Obnovitelné zdroje měly loni největší podíl na celkových dodávkách elektřiny v Německu: zhruba 26 procent vyrobené elektřiny pocházelo z obnovitelných zdrojů, v roce 2013 to bylo 24 procent. Ve srovnání s rokem 1990 produkce z obnovitelných zdrojů v Německu stoupla osminásobně. Z energie získané z obnovitelných zdrojů se výroba elektřiny z větru podílela na celkové výrobě elektřiny 8,6 procenty. Podíl osm procent měla výroba z biomasy a 5,8 ze slunce. Vodní elektrárny měly na celkové výrobě podíl 3,4 procenta.

Údaje však současně ukázaly, že Německo nadále zůstává vysoce závislé na hnědém uhlí. Hnědé uhlí mělo na výrobě elektřiny podíl 25,9 procenta. To bylo o 0,2 procentního bodu více než předloni. Zpráva také ukázala ohrožení budoucnosti německých elektráren na plyn. Podíl plynu na výrobě elektřiny se loni snížil na 9,6 procenta z 10,7 procenta. Podíl výroby elektřiny z černého uhlí na celkové výrobě se snížil na 18 procent z 19,2 procenta. Nadále však zůstává významným zdrojem výroby elektřiny.

Emise skleníkových plynů v Německu loni klesly na 301 milionů tun, což byl nejnižší údaj od roku 2009, kdy Německo kvůli krizi v eurozóně sklouzlo do recese.

Zpráva také ukázala, že celková spotřeba energie v Německu se loni snížila o téměř čtyři procenta. Důležitou roli v tom sehrála teplá zima, institut však upozornil, že nové technologie používané v průmyslové výrobě v Německu jsou stále energeticky účinnější.

Podle ambiciózní německé energetické politiky (Energiewende) chce Německo do roku 2035 vyrábět až 60 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tuto změnu doprovází opuštění výroby elektřiny z jádra. Všechny jaderné elektrárny v Německu mají být podle plánu vyřazeny z provozu do roku 2022.

Zdroj: Českénoviny.cz

Územní řízení pro plánovanou spalovnu v Chebu bylo přerušeno. Stalo se tak na základě námitky podjatosti, kterou před několika týdny podalo sdružení Arnika. Pozastavení řízení potrvá do pravomocného rozhodnutí o údajné podjatosti úředních osob. Celý spis se nyní předává úředníkům Karlovarského kraje, kteří rozhodnou o vedení nového územního řízení osobami, u nichž je podjatost vyloučena.

„Kritizovali jsme zejména fakt, že město Cheb je polovičním vlastníkem firmy, která by spalovnu měla stavět. Úředníci jsou tedy zaměstnanci částečného investora projektu," uvedl odborník Arniky na spalovny Matěj Man. Arnika také v řízení o stavbě spalovny zpochybňuje nestrannost starosty a místostarosty.

Nesouhlas se stavbou spalovny se dostává i do politické roviny. Opoziční zastupitelé chtějí navrhnout zastavení plánů na stavbu spalovny a zpracování alternativního projektu na nakládání s odpady než je jeho většinové spalování.

Zastánci spalovny také mimo jiného argumentují doporučením k výstavbě, které poslal ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek chebskému starostovi Petru Navrátilovi.

Dokument ke stažení:

Usnesení o přerušení

Dopis MPO

Zdroj: DENÍK

Foto: Archiv OF

12. prosince loňského roku schválila Poslanecká sněmovna ve třetím čtení novelu zákona o posuzování vlivu na životní prostředí (zákon o EIA). Podle slov ministra životního prostředí Richarda Brabce se jedná o kompromis mezi požadavky Evropské unie a ekologů na jedné straně a zájmy všech, kteří chtějí realizovat větší stavební záměry na straně druhé.

Jistě, schválená podoba zákona je o něco mírnější než návrh, který ministerstvo životního prostředí předložilo do Sněmovny. Ten byl dokonce ještě přísnější, než byly požadavky Evropské unie. Zase jsme byli „bruselštější než Brusel“, což je bohužel již dlouho naším zvykem.

Přesto v zákoně zůstala ustanovení, která vzbuzují vážné obavy, že bude možné kterýkoli projekt zablokovat. Jedná se zejména o vymezení takzvané dotčené veřejnosti a jejího práva kdykoli v průběhu řízení do něj vstupovat a domáhat se soudní žalobou zrušení rozhodnutí vydaného jak ve zjišťovacím (řízení o tom, zda daný záměr bude vůbec podle zákona o EIA posuzován), tak v navazujícím (územní nebo stavební řízení) řízení. Tato významná pravomoc dotčené veřejnosti se opírá o to, že má ze zákona práva, na kterých může být rozhodnutím vydaným ve zjišťovacím, případně v navazujícím řízení zkrácena. Jaká ta práva jsou, to už se v zákoně nepíše. Co ale ta „nedotčená veřejnost“, ti lidé, kteří trpí tím, že jejich obcí projíždějí dnem i nocí kamiony, protože ekologičtí aktivisté po dlouhá léta brání stavbě dálnice? Té jsou její práva upírána.

Novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí projedná senát příští týden ve středu 14. ledna 2015. Zákon schválila poslanecká sněmovna v prosinci ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Senátní Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projedná novelu tento týden ve čtvrtek 8. ledna 2015 a následně den před zahájením senátní schůze Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, tedy 13. ledena 2015.

Dalším problémem je samotné vymezení dotčené veřejnosti. Podle zákona o EIA je jí osoba, která může být rozhodnutím vydaným v navazujícím řízení dotčena ve svých právech nebo povinnostech (např. majitelé sousedních nemovitostí, což je v pořádku) nebo občanská sdružení, mající minimálně tříletou historii, případně občanské sdružení, které svými podpisy podporuje nejméně 200 osob. V zákoně se ale nic neříká o jejich místní příslušnosti, takže 200 ekologických aktivistů například z Prahy může zablokovat realizaci záměru třeba na jihu Čech. Navrhoval jsem, aby aspoň 50 těchto osob muselo mít trvalý pobyt v dotčeném území, můj návrh byl však zamítnut.

Co tedy čeká zákon o EIA v roce 2015? Tak za prvé se jím bude 14. ledna zabývat Senát. Ten si v poslední době počíná poměrně autonomně a senátoři se zřejmě řídí více svým rozumem a svědomím než koaliční smlouvou. No a pak je zde ještě pan prezident. Ten se ve své svatoštěpánské promluvě vyjádřil o nezbytnosti hájit národní zájmy. Uvidíme tedy, jak ochotně připojí svůj podpis pod zákon, vzniklý pod evidentním tlakem Evropské unie, který dává ekologickým aktivistům obrovské pravomoci, aniž by je zavazoval sebemenší odpovědností.

Související článek:

Senát projedná novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí i ochranu půdního fondu

Autor: RNDr. Jan Zahradník (ODS), zastupitel statutárního města, krajský zastupitel

Ministerstvo životního prostředí nově připravuje sérii seminářů, jejichž cílem bude seznámit starosty měst a obcí s aktuální bioodpadovou legislativou, připravit je na čerpání prostředků OPŽP v oblasti třídění biologicky rozložitelného komunálního odpadu a společně identifikovat vhodný a ekonomický způsob třídění tohoto odpadu v jejich obci. Semináře budou určeny starostům měst a obcí, účast na nich bude bezplatná.

Přehled termínů BIOTOUR 2015:

• 27. 1. 2015 - Karlovy Vary

• 3. 2. 2015 - Hradec Králové

• 5. 2. 2015 - Ústí nad Labem nebo Praha

• 10. 2. 2015 - České Budějovice

• 17. 2. 2015 - Zlín

• 18. 2. 2015 - Ostrava

• 24. 2. 2015 - Brno

Bližší informace k jednotlivým seminářům najdete ZDE.

Vodafone opustil své dosavadní sídlo ve Vinohradské ulici a přemístil se do nové centrály v prostorách budovy City West v pražských Stodůlkách. Stavba je vysoce úsporná, šetrná k životnímu prostředí, vlastní certifikát LEED. S podobně velkými budovami spotřebuje zhruba třetinu energie.

„Právě ekologický provoz budovy s nízkou energetickou náročností a blízkost metra byly rozhodujícími kritérii pro výběr nového sídla,“ říká Michal Reynaud, ředitel oddělení správy majetku Vodafonu a dodává: „Díky programu Flexi Office, kdy mohou naši zaměstnanci pracovat téměř odkudkoli, nejsou vázáni na své pevné pracovní místo, stěhování a následná adaptace v novém prostředí pro ně tak nebude náročná.“

Certifikace LEED v praxi znamená výrazné snížení energetické náročnosti budovy. Ve srovnání s podobně velkými budovami spotřebuje budova City West zhruba třetinu energie. Vodafone rovněž hodlá maximalizovat využití recyklovaných materiálů a místních zdrojů. Do nové budovy se stěhuje také z důvodu rostoucích nároků na ekologické parametry sídla.

