V neděli 15. února, resp.  v pondělí 16. února skončilo další období pro splnění ohlašovacích povinností agendy odpadů, obalů a vod do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) za rok 2014. Následný ohlašovací termín 31. března se bude týkat ovzduší, integrovaného registru znečištění (IRZ) a ročních zpráv agendy odpadů.

K 16. 2. 2015 bylo do systému ISPOP zasláno celkem 79 684 Hlášení o produkci a nakládání s odpady.  V zákoně stanoveném termínu bylo do systému ohlášeno za 75 321 provozoven, což je o zhruba 3 000 provozoven více než v loňském roce. Hlášení o sběru a zpracování autovraků, jejich částí, o produkci a nakládání s odpady bylo zasláno za více než 490 provozoven. Hlášení o zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadů vč. hlášení o produkci a nakládání s odpady podalo 90 provozoven.

Poplatkové přiznání za zdroj znečišťování bylo podáno za 1 232 zdrojů znečišťování, hlášení za Poplatkové přiznání pro výpočet vyrovnání poplatku bylo zasláno za 4 375 zdrojů odběru podzemní vody.

Přes 590 subjektů podalo hlášení za agendu obalů – Hlášení o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence.

Nejčastější důvody, které vedli k nezpracovatelnému hlášení:

• zaslání duplicitního řádného hlášení,

• nevyplnění povinných polí ve formuláři,

• nedodržení datového standardu v XML souborech.

Následný ohlašovací termín 31.3.2015 se bude týkat ovzduší, intergrovaného registru znečištěnéí (IRZ) a ročních zpráv agendy odpadů tj.:

• poplatkové přiznání

• souhrnná provozní evidence

• oznámení o počtu systémů požární ochrany a hasicích přístrojů s halony

• množství v nich obsažených halonů, zpráva o množství fluorovaných skleníkových plynů a regulovaných látek

• roční zpráva výrobce a akreditovaného zástupce vybraných vozidel o dosažení cílů stanovených v § 37 odst. 7 písm. b) zákona o odpadech

• roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu

• roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok

• roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru baterií a akumulátorů, Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru pneumatik

NOVÉ DOTACE! České firmy mohou získat z Německa finanční příspěvek na své investice do projektů vedoucích ke zlepšení životního prostředí. Možnosti financování z prostředků německého Investičního programu pro životní prostředí představilo MŽP na konci ledna. Nyní ministerstvo zveřejnilo cíle projektu a podmínky pro získání dotace.

Německé Spolkové ministerstvo životního prostředí (BMUB), ochrany přírody, výstavby a bezpečnosti reaktorů podporuje v rámci Investičního programu pro životní prostředí v zahraničí již od roku 1990 projekty se zaměřením na zlepšení životního prostředí v zemích střední a východní Evropy. Podporu mohou získat pilotní projekty z oblasti ochrany životního prostředí, které mají přímý přeshraniční vliv na Německo nebo se zaměřují na zlepšení ochrany klimatu.

Program v první řadě sleduje společné ekologické cíle, nikoli zlepšování infrastruktury, na něž se zaměřují např. programy EU. Projekty mají dosáhnout především následujících cílů: přenos zkušeností pro účinnou ochranu životního prostředí a klimatu v rámci rozvíjení česko-německé spolupráce; multiplikační efekt díky modelovým úsporným a inovativním řešením přinášejících zlepšení ochrany životního prostředí (tzv. „majákové projekty“); demonstrování praktické způsobilosti a výkonnosti nových zařízení či postupů a nebo posílení pozitivního vnímání ochrany životního prostředí. Další informace jsou k dispozici v prezentaci BMUB či přímo na stránkách BMUB.

Německá strana bude podle Jany Taušové z tiskového oddělení MŽP posuzovat každý projekt individuálně. "Jako orientační hodnotu pro získání podpory lze uvést investice od výše 100 000 eur (2,8 milionu korun). V případě, že německá strana vyhodnotí projekty jako cennou investici pro životní prostředí, mají šanci na úspěch i projekty pod touto hranicí," řekla ČTK Taušová. Příklady projektů, na něž německá strana už v minulosti přispěla významnými částkami:

 

• Čistírna odpadních vod Děčín (9,8 mil. DM)

• Snížení znečištění odpadních vod Spolku pro chemickou a hutní výrobu, a. s. Ústí nad Labem způsobeného organicky vázanými halogeny (3 mil. DM)

• Ekologická výroba tepla a elektřiny v Chebu formou zvýhodněných půjček (půjčka 17,46 mil. DM, účel. dotace 1,2 mil. DM, dotace na snížení úrokové sazby 4,16 mil. DM)

• Obnova stanic na měření jakosti vody v Obříství a Zelčíně, jakož i ústřední laboratoře v Praze (1 mil. eur)

• Rekonstrukce a modernizace čistíren odpadních vod Most-Chánov a Teplice (dotace 4,82 mil. eur)

• Fondy pro ochranu ovzduší - podpora ekologických spalovacích zdrojů (úvěr 5 mil. eur, výsledný příspěvek na úvěr zhruba 119 000 eur)

 

Zdroj: ČTK

Investoři se musí s návrhy svých projektů obrátit nejdříve na Ministerstvo životního prostředí ČR, které po předběžném zhodnocení projektu zašle písemnou žádost o dotaci na BMUB. O poskytnutí dotace rozhoduje BMUB na základě ekologicko-politických aspektů a rozpočtových prostředků, které jsou k tomu vyčleněny. Projekty jsou dále zaštiťovány německou bankovní skupinou KfW, která projekty prověřuje a sleduje jejich realizaci.

