Výzkum: Většina Čechů je pro zachování nebo zvyšování podílu jádra na výrobě elektřiny, příznivců ale ubývá

09.06.2015 18:27

PODROBNÉ VÝSLEDKY CVVM Většina Čechů je sice pro zachování, nebo navýšení podílu jaderné energetiky na výrobě elektřiny, ale oproti loňskému květnu však výrazně poklesl podíl těch, kteří jsou pro zvyšování podílu jádra. Vyplývá to z letošního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Letošní zjištění tak podle CVVM potvrdilo trend poklesu příznivců jádra za poslední čtyři roky. Téměř polovina lidí je také pro dostavbu třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Temelín.

V květnu 2015 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost v rámci širšího tematického okruhu problematiky životního prostředí zařazen blok otázek věnovaných problematice jaderné energetiky. Výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k dostavbě 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás a zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky.

Jak ukazují údaje 22 % občanů si myslí, že by se podíl jádra na výrobě elektřiny měl do budoucna zvyšovat, v tom 6 % tento názor zastává „rozhodně“ a 16 % „spíše“, více než dvě pětiny (45 %) se domnívají, že by podíl jádra měl zůstat zachován na současné úrovni, a zhruba pětina (22 %) má za to, že by se tento podíl měl snižovat, z toho 14 % „spíše“ a 8 % „rozhodně“. Zbývající desetina (11 %) na otázku ohledně budoucího podílu jaderné energetiky na výrobě elektřiny nedokázala odpovědět. Oproti loňskému květnu výrazně poklesl podíl těch, kteří jsou pro zvyšování podílu jádra (o sedm procentních bodů). Letošní zjištění potvrdilo (umocnilo) trend poklesu příznivců jádra za poslední čtyři roky, kdy je otázka pokládána. Tento trend se nepochybně odráží i v posunech v názorech na dostavbu Temelína.

 

Podle údajů podíl zastánců dostavby poklesl pod polovinu (44 %), když 12 % s dostavbou rozhodně souhlasilo a 32 % s ní spíše souhlasilo. Proti dostavbě se staví dvě pětiny (39 %) české veřejnosti, v tom 25 % „spíše“ a 14 % „rozhodně“. 17 % respondentů na příslušnou otázku odpovědělo, že neví. Údaje zároveň ukazují, že letos se pokračuje sestupný trend podpory dostavby 3. a 4. bloku JETE zjištěný v loňském roce, i když zjištěný pokles podpory o 3 procentní body oproti šetření z minulého roku je na hranici statistické významnosti.

 

 

Velké nebo střední obavy z používání jaderné energie u nás má podle vlastního vyjádření třetina lidí (33 %), přičemž „velké obavy“ pociťuje 9 % a „střední obavy“ 24 % občanů. Malé či žádné obavy vyjadřují dvě třetiny (63 %) oslovených, v tom 40 % mluvilo o „malých obavách“ a 23 % necítí žádné. Oproti loňskému výzkumu se v názorovém spektru statisticky významně nic nezměnilo. Oproti roku 1993 je současný podíl zastoupení „velkých“ a „středních obav“ o 10 procentních bodů nižší.

Pokud jde o to, nakolik česká veřejnost důvěřuje nebo nedůvěřuje vládě, že rozhoduje správně o rozvoji jaderné energetiky u nás, převažuje důvěra nad nedůvěrou, když důvěru vládě v tomto ohledu vyslovila polovina (51 %) dotázaných, z toho 5 % „rozhodně“ a 46 % „spíše“, a nedůvěru vyjádřilo 30 %, v tom 22 % „spíše“ a 8 % „rozhodně“. Celých 19 % respondentů se nedokázalo vyslovit a zvolilo odpověď „nevím“. Oproti výzkumu z minulého roku se výsledek významně nezměnil. Zdá se, že výkyv v roce 2013 byl způsoben celkovou nedůvěrou k tehdejší vládě a že letošní výsledek signalizuje názorovou stabilitu.

Celkově platí, že názory výrobu elektřiny z jádra, dostavbu Temelína, obavy z jádra a postoj k vládní politice v dané oblasti nejsou příliš ovlivněny ani věkem na straně jedné, ani politickou orientací či stranickými preferencemi na straně druhé. Určité rozdíly (dalo by se říci očekávané) jsou mezi lidmi s různým vzděláním: respondenti s vysokoškolským vzděláním se liší v názoru na zvyšování podílu jaderné energetiky od respondentů svyučením (30 % vysokoškoláků je pro zvýšení, oproti 20 % mezi vyučenými respondenty) a v názoru na dostavbu Temelína (souhlasí 54 % VŠ oproti 42 % mezi vyučenými).

 

Čtete také:

Výzkum: Češi kladně hodnotí životní prostředí, většina třídí odpad a je spokojena s kvalitou pitné vody (9.6.2015)