Jak jsme ke konci minulého týdne avizovali (více ZDE), tak Státní fond životního prostředí aktualizoval Pravidla pro žadatele a příjemce podpory v  Operačním programu Životní prostředí pro období 2014-2020. Aktuálně platnou verzi Pravidel ke dni 19. června 2015 č. 3 s můžete stáhnout ZDE. Připomínáme, že na konci minulého týdne Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo první ostré výzvy z nového OPŽP - více ZDE.

Zdroj: OPŽP

ECHA a kompetentní autorita Dánska v současné době uvažují o možnosti omezení čtyř ftalátů DEHP, BBP, DBP a DIBP v předmětech a vyzývají k účasti na průzkumu.

ECHA a kompetentní autorita Dánska v současné době uvažují o možnosti omezení čtyř ftalátů v předmětech. Jedná se o ftaláty: bis(2—ethylhexyl)—ftalát (DEHP), benzyl—butyl—ftalát (BBP), dibutyl—ftalát (DBP) a diisobutyl—ftalát (DIBP). O rozsahu tohoto omezení nebylo ještě rozhodnuto.

V rámci posouzení přiměřenosti omezení jsou shromažďovány údaje, aby bylo možné zajistit soulad s omezením látek (ftalátů) v předmětech s nařízením REACH. Dotčené subjekty jsou vyzývány, aby se zúčastnily průzkumu, který potrvá do 24. června 2015. Cílem průzkumu je zjistit, jak by firmy zajistily, aby dovážené předměty byly v souladu s omezením výše uvedených ftalátů, a jaké s tím budou spojeny náklady.

ECHA předpokládá, že do 8. ledna 2016 předloží návrh dokumentace pro omezení podle přílohy XV, k němuž bude možné se vyjádřit během veřejné konzultace.

Zdroj: MPO

NOVÉ DOTACE! Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo v dubnu avizované první výzvy k podávání žádostí o dotaci z Operačního programu Životní prostředí 2014-2020. Žádosti budou přijímány od 14. srpna na projekty v oblastech čistota vody, kvalita ovzduší, zpracování odpadu a ochrana přírody. V prvních výzvách je pro žadatele připraveno 9 miliard korun.

Maximální celková dotace z prostředků EU na schválené projekty v rámci prvních výzev bude činit více než 9 miliard korun. Alokace finančních prostředků pro projekty v oblasti zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní je stanovena na 1,3 miliardy korun, pro projekty zaměřené na zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech na 2,5 miliardy korun, pro oblast odpadů a materiálových toků, ekologických zátěží a rizik na 2,36 miliardy korun a konečně pro projekty z oblasti ochrany a péče o přírodu a krajinu byla alokace finančních prostředků na podporu vybraných projektů stanovena na 2,889 miliardy korun. Výzvy jsou určeny na individuální projekty, u nichž celkové náklady projektu nesmějí přesáhnout 50 milionů eur, včetně daně z přidané hodnoty.

Vyhlášení výzev předcházelo finální schválení výběrových kritérií monitorovacím výborem operačního programu, v němž zasedají odborníci ze státní, akademické, soukromé i neziskové sféry a který se konal v úterý 16. června (více ZDE).

Žádosti o podporu přijímá Státní fond životního prostředí ČR, v případě prioritní osy 4 pak Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Žádosti budou podávány prostřednictvím internetového portálu, tzv. Informačního systému koncového příjemce (IS KP14+). Tato aplikace je určena pro elektronické zadávání žádostí o podporu a správu projektu po celou dobu jeho životního cyklu. IS KP14+ je součástí jednotného monitorovacího systému MS2014+ pro administraci evropských dotací.

Aktualizovaná Pravidla pro žadatele a příjemce podpory

Státní fond životního prostředí aktualizoval Pravidla pro žadatele a příjemce podpory v  Operačním programu Životní prostředí pro období 2014-2020. Aktuálně platnou verzi Pravidel ke dni 19. června 2015 č. 3 s můžete stáhnout ZDE.

Pravidla pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP 2014 - 2020 nově integrují oproti starému období implementační dokument, závazné pokyny pro žadatele a příjemce a směrnici OPŽP. Pravidla jsou členěna do čtyř částí, přičemž část A se týká obecných informací, část B popisuje obecná pravidla (schváleno), část C se zaobírá procesem administrace a část D obsahuje informace průřezovým obsahem příprav a realizací projektů. Pravidla dále obsahují několik příloh.

Důležité je upozornit, že v rámci nového OPŽP dochází ke změnám z pohledu způsobilých a nezpůsobilých výdajů. Mezi způsobilé výdaje patří především výdaje na projektovou dokumentaci, studie proveditelnosti, technický a autorský dozor (pozor na limity), DPH, osobní náklady (ale jen pro určité cíle), pořízení nemovitosti, propagace. Do do způsobilých výdajů patří také vyplnění žádosti do informačního systému (MS2014+), prostřednictvím kterého bude probíhat veškerá komunikace se Státním fondem životního prostředí. Tyto náklady jsou však omezeny výší 30 tis. Kč. Do způsobilých výdajů patří i manažerské vedení projektů, za podmínky, že bude realizováno dodavatelsky (vysoutěženo). Výše nákladů je stanoveno procentuálně a odstupňováno dle přímých realizačních nákladů (například 10% pro realizační náklady do 1 mil. Kč).

Naproti tomu do nezpůsobilých výdajů patří na rozdíl oproti starému období rozpočtová rezerva a poradenská činnost. Maximální výše podpory bude činit 85%, přičemž další dotace 5% přímo z rozpočtu SFŽP již nebude.

Přehled vyhlášených výzev:

10. výzva - Podporované prioritní osy: 4. Ochrana a péče o přírodu a krajinu

• Oblast podpory: 4.1 - Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území

Veškerou dokumentaci k prvním výzvám z OPŽP 2014–2020 najdete ZDE

Semináře k novému OPŽP

Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR pořádají odborný seminář Operační program Životní prostředí v letech 2014–2020, který se uskuteční v termínech ještě 22. června 2015 – Brno a 25. června 2015 – Ostrava. Vstup na seminář je zdarma po registraci na e-mail: konference@unni.cz, v případě volného místa vám bude zasláno potvrzení registrace. Pozvánka ZDE.

