PODROBNÉ VÝSLEDKY CVVM Spokojenost Čechů s tím, jak se stát stará o ochranu životního prostředí, je proti loňsku menší. Zatímco nyní ji považuje za přiměřenou 51 procent lidí, před rokem to bylo 59 procent. Z květnového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že 41 procent dotázaných nyní považuje starost státu o ochranu přírody za nedostatečnou a jen dvě procenta oslovených si myslí, že péče státu je přehnaná.
V květnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., věnovalo tématu ochrany životního prostředí v České republice. Pokud jde o obecné hodnocení toho, jak se podle veřejnosti stará Česká republika o ochranu životní prostředí, nadpoloviční většina dotázaných (51 %) vyjádřila názor, že starost České republiky o životní prostředí je přiměřená. Za nedostatečnou označily ochranu životního prostředí v ČR dvě pětiny respondentů (41 %) a pouhá 2 % oslovených se domnívala, že se stát stará o ochranu životního prostředí příliš mnoho.
Ve srovnání s loňským rokem o 8 procentních bodů klesl podíl občanů, kteří ochranu životního prostředí považují za přiměřenou, a podíl těch, kteří ji naopak hodnotí jako nedostatečnou, vzrostl o 7 procentních bodů. Aktuální výsledek je tak srovnatelný se situací v letech 2009 až 2012 (viz graf 1).
Ochranu životního prostředí v ČR jako přiměřenou častěji hodnotí muži, lidé považující životní úroveň své domácnosti za dobrou, obyvatelé kraje Vysočina, respondenti, kteří jsou spokojeni s životním prostředím v České republice celkově i v místě svého bydliště ale i ti, kteří připustili, že se o informace o životním prostředí v ČR nezajímají. Jako nedostatečnou ji častěji označili lidé pokládající svou životní úroveň za špatnou, respondenti ze Středočeského a Moravskoslezského kraje, dotázaní nespokojení s životním prostředím v ČR i v místě svého bydliště a ti, kdo se podle svých slov zajímají o informace o životním prostředí v ČR.
V další otázce jsme se podrobněji zaměřili na chování lidí, organizací a státu vůči životnímu prostředí (viz graf 2). Vztah různých skupin k životnímu prostředí je obecně hodnocen jako špatný – u všech položek bez výjimky převažuje více či méně negativní hodnocení, ať jde o hodnocení chování občanů, podniků nebo státu.
Téměř vyrovnané podíly pozitivního a negativního hodnocení najdeme u úspornosti spotřeby surovin a energií občany (43 % hodnotí jako dobré, 47 % jako špatné). Přibližně dvě pětiny dotázaných jako dobrý označily dopad zemědělství na životní prostředí (40 % dobré, 49 % špatné) a využívání obnovitelných zdrojů energie (38 % dobré, 46 % špatné). Více než třetina hodnotí jako dobré také chování občanů k životnímu prostředí (35 % dobré, 62 % špatné). Přibližně čtvrtina oslovených za dobrou považovala úspornost spotřeby surovin a energie v naší výrobě (27 % dobrá, 56 % špatná) a přísnost zákonů na ochranu životního prostředí (26 % dobré, 62 % špatné). Pětina respondentů pak kladně zhodnotila dopad těžby dřeva na životní prostředí (21 % dobré, 68 % špatné).
Výraznou převahu negativních hodnocení (negativní odpověď uvedly přibližně tři čtvrtiny dotázaných) najdeme u chování podniků a firem k životnímu prostředí (20 % dobré, 74 % špatné), hodnocení šetrnosti k přírodním plochám při výstavbě (18 % dobré, 76 % špatné), postihu těch, kdo poškozují životní prostředí (17 % dobré, 74 % špatné) a dopadů těžby nerostných surovin na životní prostředí (15 % dobré, 75 % špatné). Vůbec nejhůře čeští občané posoudili zatížení životního prostředí silniční dopravou (12 % dobré, 85 % špatné).
Ve většině sledovaných oblastí došlo v aktuálním výzkumu oproti loňskému roku k mírnému poklesu pozitivního hodnocení, tento pokles je však často na hranici statistické chyby a znamená návrat k hodnotám zjištěným v květnu 2013. Nejvýraznější pokles pozitivního hodnocení jsme zaznamenali v případě hodnocení úspornosti spotřeby surovin a energií občany a dopadu těžby nerostných surovin na životní prostředí (o 5 procentních bodů), i zde ale tento pokles znamená návrat k hodnotám roku 2013. Více kriticky vnímali čeští občané šetrnost k přírodním plochám při výstavbě, úspornost spotřeby surovin a energií ve výrobě (vzestup negativního hodnocení o 5 procentních bodů) a úspornost spotřeby surovin a energií občany (vzestup negativního hodnocení o 4 procentní body).
Čtete také:
