ROZHOVOR 19. – 21. května bude pražský výstavní areál v Letňanech hostit 19. ročník největší vodohospodářské akce v ČR – mezinárodní výstavu VODOVODY-KANALIZACE. Představí nejnovější technologie a inovace, ale i novinky, které rok 2015 přináší. Co v současné době hýbe českým vodohospodářstvím? Ptali jsme se Františka Baráka, předsedy Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky (SOVAK ČR), které výstavu pořádá.

Výstava VODOVODY-KANALIZACE je největší oborovou akcí v ČR, má také velkou mezinárodní účast. Čím je významná pro vás?

Mít kvalitní a chutnou vodu kdykoliv a kdekoliv z kohoutku je dnes samozřejmostí. Stejně je tomu s odvedením a vyčistěním odpadních vod. Málokoho napadne v kuchyni nebo v koupelně, co všechno je zapotřebí k tomu, aby voda přitekla a později odtekla z umyvadla.

To všechno chceme ukázat na výstavě. Nové materiály, technologie a postupy, nová řešení prospívající spotřebitelům i životnímu prostředí. Roury, čerpadla, měřidla, bezpečnostní prvky, chemie, stavební materiály, projekční řešení, havarijní postupy, úpravny vody, čištění odpadních vod, hospodaření s kaly a další – to vše nám představí na výstavě naši partneři a dodavatelé. Ukáží, jak složitý a komplikovaný je obor vodovodů a kanalizací, jak náročná a odborná je výroba pitné vody a její následné odkanalizování, vyčištění a návrat do přírody.

Jedním z hlavních témat doprovodného programu budou dotace. Právě začíná nové programové období, to minulé bylo hodně problematické, některé obce dnes například musí vracet peníze… Věříte, že teď proběhne všechno v pořádku?

Získání dotací bude obtížné, podobně jako v minulém období.  Každý, kdo pochopí komplikace spojené s podmínkami a administrativou rozdělování dotací, si rozmyslí, jestli se bude o dotace ucházet, nebo ne. Podmínky pro jejich udělení jsou totiž často komplikované. Bazírují na zbytečných parametrech, termínech, nesplnitelných nástrojích či jiných problémech, které pouze živí další a další konzultanty a poradenské firmy. A když pak šetření odhalí nesoulad, musí se dotace vracet, jako se tomu teď děje v některých obcích.

V čem je tedy problém?

Na rozdíl od jiných států vymysleli naši zástupci zdaleka nejvíce druhů dotačních programů, čímž významnou měrou předem zkomplikovali přístup velkému počtu možných žadatelů. Krom toho, dotace do českého vodárenství od samého začátku neodpovídají námaze ani vynaloženým prostředkům. Podmínky k jejich získání jsou komplikované, nekompetentně sjednány a administrativně nezvládnutelné. Práci českých institucí a dotační administrativu hodnotím jako velmi špatnou a nekompetentní.

Do českého vodárenství nyní půjde výrazně méně peněz. Ovlivní to rozvoj vodohospodářské infrastruktury?

To v žádném případě ne. Evropské dotace, které jsou určeny pro obor vodovody a kanalizace, přináší řádově několik miliard ročně. Je to navíc jednorázová záležitost, která může trvat dva tři roky. Pro udržování a obnovu infrastruktury ale potřebujeme dlouhodobě 17 – 18 miliard korun ročně.  Evropské dotace do českého vodárenství jsou tak z dlouhodobého hlediska málo významné.

SOVAK ČR mění ředitele, funkce se ujal Vlasák. Rozhodnutím představenstva SOVAK ČR se od 1.5. 2015 ujal funkce ředitele sdružení Ing. Oldřich Vlasák, který nastoupil namísto Ing. Miloslavy Melounové. Více ZDE

Už teď je ale jasné, že kvůli nižšímu objemu dotací i přísnějším podmínkám, dosáhne na dotace méně měst a obcí. To není zřejmě dobrá zpráva pro koncové spotřebitele, kterým hrozí zdražení vody.

