Ve středu jde ministr životního prostředí Richar Brabec na vládu se žádostí o schválení nadlimitní zakázky pro Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, kde sídlí experti na povodně a sucho. Chce do roku 2017 posílit kompetence i rozpočet této resortní organizace až o 90 milionů korun. "Chtěl bych, aby ústav byl organizačním lídrem projektu," řekl v rozhovoru s ČTK Brabec. Náplní této zakázky na léta 2014 - 2017 má být tedy podpora výkonu státní správy v oblasti vodního hospodářství, konkrétněji:

• odborná podpora mezinárodní spolupráce v oblasti ochrany vod,

• odborná podpora reportingu pro EU a podpora implementace evropské legislativy v oblasti ochrany vod,

• provoz evidencí v rámci Informačního systému veřejné správy a souhrnné informace v oblasti vodního hospodářství,

• informační a odborná podpora v oblasti ochrany vod nad rámec výše uvedených okruhů.

Evropská unie stanovila pro členské státy povinný cíl využívat obnovitelné zdroje energie v dopravě ve výši 10 % energetického obsahu do roku 2020. Záměrem je snížit emise skleníkových plynů a zvýšit využívání obnovitelných zdrojů v dopravě. Aby mohl systém podpory biopaliv, který spočívá v úlevě spotřební daně z minerálních olejů, pokračovat, vypracovalo Ministerstvo zemědělství aktualizovaný víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období 2015 – 2020. Materiál navazuje na program podpory biopaliv platný od roku 2008 do 30. června 2015.

Vláda dále projedná senátní návrh zákona o Národním parku Šumava. Národní park Šumava nepotřebuje samostatný zákon. Na setkání v Českém hydrometeorologickém ústavu se včera na tom shodli premiér Bohuslav Sobotka a ministr životního prostředí Richrad Brabec. Resort naopak připravuje novelu zákona o ochraně přírody a krajiny - na podzim ji chce poslat na vládu. Stanovila by režim pro všechny národní parky.

Přehled bodů jednání:

• Senátní návrh zákona o Národním parku Šumava

• Návrh víceletého programu podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období 2015 - 2020

• Informace o přípravě nadlimitní veřejné zakázky s názvem „Podpora státní správy v oblasti vodního hospodářství“ zadávané mimo působnost zákona o veřejných zakázkách

Výsledky jednání vlády - ZDE

Zdroj: MŽP, MZe, ČeskéNoviny.cz, ČRo

Foto: Vlada.cz

Státní fond životního prostředí ČR zveřejňil přehled sociálně únosné ceny pro vodné a stočné, stanovené pro jednotlivá krajská území (NUTS 3) dle pravidel OPŽP 2007 - 2013, platnou pro kalendářní rok 2014.

Takto zveřejněná, sociálně únosná cena pro vodné a stočné, je platná pro projekty spolufinancované z Operačního programu Životní prostředí v programovém období 2007 - 2013 v rámci prioritní osy 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, podoblasti podpory 1.1.1 - Snížení znečištění z komunálních zdrojů a oblasti podpory 1.2 - Zlepšení jakosti pitné vody. Stanovení sociálně únosné ceny pro vodné a stočné bude v budoucnu pravidelně zveřejňováno na webu OPŽP v ročních intervalech, a to vždy v září roku před uplatněním výše sociálně únosné ceny pro vodné a stočné na další rok. Tyto ceny jsou rozhodující při posuzování dodržování podmínek Rozhodnutí o poskytnutí dotace pro výše uvedené projekty, a to v tom smyslu, že příjemce má možnost (nikoliv povinnost) ceny na sociálně únosnou úroveň snížit.

V souladu s „Metodikou pro žadatele rozvádějící podmínky přílohy č. 7 Programového dokumentu OPŽP" (verze 3.5), je sociálně únosná hranice pro výdaje na vodné a stočné definována jako cena pro vodné a stočné (včetně DPH), která představuje 2% průměrných ročních čistých příjmů domácností se standardní specifickou spotřebou vody 80 l/os/den.

Stanovení sociálně únosné ceny pro vodné a stočné (vč. DPH) v jednotlivých krajích ČR, pro rok 2014, vychází ze statistických údajů o příjmech a životních podmínkách domácností za rok 2013, indexované dle průměrné míry inflace za čtyři poslední čtvrtletí do poloviny r. 2014, s využitím údajů z pravidelně zveřejňované Zprávy o inflaci (ČNB). Pro následující roky budou průměrné roční čisté příjmy domácností vždy aktualizovány a navýšeny o průměrnou inflaci za rozhodné období.

Stanovení sociálně únosné ceny pro vodné a stočné pro rok 2015 bude zveřejněno v září letošního roku.

Přehled výše sociálně únosné ceny pro vodné a stočné dle krajů je k dispozici ZDE

Hlavní změny vyplývající z Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 pro projekty zakládající veřejnou podporu v oblasti Regionální investiční podpory

Dne 1. 7. 2014 vstoupilo v účinnost Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (dále Obecné nařízení o blokových výjimkách č. 651/2014), jež nahrazuje Obecné nařízení o blokových výjimkách č. 800/2008.

Stávající režimy blokových výjimek Operačního programu Životní prostředí 2007 - 2013 dle Nařízení č. 800/2008 vyjma Regionální blokové výjimky (tzv. regionální investiční podpory) je možné aplikovat ještě po přechodné období šesti měsíců, tedy do 31. prosince 2014. Režimy Regionální blokové výjimky se však musí řídit od 1. července 2014 již pravidly nového Obecného nařízení o blokových výjimkách č. 651/2014. S ohledem na výše uvedené se mění podmínky pro žadatele Operačního programu Životní prostředí 2007 - 2013 u Regionální investiční podpory.

Mezi hlavní změny, ke kterým dochází v oblasti Regionální investiční podpory v důsledku přijetí nových předpisů, patří především snížení výše regionální investiční podpory na 25 % způsobilých výdajů dle pravidel uvedených v tomto novém nařízení a dle nově schválené Mapy regionální podpory pro Českou republiku na období 2014-2020. Zároveň není možné aplikovat ustanovení regionální investiční podpory na projekty v oblasti výroby a distribuce energie.

Podle nové úpravy není u Regionální investiční podpory již nutné prokazovat motivační účinek u velkých podniků způsobem uvedeným v Obecném nařízení o blokových výjimkách č. 800/2008.
Rovněž podle nové úpravy v případě podpory na zásadní změnu výrobního postupu musí být způsobilé náklady vyšší než odpisy provedené za předcházející tři účetní období z majetku užívaného při činnosti, jež má být modernizována. V případě podpory na rozšíření výrobního sortimentu stávající provozovny musí být způsobilé náklady o nejméně 200 % vyšší než účetní hodnota znovu použitého majetku, která je zachycena v účetním období předcházejícím zahájení prací. Všechny počáteční investice jednoho příjemce (na úrovni skupiny podnikatelských subjektů), které jsou realizovány v jednom regionu NUTS III (na území jednoho kraje) a mají být podpořeny v rámci regionální investiční podpory, se dále považují za jediný investiční projekt, přičemž celková výše podpory v souhrnu nesmí převýšit nařízením stanovenou maximální míru. Žadatelé z řad podnikatelských subjektů doloží, že podnik není vyloučen z podpory na základě následujících definic (nejedná se o podnik v obtížích ani o podnik, na který byl vydán inkasní příkaz). Podpora nesmí být poskytnuta podniku:

• na který byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Komise prohlašujícím, že podpora je protiprávní a neslučitelná se společným trhem;
• podnikům v obtížích.

„Podnikem v obtížích" ve smyslu Obecné nařízení o blokových výjimkách č. 651/2014 se rozumí podnik, v jehož případě nastane alespoň jedna z následujících okolností:

   a) V případě společnosti s ručením omezeným (která není malým nebo středním podnikem a jejíž existence nepřesahuje tři roky nebo - pro účely způsobilosti pro rizikové financování - která není malým nebo středním podnikem do sedmi let od jeho prvního komerčního prodeje, jenž je na základě hloubkové kontroly provedené vybraným finančním zprostředkovatelem způsobilý pro investice v oblasti rizikového financování), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny upsaného základního kapitálu. Tento případ nastává, když je výsledek odečtení kumulovaných ztrát od rezerv (a všech dalších prvků, jež se obecně považují za kapitál společnosti) negativní a svou výší překračuje polovinu upsaného základního kapitálu. Pro účely tohoto ustanovení se za „společnost s ručením omezeným" považují zejména formy podniků uvedené v příloze 1 směrnice 2013/34/EU¹⁾ a „základní kapitál" zahrnuje případně jakékoli emisní ážio.

   b) V případě společnosti, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti (která není malým nebo středním podnikem a jejíž existence nepřesahuje tři roky nebo - pro účely způsobilosti pro rizikové financování - která není malým nebo středním podnikem do sedmi let od jeho prvního komerčního prodeje, jenž je na základě hloubkové kontroly provedené vybraným finančním zprostředkovatelem způsobilý pro investice v oblasti rizikového financování), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny jejího kapitálu zaznamenaného v účetnictví této společnosti. Pro účely tohoto ustanovení se za „společnost, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti" považují zejména formy podniků uvedené v příloze II směrnice 2013/34/EU.

   c) Jestliže vůči podniku bylo zahájeno kolektivní úpadkové řízení nebo tento podnik splňuje kritéria vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení na žádost svých věřitelů.

   d) Jestliže podnik obdržel podporu na záchranu a zatím nesplatil půjčku nebo neukončil záruku nebo jestliže obdržel podporu na restrukturalizaci a stále se na něj uplatňuje plán restrukturalizace.

   e) V případě podniku, který není malým nebo středním podnikem, kde v uplynulých dvou letech:

1. účetní poměr dluhu společnosti k vlastnímu kapitálu je vyšší než 7,5 a
2. poměr úrokového krytí hospodářského výsledku společnosti před úroky, zdanění a odpisy (EBITDA) je nižší než 1,0.

Nově bude možné čerpat Regionální investiční podporu v rámci OPŽP 2007 - 2013 pouze při respektování výše uvedených pravidel. Základní změny vyplývající z pravidel nového Obecného nařízení o blokových výjimkách č. 651/2014 budou zapracovány v programové dokumentaci OPŽP (konkrétně v Programovém dokumentu, Implementačním dokumentu, Závazných pokynech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP a Směrnice MŽP) v nejbližším možném termínu. Aktualizovaná programová dokumentace a seznam oznámených režimů podpory pro programové období 2007 - 2013 budou následně zveřejněny na webu OPŽP.