Čtěte také:

OPŽP: Aktualizovaná Pravidla pro žadatele a příjemce podpory (22.6.2015)

Ke schválení důležité dohody o klimatu na plánované klimatické konferenci koncem roku v Paříži vyzval vlády všech zemí generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Zařadil se tak mezi množství osobností a organizací, které přivítaly dnes zveřejněnou encykliku papeže Františka (více ZDE), věnovanou ochraně životního prostředí. Nejvyšší představitel římskokatolické církve ale svým krokem narazil i na neporozumění, zejména mezi konzervativci ve Spojených státech. Americký prezident Barack Obama ale papežovu iniciativu pochválil. Více ZDE

Zdroj: ČeskéNoviny.cz

DOPORUČUJEME Proces povolování staveb s potenciálním vlivem na životní prostředí prochází v poslední době významnou proměnou. Bezesporu nejzásadnější a v praxi nejvíce diskutované změny samotného procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) i dalších povolovacích řízení byly s účinností od 1. dubna letošního roku provedeny prostřednictvím novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, která je reakcí na výtky Evropské komise ohledně nesouladu české právní úpravy procesu EIA s požadavky směrnice EIA.

Novela však bohužel nejen že nepřispívá ke zlepšení dosavadního neuspokojivého stavu v oblasti povolování staveb v ČR, ale je naopak prostředkem k dalšímu prohloubení stávajících (již dost vážných) problémů. Ve snaze vyhovět povětšinou opodstatněným požadavkům Evropské komise totiž došlo k v mnoha aspektech nevhodné úpravě procesu EIA a navazujících řízení, která v praxi povede k dalšímu prodloužení povolovacích procesů a zvýšení administrativní a finanční zátěže na straně investorů i správních orgánů.

S ohledem na to, že podrobnější analýza všech změn provedených předmětnou novelou by vydala na několik samostatných pojednání, věnuje se tento článek vybraným, dle názoru autorů nejzásadnějším, koncepčním změnám provedeným předmětnou novelou zákona o posuzování vlivů.

Závazné stanovisko EIA

Nejviditelnější změnou provedenou v zákoně o posuzování vlivů je bezpochyby změna formy stanoviska EIA na závazné stanovisko podle správního řádu. Jakkoli se může na první pohled zdát, že se jedná o přínosné opatření zamezující obcházení podmínek obsažených ve stanovisku EIA, v praxi tato změna přinese naprosto zásadní aplikační problémy.

Závazné stanovisko je institutem, který se svou povahou, a zejména též administrativními nároky na formu a odůvodnění, blíží správnímu rozhodnutí. Na správní orgány vedoucí proces EIA tak budou kladeny výrazně vyšší nároky než dosud. Bude zajímavé sledovat, jak se s tím orgány posuzování vlivů v praxi vypořádají, a to zejména v případech velkých a složitých záměrů s výrazným odporem veřejnosti. Již s ohledem na rozsah podkladů, připomínek a námitek shromážděných v těchto případech v rámci procesu EIA bude pro orgány posuzování vlivů velmi složité se v nich zorientovat a důkladně vypořádat v odůvodnění závazného stanoviska EIA. To platí tím spíš, že mnohdy se námitky veřejnosti do značné míry opakují, s předmětem řízení vůbec nesouvisí apod. Zvýšené riziko pochybení správního orgánu při vydávání závazného stanoviska EIA s sebou přináší i podstatně vyšší pravděpodobnost následného vzniku soudních sporů ohledně (ne)správnosti jejich procesního postupu a s tím souvisejícího prodlužování či dokonce opakování povolovacích procesů.

Forma závazného stanoviska dále zcela opomíjí interaktivní povahu navazujících řízení, v jejichž průběhu obvykle dochází k dílčím zpřesněním a úpravám záměru. Tyto úpravy a zpřesnění jsou přitom v praxi často vyvolány i pozdějšími požadavky dotčených orgánů a připomínkami účastníků z řad dotčené veřejnosti, které v rámci procesu EIA nelze předvídat. Stávající několikastupňový systém povolování staveb je založen právě na uplatňování určitých připomínek až v pozdějších fázích povolovacího procesu a předpokládá postupné zpřesňování záměru tímto způsobem. Pravidelně se stává, že přinejmenším některé podmínky obsažené ve stanovisku EIA se stanou v průběhu dalších fází povolovacího procesu neaktuálními, nevhodnými či dokonce objektivně nesplnitelnými. Na takové situace pamatovala dosavadní úprava, která umožňovala podmínky v takových odůvodněných případech nepřevzít. Nově však správním orgánům vedoucím navazující řízení v důsledku závaznosti stanoviska EIA nezbude nic jiného, než do svého rozhodnutí převzít i zcela nadbytečná a samoúčelná opatření, která ani nemusí mít žádný pozitivní vliv na životní prostředí či se stanou v průběhu povolovacích procesů obsolentními. Současně může docházet k situacím, kdy objektivně nebude možné splnit závazné podmínky stanoviska EIA v důsledku změn záměru.

Shora uvedené přináší další nejistotu pro investory. Novela totiž nezavádí žádný nástroj, který by správním orgánům či investorům umožňoval dosáhnout změny nevhodných podmínek závazného stanoviska EIA. Teoreticky by nevhodné podmínky mohly být odstraněny jedině v rámci odvolacího přezkumu navazujících povolení (resp. v rámci souvisejícího přezkumu podkladového závazného stanoviska EIA), což je však z pohledu žadatelů o tato povolení řešení zcela nereálné. Zatímco možnost domáhat se efektivní nápravy pochybení spočívajícího v opomenutí či nezohlednění některé z podmínek závazného stanoviska EIA je tak dotčené veřejnosti v rámci odvolacího přezkumu zajištěna, možnost žadatele dosáhnout revize nadbytečných a nevhodných podmínek prakticky neexistuje.

S výše uvedeným souvisí i další problematický aspekt vyplývající ze závazné povahy stanoviska EIA, kterým je nejasný rozsah uplatnění jednotlivých podmínek stanoviska EIA v navazujících řízeních. Povinnost roztřídit podmínky ve stanovisku EIA do určitých kategorií, resp. označit, jakého navazujícího řízení se týkají, nevyplývá ani z novelizované přílohy zákona o posuzování vlivů, která stanoví náležitosti stanoviska EIA. V praxi tak lze očekávat zachování dosavadního častého nešvaru spočívajícího v kopírování podmínek stanoviska EIA, které nesouvisí s předmětem vedeného řízení. Na druhé straně však nelze vyloučit ani riziko opomenutí některých podmínek v příslušném navazujícím řízení. K uvedenému výrazně přispívá i nejasně definovaný okruh řízení navazujících na proces EIA (viz dále). S ohledem na to, že závazné stanovisko lze přezkoumat až spolu s rozhodnutím, jehož podklad tvoří, bude v praxi pravděpodobně docházet k opakovanému uplatňování totožných námitek týkajících se zákonnosti a nesprávného procesního postupu při vydávání závazného stanoviska EIA ve všech navazujících řízeních. Takový postup jde zcela proti zásadě ekonomie řízení a odporuje i ustálené judikatuře správních soudů, podle níž má být stanovisko EIA přezkoumáváno v navazujícím řízení vždy jen v tom rozsahu, v jakém se ho věcně týká. Procesní aspekty jeho vydání by přitom měly být řešeny především v územním řízení, jakožto hlavním navazujícím řízením. V neposlední řadě může docházet i k problémům při řešení rozporů mezi závazným stanoviskem EIA a závaznými stanovisky dotčených orgánů. Jelikož novela nezavadí pro tyto případy žádný zvláštní postup, nezbude než tyto případné rozpory řešit ve zdlouhavém a neefektivním dohadovacím řízení podle správního řádu (jež může skončit až na úrovni vlády).

Z uvedeného je zjevné, že závaznost stanoviska EIA může způsobovat značné problémy nejen investorům, ale i správním orgánům, a bez pochyby povede k prodloužení délky navazujících řízení a zvýšení administrativní zátěže a rovněž odpovědnosti správních orgánů.

Navazující řízení
Proces povolování staveb nemusí být tvořen zdaleka jen územním a stavebním řízením. Před zahájením realizace záměru musí investor v závislosti na jeho povaze často získat ještě různá další povolení, např. integrované povolení k provozu daného záměru či další povolení v oblasti ochrany přírody (povolení ke kácení dřevin, rozhodnutí o udělení výjimek z ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů apod.). 

Dosavadní právní úprava okruh navazujících řízení nevymezovala. Novelou byla zavedena definice navazujících řízení, která však stávající nejasnosti nejen že neodstranila, nýbrž je dokonce výrazně prohloubila. Navazujícím řízením by mělo být po novele takové řízení, v němž se vydává rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů, které povoluje umístění nebo provedení záměru posuzovaného podle zákona o posuzování vlivů. Přestože důvodová zpráva je v otázce výkladu pojmu navazující řízení na několika místech vnitřně rozporná, lze z ní spíše dovodit, že zákonodárce za navazující řízení považuje výlučně územní a stavební řízení, resp. jejich ekvivalenty podle zvláštních právních předpisů (např. dle horního zákona).

Samotná definice navazujících řízení však pro takový výklad neposkytuje žádnou oporu. Předmětné ustanovení naopak v poznámce pod čarou výslovně odkazuje i na zákon o integrované prevenci. Zákonodárce navíc zjevně opomenul existenci případů, kdy na proces EIA územní ani stavební řízení nenavazují. Jako příklad lze uvést zvyšování kapacity výroby bez provedení stavebních úprav již existujícího výrobního areálu, pro jejíž realizaci investorovi stačí získat právě pouze změnu integrovaného povolení, resp. případně jiné dílčí povolení, jehož se taková změna týká. V důvodové zprávě naznačený příliš restriktivní výklad navíc odporuje dosavadní ustálené rozhodovací praxi správních soudů, podle níž by stanovisko EIA mělo být podkladem nejen pro územní a stavební řízení, nýbrž i pro všechna další dílčí řízení v rozsahu, v jakém se dotýká jejich předmětu, a to i v případech, kdy tak zvláštní právní předpis výslovně nestanoví.

Přesné a jednoznačné vymezení okruhu navazujících řízení je přitom z pohledu správních orgánů, investorů i veřejnosti naprosto stěžejní, neboť má zásadní vliv na samotný průběh jednotlivých řízení, určení účastníků i rozsah jejich práv a povinností. Výklad tohoto pojmu bude mít podstatný vliv i na určení, kdy je třeba provést posouzení coherence-stamp (viz níže), pro jaká rozhodnutí je stanovisko EIA závazným podkladem či spolu s jakým navazujícím rozhodnutím a v jakém rozsahu by mělo být stanovisko EIA přezkoumáváno. Lze přitom očekávat, že nejasnosti ve výkladu pojmu navazující řízení povedou k četným soudním sporům a jednotný výklad bude možné učinit až poté, co se k dané problematice vyjádří Nejvyšší správní soud. Již jen tato skutečnost sama o sobě přispívá k výrazné právní nejistotě na straně investorů i dotčené veřejnosti, neboť s ohledem na dosud neexistující správní ani soudní praxi existuje významné riziko opakování jednotlivých fází povolovacího procesu v důsledku pochybení správních orgánů.

Posouzení shody podoby záměru (coherence-stamp)

S problematikou nejednoznačného vymezení navazujících řízení souvisí i nově zavedená povinnost investora předložit na počátku každého navazujícího řízení úplný popis změn záměru za účelem ověření shody aktuální podoby záměru s podobou posuzovanou v procesu EIA (tzv. coherence-stamp).

S ohledem na nejasnou definici navazujících řízení (viz výše) bude problematické již jen samotné určení, v jakých všech případech je třeba posouzení coherence-stamp provést. Pokud se toto posouzení provede a orgán posuzování vlivů shledá, že záměr doznal změn s potenciálním významným negativním vlivem na životní prostředí, vydá negativní závazné stanovisko coherence-stamp, v důsledku něhož nebude možné vydat povolení v předmětném navazujícím řízení. Investor tak bude nucen buď přepracovat dokumentaci, nebo předmětné změny záměru nechat posoudit ve zjišťovacím řízení a následně případně i v procesu EIA. Pro tyto případy však zákon neobsahuje žádné instrumenty ke zrychlení dodatečného procesu EIA, což může vést k zásadnímu prodlužování či dokonce zacyklení povolovacích procesů. Dále není jasné, jakým způsobem se bude postupovat po ukončení dodatečného procesu EIA, a to zejména v případech, kdy dojde ke změně stanoviska EIA, na základě kterého již bylo vydáno pravomocné rozhodnutí v některém z předcházejících navazujících řízení.

Ze zákona dále nevyplývá, jak by měl vypadat popis změn záměru zpracovávaný investorem a jaké informace by v něm měly být obsaženy. Nedostatečný popis změn je přitom důvodem pro vydání negativního závazného stanoviska coherence-stamp. Lze očekávat, že požadavky orgánů posuzování vlivů (zejména jednotlivých krajských úřadů) se budou v každém případě lišit, což bude klást vyšší nároky na komunikaci mezi investorem a příslušným orgánem posuzování vlivů. Je přitom otázkou, zda budou správní orgány zcela nezbytné otevřené komunikaci v praxi dostatečně nakloněny.

V případě nepřiměřených požadavků příslušného orgánu posuzování vlivů či vydání nezákonného negativního závazného stanoviska coherence-stamp navíc novela nepřiznává možnost jakékoli účinné obrany. Investorům nezbývá, než se zcela podvolit požadavkům orgánu posuzování vlivů, nebo se bránit až proti následně vydaným zamítavým rozhodnutím o jejich žádostech odvoláním a případně správní žalobou, což je postup zcela nepraktický a zdlouhavý.

Povinnost vycházet z dokumentů pořízených v průběhu procesu EIA

Správním orgánům vedoucím navazující řízení je nově stanovena povinnost vycházet při svém rozhodování nejen ze stanoviska EIA, ale i z dalších dokumentů získaných v procesu EIA. Taková povinnost zcela postrádá logiku a hraničí s prolamováním překážky věci rozhodnuté. Oznámení, dokumentace záměru či připomínky veřejnosti a stanoviska dotčených orgánů byly totiž vypořádány již ve stanovisku EIA (které je nadto nově závazné), a je tedy zjevně nadbytečné, aby se k nim znovu jednotlivě vyjadřoval i správní orgán vedoucí navazující řízení. Tyto orgány přitom k vypořádání „eiových“ podkladů mnohdy nemají ani dostatečnou odbornost. V důsledku změny formy stanoviska na závazné stanovisko navíc tyto správní orgány nemají možnost se od stanoviska EIA jakkoli odchýlit a uvedené podklady například vypořádat jiným způsobem. Novela tedy na jedné straně poněkud absurdně ukládá správním orgánům vedoucím navazující řízení plnou vázanost závěry orgánu posuzování vlivů uvedenými ve stanovisku EIA a na druhé straně po nich současně požaduje, aby ve svých rozhodnutích zohledňovaly a znovu vypořádávaly podklady tohoto stanoviska.

Předmětná úprava ve svém důsledku povede pouze k hromadnému opakovanému uplatňování totožných námitek a souvisejícímu zvýšení rizika jejich nedostatečného vypořádání ze strany správních orgánů. Ve stavebním řízení by tento problém mohl být přinejmenším částečně vyřešen pravidlem o nepřihlížení k námitkám, které byly nebo mohly být uplatněny v územním řízení. V ostatních případech lze poté vyjít z ustálené judikatury správních soudů, podle níž se nepřihlíží k námitkám, které věcně nesouvisí s předmětem daného řízení. I v případě, že je konkrétní námitka ve vztahu k předmětu řízení zjevně irelevantní, by však správní orgán měl tuto skutečnost výslovně uvést v odůvodnění svého rozhodnutí a současně řádně odůvodnit, proč k tomuto závěru dospěl. S ohledem na možný rozsah všech námitek tak nová úprava v každém případě klade zjevně nepřiměřené požadavky na správní orgány a výrazně zvyšuje administrativní a finanční náročnost celého povolovacího procesu.

Slovo závěrem

Novela zákona o posuzování vlivů přináší řadu zásadních výkladových aplikačních nejasností, které významným způsobem zkomplikují život jak správním orgánům vedoucím navazující řízení, tak i ostatním účastníkům těchto řízení. V důsledku toho se rovněž zásadně zvyšuje riziko pochybení na straně správních orgánů a následných soudních sporů. To vše významným způsobem přispěje k prodlužování a prodražovaní projektové přípravy a v krajním důsledku až k ochromení investiční výstavby. Alespoň částečně předcházet problémům způsobeným popsanými výkladovými nejasnostmi přitom bude možné pouze za předpokladu maximální možné komunikace a součinnosti správních orgánů a investorů a jejich aktivního přístupu k dané problematice.

Současně dochází ke značnému posunu rovnováhy mezi právy jednotlivých účastníků správních řízení v neprospěch investorů. Je bezpochyby obecně správným přístupem posilovat práva veřejnosti v povolovacích procesech týkajících se záměrů s možným významným dopadem na životní prostředí. Cílem zákonodárce by nicméně mělo být zajištění rovnosti zbraní a vyváženého řízení, které zabrání zneužívání procesních práv některými ekologickými organizacemi k újmě investorů a dalších účastníků řízení. Nová úprava však v důsledku řady aplikačních nejasností umožňuje přesný opak, tedy šikanózní uplatňování práv různých zájmových skupin, jejichž skutečným motivem není ochrana životního prostředí, nýbrž snaha o zablokování uvedeného záměru jakýmikoli prostředky. V této souvislosti je zcela popíráno právo žadatele realizovat určitý záměr, pokud splní předem stanovené zákonné podmínky (a to včetně podmínek v oblasti ochrany životního prostředí).

Jediným východiskem z dlouhodobých problémů vyplývajících z roztříštěnosti povolovacích procesů je zavedení jednotného povolovacího řízení zakončeného vydáním jediného správního povolení spojujícího všechna povolení potřebná pro provedení záměru. Takový přístup vedoucí k zjednodušení, zrychlení a zefektivnění povolování staveb je trendem poslední doby (a to i na úrovni ostatních členských států EU). Bez provedení komplexní systémové revize budeme neustále narážet na složité a obtížně řešitelné problémy vyplývající z roztříštěnosti právní úpravy a řetězení správních povolení.

Potenciál novely zákona o posuzování vlivů přiblížit ČR k tomuto cíli zůstal nevyužit, přičemž zásadní zlepšení patrně nelze očekávat ani v nejbližší době. Ministerstvo pro místní rozvoj aktuálně připravuje novelu stavebního zákona, kterou se chystá zavést tzv. koordinované řízení spojující proces EIA, územní a stavební řízení. Na základě dosud zveřejněných informací se nicméně nezdá, že by mělo dojít k nezbytným komplexním koncepčním změnám. Ač je někdy předmětný návrh koordinovaného řízení nesprávně označován jako jednotné povolovací řízení, skrývá se pod ním pouze nedostatečná dílčí integrace, nadto zjevně bez zcela nezbytných souvisejících systémových úprav průběhu řízení. Jakkoli může být taková úprava vedena dobrými úmysly, v praxi bohužel nebude schopna naplnit jí deklarované cíle. Ministerstvem a médii dosud prezentovaná podoba koordinovaného řízení tak zjevně nesměřuje k odstranění podstaty problému stávající úpravy a bude jen další nefunkční „záplatou“ stávajícího již tak dosti děravého systému.

Autoři:

Mgr. Martin Kramář, LL.M., advokát a partner advokátní kanceláře Weil Gotshal & Manges

JUDr. Jiří Bém, advokát advokátní kanceláře Weil Gotshal & Manges

Dodávka vody je měřena různými způsoby již stovky let. Vodoměr, tak jak ho známe dnes, tedy s lopatkovým kolem, nebo objemovou komorou se vyrábí od druhé poloviny 19. století. Za první generaci Smart Meteringu (chytrého měření) lze považovat využití kombinace klasického mechanického vodoměru s impulsním výstupem a radiového komunikačního modulu. Tento systém již umožňuje provádět vzdálené odečty bez nutnosti přístupu k vodoměru. Více ZDE

SLEDUJEME Dnes byla zahájena další schůze senátu. Senátoři projednají dva evropské tisky týkající se Pařížskému protokolu - plánu boje proti globální změně klimatu po roce 2020 a Balíček opatření k energetické unii. Níže uvádíme doporučení senátního výboru pro záležitosti Evropské unie (VEU) k těmto evropským tiskům.

Senát také projedná novelu zákona o ochraně veřejného zdraví (více ZDE). Novela zákona novelizuje §44 a §44b týkající se úpravy nakládání s chemickými látkami a chemickými směsmi. Dílčím způsobem je doplněna oblast pitných vod, zejména pokud jde náležitosti žádostí a oznámení. Dále se v návrhu pro oblast vod určených pro lidskou spotřebu řeší oprávnění orgánu ochrany veřejného zdraví prvního stupně zakázat používání vody, která nesplňuje jakost pitné vody a možnost povolení mírnějšího hygienického limitu překračovaného ukazatele byla podle § 3a vyčerpána, pokud je taková nepitná voda nadále dodávána spotřebitelům. Novela také mění oblast hluku. Pozměňovací návrh, který umožňoval vydání časově neomezeného povolení v případě, že nelze v rozumně dosažitelné míře zajistit, aby hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru byly dodrženy nebyl na konci března poslanci schválen.

Senát dále projedná novelu zákona o místních poplatcích. Dále senátoři projednají novelu zákona o místních poplatcích. Cílem zákona je, aby děti z dětských domovů a obdobných zařízení byly osvobozeny od poplatků za komunální odpad. Stejně na tom mají být obyvatelé domovů pro zdravotně postižené a pro seniory. Novela počítá také s tím, že odpovědnost za hrazení komunálních plateb za děti by nesli rodiče. Nemohlo by se tak už stát, že by děti po dovršení 18 let věku čelily exekuci kvůli dluhům za odvoz komunálního odpadu.

Aktuality z jednání:

18.6.: Plán jednání senátu:

• Ochrana veřejného zdraví - žádost o projednání jako 1. bod jednání ve čtvrtek 18. června
  • schváleny pozměňovací návrhy
• Místní poplatky
  • schváleny pozměňovací návrhy

  • Poplatky za odpad má podle Senátu promíjet obecní úřad - více ZDE (ČTK)

17.6.: Pařížský protokol - plán boje proti globální změně klimatu po roce 2020:

• Senátorka Jitka Seitlová vyzvala MPŽ, aby seznámila širokou veřejnost a zveřejnilo zprávy mezinárodnilo panelu IPCC. Ministr R. Brabec v kontextu uvedl, že informace jsou dostupné na webu MŽP (ZDE).
• Výsledek: přijato doporučení VEU (viz níže)

17.6.: Balíček opatření k energetické unii:

• Výsledek: přijato doporučení VEU (viz níže)

Sdělení EK a Radě Pařížský protokol - plán boje proti globální změně klimatu po roce 2020

Po úvodní informaci Bereniky Peštové, náměstkyně ministra životního prostředí, s přihlédnutím ke stanovisku Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, zpravodajské zprávě senátora Antonína Maštalíře a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se ke sdělení Komise Evropskému Parlamentu a Radě Pařížský protokol – plán boje proti globální změně klimatu po roce 2020, vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem;

Senát PČR

I.
1. podporuje
v obecné rovině úsilí o ochranu světového klimatu, jelikož klimatickou změnu považuje za fakt, na který je nezbytné adekvátně reagovat, mj. přípravou a realizací adaptačních a zmírňujících opatření;

2. považuje
za zásadní, aby kvantitativní závazky a cíle v oblasti změny klimatu byly přijímány pouze na základě skutečně objektivních a prokazatelných vědeckých poznatků a prognóz s cílem předejít chybným regulatorním zásahům s dalekosáhlými a mnohdy nezamýšlenými následky, jako je např. nesystémová podpora některých druhů energií či masivní pěstování energetických plodin (řepky, kukuřice apod.) pro výrobu biopaliv první generace;

3. souhlasí
s rámcovou pozicí vlády a dodává, že sdělení vnímá především jako dobrý základ pro další diskuzi o budoucí podobě mezinárodní smlouvy o ochraně klimatu;

II.

1. připomíná
dlouhodobou pozici Senátu, formulovanou v usnesení č. 463 z 23. dubna 2014 k energeticko-klimatickému rámci EU do roku 2030 a revizi systému EU ETS, ve kterém Senát mimo jiné opětovně zdůraznil, že závazky týkající se redukce emisí skleníkových plynů musí být přijaty globálně, jelikož jednostranné snižování emisí bude mít jen omezený účinek, za nějž EU zaplatí poklesem konkurenceschopnosti své ekonomiky;

2. podporuje
v obecné rovině návrh Evropské komise ohledně hlavních prvků budoucí mezinárodní smlouvy a vstup nové smlouvy v platnost poté, co bude ratifikační proces dokončen hlavními světovými emitenty skleníkových plynů reprezentujícími přibližně 80 % globálních emisí;

3. očekává,
že u nové klimatické smlouvy bude důrazně zajištěn systém kontroly plnění závazků, včetně řešení případů jejího nedodržování;

4. považuje za vhodné
zapojit všechny sektory ekonomiky do úsilí o snížení emisí skleníkových plynů, včetně letecké i námořní dopravy, zemědělství a jiné formy hospodářského využívání půdy;

5. poukazuje
na skutečnost, že je současně potřeba realizovat strategii přizpůsobování se změnám klimatu, jelikož přizpůsobení založené na správném pochopení fungování a chování přírodních ekosystémů může včas snížit rizika povodní a eroze půdy, zlepšit kvalitu vody i ovzduší, zajistit lepší energetickou a potravinovou bezpečnost a v neposlední řadě přispět k lepšímu zvládání dopadů klimatických změn;

6. požaduje,
aby vláda ČR
- provedla kvalifikovaný odhad předpokládaných nákladů České republiky spojených s realizací záměrů a doporučení obsažených v tomto sdělení;
- se zaměřila především na taková opatření, která na našem území efektivně zlepší situaci v ochraně životního prostředí;

III.
1. žádá vládu,
aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto stanovisko, a o dalších iniciativách navazujících na toto sdělení Komise;

2. pověřuje
předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi.

