083#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Největším rizikem ve vztahu k Rusku je dovoz energií, ve kterém je Evropa na Putinově domovině existenčně závislá. Češi jsou z 99 procent závislí na importu plynu, a z toho 63 procent proudí z Ruska právě přes konfliktem zmítanou Ukrajinu. S ropou je to obdobné. Někteří navíc straší tím, že Rusko si pro svůj plyn najde nové uplatnění v Číně. To má ale tři podstatné háčky. Mezi Ruskem a Čínou zatím neexistuje dostatečná infrastruktura, která by Moskvě při utažení kohoutků do Evropy vyřešila problém „kam s ním“. Jak se ale ukázalo v roce 2009, Rusko si dobře uvědomuje energetické nevolnictví Evropy a své zájmy dokáže v rámci nátlaku krátkodobě oželet a použít plyn a ropu jako strategickou zbraň. Komentář Státního tajemníka pro evropské záležitosti čtěte ZDE.

Zdroj: vláda ČR

Informační den, který se bude konat v pondělí 17. listopadu v Bruselu (Belgie), poskytne důležité informace a nástroje k vytvoření dobrého projektového návrhu v oblasti priority “Společenské výzvy” programu Horizont 2020. Účelem je prezentace výzev v rámci Pracovního programu 2015 potenciálním žadatelům včetně poskytnutí návodu k přípravě a předkládání návrhů. Na odpoledne je naplánováno zprostředkování celkem šesti partnerských schůzek, které budou také příležitostí pro navázání nových kontaktů. Více informací o akci je dostupných ZDE.

Zdroj: Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace

Evropská komise dnes zveřejnila zprávu, která zkoumá následky případného odstřižení Evropy od dodávek ruského plynu. Zpráva o odolnosti evropského plynového systému především zdůrazňuje důležitost spolupráce členských států EU pro zajištění dostatečných dodávek plynu do evropských domácností a firem. Zpráva zároveň uvádí, že by se v případě nutnosti mělo využít spíše tržních sil než státních intervencí, a také by se měla posílit spolupráce a koordinace mezi jednotlivými státy. Zpráva ke stažení ZDE.

Čtěte také:

HN: Evropa se chystá na zimu bez plynu z Ruska. Česko je prý připraveno (17.10.2014, HN)

Zdroj: CEBRE

Česko-německá obchodní a průmyslová komora (www.dtihk.cz) ve spolupráci se Společností na podporu hospodářství Saska, s.r.o. pořádá v termínu od 10. do 12. listopadu 2014 informační cestu pro české odborníky do Německa na téma  „Zpracování odpadních vod“. Cesta je zaměřena na spolkovou zemi Sasko, kde navštívíte firmy a instituce specializující se na inovativní řešení a technologie v celém řetězci zpracování a úpravy odpadních vod pro velké urbanistické celky i pro malá ostrovní zařízení. Odborný výklad bude zajištěn ze stran zástupců firem a institucí. Nedílnou součástí cesty je odborný workshop „Inovativní a kooperační potenciál Česko-Sasko“. Elektronickou přihlášku zasílejte na krelinova@dtihk.cz a to nejpozději do pátku 24. října 2014.

Dokumenty ke stažení:

• Informační cesta Zpracování odpadních vod_program.pdf

• Informační cesta Zpracování odpadních vod_přihláška.pdf

UŽITEČNÉSEMINÁŘE.cz se Vás dovolují pozvat na seminář "ISPOP – úprava aplikace pro rok 2015 a ohlašování souhrnné provozní evidence", který se uskuteční v termínech 17. února 2015 v Praze.

Na semináři bude představena úprava aplikace ISPOP (stažení předvyplněných formulářů, kontrola hlášení na uživatelském účtu ISPOP, přidání a změna uživatele…), jejímž cílem je zjednodušení práce ohlašovatelů v ISPOP.

Dále bude nastíněn vývoj legislativních změn v roce 2016 a jejich dopad na systém ISPOP.

Ohlašovatelé budou rovněž seznámeni se systémem EnviHELP jako nástrojem nejen pro provozní podporu ISPOP.

Druhým rokem bude probíhat ohlašování souhrnné provozní evidence a poplatkových přiznání podle nové legislativy. Vedle připomenutí hlavních zásad pro vyplnění formulářů budou odborníkem z ČHMÚ zmíněny nejčastější nedostatky, nalezené při zpracování ohlášených údajů.

V diskusi bude možné řešit problémy specifických skupin zdrojů, jako jsou přemístitelné zdroje, náhradní dieselagregáty, apod.

Přednášející:

Ing. Pavel Machálek (Český hydrometeorologický ústav Praha, vedoucí oddělení emisí a zdrojů)

Ing. Pavla Jirůtková (CENIA, česká informační agentura životního prostředí Praha)
 

Další informace:

Termín:  17. února 2015 - Praha
Místo konání: Konferenční centrum CITY - Pankrác
Cena: 1318,- Kč bez DPH

Další podrobnosti k termínu: ZDE

PŘIPOMÍNKY Energetický regulační úřad (ERÚ) poslal do připomínkového řízení návrh cenového rozhodnutí, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie pro rok 2015. Pro rok 2015 jsou v návrhu cenového rozhodnutí vypsány nové kategorie výroben elektřiny pro malé vodní elektrárny, větrné elektrárny, výrobny využívající biomasu a výrobny využívající geotermální energii. U stávajících výroben využívajících při výrobě elektřiny obnovitelné zdroje energie došlo, s výjimkou výroben využívajících biomasu a bioplyn k zákonné 2% indexaci výkupních cen. V návrhu cenového rozhodnutí na rok 2015 je zachován, s výjimkou fotovoltaických elektráren v kategorii do 30 kW, rozdíl mezi výkupní cenou a zeleným bonusem. Více ZDE

Poslaneckou sněmovnou i Senátem prošel návrh novely zákona o odpadech, který přináší zásadní změny v oblasti odpadového hospodářství – mimo jiné zákaz skládkování od roku 2024. Okolnosti vzniku i obsah novely vysvětluje v exkluzivním rozhovoru ministr životního prostředí Richard Brabec.

Pane ministře, způsob, jakým byly přes Poslaneckou sněmovnu a Senát „protlačeny" zásadní změny odpadové legislativy, vyvolal u odborné veřejnosti velké pobouření. Mohl byste prosím zdůvodnit, proč jste zvolili tuto cestu?

Naši předchůdci rozhodnutí o zásadních změnách v odpadové legislativě dlouhodobě odkládali, asi nechtěli probudit „spící draky“. My jsme to udělali, a taky jsme si to za naše rozhodnutí schytali. Oddalování změn by však velmi pravděpodobně mělo negativní dopady jak pro samotný sektor odpadového hospodářství, tak i pro Českou republiku. Po 1. 1. 2015 hrozí ČR sankce za nesplnění legislativy. Z předběžných dat za rok 2013 například vyplývá, že ČR zřejmě nesplnila cíl směrnice o skládkách odpadů, a to odklonit biologicky rozložitelné komunální odpady o 50 % v porovnání s rokem 1995. Chtěli jsme proto vyslat do EK jasný signál, že už s tím konečně začínáme něco dělat. Věříme, že to pro nás bude „polehčující okolnost“. A to byl jeden z hlavních důvodů, proč jsme podpořili návrh z poslaneckého výboru pro životní prostředí a šli touto na první pohled (možná i na druhý pohled) kostrbatou cestou.

Naskýtá se otázka, zda by nebylo lepší jít cestou kvalitně udělaného zákona s jasnými formulacemi.

To by určitě bylo a věřte, že bychom touto cestou samozřejmě šli, kdyby na ni byl čas. My jsme dnes ve stádiu přípravy věcného záměru zákona o odpadech, který chceme předložit do vlády do konce listopadu. Nový zákon je rozsáhlý a komplikovaný a souvisí s ním mnoho problémů, které se řeší v pracovních skupinách. Rozhodně nebude platit před 1. 1. 2016. Zkusili jsme proto využít menší novely zákona o odpadech, abychom dlouho diskutované věci dostali konečně do legislativy. Uměl bych si představit koncepčnější způsob, ale museli bychom čekat na paragrafované znění, tzn. aspoň rok, a to jsme z výše uvedených důvodů nemohli.

O těchto změnách se dlouho diskutovalo v pracovní skupině při ministerstvu, při konečném znění jste se s nimi však už neradili. Má tedy smysl, aby dále pracovní skupina fungovala?

Pracovní skupiny byly na MŽP primárně založeny k přípravě nové legislativy (nového zákona o odpadech, nového zákona o výrobcích s ukončenou životností). Z mého pohledu mají určitě smysl, dokonce jsme je ještě rozšířili. Skupiny jsou výborné na to, aby se v nich diskutovalo o odborných problémech. Zastoupeny v nich však jsou velmi různorodé skupiny s antagonistickými vztahy: zástupci skládkařů, provozovatelé spaloven, recyklačních firem, města a obce, kolektivní systémy, nevládní organizace atd.. Těžko můžete čekat, že se nakonec na všem dokážou úplně shodnout. Několik let jsem řídil velkou firmu a vím, že čas od času je třeba ukázat, „kde je sever“. S jistou dávkou odvahy a vizionářství jsme se rozhodli dát směr, i když jsme věděli, že nás za to všichni chválit nebudou. Aspoň jsme však vyvolali debatu.