Certifikace LEED (Leadership in Energy and Environmental Design) poskytuje nezávislé ověření, že dům nebo soubor budov byl navrhnut a vybudován s využitím strategií zaměřených na dosažení vysokých požadavků v klíčových oblastech zdraví lidí a životního prostředí, jako jsou udržitelná výstavba budovy, úspory vody, energetická efektivnost, výběr vhodných materiálů a kvalita vnitřního prostředí. Systém hodnocení LEED byl vyvinut Americkou radou pro šetrné budovy (U.S. Green Building Council, USGBC) v roce 2000.

 

Zdroj: Česká rada pro šetrné budovy, o.s.

Výstavbu nové centrály měla na starost společnost FINEP. „Stavba je přínosná ve vztahu k životnímu prostředí a přináší i výraznou úsporu v provozních nákladech. Nová centrála Vodafonu je jednou z prvních administrativních budov v České republice, která získala certifikát LEED Silver,“ říká Tomáš Pardubický, generální ředitel společnosti FINEP. Ta zahájila výstavbu objektu o rozloze 15 000 metrů čtverečných v létě 2012. Celý objekt je součástí administrativního celku City West v pražských Stodůlkách, který patří mezi nejúspěšnější projekty posledních let v Praze. Centrum CITY WEST bylo například v roce 2010 oceněno v soutěži Best of Realty. U příležitosti vyhlašování Construction & Investment Journal Award získalo ocenění Best Office Development.

Vodafone se ochraně životního prostředí věnuje dlouhodobě. V předchozí centrále se mu podařilo nastavit úsporný režim, za který jako první velká společnost v České republice získal ekoznačku Ekologicky šetrná služba od Ministerstva životního prostředí. Již od roku 2011 Vodafone provozuje „První zelenou síť“, která je ze 70 % napájena z obnovitelných zdrojů. Jako kompenzaci za zbylých 30 % vysadil Vodafone ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR statisíce stromků v několika českých a moravských CHKO.

AKTUALIZOVÁNO V roce 2015 se opětně musíme připravit na řadu nových nebo novelizačních právních předpisů. Vláda předpokládá na příští rok celkem 170 legislativních úkolů. Z plánu pro oblast životního prostředí vyplývá, že letos bychom se měli dočkat především nového zákona o výrobcích s ukončenou životností a nového zákona o odpadech. MŽP bude také spolupředkladatelem nového stavebního zákona, který připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Nový stavební zákon je důležitý i z pohledu jednotného povolovacího řízení. Více ZDE

V současné době probíhá kontrola ve formulářích pro odpadovou agendu dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech oproti údajům v číselníku RES (Registr ekonomických subjektů) ve verzi k 30. září 2014. Číselník RES k datu 31. 12. 2014 (tedy aktuální) uzavře Český statistický úřad a oficiálně předá správci systému ISPOP (Ministerstvo životního prostředí) do poloviny ledna 2015. Následně bude aktuální číselník nasazen v plánované odstávce systému ISPOP.

Pokud tedy vyplňujete v odpadovém hlášení údaje o subjektu (původce a/nebo oprávněná osoba – partner), který změnil název a/nebo sídlo v druhé polovině roku 2014, doporučujeme vyčkat s podáním odpadového hlášení do doby, kdy již bude k dispozici aktuální RES platný k 31. 12. 2014.

Od roku 2015 se ohlašuje nově přes ISPOP - Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru pneumatik (vyhl. č. 465/2013 Sb. - příloha č. 2)

Termíny ohlašovacích povinností:

Prostřednictvím ISPOP se NEZASÍLÁ:

• Hlášení dle přílohy č. 24 vyhlášky č. 383/2001 Sb. - Shromažďovací místa nebezpečných odpadů a sběrová místa a sklady odpadů (sběrné dvory). Hlášení je možné vyplnit na webových stránkách Ministerstva životního prostředí priloha24.mzp.cz a zaslat přímo na příslušné ORP.

• Potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků dle přílohy č. 3 vyhlášky č. 352/2008 Sb. Toto potvrzení vydává provozovatel zařízení ke sběru autovraků přímo osobě předávající vozidlo. Potvrzení je třeba přiložit k žádosti o trvalé vyřazení vozidla na příslušný úřad. 

• Žádost o proplacení podpory z programu na podporu nakládání s autovraky. Zasílá se na elektronickou adresu autovraky@sfzp.cz. 

Pokud budou výše zmíněná hlášení (potvrzení) do systému ISPOP v roce 2015 zaslána, budou zamítnuta jako nevalidní.

ISPOP a IRZ:

Formulář pro ohlašování do IRZ doznal následujících změn oproti svému předchůdci:

• Aktualizován přehled mezinárodních a národních norem a rovněž byla upravena hierarchie výběru položek vztahujících se k metodám a metodikám.