Urgence doložení faktur u již zrealizovaných projektů

„Jsou to hlavně případy, u kterých nám s ohledem na finančně platební kalendář akce chybějí informace o tom, zda příjemci podpory ještě mají u sebe nějaké faktury, které plánují v rámci podpořeného projektu z OPŽP uplatnit. V zásadě to tedy je urgence doložení faktur k již zrealizovaným projektům v IS Bene-fill," vysvětluje Jana Tlustá, vedoucí Call centra Státního fondu životního prostředí ČR.

Lidé z call centra mají k dispozici přehled projektů, u nichž je v informačním systému uveden stav „realizace ukončena", ale podle finančně platebního kalendáře není jisté, zda příjemci podpory uplatnili nárok na proplacení všech faktur v rámci podpořeného projektu. Jsou to projekty, u nichž call centrum nadále eviduje možnost čerpání poměrně významných částek bez upřesnění, zda bude financování ještě pokračovat, nebo je definitivně uzavřeno, a proto nebude zbývající část schválené dotace vyčerpána. Podle Jany Tlusté příjemci někdy otálejí se žádostí o proplacení i u faktur na významné finanční obnosy.

Ptáme se příjemců
„Ptáme se příjemců podpory, proč fondu nepředkládají faktury. Zároveň je žádáme, aby faktury k proplacení neprodleně doložili. Je to v jejich zájmu, ale i v našem," říká Jana Tlustá a dodává, že faktury, které fond příjemcům podpory včas proplatí, se pozitivně promítají do celkového čerpání peněz z Operačního programu Životní prostředí. I to je podle Jany Tlusté důležité, protože čím více peněz bude letos z Operačního programu Životní prostředí vyčerpáno, tím více peněz bude v programu k dispozici také pro rok příští.
„Pracovníci call centra se snaží o milý přístup a o co nejlepší objasnění nutnosti rychlého dodání faktur fondu. Oslovení obvykle reagují vstřícně, profesionálně. Jen v případě projektů, které jsou zrealizovány již delší dobu, se občas ze strany příjemců setkáme s jistou nevolí, proč jsme si vzpomněli tak pozdě a oslovujeme je až nyní... Avšak je třeba říci, že aktivita by měla být spíše na straně žadatele," dodává Jana Tlustá. Ovšem jinak si příjemce podpory, resp. jejich zástupce, vedoucí call centra pochvaluje, protože dle jejích slov reaguje většina z nich vstřícně.

Pomoc ze strany fondu
Z telefonátů pracovníků Call centra Státního fondu životního prostředí ČR vyplývá, že příjemci podpory mnohdy ztratili přehled o možném dalším čerpání, anebo opomněli fondu sdělit, že již čerpání ukončili.
„Ve všech podobných případech doporučujeme kontaktovat projektového manažera akce. Minimálně je vhodné elektronickou zprávu o ukončení čerpání dotace předat kompetentnímu pracovníkovi a tím nastartovat další kroky k ukončení administrace žádosti, přičemž se může ukázat, že ne všechny faktury, které mohly být proplaceny, skutečně proplaceny byly. Navíc informace k dokončenému čerpání dotace a k možnosti uzavřít proces administrace takovýchto projektů má i další pozitivní efekt. Poskytuje věrnější obrázek o tom, kolik peněz ještě v jednotlivých prioritních osách zbývá, což je velmi důležité například při rozhodování o tom, které projekty a kolik dalších nových lze vyjmout ze zásobníků projektů a realizovat je," uzavírá Tlustá.

Neváhejte v rámci OPŽP využívat zálohové faktury, je to snadné!

Opatření má již nyní pozitivní vliv na čerpání prostředků zvláště u větších projektů, kde jsou příjemci podpory subjekty z podnikatelského sektoru a kde u velkých investičních a realizačních celků je institut zálohových plateb běžnou smluvní praxí. Jeho využití je však doporučováno u všech ostatních projektů bez ohledu na finanční náročnost.

Základní podmínky pro uplatnění zálohových faktur do žádostí o platbu jsou následující:

1. režim zálohových faktur má příjemce podpory na základě podmínek zadávacího a výběrového řízení sjednán s dodavatelem ve smlouvě o dílo,
2. zálohová faktura se vztahuje pouze k realizační smlouvě o dílo,
3. zálohová faktura nesmí být vystavena ve výši 100 % uzavřeného kontraktu,
4. zálohová faktura, kterou příjemce požaduje proplatit, smí být vystavena max. na částku 90 % z realizační smlouvy o dílo,
5. způsobilé výdaje připadající na zálohovou fakturu, která má být proplacena bez předložení zúčtovací faktury, nesmí být vyšší než 90 % z realizační smlouvy o dílo a zároveň vyšší než jsou stanoveny maximální způsobilé výdaje k dané smlouvě o dílo,
6. zálohová faktura smí být tedy proplacena bez zúčtovací faktury pouze do výše stanovené dle bodu 5),
7. zálohová faktura může být administrována jak v sytému ex-post plateb, tak v systému modifikovaných ex-ante plateb tzn., že příjemce je povinen nejpozději do 10 pracovních dnů od data poskytnutí podpory (splatnosti) doložit úhradu fakturace a to jak části prostředků OPŽP, tak poddílu vlastních zdrojů,
8. vyúčtování zálohové faktury (předložení zúčtovací faktury) musí být na Státní fond životního prostředí ČR doloženo do 365 dní od data splatnosti poskytnutí podpory dle žádosti o platbu, na základě které došlo k proplacení zálohové faktury (datum splatnosti podpory je příjemci k dispozici v avízu zasílaném prostřednictvím informačního systému BENE - FILL), nejpozději však do 31. 12. 2015. V odůvodněných případech je možné se souhlasem Řídícího orgánu lhůtu prodloužit,
9. v případě nedoložení vyúčtování zálohové faktury (zúčtovací faktury k zálohové faktuře, na kterou byla proplacena podpora) dle bodu 8) bude toto považováno za porušení Podmínek poskytnutí podpory a bude mít za následek podání hlášení o podezření na finanční nesrovnalost se všemi důsledky z toho vyplývajícími,
10. příjemce podpory bude zálohové faktury zadávat do informačního systému BENE - FILL v označení ZF a číslo faktury a zúčtovací fakturu v označení ZÚF a číslo faktury.