Za každou rychle, jednoduše a účelně získanou dotaci jsme samozřejmě rádi. Nicméně se této optimální cestě staví více a více překážek.

Plánované až desetinásobné navýšení poplatků za objem vypouštěných odpadních vod spolu se zpřísněním limitů znečištění vod může navíc skokově zvýšit pro spotřebitele ceny vodného a stočného.

Z toho jsme nešťastní. Ve většině velkých aglomerací nad 10 tisíc obyvatel se v minulém období podle evropské směrnice modernizovaly čistírny odpadních vod, aby byly schopné čistit podle přísnějších standardů. Nyní se musí technologicky modernizovat znovu. To je nesmysl, na to samozřejmě nikdo nemá. Navíc limity jsou technologicky téměř nedosažitelné. Znehodnocuje to všechno předešlé investice a zatěžuje rozpočty jak měst, tak v konečném důsledku peněženky obyvatel. Už nejde o životné prostředí, jsou to výmysly úředníků, jak získat další peníze do jejich rozpočtu.

Ministerstvo životního prostředí se navíc rozhodlo nepodporovat výstavbu jednotných kanalizací, tedy kanalizací, které odvádí splaškovou a dešťovou vodu ve společném vedení. V ČR jde přitom o nejčastější druh kanalizace.

Ano, města a obce ji budovaly v současném programovém období a předpokládají její budování i v dalších letech. My bychom z hlediska životního prostředí samozřejmě chtěli, aby tam, kde je to možné a ekonomicky přijatelné, se budovala oddílná kanalizace, tedy aby dešťová voda nebyla smíšena s městskými odpadními vodami a nezatěžovala čistírny odpadních vod. V řadě lokalit je to ale nemožné a hlavně nesmyslné.  Jsou města, kde funguje jednotná kanalizace, často jsou u domů septiky, někde chybí i napojení kanalizace na čistírnu odpadních. Je ekonomicky nepřijatelné o ulici dál budovat oddílnou kanalizaci. Pokud na tom ministerstvo bude trvat, zmaří připravované projekty a investice do nich a ohrozí čerpání peněz v novém programovém období.

Na výstavě se bude diskutovat také o regulaci oboru. Jednou z podmínek Evropské komise pro nové programové období totiž bylo zřízení samostatného regulátora, který bude obor vodárenství regulovat a koordinovat. Vláda se nakonec rozhodla, že nevznikne samostatný úřad, ale že se úkolu zhostí ministerstvo zemědělství. Jste s tímto rozhodnutím spokojení?

Námitka, že obor vodovodů a kanalizací není dostatečně regulován, byla nesmyslná. Podle mého názoru je obor přeregulován. Vodárenské společnosti, provozovatelé a vlastníci musí plnit řadu úkolů a vykazovat spoustu parametrů několika orgánům, které sedí na různých ministerstvech. Požadavek vzniku nového regulátora byla nejspíš snaha politiků vytvořit další trafiku. Rozhodnutí, že koordinační úlohu teď bude zastávat ministerstvo zemědělství, tak z tohoto pohledu hodnotím kladně.

Regulátor bude regulovat také ceny vody. Česká voda je přitom poměrně drahá -  proč?

Cena vody se v České republice pohybuje na úrovni západních evropských zemí. Při srovnání ceny ale musíme srovnávat také úroveň zdrojů surové vody a úroveň a stav vodárenské infrastruktury. Jestliže je vodárenská infrastruktura v dobrém stavu, nemusíte budovat nové nebo obnovovat velké celky sítí. Můžete si tak dovolit mít ceny, které kryjí provozní náklady a vytváří fond obnovy. V opačném případě musíte generovat finanční prostředky na obnovu z nárůstu ceny vodného a stočného. V České republice se bohužel do vodárenství investovalo velmi málo, i když to poslední léta napravujeme. Ale právě to vedlo k cenovému nárůstu. Tam, kde byl špatný stav vodárenské infrastruktury, musely jít zkrátka zisky z vodného a stočného do obnovy a rekonstrukce.