• Upraven seznam činností E-PRTR v návaznosti na aktuální stav zákona č. 76/2002 Sb., zákon o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, v platném znění. Vzhledem k rozdílům v seznamech činností u obou předpisů (tj. zákon o integrované prevenci a nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 166/2006), je v některých případech nutné odpovídající činnosti zvolit manuálně, jelikož je nelze automaticky spárovat.

• Přidáno nepovinné pole pro vložení údaje o množství úniků a/nebo přenosů látky benzo(a)pyren. Toto pole se automaticky objeví po výběru polycyklických aromatických uhlovodíků. Ačkoliv je vyplnění pole, jak bylo zmíněno výše, zcela dobrovolné, Ministerstvo životního prostředí velmi uvítá jeho vyplnění v případě, že je ohlašovateli takový údaj k dispozici bez dalších dodatečných finančních nákladů.

Zdroj: ISPOP, IRZ

Znečištění ovzduší může mít podle nového výzkumu závažnější vliv na úmrtnost, než se dosud předpokládalo. Smog totiž podle vědců zvyšuje riziko náhlého úmrtí, tedy nejen riziko smrti v dlouhodobější perspektivě, a to už při relativné slabém znečištění. Koncentrace nebezpečných jemných částic, které se dostávají do ovzduší z výfukových plynů, především naftových motorů, průmyslové výroby či vytápění, mohou například vyvolat mozkovou mrtvici, infarkt, angínu pectoris či embolii. Tyto problémy se podle zprávy mohou objevit už pět dní poté, co byl člověk vystaven většímu znečištění. Napsal to deník Le Monde, který se odvolává na zprávu francouzského ústavu pro zdravotní dozor InVS.

Zdroj: ČeskéNoviny (Smog podle francouzských vědců zvyšuje riziko náhlého úmrtí)

Na začátku nového roku 2015 Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil přehled kontrol, které úřad zahájil letos v lednu. Kontroly se mají týkat jednak peněžních prostředků určených na infrastrukturu vodovodů a kanalizací a také prostředků poskytnutých na podporu úspor energie.

Peněžní prostředky určené na infrastrukturu vodovodů a kanalizací

Cíle této kontroly je prověřit poskytování, čerpání a použití peněžních prostředků určených na výstavbu a obnovu infrastruktury vodovodů a kanalizací. Kontrolováno bude Ministerstvo zemědělství a vybraní příjemci prostředků. Tato kontrola by měla být zahájena v druhé polovině ledna, její ukončení na naplánováno na září 2015. Kontrolu bude řídit člen kolegia NKÚ Ing. Jiří Adámek.

Kontrola by měla ověřit, zda je systém poskytování a užití prostředků na infrastrukturu vodovodů a kanalizací dostatečně transparentní, efektivní a hospodárný a zda poskytování a užití prostředků na infrastrukturu vodovodů a kanalizací umožní plnění evropských směrnic. Kontrolovatelný objem finančních prostředků je 11,5 miliardy korun.

Tato kontrola navazuje na kontrolní akci č. 08/22, kde byly v činnosti Ministerstva zemědělství zjištěny značné nedostatky.  V kontrolní akci č. 08/22 - Finanční prostředky určené na čištění odpadních vod, při které bylo zejména zjištěno:

• Podmínky směrnice Rady č. 91/271/EHS nesplňuje 314 aglomerací, z nichž 50 aglomerací včetně Prahy nezpracovalo ani kompletní přípravnou dokumentaci projektů. S ohledem na dobu trvání přípravné a realizační fáze projektu je zřejmé, že v roce 2010 nebudou nezbytná opatření v těchto aglomeracích dokončena.

• Prodloužení přechodného období pro implementaci směrnice Rady č. 91/271/EHS je nereálné, neboť délka přechodného období je součástí smlouvy o přistoupení ČR k EU. Nesplnění termínu je spojeno se sankcí, kterou mohou orgány EU uplatnit vůči ČR.

• Evropská komise dosud nevydala jednoznačné stanovisko definující pojem „vyřešená aglomerace“. MZe a MŽP stanovily vlastní kritéria; nesouhlasné stanovisko Evropské komise s těmito kritérii by však mohlo ovlivnit předpokládanou výši nákladů na realizaci opatření i termín zajištění žádoucího stavu.

• Předpokládané náklady na realizaci opatření činí pro období let 2007-2010 49 134 mil. Kč a budou financovány zejména z fondů EU, a to ve výši 33 166 mil. Kč, tj. 67,5 %. ČR však musí zajistit spolufinancování ve výši 15 968 mil. Kč tj. 32,5 %. Z této částky by investoři měli vynaložit z vlastních zdrojů 10 034 mil. Kč, což představuje 20,4 % z celkových nákladů na implementaci směrnice.