Balíček opatření k energetické unii

Po úvodní informaci Pavla Šolce, náměstka ministra průmyslu a obchodu, s přihlédnutím ke stanovisku Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, zpravodajské zprávě senátora Antonína Maštalíře a po rozpravě Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu a  ke sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Dosažení cíle 10% propojení elektrických sítí, Zajištění vhodnosti evropské elektrorozvodné vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem:

Senát PČR
I.
1. podporuje
vytvoření takové energetické unie, která by zajistila bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii spotřebitelům v EU, a v obecné rovině souhlasí s pěti základními pilíři, na kterých by energetická unie dle návrhu Komise měla stát;

2. domnívá se,
že základem energetického mixu každého státu EU by měly být především stabilně fungující zdroje, přičemž jejich složení musí být předmětem svobodného rozhodnutí každého členského státu;

3. hodnotí
postoj vlády ČR k těmto dokumentům jako vyvážený a zohledňující zájmy České republiky;

II.
1. konstatuje,
že s ohledem na vysokou závislost členských států na dovozech energie z třetích zemí a na jednom dominantním dodavateli ropy a plynu je zcela zásadní posílit energetickou bezpečnost EU, a tak v této souvislosti vyzdvihuje nutnost další diverzifikace dodávek energie (zdrojů, dodavatelů a přepravních tras);

2. zastává názor,
že snižování závislosti na dovozech energetických surovin, např. prostřednictvím energetické účinnosti či využívání domácích energetických zdrojů včetně využití obnovitelných zdrojů, by mělo probíhat nákladově efektivně tak, aby nebyla ohrožena konkurenceschopnost evropské ekonomiky;

3. podporuje
vyšší propojení elektrorozvodných sítí v EU a tento proces považuje za nezbytnou podmínku dokončení jednotného vnitřního energetického trhu EU, přičemž však zdůrazňuje, že členské státy musí mít možnost přijímat opatření umožňující efektivní ochranu své rozvodné sítě před neplánovanými přetoky elektrické energie ze zahraničí;

4. dodává
v této souvislosti, že je nutné věnovat pozornost efektivní a bezpečné integraci intermitentních zdrojů (např. sluneční a větrné elektrárny) do přenosové sítě s cílem předejít její destabilizaci;

5. podtrhuje
zcela zásadní význam podpory výzkumných a inovačních programů v oblasti energetiky, neboť nové technologie (jako např. ukládání energie, čistá fosilní paliva, nová generace obnovitelných zdrojů) a další výzkum v oblasti jaderné energetiky, inteligentních sítí nebo energetické účinnosti mohou v budoucnu zásadně přispět k energetické bezpečnosti;

6. je přesvědčen,
ve shodě s pozicí vlády ČR, že přechod k nízkouhlíkové ekonomice musí probíhat na základě opatření založených na tržních mechanismech, nákladové efektivitě a technologické neutralitě, a dodává, že Senát ČR dlouhodobě podporuje jadernou energetiku jako jeden z nízkoemisních zdrojů energie významných pro naplnění evropských dekarbonizačních závazků;

III.
1. žádá vládu,
aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto stanovisko, a o dalších iniciativách navazujících na tato sdělení Komise;

2. pověřuje
předsedu Senátu, aby toto usnesení postoupil Evropské komisi.

Vybrané body programu:

• Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Pařížský protokol - plán boje proti globální změně klimatu po roce 2020 /evropský senátní tisk č. K 009/10/
• Balíček opatření k energetické unii /evropský senátní tisk č. K 010/10,  K 011/10/
• Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 78/
  • Děti z dětských domovů a obdobných zařízení pravděpodobně budou osvobozeny od poplatků za komunální odpad. Stejně na tom mají být obyvatelé domovů pro zdravotně postižené a pro seniory. Novela počítá také s tím, že odpovědnost za hrazení komunálních plateb za děti by nesli rodiče. Nemohlo by se tak už stát, že by děti po dovršení 18 let věku čelily exekuci kvůli dluhům za odvoz komunálního odpadu.
  • Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 87)
    • Novela zákona novelizuje §44 a §44b týkající se úpravy nakládání s chemickými látkami a chemickými směsmi, dílčím způsobem je doplněna oblast pitných vod, zejména pokud jde náležitosti žádostí a oznámení anNovela také mění oblast hluku. Podrobně ZDE

OPŽP 2014 - 2020 Dne 16. června se uskutečnilo 1. řádné zasedání Monitorovacího výboru Operačního programu Životní prostředí 2014 – 2020. Monitorovací výbor schválil část B Pravidel pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP 2014 - 2020 a také schválil hodnotící kritéria pro první výzvy. V této souvislosti lze tedy očekávat v dohledné době novou verzi dokumentu (více ZDE).

Pravidla pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP 2014 - 2020 nově integrují oproti starému období implementační dokument, závazné pokyny pro žadatele a příjemce a směrnici OPŽP. Pravidla jsou členěna do čtyř částí, přičemž část A se týká obecných informací, část B popisuje obecná pravidla (schváleno), část C se zaobírá procesem administrace a část D obsahuje informace průřezovým obsahem příprav a realizací projektů. Pravidla dále obsahují několik příloh.

Důležité je upozornit, že v rámci nového OPŽP dochází ke změnám z pohledu způsobilých a nezpůsobilých výdajů. Mezi způsobilé výdaje patří především výdaje na projektovou dokumentaci, studie proveditelnosti, technický a autorský dozor (pozor na limity), DPH, osobní náklady (ale jen pro určité cíle), pořízení nemovitosti, propagace. Do do způsobilých výdajů patří také vyplnění žádosti do informačního systému (MS2014+), prostřednictvím kterého bude probíhat veškerá komunikace se Státním fondem životního prostředí. Tyto náklady jsou však omezeny výší 30 tis. Kč. Do způsobilých výdajů patří i manažerské vedení projektů, za podmínky, že bude realizováno dodavatelsky (vysoutěženo). Výše nákladů je stanoveno procentuálně a odstupňováno dle přímých realizačních nákladů (například 10% pro realizační náklady do 1 mil. Kč).