Další skoková zdražení tak už nehrozí?

Zejména velké vodárenské společnosti dnes mají páteřní sítě zrenovovány, jsou funkční, stejně tak hlavní technologické jednotky jsou v konstantně provozuschopném stavu. Takže značný nárůst ceny vody pro získání zdrojů na rozsáhlou obnovu nehrozí. U velkých společností by tak už ke skokovému nárůstu nemělo dojít a ceny by měly respektovat cenovou úroveň v České republice, případně inflaci.

Ruku v ruce s cenou pitné vody jde také její kvalita. A ta česká patří mezi nejlepší…

Ano, máme totiž dobré zdroje povrchové i podzemní vody, ze kterých zkušené a profesionálně zdatné české vodárenské společnosti vyrábějí a dodávají dobrou a kvalitní vodu. O tom svědčí monitoring pitných vod, který zajišťuje již přes dvacet let Státní zdravotní ústav. Ten od akreditovaných laboratoří vodárenských společností vyrábějících pitnou vodu zajišťuje sběr informací o kvalitě pitné vody a vydává o tom každoročně zprávu. Z té je patrné, že problémů spojených s pitnou vodou je málo a zejména ve velkých aglomeracích je dodávka kvalitní pitné vody na velmi vysoké úrovni.  

Projevila se hospodářská krize také na spotřebě vody?

Ano, posledních pět až osm let sledujeme pokles spotřeby vody, i když loni a letos už je viditelná stabilizace. Nižší spotřeba tak způsobila další zdražení. Myslím si, že ale i tento trend je již u konce, cítíme jisté oživení. Krize se oboru naštěstí nedotkla natolik, abychom byli nuceni zastavit nebo přerušit investiční výstavbu.

Více informací o výstavě VODOVODY-KANALIZACE a podrobný program naleznete na www.vystava-vod-ka.cz

Zpráva o pokroku ve snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2014 podává přehled o míře a způsobu plnění úkolů v oblasti snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2014 na národní úrovni a zároveň přináší informace o výhledu na nadcházející období. Jedná se o pokračování v hodnocení v oblasti redukování zátěže podnikatelů po ukončení realizace Plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů v letech 2008 až 2012 a po ukončení provedeného měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů v polovině roku 2013. Pro následující období se resortům mj. doporučuje zaměřit pozornost na zákon o odpadech. Více ZDE

Zařízení, která v České republice spadají do Evropského systému emisního obchodování (European Union Emission Trading Scheme, EU ETS), vypustila v roce 2014 historicky nejméně skleníkových plynů od spuštění systému v roce 2005. Elektrárny, teplárny a velké průmyslové podniky za loňský rok vykázaly emise 66 435 325 tun oxidu uhličitého nebo jeho ekvivalentu, což je o 1,9 % méně než v roce 2013 (67 713 644 t CO2) a o 19,5 % méně než v roce 2005 (82 535 613 t CO2). Pokračuje tak trend snižování emisí v tomto sektoru, stejně tak jako v celé evropské osmadvacítce. Evropským cílem je snížit emise v EU ETS do roku 2020 o 21 % v porovnání s rokem 2005.

Provozovatelé zařízení mají povinnost každý rok do 30. dubna vyřadit za vypuštěné emise odpovídající počet emisních povolenek. Za každou nevyřazenou povolenku hrozí pokuta 100 eur. Za rok 2014 ale všech 336 zařízení v ČR vyřadilo povolenky řádně a včas. 

Zdroj: MŽP

První velký případ střetu zájmů Andreje Babiše míří k nečekanému rozuzlení. Od léta skončí daňová podpora výroby biopaliv, která se povinně přimíchávají do pohonných hmot. A později se přijme taková úprava, že zvýhodnění budou platit nejen pro výrobce nejstarších biopaliv, jimž dominuje vicepremiérův Agrofert, ale i pro modernější, ovšem méně rozšířené směsi. "Souhlasím s ukončením daňové podpory biopaliv, protože už nechci poslouchat Kalouskovy lži a demagogii. Stát nebude dotovat vysokoobjemová biopaliva a ušetří 1,5 miliardy ročně. Zaplatí to občané a přepravní firmy v cenách. Poděkovat můžou Kalouskovi," řekl Babiš. Jím vedené hnutí ANO dokonce samo přišlo s návrhem zákona, který přináší to, po čem volá místopředseda opoziční TOP 09. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

NOVĚ STANOVISKO ČIŽP Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) informuje na svém webu, že Ministerstvo životního prostředí vydalo v návaznosti na dotazy z praxe stanovisko k věci účinnosti změn zákona o odpadech týkajících se technického zabezpečení skládek po novele č. 229/2014 Sb.

Stanovisko MŽP, které se nyní týká odpadů, však může být průlomovou negativní změnou v nastavení povolovacího procesu dle zákona o IPPC i pro jiné složky životního prostředí. Expertní právníci se podle asociace nad novým stanoviskem MŽP silně pozastavují. V obecné rovině se věc týká všech provozovatelů zařízení s integrovaným povolením a jejich práv plynoucích z podstaty zákona o integrované prevenci.

Narychlo schválenou novelou bylo totiž stanoveno úplné omezení možnosti využití odpadů na technické zabezpečení skládek na 20% hmotnosti odpadů. Podstatou právního dotazu provozovatelů zařízení byla otázka účinnosti nového omezení pro jimi již provozovaná zařízení. Důvodem je absence jakéhokoli přechodného ustanovení novely zákona, jež by umožnilo změnu postupně zavést do praxe, tedy zahrnout ji do stávajících IPPC rozhodnutí vydaných krajskými úřady těmto zařízením. Podle překvapivého stanoviska MŽP má pro provozovatele platit automatická účinnost novelizovaného zákona bez nutnosti předchozí aktualizace IPPC rozhodnutí.

Na uvedeném odkazu najdete jak stanovisko MŽP, tak právní rozbory dvou právních kanceláří, které obsahují podrobnou argumentaci k jednotlivým sporným otázkám stanoviska MŽP. Více ZDE

Reakce ČIŽP:

Zajímalo nás stanovisko inspekce a to z pohledu případné kontroly - tzn. provozovatel skládky bude mít integrované povolení v rozporu s novelu zákona o odpadech (bude obsahovat starý limit na TZS) a bude postupovat buť dle novely zákona o odpadech a tak bude porušovat integrované povolení, anebo dle integrovaného povolení a tak bude porušovat zákon o odpadech:

REAKCE: ČIŽP je při své dozorové činnosti v oblasti odpadového hospodářství vázána stanovisky a výklady MŽP jako ústředního orgánu státní správy, které vykonává vrchní státní dozor dle zákona o odpadech a dle zákona o integrované prevenci. Předmětné zákonné ustanovení je platné od 23. 10. 2014 a účinnosti nabylo 1. 1. 2015. Vzhledem ke znění předmětného ustanovení zákona o odpadech týkající se TZS tohoto zákonného ustanovení budou kontroly ČIŽP relevantní až v roce 2016, kdy bude možné vyhodnotit celý kalendářní rok 2015. Nejedná se tedy o žádné nové ustanovení, na které by se provozovatelé v rámci svých integrovaných povolení nemohly připravit. 

Obecně lze ovšem konstatovat, že budou-li provozovatelé dodržovat zákon o odpadech, tj. nově nastavený limit, měly by tím splnit i limit dle původní právní úpravy, který se promítl do jednotlivých integrovaných povolení.

 

Zdroj: ČIŽP

Zdroj: ČAOH

PŘIPOMÍNKY Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravilo návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky). Změny se mají týkat přílohy č. 3 (Potvrzení o převzetí autovraku) a č. 4 (Hlášení o sběru a zpracování autovraků, jejich částí, o produkci a nakládání s odpady za rok).