• Strategie financování zpracovaná v roce 2007 předpokládá, že z operačního programu Životní prostředí bude na vodohospodářské projekty čerpána finanční částka ve výši 23 921 mil. Kč. Dle analýzy provedené MŽP bude na tyto projekty poskytnuto z prostředků EU o cca 8 515 mil. Kč méně. Důvodem jsou smlouvy uzavřené mezi vlastníkem a provozovatelem infrastruktury, které dle vyjádření Evropské komise nesplňují podmínky tzv. nejlepší mezinárodní praxe. EU nekompenzuje dotacemi chybějící zdroje vlastníků, jejichž smlouvy se soukromými provozními společnostmi nezajišťují odpovídající výši nájemného a nezavazují provozovatele k investicím do infrastruktury s cílem zajistit potřebnou udržitelnost vodohospodářské infrastruktury. V době kontroly NKÚ nebyly jednoznačně stanoveny zdroje k pokrytí finančního deficitu ve výši cca 8 515 mil. Kč, neboť MŽP ve své analýze uvádí pouze potenciální zdroje k jeho pokrytí, avšak bez uvedení konkrétní finanční částky.

• Podmínky tzv. nejlepší mezinárodní praxe dosud nesplňují některé smlouvy uzavřené mezi vlastníkem a provozovatelem infrastruktury u projektů financovaných z Fondu soudržnosti v období let 2004-2006. V případě, že nedojde k jejich úpravě, nebude příjemci podpory proplacena závěrečná platba ve výši 20 % z poskytnuté podpory EU. Důsledkem nedořešených podmínek je zvýšení vlastních nákladů konečných příjemců dotace na spolufinancování projektů.

• Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (o finanční kontrole), neobsahuje specifickou úpravu delegace pravomocí v oblasti kontrol evropských prostředků, která by lépe odpovídala požadavkům evropské legislativy.

Peněžní prostředky státu poskytované na podporu úspor energie

Cílem kontroly je prověřit poskytování peněžních prostředků na podporu úspor energie a zhodnotit dosažené výsledky v porovnání se stanovenými cíli a použitými prostředky. Kontrolováni budou Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí, Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond životního prostředí České republiky a vybraní příjemci peněžních prostředků. Tato kontrola by měla být zahájena koncem ledna, její ukončení na naplánováno na říjen 2015. Kontrolu bude řídit člen kolegia NKÚ RNDr. Petr Neuvirt.

Tato kontrolní akce se zaměří na peněžní prostředky vynakládané v rámci programů, které se soustředí na otázky úspor energie. Jedná se zejména o programy v resortu životního prostředí (OP Životní prostředí - cca 677 mil. EUR za období 2007 - 2013, program Nová zelená úsporám cca 2 mld. Kč), průmyslu (Operační program podnikání a inovace - prioritní osa 3 - cca 493 mil. EUR za období 2007 - 2013) a  bytové politiky (Program podpory výstavby nájemních bytů formou nízkoúročeného úvěru a program Nový Panel na opravy a modernizace bytových domů, který byl nahrazen programem Panel 2013+ dle nařízení vlády č. 468/2012 Sb. - cca 558 mil. Kč v roce 2013). Pro rok 2014 lze očekávat srovnatelné objemy roční alokace.

NKÚ provedl již několik kontrol souvisejících s podporou opatření na úspory energie:  

• 05/08 „Hospodaření s finančními prostředky určenými na Státní program podpory úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie“;

• 08/38 „Peněžní prostředky na programy podpor výroby energie z obnovitelných zdrojů energie a úspor energie“;

•  10/31  „Prodej přebytku jednotek přiděleného množství emisí (Assigned Amount Units) a použití takto získaných peněžních prostředků“;

• 14/06 (kontrola zařazená do plánu na rok 2014) „Peněžní prostředky určené na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů“.

Podpora zelené energie vyjde ČR na bilion korun, dvě třetiny odčerpá fotovoltaika

NKÚ dnes zveřejnil výsledky kontololy, která se zaměřila na využití prostředků na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Cílem kontroly bylo prověřit poskytování peněžních prostředků na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů, včetně zhodnocení dosažených výsledků v porovnání se stanovenými cíli a použitými prostředky. Finanční podpora pro zařízení k výrobě elektrické energie z biomasy, větru, vody, slunečního záření a bioplynu bude ještě dlouho extrémně zatěžovat ekonomiku České republiky, kostatuje NKÚ v tiskové zprávě. NKÚ odhad, že do roku 2030 celkové náklady na podporované zdroje elektřiny převýší bilion korun. Jen v letech 2011 až 2014 činily téměř 157 miliard korun. Podstatnou část této sumy zaplatí samotní odběratelé jako příplatek ke spotřebované elektřině. Více k tématu ZDE

Související článek:

NKÚ: Podpora zelené energie vyjde ČR na bilion korun, dvě třetiny odčerpá fotovoltaika

Na téma povinného třídění biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) položila redakce Priority několik otázek Jaromíru Manhartovi, řediteli Odboru odpadů MŽP. Ten tvrdí, že i když novela zákona o odpadech zavádí povinnost třídit BRKO již od začátku roku příštího roku, ministerstvo si uvědomuje rychlost celého procesu, a proto navrhlo, aby byla obcím tato povinnost stanovena každoročně v období od 1. dubna do 31. října.