Další obecné informace k postupu při proplácení prostředků příjemci podpory z Operačního programu Životní prostředí jsou uvedeny v Závazných pokynech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí , Kapitola 8 - Zásady financování a náležitosti žádosti o platbu.

Zdroj: SFŽP

Podle nedávno zveřejněné studie "Europe´s Dirty 30", kterou vypracovalo sdružení pěti ekologických organizací, nemá Česko mezi třicítkou největších producentů emisí ani jednoho zástupce. Podle EKONOMu se pozitivně projevila modernizace uhelných bloků, navyšování výkonu jaderných elektráren, ale také investice do obnovitelných zdrojů. Výsledek je, že pálíme méně hnědého uhlí a podíl tuzemska na vypouštění skleníkových plynů klesá. Současně je třeba dodat, že tři bloky v Prunéřově jsou nyní odstavené kvůli rekonstrukci, bloky v Počeradech jedou na nižší výkon. V přehledu 30 největších emitentů skleníkových plynů dominují německé, polské a britské uhelné elektrárny. Prvenství drží hnědouhelná elektrárna Belchatów ve středním Polsku, která za loňský rok stihla vypustit do ovzduší 37,2 milionu tun oxidu uhličitého.

Zdroj: EKONOM
Foto:  ČEZ (El. Prunéřov)

Premiér Bohuslav Sobotka se dnes setkal s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem. Na tiskové konferenci ministr připomněl aktuální prioritu v podobě záchrany peněz z Operačního programu životní prostředí (OPŽP). Podle vyjádření ministra by se mělo povést zachránit okolo 10 mld. Kč. Dále ministr uvedl, že nové OPŽP by měl být daleko více uživatelsky přítulný. Ministr Brabec chce dále přesvědčit Evropskou komisi, aby podpořila 9 mld. Kč výměnu 150 tis. domácích kotlů v celé České republice, což by mělo výrazně zlepšit kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji. Premiér Sobotka s ministrem dále hovořili o připravovaných legislativních změnách mezi které patří „malá“ novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a i připravovaná „velká novela“ EIA, zákon o ochraně přírody a krajiny a dále například novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Premiér Sobotka podotkl, že díky vysokým poplatkům za vynětí půdy ze zemědělského fondu Česká republika ztrácí konkurenceschopnost vůči okolním státům. Předseda vlády také ocenil obnovení dialogu ministerstva s občanskými iniciativami.

Zachráněné miliardy z evropských fondů

Největší prioritou ministra Brabce po jeho nástupu do úřadu se stala záchrana dříve nečerpaných prostředků z Operačního programu Životní prostředí. Žalostný stav Státního fondu životního prostředí ČR i MŽP, který po sobě zanechala předchozí vedení MŽP, způsobily velké zpoždění v čerpání evropských prostředků. První odhady, které vyčíslilo nové vedení spolu s MMR, signalizovaly celkovou ztrátu evropských prostředků v letech 2013–2015 přesahující 25 miliard korun.

S nástupem ministra Brabce došlo k celkové reorganizaci práce SFŽP, zkrátily se lhůty posuzování evropských projektů, byly vyhlášeny výzvy na tzv. rychloobrátkové projekty (projekty s krátkou dobou přípravy i realizace, např. zateplení veřejných budov) a tzv. fázovací výzva (výzva, kdy část projektu bude realizována ze starého programovacího období a další část v novém). Z celkového počtu aktuálních 14 000 projektů byly identifikovány ty akce, které je třeba v rámci záchrany evropských prostředků ukončit. Tyto projekty nyní budou nahrazeny akcemi, které je s jistotou možné zrealizovat do konce roku 2015 z prostředků EU. Zrychlí se čerpání programu a zároveň se eliminuje riziko, že projekty, které se nestihnou, budou muset žadatelé zaplatit ze svého. „Díky novým opatřením a krizovému řízení jsem přesvědčen, že se podaří snížit původně očekávanou ztrátu prostředků z OPŽP v letošním roce ze zhruba 14 miliard korun na méně než 9 miliard korun, a v roce příštím z očekáváných 5 miliard na nulu. Celkově tak dokážeme zachránit 10 miliard korun, které mohou být investovány do užitečných projektů,“ uvedl ministr Brabec.

Nový OPŽP – více peněz na životní prostředí v ČR

V Bruselu čeká nyní na schválení i nový Operační program Životní prostředí. „Prioritami pro čerpání evropských dotací v novém období zůstanou zejména ochrana vod, ovzduší a přírody, úspory energie a samozřejmě i prevence vzniku odpadů. V novém programovém období měla ČR původně mít k dispozici v přepočtu necelých 70 miliard korun, tedy téměř o polovinu méně, než tomu bylo doposud. Na poslední chvíli se podařilo v rámci jednání na úrovni ČR a Evropské komise přidat novému OPŽP o 71 milionů eur navíc, tedy skoro 2 mld. korun. Z nově přidělených prostředků bude 51 mil. eur rozděleno na zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní. Peníze půjdou zejména do projektů na čištění odpadních vod. Zbývajících 20 milionů eur zvýší objem financování projektů zaměřených na energetické úspory,“ sdělil dnes médiím ministr Brabec.