Naproti tomu do nezpůsobilých výdajů patří na rozdíl oproti starému období rozpočtová rezerva a poradenská činnost. Maximální výše podpory bude činit 85%, přičemž další dotace 5% přímo z rozpočtu SFŽP již nebude.

Vyhlášení prvních výzev se předpokládá již zítra s tím, že příjem žádostí bude probíhat od 14. srpna 2015. Doporučujeme si také pročíst novou Prioritu (vydává SFŽP). V aktuálním čísle najdete také popis nastavení Operačního programu 2014 - 2020. K dalším zajímavým materiálům Priority bezesporu patří text pracovníků právního odboru Státního fondu životního prostředí ČR, kteří se v jimi sestavené příručce pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP zaměřili na úskalí zadávacích řízení (Prorita ZDE).

MŽP vyhlásilo první výzvy z nového OPŽP 2014–2020, více ZDE

Zdroj: Seminář SFŽP

V centru Karviné byla v rámci aktivit projektu Elektromobilita ČEZ zprovozněna šestá veřejná dobíjecí stanice v Moravskoslezském kraji - v pořadí již 45. v Česku. Umožní řidičům elektromobilů doplnit energii jejich vozů. Karviná se loni na podzim zařadila mezi partnery projektu Elektromobilita ČEZ, jehož cílem je podpora rozvoje tohoto způsobu dopravy v ČR. Města na severu Moravy totiž podle ČEZ sází na elektromobilitu především s cílem eliminovat zdroje znečištění ovzduší. 

Agentura ECHA zařadila na Kandidátský seznam další 2 látky vzbuzující velmi velké obavy (látky SVHC). ECHA také uveřejnila novou souhrnnou tabulku k žádostem o povolení (autorizaci) používání chemických látek, a zveřejnila aktualizaci ECHA Pokynů k používání CLP kritérií.

Na základě návrhů Švédska a Nizozemska a v návaznosti na proces identifikace SVHC látek se zapojením Výboru členských států se agentura ECHA rozhodla na Kandidátský seznam (KS) zařadit tyto látky:

    1,2—benzenedicarboxylic acid, di—C6—10—alkyl esters (EC 271—094—0, CAS 68515—51—5); 1,2—benzenedicarboxylic acid, mixed decyl and hexyl and octyl diesters (EC 272—013—1, CAS 68648—93—1) with ≥ 0.3% of dihexyl phthalate (EC 201—559—5);
    5—sec—butyl—2—(2,4—dimethylcyclohex—3—en—1—yl)—5—methyl—1,3—dioxane [1], 5—sec—butyl—2—(4,6—dimethylcyclohex—3—en—1—yl)—5—methyl—1,3—dioxane [2] [covering any of the individual isomers of [1] and [2] or any combination thereof].

První položka byla klasifikována jako látka toxická pro reprodukci, pokud obsahuje ≥ 0,3% dihexyl ftalátu. Používá se jako změkčovadlo a mazivo, je součástí lepidel, nátěrových hmot, stavebních materiálů, polymerních fólií, sloučenin PVC a materiálů pro umělce (např modelovací hmoty).

Druhá položka byla na KS přidána pro své vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní vlastnosti. Tato skupina látek zahrnuje například výrobek s obchodním názvem "karanal", který se používá především jako vonná přísada ve spotřebních výrobcích pro domácnost (např. čistící prostředky, mýdla, kosmetika a parfémy).

V současné době obsahuje Kandidátský seznam 163 SVHC látek, z nichž 31 látek bylo následně zařazeno do přílohy XIV nařízení REACH tj. seznam látek podléhajících povolení.

Další informace:

Více informací o látkách zařazených na KS

Kandidátský seznam

Souhrn povinností vyplývajících ze zařazení látky na KS

ECHA uveřejnila novou souhrnnou tabulku k žádostem o povolení (autorizaci) používání chemických látek

Tabulka, která musí být zpracována, shrnuje typická a významná opatření pro řízení rizik (RMMs) a provozních podmínek (OCs) uvedených v expozičním scénáři ve zprávě o chemické bezpečnosti. Tabulka jednak usnadní kontrolní proces a jednak poskytne držitelům povolení a následným uživatelům srozumitelný formát, jednoduše přeložitelný do národních jazyků míst/zemí, pro které je povolené bezpečné použití chemické látky určeno.

Souhrn musí být jasný, jednoznačný a předložený v tabulkové formě.

Žadatel shromáždí požadované informace pro tabulku z úplného souboru podmínek, které musí být popsány v expozičních scénářích zahrnutých do zprávy o chemické bezpečnosti. Další informační požadavky nebudou, v důsledku tohoto nového dokumentu, vyžadovány.

Tabulka je nyní povinným dokumentem, který musí být vyplněn a zaslán jako součást žádosti o povolení.

Další informace (anglicky):

Dokument k souhrnné tabulce

Stránky k žádostem o povolení

Aktualizace ECHA Pokynů k používání CLP kritérií - verze 4.1

Pokyny k používání CLP kritérií jsou souhrnným technickým a vědeckým dokumentem o uplatňování nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (nařízení CLP). Dokument poskytuje podrobné pokyny k uplatňování kritérií CLP pro fyzikální nebezpečnost, nebezpečnost pro zdraví a nebezpečnost pro životní prostředí.

Aktualizace pokynů zahrnuje upřesnění textu v části 2 fyzikální nebezpečnost a části 3 nebezpečnost pro zdraví ve vazbě na konec přechodného období vyplývajícího ze 4. přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku nařízení CLP.

Kromě toho byly opraveny menší redakční chyby a přeformulovány některé části textu.

Další informace:

Guidance

Guidance on CLP

Guidance on the Application of the CLP Criteria (pdf)

Zdroj: MPO

Neoficiální verze encykliky na téma životní prostředí, kterou má Vatikán zveřejnit zítra, unikla na internet. Papež v ní mimo jiné varuje lidstvo před masovou produkcí odpadu a přičítá vinu za klimatické změny člověku.

Dokument, který má 200 stran, obsahuje široký okruh témat. Papež v něm upozorňuje také na možný zánik řady živočišných druhů už v tomto století. Varuje také předtím, aby se lidstvo "neutopilo" ve vlastním odpadu, který masově produkuje. Píše i o chudobě, hladu a spojuje církevní a sociální témata.