Proč bylo nutné zavádět povinnost třídit biologicky rozložitelný komunální odpad?
Je to krok, kterým chce Ministerstvo životního prostředí docílit splnění cílů, jež vyplývají ze směrnice 1999/31/ES, o skládkách odpadů. Klíčovým rokem pro Českou republiku je přitom rok 2020. Směrnice ukládá členským státům povinnost snížit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky. Z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů produkovaného v roce 1995 je třeba toto množství snížit do roku 2020 na 35 procent, to znamená, že Česká republika může v roce 2020 uložit na skládky pouze 535 500 tun biologicky rozložitelných komunálních odpadů.

To byl jediný důvod?
Dalším důvodem je samozřejmě fakt, že z biologicky rozložitelného komunálního odpadu lze vyrobit kvalitní organickou hmotu ve formě kompostu, která by měla skončit především na zemědělské půdě, nikoliv na skládkách odpadů. Z hlediska Ministerstva životního prostředí tedy byly pro zavedení povinnosti třídit biologicky rozložitelný komunální odpad důležité tyto aspekty: docílit splnění cílů podle evropské legislativy, snižovat množství odpadů ukládaných na skládky a navrátit organickou hmotu do půdy.

Máte za to, že tato povinnost způsobí obcím problémy, anebo naopak tuto povinnost budou zvládat?
Vzhledem k tomu, že novela zákona o odpadech a její vyhlášky stanovují minimální požadavky pro obce, jsme přesvědčeni, že povinnosti, které s sebou nová legislativa přináší, nebudou obcím způsobovat problémy. Podstatné je občanům vysvětlit, proč třídit a k čemu systém tříděného sběru povede. V prvé řadě je totiž nutné dbát na kvalitu a čistotu vytříděných biologicky rozložitelných komunálních odpadů a stanovit systém nakládání s nimi takovým způsobem, který zajistí funkčnost systému s ohledem na finanční dopady v příslušné obci.

Dává Ministerstvo životního prostředí obcím na výběr, jak se postavit k povinnosti třídit biologicky rozložitelný komunální odpad?
Ministerstvo dává prostřednictvím vyhlášky obcím mnoho možností ve výběru rozsahu a zajištění odděleného soustřeďování biologicky rozložitelného  komunálního odpadu a prozatím stanovuje pouze minimální požadavky na oddělené soustřeďování tohoto odpadu. Víme, že je nutné ponechat v prvních dvou až třech letech obcím určitou volnost a umožnit jim, aby se daný systém v obci rozvíjel s ohledem na místně příslušné podmínky. Celkové náklady vyvolané zavedením povinnosti odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu je velmi obtížné kvantifikovat, neboť není možné předvídat, pro jaké varianty odděleného sběru tohoto odpadu se obce rozhodnou.

Je tedy možné, že nařízení dozná ještě nějakých změn?
Ministerstvo bude celý systém a jeho výsledky průběžně vyhodnocovat. V případě nutnosti lze přistoupit k úpravám legislativy. Dobré je, že obce mohou dlouhodobě čerpat prostředky z Operačního programu Životní prostředí na zkvalitnění systému třídění odpadů.

Jakým konkrétním způsobem může při naplňování nové povinnosti třídit biologicky rozložitelný komunální odpad pomoci Operační program Životní prostředí?
Připravovaný nový Operační program Životní prostředí 2014–2020 je zaměřen převážně právě na podporu materiálového využití a podporu systému  separace a svozu odpadů. V rámci OPŽP 2014–2020 se připravuje podpora realizace implementace nově zavedených legislativních povinností, jako jsou zejména povinný sběr biologicky rozložitelného komunálního odpadu a posílení sběru ostatních využitelných složek komunálních odpadů. Nelze však opomenout, že již ze stávajícího OPŽP 2007–2013 bylo podpořeno několik set projektů zaměřených na nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem. Tlak bude především na to, aby již podpořené projekty maximálně využily projektovanou kapacitu svých zařízení.