Novela zákona o EIA – rychlá transpozice evropského práva a příprava nové úpravy zákona

Po dnešním setkání premiér Sobotka vyzdvihl i práci ministra Brabce v oblasti novelizace zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Čekání na uvedení české legislativy do souladu s evropskou trvá téměř 10 let. ČR tak před několika měsíci hrozilo okamžité zastavení evropských dotací ve výši až 100 miliard korun, a to zejména v investicích na dopravní stavby.

„Žádná z bývalých vlád nebyla schopna se dohodnout na nové podobě zákona tak, aby zajistila soulad s evropským právem. Současná koaliční vláda má jedinečnou a poslední možnost hrozící postihy odvrátit. V září se novela dostane k projednání do Poslanecké sněmovny, kde samozřejmě očekávám velkou debatu. Aby bylo ale definitivně zabráněno hrozícím sankcím ze strany Evropské komise, musí novela začít platit už od 1. ledna 2015,“ upozorňuje ministr Brabec.

Evropská komise má k české právní úpravě v oblasti EIA dlouhodobě výtky především v oblasti účasti veřejnosti v řízeních navazujících na proces EIA, tedy v územním a stavebním řízení, a dále v oblasti účinného přístupu veřejnosti k soudům. Ministerstvo životního prostředí zapracovalo řešení těchto výtek přímo do zákona EIA a uvedlo tak celou právní úpravu v oblasti EIA do souladu s evropským právem.

Mezi hlavní změny tak patří rozšíření účasti veřejnosti v procesu povolování záměrů a verifikační stanovisko, tzv. coherence stamp, které v navazujících řízeních (územním a stavebním) potvrdí, že nedošlo v průběhu řízení k tak závažným změnám projektu, které by měly významný negativní vliv na životní prostředí. Nově bude stanovisko EIA závazné pro další povolovací orgány a účastníci řízení budou mít možnost odvolat se i proti negativnímu závěru zjišťovacího řízení. Na druhé straně bude ale omezen počet subjektů, které se mohou domáhat soudní ochrany. Lhůta pro rozhodnutí soudů bude nově zkrácena na 90, resp. 150 dní.

Ministerstvo životního prostředí spolu s dalšími resorty, především s MMR, souběžně intenzivně pracuje na zásadní koncepční změně právní úpravy povolování záměrů zahrnující posuzování vlivů na životní prostředí, územní a stavební řízení, která by mohla začít platit už v lednu 2016.

„Celý systém povolování staveb v ČR je především nutné zjednodušit a zásadně zkrátit – podobně, jako je tomu v některých evropských zemích, např. v Německu. Nová úprava je založena na integraci veškerých řízení vedoucích k povolení záměru. Výsledkem by bylo jediné povolení vedoucí k realizaci záměru, tudíž by došlo k minimalizaci opravných prostředků a správních žalob a tím i ke zkrácení a zlevnění celého řízení. To vše stále za zajištění účasti široké veřejnosti v celém procesu. V minulosti se o této změně hodně hovořilo, ale nikdo ji nedokázal realizovat. Uděláme vše proto, aby se to podařilo této vládě,“ nastiňuje budoucí změny zákona ministr Brabec.

Na závěr dnešní návštěvy obdržel premiér Bohuslav Sobotka darem od ministra Brabce novou aplikaci do chytrých telefonů pro všechny milovníky přírody. Aplikace BioLog slouží všem zájemcům o přírodu a funguje jako digitální zápisník pozorování fauny a flóry na území ČR. Zapisovat je možné živočichy, rostliny a houby, kteří se vyskytují ve střední Evropě. Aplikace umožňuje lokalizovat a popsat pozorování druhů přímo v terénu, přidat fotografii a uložit vše do tzv. chytrého mobilu. Vybraná pozorování je možné odeslat do databáze výskytu druhů, kterou spravuje AOPK, nebo exportovat pro vlastní využití a vyhodnocení.

Související odkaz:

Video z tiskové konference (ČT24) - ZDE

Foto: ČT24  

V rámci revize referenčního dokumentu o BAT (BREF) “Velkoobjemové organické chemikálie” bylo za Českou republiku zasláno 62 připomínek k vydanému návrhu D1. Evropský úřad pro IPPC (z angl. European Integrated Pollution Prevention and Control Bureau - EIPPCB) předložil první návrh (D1) referenčního dokumentu v dubnu 2014 k připomínkám všem členům mezinárodní technické skupiny (z angl. Technical Working Groups - TWG) s termínem do 4. července 2014. TWG tvoří jednotlivé členské státy EU a další organizace (např. CEFIC, EEB – Evropský environmentální výbor). Zároveň EIPPCB vyzval, v rámci zkvalitnění a upřesnění údajů v návrhu D1, k vyplnění dotazníků pro sběr dat a jejich zaslání do EIPPCB (ve stejném termínu jako připomínky k návrhu D1).