Senát navrhoval, aby se zavedení povinného tříděného sběru biologicky rozložitelných odpadů posunulo až na prvního dubna 2015. Nakonec však je ve schválené novele přece jen termín prvního ledna 2015. Lze to vůbec stihnout a dokážou to obce a města financovat?

Uvědomujeme si to a bereme samozřejmě v úvahu, že budou komunální volby, nová zastupitelstva, takže na přípravu bude omezený čas. Proto budeme městům a obcím maximálně nápomocni a do konce prvního čtvrtletí příštího roku budeme tolerantní při kontrole plnění nové legislativy. Do poloviny října chceme vydat prováděcí vyhlášku. Bude zde např. nastavena minimální úroveň sběru, která bude považována za splnění povinnosti. Vydáme i vzorovou vyhlášku, podle níž mohou obce připravit svou. Z pohledu Evropské komise mezi BRKO patří jak odpady rostlinného, tak i živočišného původu. Obce však budou mít podle prováděcí vyhlášky možnost se rozhodnout, jaký typ těchto odpadů budou sbírat, i způsob, jakým sběr zajistí. Je třeba si stále uvědomovat, že čím méně biologicky rozložitelného komunálního odpadu skončí v černých popelnicích, tím méně budou obce, a tedy i občané muset postupně platit za jeho likvidaci.

Chystáte obcím nějaké speciální dotace?

Obce budou moci dále využívat již osvědčené dotační prostředky v rámci nového Operačního programu Životní prostředí a ministerstvo se v prvních výzvách zaměří právě na podporu tříděného sběru a podporu zpracovatelských kapacit pro biologicky rozložitelný odpad. Je široká škála možností, jak to může obec udělat, stačí třeba jen sběrný dvůr, nebo dohoda v rámci regionálního svazku atd.

Je v ČR dostatek fungujících zpracovatelských zařízení, která budou od dubna zpracovávat razantně zvýšené množství bioodpadů?

Ze stávajícího OPŽP bylo podpořeno přes dva a půl tisíce zařízení na zpracování bioodpadů (viz tabulka). Lze tedy předpokládat, že kapacita zařízení na zpracování bioodpadů bude dostatečná a určitě přibudou stovky projektů financovaných z nového operačního programu.

Jak se bude řešit nastavení poplatků za skládkování, které v nynější novele není?

Při přípravě nového zákona o odpadech je výše poplatků za skládkování jednou z nejvíce diskutovaných otázek. V pracovních skupinách je shoda, že poplatek musí mít nějakou motivační složku. Ale je to vrcholné politikum, kterému bude věnována ještě dlouhá debata v pracovních skupinách i v parlamentu. Poplatky zůstávají primárním tématem nového zákona, kterým je omezení množství skládkovaného odpadu. Ekonomické nástroje, kterými poplatky jednoznačně jsou, musí být motivační. MŽP bude strukturovat poplatek tak, aby zohledňoval, že některé druhy odpadů bude zakázáno v určitém časovém horizontu skládkovat. To by měla zajistit tzv. účelová složka poplatku, která bude navyšována postupně, aby nezatížila občany a modernizovala se infrastruktura. Po roce 2024 už by nebyla hrazena, neboť druhy odpadu, na něž by se vztahovala, už pak na skládku nesmí. Dále by měly být zachovány složky základní, kompenzační a riziková (u nebezpečných odpadů). Neměl by se směšovat poplatek za skládkování a poplatky, které platí občané za nakládání s odpady. A především, pokud bude vysoká míra třídění a na skládky bude mířit méně odpadu, pak ani při růstu poplatku za skládkování odpadu nemusí nakonec vůbec dojít k růstu poplatků na straně občanů!

V textu novely je několik termínů, které jsou do jisté míry sporné. Vždy se hovořilo o zákazu skládkování NEUPRAVENÉHO směsného komunálního odpadu, v novele je však jen zákaz skládkování směsného KO.

Formulace „zákaz skládkování směsného komunálního odpadu“ je z pohledu MŽP odpovídající. Výraz „neupravený“ považuje MŽP za nadbytečný. Odpad, který je v tzv. černých popelnicích, je směsný komunální odpad (neupravený), pokud projde dalším procesem úpravy (budou z něho získány ještě další využitelné složky), pak už se nebude jednat o směsný komunální odpad. Z tohoto pohledu nebylo důvodné doplňovat slovo „neupravený“, které by mohlo způsobit interpretační potíže. V prováděcí vyhlášce budou dále definovány odpady, které bude zakázáno skládkovat, například prostřednictvím kvalitativních parametrů a kódů z katalogu odpadů.