Na co mohou v této souvislosti obce a města zejména žádat?
V této souvislosti budou moci obce žádat především na posílení systému tříděného sběru a svozu odpadů, na výstavbu a dovybavení kompostáren a sběrných dvorů a podobně.

Je třeba, aby obce rozlišovaly mezi odpadem živočišným a rostlinným?
Povinnost obce zajistit místa pro oddělené soustřeďování biologicky rozložitelného komunálního odpadu bude splněna v případě zavedení odděleného soustřeďování minimálně pro biologické odpady rostlinného původu. Obce mohou zavést oddělené soustřeďování biologických odpadů rostlinného původu společně s biologickými odpady živočišného původu, ale je nutné disponovat zařízeními, ve kterých je možné – i s ohledem na požadavky nařízení č. 1069/2009, o vedlejších produktech živočišného původu – tyto odpady zpracovávat. Důležité je, že bez možnosti soustřeďování odpadu, za podmínek zajišťujících ochranu veřejného zdraví a životního prostředí a následného zpracování těchto odpadů v příslušných zařízeních disponujících hygienizační jednotkou, nebude reálné, aby obec tento způsob odděleného sběru zaváděla.

Jak jsou na tom města a obce s tříděním biologicky rozložitelného komunálního odpadu a jeho likvidací v tuto chvíli? Například ve srovnání s jinými zeměmi?
V této oblasti je aktivní řada měst a obcí, které samy, i bez přímé legislativní povinnosti, třídění bioodpadů na svém území již zavedly. Většina obcí s  ozšířenou působností má separaci bioodpadů zavedenu. Několik set projektů bylo podpořeno ze stávajícího Operačního programu Životní prostředí. Avšak odhadujeme, že biologicky rozložitelný komunální odpad třídí přesto v České republice jen jedna šestina obcí. I proto Ministerstvo životního prostředí hodlá finanční prostředky z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 využít na další výraznou podporu tříděného sběru tohoto typu odpadu.

Mohlo by vás zajímat:

7. verze OPŽP 2014 - 2020 a harmonogram výzev

Zdroj: Priorita 12/2014

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na to, jak stát poskytoval prostředky na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Finanční podpora pro zařízení k výrobě elektrické energie z biomasy, větru, vody, slunečního záření a bioplynu bude ještě dlouho extrémně zatěžovat ekonomiku České republiky. Odhad NKÚ je, že do roku 2030 celkové náklady na podporované zdroje elektřiny převýší bilion korun. Jen v letech 2011 až 2014 činily téměř 157 miliard korun. Podstatnou část této sumy zaplatí samotní odběratelé jako příplatek ke spotřebované elektřině. Více ZDE

Nová Priorita přináší článek z listopadového jednání 16. Monitorovacího výboru OPŽP. Během jednání zástupci Evropské komise ocenili pokrok v administraci projektů podpořených v roce 2014. Důležitým textem je i článek o zavedení nové povinnosti, která městům a obcím od začátku roku 2015 stanovuje povinnost třídění rozložitelných biologických odpadů.

Prosincová Priorita přináší článek z listopadového jednání 16. Monitorovacího výboru Operačního programu Životní prostředí. Během jednání zástupci Evropské komise ocenili pokrok v administraci projektů podpořených z OPŽP v roce 2014. Na zasedání výboru se přitom ještě předpokládalo, že výše nedočerpaných prostředků z OPŽP v roce 2014 se bude pohybovat kolem pěti miliard korun. Na konci roku však bylo již jasné, že se z OPŽP vyčerpají všechny finanční prostředky a že Česká republika nebude muset do Bruselu vracet žádné peníze.

Důležitým textem je i článek o zavedení nové povinnosti, která městům a obcím od začátku roku 2015 stanovuje povinnost třídění rozložitelných biologických odpadů. Vyhláška obcím a městům přitom dává na výběr z několika způsobů, jak občanům třídění bioodpadů umožnit. Svou roli sehrává také Operační program Životní prostředí, který bude i nadále podporovat ekologicky šetrné nakládání s odpady.

Hlavním tématem prosincové Priority je však Zpráva o životním prostředí 2013, kterou v listopadu 2014 schválila vláda ČR. Zpráva konstatuje, že stav životního prostředí České republiky se mírně zlepšil, protože zátěže životního prostředí klesají. Podle zprávy se tuzemská příroda však stále ještě vzpamatovává ze znečištěného prostředí před rokem 1989, kdy Československo spolu s NDR a Polskem patřilo do oblasti znečišťovatelů zvané černý trojúhelník. Zpráva se na několika místech zmiňuje také o přínosu Operačního programu Životní prostředí.