Evropský úřad pro IPPC (EIPPCB) celkově obdržel téměř 4000 připomínek k prvnímu návrhu (D1) referenčního dokumentu o BAT (BREF) “Velkoobjemové organické chemikálie”. Své připomínky zaslaly tyto členské státy EU: Rakousko, Německo, Švédsko, Belgie, Velké Británie, Polsko, Česká republika, Itálie, Francie, Portugalsko, Maďarsko, Španělsko, Nizozemsko, dále EEB a zástupci průmyslových svazů (CEFIC).

Podkladovým materiálem pro odeslané připomínky za ČR byly připomínky od provozovatelů, kterých se problematika “Velkoobjemových organických chemikálií“ v rámci ČR týká:

• UNIPETROL RPA , s.r.o. (21 připomínek – 13 hlavních + 8 dalších připomínek, výroba nižších olefinů),
• SPOLCHEMIE Group (6 připomínek – 3 hlavní + 3 další připomínky, výroba epichlorhydrinu),
• SPOLANA Neratovice, a.s. (23 připomínek – 12 hlavních + 11 dalších připomínek, výroba ethylendichloridu a vinylchloridu monomeru),
• SYNTHOS Kralupy, a.s. (2 hlavní připomínky, výroba styrenu a aromátů),
• BorsodChem MCHZ, s.r.o. (10 připomínek – 1 hlavní + 9 dalších připomínek, anilinová chemie).

Tito provozovatelé zároveň vyplnili i dotazníky pro sběr dat k doplnění údajů do prvního návrhu (D1) referenčního dokumentu, které byly rovněž následně zaslány do EIPPCB. Pouze čtyři státy EU doplnily sběr dat, a to Česká republika, Nizozemsko, Portugalsko a Velká Británie. EIPPCB poděkoval adresně těmto státům za zaslání potřebných doplňujících údajů, zejména za sběr dat k nižším olefinům.

Průmyslový svaz CEFIC poslal celkem 2400 připomínek k návrhu D1 referenčního dokumentu o BAT (BREF) “Velkoobjemové organické chemikálie”. Většinu připomínek zaslaných Českou republikou uplatnil i průmyslový svaz CEFIC.

Pro EIPPC tím začala práce s tříděním připomínek a pak následně s jejich posouzením. Po dokončení první katalogizace připomínek zašle EIPPCB podrobnější zprávu členským státům EU a dalším organizacím jako zpětnou vazbu o počtu komentářů a připomínek k jednotlivým částem referenčního dokumentu o BAT (BREF), ke kterým byly tyto připomínky vzneseny.

Průběh revize referenčního dokumentu o BAT (BREF) “Velká spalovací zařízení”

Ve dnech 17. až 18. června 2014 proběhlo v Seville ve Španělsku neformální jednání k partikulárním problémům, které se řeší v rámci revize referenčního dokumentu o BAT (BREF) “Velká spalovací zařízení” (z angl. Large Combustion Plants - LCP).

Začátkem roku 2014 vzniklo v rámci revize referenčního dokumentu o BAT (BREF) “Velká spalovací zařízení“ celkem 9 národních iniciativ, které se vždy zaměřily na regionální, případně odvětvovou problematiku týkající se velkých spalovacích zdrojů. Česká republika na výše zmíněném jednání prezentovala iniciativu, která se týká nastavení podmínek pro spalování lignitu v Závěrech o BAT (z angl. Best Available Techniques). Tuto iniciativu v Seville podpořili také někteří zástupci EU (např. Polsko, Řecko). Bylo deklarováno, že je nutné zabývat se podmínkami spalování nejen lignitu, ale i tzv. “domácími palivy”, tedy palivy, které jsou součástí palivové základny jednotlivých států EU a které mohou mít rozdílné vlastnosti (složení, výhřevnost), je tedy nutné toto zohlednit při revizi dokumentu o nejlepších dostupných technikách.

Mezi další iniciativy, případně prezentované problémové okruhy, které by mohly mít dopad na nastavení podmínek provozu u jednotlivých spalovacích zařízení v České republice spadaly např.: problematika vztahu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích a referenčního dokumentu o BAT (BREF) “Velká spalovací zařízení”, dále problematika energetické účinnosti v rámci Závěrů o BAT a v neposlední řadě problematika krátkodobých emisních průměrů při spalování procesních plynů u výroby železa a oceli.

Ze závěru jednání vyplynulo, že jednotlivé prezentované problémové okruhy budou dále rozpracovávány, budou sbírána a analyzována další data a toto vše se promítne do revidovaného referenčního dokumentu o BAT (BREF) “Velká spalovací zařízení”.

Revidované znění mezirezortní Metodiky

Revidované znění mezirezortní Metodiky z července 2014 pro tvorbu a činnost TPS, mezirezortní spolupráci při řešení postupu při tvorbě pozice ČR k "Závěrům o BAT" a fórum pro výměnu informací o nejlepších dostupných technikách reflektuje:

• sloučení technické pracovní skupiny (TPS) “Zpracování odpadů” a “Spalování odpadů” v gesci MŽP,

• přejmenování technické pracovní skupiny v gesci MPO, zabývající se revizí referenčního dokumentu o BAT (BREF) „Reference document on BAT for Management of Tailings and Waste-Rock in Mining Activities - Nakládání s hlušinou z úpravy a těžby při hornické činnosti“, na TPS “Nakládání s těžebním odpadem”.