MŽP argumentuje tím, že data, která jsou hlášena Komisi se počítají matematicko-statistickou metodou. Ta je podle ministerstva již neaktuální a nezohledňuje skutečnou situaci při zpracování autovraků. Nový formulář umožní také kontroly ČIŽP ohledně plnění cílů recyklace a případné odebírání souhlasů Krajským úřadem. Předpokládaná účinnost novely je 1. září 2015. Více ZDE

Dne 23. dubna 2015 bylo v Úředním věstníku EU publikováno nařízení Komise, kterým se mění příloha XVII nařízení REACH, a to z pohledu olova a jeho sloučeniny. Na trh se tak nemohou uvádět nebo používat předměty, které jsou určeny veřejnosti, jestliže je koncentrace olova rovna nebo vyšší než 0,05 % hmotnostních a pokud si je děti mohou vkládat do úst. Omezení se netýká křišťálového sklo, smaltů, drahokamů a polodrahokamů nebo předmětů při jejichž výrobě nejsou k dispozici vhodné alternativy k olovu (klíče, zámky, visací zámky a hudební nástroje). Nařízení vstoupí v platnost 13. května 2015. Více ZDE

PŘIPOMÍNKY Vláda České republiky vyjádřila v programovém prohlášení vůli připravit zákon, který sníží závislost České republiky na fosilních palivech za podmínky, že tím neutrpí konkurenceschopnost České republiky. Hlavním účelem navrhované právní úpravy je přijetí dlouhodobého cíle, kterým má být postupné a výrazné snížení spotřeby fosilních paliv, respektive výrazný pokles emisí skleníkových plynů ve všech sektorech ekonomiky. Materiál shrnuje hlavní důvody pro přijetí zákonné úpravy a její předpokládané přínosy pro ČR, mezi které patří především omezení dovozní závislosti na fosilních palivech, usnadnění plnění závazků ČR v oblasti energetiky, ochrany klimatu a ovzduší a vytvoření dlouhodobě stabilního prostředí pro investice do úspor energie a inovací v průmyslu a energetice. Více ZDE

V pondělí 4. května 2015 se uskutečnilo první zasedání Rady vlády pro stavebnictví České republiky za účasti vedoucích představitelů dotčených resortů a nevládních organizací. Jednání vedl její předseda a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Projednány byly, kromě jiného, aktuální stav přípravy legislativních materiálů, které budou mít v budoucnu dopady na celý sektor stavebnictví. Jedná se zejména o novelu stavebního zákona, zákon o zadávání veřejných zakázek, zákon o posuzování vlivu na životní prostředí (implementace Směrnice EP a Rady č. 2014/52/EU), přípravu právního předpisu k Nařízení EP č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a stav přípravy zavádění státní expertízy.

Rada rovněž schválila ustavení a složení šesti pracovních skupin, které budou připravovat podkladové materiály k aktuálním problémům stavebnictví pro další jednání Rady. Hlavními tématy příštího zasedání Rady budou energetické úspory v budovách a bytová výstavba.

Zdroj: MPO

V procesu posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA) se v současné době nacházejí: Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, Národní program snižování emisí ČR 2020 a Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR. Dokumenty je možné dohledat v systému SEA - ZDE.

Celoevropská soutěž pro odbornou veřejnost letos nabízí celkem 300 000 eur v peněžních odměnách, přístup k datům i síti důležitých kontaktů, finanční podporu pro začátek podnikání a další možnosti za nejlepší projekty založené na práci s družicovými daty.

Soutěž je propojena se 4. českým uživatelským fórem Copernicus, které letos ve dnech 12. - 13. května pořádá agentura CENIA, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo dopravy (více ZDE).

Pátý ročník soutěže Copernicus Masters je spuštěn od 15. dubna 2015. Až do 13. července 2015 lze přihlásit do soutěže nápady nebo podnikatelské koncepty na aplikace založené na družicových datech. Zejména díky datům evropského programu Copernicus a jeho družic Sentinel se pro využití družicových snímků v různých oblastech podnikatelského sektoru otevírá široké pole působnosti.