Čtěte také:

Na třídění BRKO jde získat dotaci z OPŽP

Priorita 12/2014

Řádově desítky tisíc rodin v Česku stále pijí vodu, která kvůli vysokému obsahu olova nesplňuje moderní limity na obsah tohoto těžkého kovu. S přelomem roku nastala šance to změnit. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) znovu nabídlo majitelům domů, bytů, ale i družstvům a společenstvím vlastníků dotace na výměnu starých olověných rozvodů za nové, zdravotně nezávadné. Dotace se poskytuje na výměnu všech olověných rozvodů vody v celém domě, a to nejvýše částkou 20 tisíc korun na jeden byt. Pokud jde o bytové domy, platí, že na výměně potrubí by se měly domluvit všechny „partaje". Poskytnout dotaci jen na část bytů totiž nelze. „Výzva bude otevřená až do 16. února, žadatelé by však neměli podcenit čas určený na přípravu projektu," zdůraznila Karla Šlechtová, ministryně pro místní rozvoj.

Podprogram Podpora oprav domovních olověných rozvodů stanovuje podmínky pro poskytování státních dotací na snížení obsahu olova v pitné vodě výměnou domovních olověných rozvodů vody za rozvody zdravotně nezávadné v trvale obydlených stavbách pro bydlení, tj. v bytových a rodinných domech, postavených na území České republiky. Dotace poskytnutá z tohoto podprogramu musí být vyčerpána v roce 2015.

Příjemcem dotace je vlastník nebo spoluvlastník domu s domovními olověnými rozvody vody, nebo společenství vlastníků jednotek nebo vlastník nebo spoluvlastník bytu v domě s domovními olověnými rozvody vody, ve kterém společenství vlastníků jednotek nevzniklo.

Podpora má charakter neinvestiční dotace poskytované žadatelům ze státního rozpočtu ČR. Dotace se poskytuje na výměnu všech olověných rozvodů vody v celém domě, a to nejvýše částkou 20 tis. Kč na jeden byt v domě. Dotace je poskytována v souladu s předpisem Evropských společenství1 podle pravidla „de minimis“.

Žádosti o dotaci včetně příloh musí být doručeny nejpozději do 16. 2. 2015. do podatelny Ministerstva pro místní rozvoj. Žádosti a stanovené doklady předkládá žadatel v nerozebíratelném provedení, přičemž všechny stránky budou vzestupně očíslovány a bude uveden celkový počet stran.

Dokumenty ke stažení:

• Podpora oprav domovních olověných rozvodů pro rok 2015

• Metodický pokyn k podprogramu OR 2015

• Pokyn k elektronické žádosti OR

• Hodnotící kritéria OR pro rok 2015

• Metodika pro odběr vzorků, jejich analýzu a vyhodnocení

• ISPROFIN identifikace

• ISPROFIN bilance

Zdroj: MMR ČR, DENÍK.cz

Současná předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková je sice v tomto psotu až od 1. srpna 2011, ale o to více se potýkala s dědictvím fotovoltaického průšvihu doby před rokem 2010 – zpochybněna byla tak či onak řada licencí, které solární podnikatelé získali. „Hrozilo nám, že ať uděláme cokoliv, bude to špatně. Když některé solární elektrárně odebereme licenci a soud rozhodne jinak, hrozí nám, že zaplatíme škodu. Když naopak nezahájím nové licenční řízení, budu mít na krku trestní oznámení právě od některého státního zástupce,“ argumentuje v rozhovoru Vitásková.

Ke snížení nákladů mohlo podle Vitáskové přispět rozsáhlé šetření ERÚ, kdy regulátoři zkoumali oprávněnost licencí starších solárních elektráren. A dále uvádí, že někteří solárníci se pravděpodobně „umírnili ve výrobě, aby moc nevyčnívali“. Celkové výdaje na podporované zdroje energie včetně obnovitelných, které v roce 2014 dosáhly 44 miliard korun, letos poklesnou o dvě miliardy.

Další nepříznivý dopad pro kapsy českých občanů může mít ukrajinská krize. Vitásková připomíná, že na riziko přerušených dodávek suroviny poukazuje i ruský plynárenský gigant Gazprom. Země Visegrádské čtyřky včetně Česka proto chystají investice do nových propojení plynovodů. A ty částečně zaplatí v cenách plynu koncový spotřebitel – tedy domácnosti a firmy. Vitásková považuje budování nových plynovodů za správné, zároveň ale v rozhovoru zastává názor, že Evropa se bez ruského plynu neobejde.

Rozhovor s předsedkyní ERÚ pro Česko pozici čtěte ZDE

Mohlo by Vás zajímat:

HN: Letos mírně zlevní elektřina, ceny plynu, tepla i vody půjdou nahoru

Zdroj: Česká pozice