Dokument ke stažení:

Mezirezortní metodika (revidováno červenec 2014)

Zdroj: MPO

Kraj Vysočina poskytuje svým městům a organizacím poradenství v oblasti snížení nákladů na energie a zvýšení ochrany životního prostředí. Po veřejném osvětlení se další etapa programu Vysočina šetří energie nově týká také dopravy. Vše přitom probíhá prostřednictvím internetového portálu. Více ZDE

Kolektiv právníků odboru právního a řízení státní správy Ministerstva životního prostředí vypracoval další část příručky Judikatura v právu životního prostředí, jejímž obsahem jsou především prameny z rozhodovací činnosti správních soudů z roku 2013, zařazena je i vybraná judikatura starší, v tomto období publikovaná. Pro snadnější orientaci v jednotlivých soudních rozhodnutích jsou citovány právní předpisy ve zjednodušené formě, zpravidla v úvodním ustanovení odůvodnění rozhodnutí soudu je citován právní předpis v aktuálním znění a dále je pak používaná zkratka vystihující předmět úpravy právní normy. Úplný přehled složkových zákonů je pak uveden v příloze č. 1.

Dokument ke stažení:

Ve Sbírce předpisů ČR vychází novela vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Novela nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2014 s výjimkou bodu 3, který nabývá účinnosti dnem 1. října 2014. Text ZDE.

Hlavním cílem Operačního programu Životní prostředí 2014-2020 je ochrana a zajištění kvalitního prostředí pro život obyvatel České republiky, podpora efektivního využívání zdrojů, eliminace negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí a zmírňování dopadů změny klimatu. Na základě analýz dosavadního vývoje, současného stavu a trendů byly stanoveny následující priority:

• Priorita 1: Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní,
• Priorita 2: Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech,
• Priorita 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika,
• Priorita 4: Ochrana a péče o přírodu a krajinu,
• Priorita 5: Energetické úspory.

Pro uvedené priority byly v OP ŽP 2014–2020 nastaveny příslušné prioritní osy. 

Ke stažení: 6. verze OPŽP

Zdroj: OPŽP

Ekologická olympiáda českých středoškoláků na téma „Obnova a rekultivace". Důraz se klade na znalosti a vědomosti v terénu. Soutěžící měli prezentace tak brilantní, že by jim mohli závidět i vysokoškoláci. Připravili Čestmír Klos a Terezie Jirásková. Více: ZDE

Zdroj: ČRo

Foto: Wikipedia

Evropská komise zveřejnila nový seznam ohrožených průmyslových odvětví. Je na něm hutnický i chemický průmysl. Pro české společnosti, které v těcho oborech podnikají, to znamená dobrou zprávu. Dostanou výjimku z emisního systému. Přesto mají k emisní politice EU výhrady. „Pro evropské chemické podniky z toho vyplývá, že mají nárok na povolenky zdarma. V případě, že naplní nastavená měřítka,“ říká ředitel Svazu chemického průmyslu Ladislav Novák. Zjednodušeně řečeno, společnosti z chemického průmyslu dostanou emisní povolenky zdarma, ale jen do výše, kterou určuje Brusel. Ten vychází ze spotřeby z předešlého roku a regionálních emisních průměrů. Více ZDE

Zdroj: E15

Evropská komise dnes (22.7.2014) předkládá podrobnosti o nové pilotní akci „Rychlá cesta k inovacím“ s rozpočtem 100 milionů EUR a o pěti cenách za inovace v rámci výzkumného a inovačního programu Evropské unie Horizont 2020, který disponuje 80 miliardami EUR. Iniciativa „Rychlá cesta k inovacím“ má za cíl podporovat evropské hospodářství tím, že inovativním podnikům a organizacím nabízí granty, jež jsou pro ně posledním chybějícím článkem k tomu, aby své skvělé nápady mohly uvést na trh. Ceny představují odměnu za novátorská řešení v oblasti technologií s velkým významem pro společnost. Tyto iniciativy zdůrazňují úsilí o podporu inovací v Evropě, jež tvoří součást prvního dvouletého pracovního programu Horizontu 2020. Dnešní oznámení rovněž potvrzuje, že na výzvy k předkládání návrhů v rámci Horizontu 2020 bude v roce 2015 vyčleněno 7 miliard eur, a stanoví harmonogram pro podávání přihlášek (MEMO/14/492).

„Reakce na první výzvy v rámci Horizontu 2020 je úžasná. Bylo již předloženo více než 17 000 návrhů,“ uvedla evropská komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinnová. „Jsem ohromena takovým nárůstem zájmu, zejména z řad malých podniků. Dnes otevíráme výzvy pro rok 2015 a jsem přesvědčena, že se jim dostane stejně nadšeného přijetí. Iniciativa Rychlá cesta k inovacím a nová ocenění poskytnou inovátorům v celé Evropě ještě více možností, jak se zapojit. Tato opatření přispějí k větší konkurenceschopnosti Evropy a podpoří růst a tvorbu pracovních míst.“

Přihlášky v rámci nástroje „Rychlá cesta k inovacím“ bude možné podávat od ledna 2015. Tento nástroj bude podporovat malá konsorcia tří až pěti organizací se silným zastoupením podniků, aby učinily poslední nezbytný krok k uvedení slibných nápadů na trh. Je otevřen pro návrhy z jakékoli oblasti technologií nebo použití a může se do něj přihlásit jakákoli právnická osoba se sídlem na území EU nebo v zemi přidružené k Horizontu 2020.