Uniklá encyklika také vyzývá politiky k větší zodpovědnosti za péči o svět, který papež nazývá společným domovem. V otázce klimatický změn dává František za pravdu těm, kteří tvrdí, že jsou způsobené člověkem. Říká také, že některé země by se měly uskrovnit ve svém životním stylu, protože v opačném případě na to doplatí nejchudší státy. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun udělal z Františka jakéhosi ambasadora boje proti klimatickým změnám. Organizace doufá, že právě papežova osobnost dodá na podzim v Paříži na úspěchu velké konferenci, která se tématu bude věnovat. 

Čtěte také:

Papežova encyklika viní z globálního oteplování lidskou činnost (ČeskéNoviny.cz, 18.6.2015)

Zdroj: ČRo

EU - výbor ENVI Binding waste-reduction targets, revamped ecodesign legislation and measures to break the link between growth and the use of natural resources are the chief demands set out in a resolution passed on Wednesday by environment MEPs, who call on the Commission to table new legislation by the end of 2015.

“It is a vital step for the EU to use resources more efficiently and to reduce our resource dependency and also to bring savings in material costs. Smart ecodesign of products also bears in mind repairing, reusing and recycling products,” said the lead MEP, Sirpa Pietikäinen, after her resolution was adopted by the environment committee by 56 votes to 5, with 5 abstentions.

"As Europe is more dependent on imported resources than any other region in the world, moving towards a circular economy is an economic and ecological win-win scenario,” she added.

The resolution follows up the Commission communications on a circular economy package, tabled jointly with a legislative proposal on waste which was withdrawn a couple of months later.

Towards zero waste

The environment committee calls on the Commission to table a new proposal with the following points by the end of 2015:

• waste prevention measures;
• binding waste-reduction targets for municipal, commercial and industrial waste to be achieved by 2025;
• application of the “pay as you throw” principle;
• targets for recycling and preparation for reuse to be raised to at least 70% of municipal solid waste and 80% of packaging waste by 2030;
• incineration to be strictly limited by 2020 to non-recyclable and non-biodegradable waste;
• a binding, gradual reduction of all landfill waste.

Ecodesign

The MEPs call on the Commission to promote a life-cycle oriented approach towards product policy and ecodesign, with an ambitious work programme. They want a review of eco-design legislation by the end of 2016, broadening its scope and covering all product groups. They demand definitions of the requirements for criteria such as durability, repairability, reusability and recyclability. They also want the Commission to draw up measures to eliminate planned obsolescence.

Systemic change

To tackle the problem of scarce resources, the extraction and use of resources must be reduced and the link between growth and the use of natural resources must be severed. The committee says that In order to switch to the sustainable use of resources by 2050, EU policy must require:

• a reduction, in absolute terms, of resource consumption to sustainable levels;

• strict application of the waste hierarchy;

• implementation of a cascading use of resources;

• greater use of renewables,

• phasing-out of toxic substances;

• Improvements in the quality of ecosystem services.

The Commission should also propose indicators for resource efficiency, measuring resource consumption, including imports and exports, and their use should be mandatory from 2018, says the committee. It calls for a binding target to increase resource efficiency at EU level by 30% from 2014 levels, by 2030, as well as individual targets for each member state.

Background

The global economy uses the equivalent of one and a half planets’ worth of resources to produce global output and absorb waste and estimates put this figure at two planets’ worth of resources by the 2030s, say MEPs. Europe is more dependent on imported resources than any other region in the world and many resources will be exhausted in the relatively short term, they add.

MEPs stress that improving resource use could lead to substantial net savings for EU businesses, public authorities and consumers, estimated at EUR 600 billion, or 8% of annual turnover, while also reducing total annual greenhouse gas emissions by 2 to 4 %. They emphasise that a 30% increase in resource productivity by 2030 could boost GDP by nearly 1% and create 2 million additional sustainable jobs.

Next steps

The full House will vote on the report at the 6 to 9 July session, in Strasbourg.

Informujeme čtenáře o veřejné konzultaci, kterou Evropská komise zahájila na téma fungování trhu s odpady v EU. Cílem konzultace je lépe pochopit povahu a rozsah regulačních poruch způsobujících nepatřičné narušení trhu EU při nakládání s odpady v neprospěch recyklace a využití. Shromážděné informace přispějí k dokončení studie, která má právě zkoumat překážky a regulační selhání, která ovlivňují fungování trhu odpadem v rámci Evropské unii a usnadnit tak přechod k oběhovému hospodářství. Informace ke konzultaci najdete ZDE. 

Čtěte také:

Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci na téma oběhového hospodářství (28.5.2015)

Už v pondělí 22. června, v brzkých ranních hodinách odstartuje do kosmu v pořadí druhá z pěti plánovaných družic vyvíjených v programu EU Copernicus. Na Zemi bude posílat bezplatně další data o životním prostředí. Na oběžnou dráhu Země bude vypuštěna z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně 22. června ve 3:52 SELČ.

Copernicus je evropský program pro monitorování životního prostředí, jehož gestorem je v České republice Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy. Družice Sentinel se zaměřují na snímkování zemského povrchu, ale také na služby, které napomáhají rozhodování v oblasti životního prostředí.

Od roku 2014 je možné bezplatně využívat data z družice Sentinel 1 získaná při snímkování pevniny, moří ale i polárních oblastí. Získaná data z družice jsou dostupná v krátkém čase, což může hrát pro Českou republiku klíčovou roli při jejich využití v oblasti krizového řízení. Data mohou pomoci například při předpovídaní povodní nebo sledování dopadu klimatických změn.

Družice Sentinel 2 bude tematicky navazovat na mise Landsat, SPOT a bude pořizovat multispektrální obrazová data celkem ve 13 pásmech s prostorovým rozlišením 10, 20 a 60 metrů v závislosti na vlnové délce. Celková šířka záběru snímku je 290 km, časové rozlišení bude 5 dní. Data z družice Sentinel 2 jsou svými parametry ideální pro monitorování vegetace, např. sledování zdravotního stavu vegetace nebo klasifikace lesních porostů a mapování krajinného pokryvu. Stejně tak jako družice Sentinel 1 bude i Sentinel 2 vybavena laserovým komunikačním terminálem, díky kterému bude družice moci využívat systém EDRS (European Data Relay System) umožňující poměrně rychlé získání pořízených dat. Díky tomuto systému se předpokládá využití dat v oblasti krizového řízení, např. pro monitorování lesních požárů, dlouhodobého sucha apod.

Více o programu Copernicus a družici Sentinel 2 najdete ZDE a nebo ZDE.

Mohlo by Vás zajímat:

Výstupy ze 4. českého uživatelského fóra Copernicus (28.5.2015)

Soutěž Copernicus nabízí přes 8 milionů korun na využití družicových dat i na monitorování životního prostředí (4.5.2015)