V jakém vztahu bude k této novele připravovaný nový zákon o odpadech? Základní pilíře, na nichž bude nový zákon stát, jsou v souladu s tím, co už je uvedeno v novele – zákaz skládkování, více třídění, omezení technického zabezpečení skládek a další věci. Budou do něj zapracovány i poplatky, o nichž jsem mluvil. V této chvíli nechci spekulovat, jakou rychlostí se budou případně zvyšovat. Záleží na tom, jestli najdeme odborný a také politický konsenzus. Zatím také není jasné, jestli nový zákon pokryje celé odpadové hospodářství, nebo se z něj vydělí zákon k výrobkům s ukončenou životností atd. Zákon musí nastavovat obecný rámec. Detaily k určitým oblastem bude vždy nezbytné řešit prováděcími předpisy. Nelze do něj vtělit vše. Naším cílem bude zákon přehlednější s jasnými definicemi.

Znamená to, že touto novelou jste nastavili strategii státu v oblasti odpadového hospodářství, kterou odborná veřejnost už dlouho postrádá?

Ano, teď máme na deset let dopředu nastaven směr. Bude to evropská cesta dle platné hierarchie nakládání s odpady, ale zároveň bude zohledňovat českou realitu vše, co je u nás už vybudováno. Tedy zjednodušeně – udělejme maximum pro předcházení vzniku odpadů, snažme se co nejvíc o třídění, opětovné využití a recyklaci. A efektivně využijme to, co recyklovat nejde, např. energeticky. A teprve to, co už nelze využít žádnou z výše uvedených metod, by mělo skončit na skládce. V současnosti finalizujeme Plán odpadového hospodářství, který by měl jít do konce roku do vlády. Je v souladu s připravovaným zákonem i touto novelou. Zásady jsou jasné. V horizontu deseti let se musíme připravit na to, že nebude možné skládkovat jakýkoliv využitelný odpad.

Zdroj: MŽP (časopis Odpady)

Výzva k podávání žádostí v Programu na podporu projektů nestátních neziskových organizací pro rok 2015 odstartovala 6. října. Ministerstvo životního prostředí poskytuje dotace nestátním neziskovým organizacím na realizaci projektů, které přispějí k naplňování cílů Státní politiky životního prostředí a dalších státních strategických dokumentů. Zájemci mohou žádosti o dotaci na své projekty předkládat do 3. listopadu, kdy bude ve 12 hodin výzva ukončena.

V rámci programu budou podporovány výhradně neinvestiční projekty. Doba realizace podpořených projektů je ohraničena rokem 2015. Minimální výše podpory je 10.000,- Kč, maximální výše podpory je 200.000,- Kč na jeden projekt.

O finanční příspěvek mohou žádat spolky a pobočné spolky, obecně prospěšné společnosti a zapsané ústavy dle nového občanského zákoníku. Podmínkou je kofinancování příjemcem dotace ve výši minimálně 30 % rozpočtu projektu. Každá organizace může požádat o podporu nejvýše dvou projektů. Minimální výše dotace je 10 000 Kč a maximální 200 000 Kč na jeden projekt. Příjem žádostí končí 3. listopadu 2014 ve 12.00 hod. Rozhoduje doručení žádosti do podatelny MŽP, nikoliv datum poštovního razítka.

Případné dotazy zodpoví odbor ekonomických a dobrovolných nástrojů, kontaktní osoba RNDr. Miloslav Novák, miloslav.novak@mzp.cz

V programu budou podporovány neinvestiční projekty ve třech tematických okruzích:

1. Ochrana přírody a biologické rozmanitosti;

2. Životní prostředí obcí a měst;

3. Znalosti a informovanost o životním prostředí.

Zdroj: MŽP

Není to ani měsíc, co jsme informovali o naposledy otevřených deseti plnicích stanicích CNG a už je v České republice dalších pět. Nové stanice byly otevřeny v Havířově, Jeseníku, Mostě, Tišnově a Velkém Meziříčí. Počet plnicích CNG stanic v ČR je nyní už 65, do konce roku jich bude asi 80. V Evropě je jich k dispozici už přes 4 tisíce. I akce Blue Corridor 2014, jejíž vozy přijedou tento pátek do ČR, poukazuje na to, že je dnes už velmi snadné projet napříč 9 státy trasu dlouhou 3 400 kilometrů bez problémů s tankováním CNG. Podle nejnovější statistiky Českého plynárenského svazu, který pravidelně sleduje vývoj v oblasti CNG, jezdí v ČR už 8 055 vozidel. Více ZDE