Máte vymyšlený koncept aplikace nad družicovými daty a přemýšlíte, jak jej realizovat? Potřebujete podporu pro svůj záměr a jeho uvedení na trh? Soutěž Copernicus Masters je pro Vás v tomto případě ideální výzvou!

Soutěžní příspěvky se mají dotýkat jednoho z následujících témat: monitorování životního prostředí, dopravní logistiky, lesnictví a zemědělství, veřejné bezpečnosti, cloud computingu a mobilních služeb nebo také inovativního využití družicových snímků vysokého rozlišení či radarových dat. Z každé vyhlášené výzvy bude vybrán jeden vítěz a poté bude vyhlášen i celkový vítěz – Copernicus Master pro rok 2015. Ten si ze soutěže odnese 20 000 eur a družicové snímky v hodnotě 60 000 eur.

Soutěž je zajímavá tím, že se zaměřuje na odbornou veřejnost. Nápady z ní mohou tedy prospět dalšímu rozvoji služeb z programu Copernicus. Bonus pro výherce soutěže je lákavý, finančně oceňuje několik kategorií i s příslibem pomoci s realizací a uvedením daného nápadu na trh. 

Více o soutěži se dozvíte na: ZDE

Se změnou zákona o veřejných zakázkách se mění i pravidla pro zadávání veřejných zakázek v rámci Národních programů. Nově se budou žadatelé a příjemci podpory z Národních programů řídit závaznými pokyny pro OPŽP. Informaci dnes zveřejnil Státní fond životního prostředí (SFŽP).

S ohledem na skutečnost, že dne 6. 3. 2015 byl vyhlášen a nabyl účinnosti zákon č. 40/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, mění se také Pokyny pro žadatele a příjemce podpory pro zadávání veřejných zakázek v rámci Národních programů.

Od 1. 4. 2015 jsou všichni žadatelé i příjemci podpory v rámci všech výzev Národních programů povinni postupovat při zadávání veřejných zakázek dle Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí (OPŽP).

Dokument ke stažení:

Závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí (OPŽP).

Evropský parlament na konci dubna sice schválil limit pro biopaliva první generace, tedy pro bionaftu a bioetanol ze zemědělských plodin, ale porážka výrobců těchto paliv to není. Spíše jejich skryté vítězství. Schválený limit sedmi procent se týká nikoli objemu nahrazených ropných produktů, ale energetického obsahu. Spálením jednoho litru biopaliva se totiž získá méně energie než spálením stejného množství benzinu či nafty. Výrobcům biopaliv se tudíž otevírá prostor ke zhruba čtvrtinovému nárůstu prodeje do konce tohoto desetiletí. Stávající producenti v Česku i okolních zemích tak budou moci lépe využít kapacitu svých dosud nepříliš využitých výrobních závodů. Více ZDE

Zdroj: iHEND.cz

Několik způsobů, jak podpořit nedostatečné čerpání peněz z končících operačních programů, by měla v nejbližší době nabídnout Evropská komise zemím, kterých se problém týká. Podle české eurokomisařky Věry Jourové je to pro Českou republiku výborná šance jak dotáhnout a maximálně využít zatím nedočerpané prostředky určené původně pro roky 2007 až 2013. Jednou z klíčových věcí, které by mohly pomoci například u velkých staveb dopravní infrastruktury tak má být takzvané fázování. Komise zvažuje také „pružnost“ v rámci různých takzvaných prioritních os. Mělo by tedy být možné až o desetinu přesáhnout povolené čerpání v jedné z nich za předpokladu stejně vysokého nedočerpání v jiné části programu. Více ZDE

Evropská komise by mohla do června schválit všechny operační programy, díky nimž Česká republika může v období 2014 až 2020 čerpat až 23,83 miliardy eur (652 miliard korun). V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekla včera ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Zdroj: E15