Soutěž o pět cen za inovace začne koncem roku 2014 a počátkem roku 2015. V roce 2015 se tyto ceny v hodnotě 6 milionů eur zaměří na tři tematické oblasti výzkumu: zdraví („cena za snížení spotřeby antibiotik“, „cena za skener potravin“), životní prostředí („cena za snížení znečištění ovzduší“) a informační a komunikační technologie („sdílení spektra na základě spolupráce“, „cena za optický přenos“).

Aktualizovaný pracovní program, který byl dnes schválen, potvrzuje podrobnosti ohledně výzev k předkládání návrhů na rok 2015, jež byly poprvé oznámeny v prosinci loňského roku, a stanoví lhůty pro předkládání návrhů (viz IP/13/1232). Všechny možnosti financování v rámci Horizontu 2020 jsou dostupné z účastnického portálu.

Reakce na první výzvy v rámci Horizontu 2020
Reakce na první výzvy v rámci Horizontu 2020 oznámené v prosinci loňského roku byla enormní. Do konce června bylo předloženo více než 17 000 návrhů, jejichž požadavky devětkrát překračují dostupné finanční prostředky. Oproti přecházejícímu 7. rámcovému programu tak došlo k výraznému nárůstu a zvýšila se také konkurence. Výrazně vzrostl počet přihlášek pocházejících z průmyslu. V pilířích „vedoucí postavení v průmyslu“ a „společenské výzvy“ programu Horizont tak přihlášky podniků tvořily 44 % z celkového počtu oproti 30 % ve srovnatelných oblastech 7. rámcového programu. Obzvláště silná je účast malých a středních podniků. V rámci výzvy Horizontu podporující vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích podaly malé a střední podniky více než 5 500 přihlášek. Navíc bylo zasláno téměř 2 700 žádostí o financování v rámci nového nástroje pro malé a střední podniky, na nějž byly vyčleněny 3 miliardy eur.

Souvislosti
Horizont 2020 je doposud největším rámcovým programem EU na podporu výzkumu a inovací – poběží 7 let a disponuje rozpočtem ve výši téměř 80 miliard eur. Většina prostředků EU na výzkum se přiděluje na základě soutěžních výzev k předkládání návrhů, ale rozpočet Horizontu 2020 rovněž zahrnuje financování Společného výzkumného střediska (JRC), které je interním vědeckým útvarem Evropské komise, Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) a výzkumu spadajícího pod Smlouvu o Euratomu. Zároveň jsou vyhlašovány individuální výzvy k podávání návrhů v rámci specifických partnerství s konkrétním odvětvím či s členskými státy (viz IP/13/668 a IP/14/796). Celkový rozpočet EU na výzkum v roce 2015, zahrnující uvedené položky a administrativní náklady, se pohybuje ve výši 9,9 miliard eur.

Další informace
MEMO/13/1085: Horizont 2020 – nový program EU pro výzkum a inovace

Internetová stránka programu Horizont 2020

Účastnický portál

Zdroj: EK
 

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) přeruší jednání s vlastníky pozemků a nemovitostí o tom, jak velké budou zóny ochrany přírody v Národním parku Šumava. Počká na novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Vyšší norma, která se nyní připravuje, se totiž zásadně dotkne národních parků. ČTK to potvrdil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Brabec změnu v pátek oznámí šumavským starostům. Zástupce ekologů ji vítá, reakci obcí ČTK zjišťuje. Více: ZDE

Zdroj: ČTK

Ministr Richard Brabec seznámil vládu s výsledky Závěrečné souhrnné zprávy Vyhodnocení povodně v červnu 2013.

Na základě zadání Ministerstva životního prostředí zpracoval tuto zprávu Český hydrometeorologický ústav. Projekt byl rozdělen do 13 dílčích úkolů seskupených do čtyř tematických oblastí. Na řešení jednotlivých úkolů se podílela velká řada řešitelů uvedených v úvodní části závěrečné souhrnné zprávy.

„Ze Závěrečné souhrnné zprávy Vyhodnocení povodně v červnu 2013 vyplývá 36 opatření pro zlepšení ochrany před povodněmi,“ doplňuje ministr Richard Brabec.

V porovnání s ostatními povodňovými událostmi v posledním období (od 70. let minulého století) byla vyhodnocena povodňová událost v červnu 2013 jako třetí v pořadí (po povodňových událostech v červenci 1997 a srpnu 2002), a to co do rozsahu a negativních důsledků. V červnu 2013 bylo různou měrou povodní dotčeno téměř 1400 obcí, ve kterých žije na 4 mil. obyvatel. Povodně si vyžádaly celkem 16 lidských obětí.

Materiál dokumentuje rozlivy na necelých 600 km vodních toků v povodí Vltavy a Labe o celkové rozloze 278,3 km². Povodňové škody vystoupaly na 15,4 mld. Kč. Největší z nich se podepsaly na dopravní infrastruktuře a technické infrastruktuře obcí (poškození kanalizace). Škody na bytových objektech byly ve srovnání s povodní 2002 relativně nižší.

V rámci projektu byly podrobně zmapovány sesuvy vzniklé v důsledku silných a dlouhotrvajících srážek a dopady povodní na životní prostředí. Pokud se týká nápravných opatření, došel ČHMÚ k závěru, že je nutné na všech úrovních zlepšovat řízení a koordinaci preventivních opatření i opatření prováděných během povodní. Přitom problémy v jednotlivých obcích (lokalitách) se mají řešit konkrétními opatřeními, ať již organizačními nebo strukturálními.

Ke stažení: Plný text souhrnné zprávy 

Zdroj: MŽP