Podpora je poskytována formou příspěvků na úroky z úvěrů nebo formou příspěvků na investice. Předpokladem je přiměřená účast investora. Výše podpory vždy závisí na individuální charakteristice projektu. Podle právní úpravy veřejné podpory v EU mohou získat firmy v závislosti na velikosti maximální investiční podporu mezi 40 a 60 % nákladů na investici do životního prostředí.

Jako pomůcka pro podání žádosti poslouží návod a kontrolní seznam. Pro realizaci projektu budou uzavřeny smlouvy mezi příjemcem dotace, KfW a hlavním dodavatelem. V případě úvěrového financování s příspěvkem na úroky bude navíc uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru se zprostředkující bankou. Další informace naleznete v prezentaci KfW.

Harmonogram pro rok 2015:

• 31. březen 2015: Termín pro podání žádosti na MŽP

• Polovina dubna 2015: Předání předběžného hodnocení projektu na BMUB

• Polovina května 2015: Společný výběr projektů (MŽP a BMUB) pro hlubší evaluaci bankou KfW

• Konec května 2015: MŽP oznámí žadatelům, zda byl projekt přijat k hlubší evaluaci bankou KfW

• cca od září 2015: Rozhodnutí BMUB o udělení financování na základě návrhu KfW

• následně: podpis dotační smlouvy a zahájení projektu

• Žádosti o dotace bude možné podat i po 31. březnu 2015, nebude však možné zaručit dodržení tohoto časového harmonogramu.

Kontaktní osoba pro další informace a podání žádosti:
M.A. Karolina Zázvorková, MSc
Email: karolina.zazvorkova@mzp.cz
Tel: + 420 267 122 071

Související článek:

Podniky budou moci získat dotace z německého Investičního programu (28.1.2015)

Zdroj: MŽP

Úřad ministra životního prostředí Richarda Brabce chce zvýšit ekologickou daň pro vozidla, která více zamořují ovzduší, a plní tak nižší emisní normy. Nově by se měla platit i za registraci aut, která splňují normu EURO 3, tedy vozy vyrobené zhruba mezi roky 2000 až 2005. Podle ředitele odboru odpadů Jaromíra Manharta bude vláda věcný záměr zákona projednávat pravděpodobně v březnu. Ministerstvo životního prostředí zvažuje i jiné způsoby, jak snížit průměrný věk vozového parku. V roce 2013 bylo jedním z tvůrců připravované strategie národního akčního plánu čisté mobility. Manhart v otázce modernizace autoparku nevyloučil ani možnost šrotovného. Více ZDE

Zdroj: E15

Brno zavádí nově sběr použitých rostlinných olejů. Použitý olej budou moci občané odevzdávat ve sběrných střediskách. Podmínkou je, aby byly v uzavíratelných obalech. Nejbližší středisko si mohou občané vyhledat pomocí chytré aplikace. Odlehčit se má tak městským kanalizacím.

Společnost SAKO Brno ve spolupráci s městem Brnem nově zavádí sběr použitých rostlinných olejů. Použité jedlé oleje Brňané mohou odevzdat v každém z 37 sběrných středisek odpadu, na kterých jsou rozmístěny černé plastové popelnice s nálepkou označující, že jde o nádoby určené k odkládání olejů z domácnosti. Podmínkou je, aby byly v uzavíratelných obalech, například PET lahvích, uzavřených kbelících nebo kanystrech.

Sběrem potravinářských olejů by se tak mělo odlehčit městským kanalizacím, které jsou vylitými oleji do umyvadel a záchodů zatěžovány.

Nejbližší středisko si mohou občané vyhledat ZDE, popř. si může do svého mobilního telefonu stáhnout aplikaci, která umí jednoduše sběrné středisko odpadu najít. Aplikaci "Třídění odpadu v Brně" si můžete stáhnout ZDE

Foto: https://deti.vira.cz

Na webových stránkách EURIDA Research Management se můžete seznámit s tzv. scoping papers, tedy se strategické dokumenty, z nichž budou vycházet pracovní programy Horizontu 2020 na období 2016-2017. Dokumenty ZDE

DNES V HN Vysoko se pravidelně umisťují především skandinávská města, mezi kterými odborníci vyzdvihují hlavně Kodaň. Evropská komise ji loni označila za Evropské zelené město roku. Na první místo svého žebříčku nejekologičtějších měst světa ji řadí třeba také Economist Intelligence Unit a další. Experti se při posuzování, jak jsou města ekologická, soustřeďují na několik položek. Sledují například, jak šetrně města nakládají s vodou, jak omezují emise skleníkových plynů nebo třeba zpracovávají odpady. Kontrolují i kvalitu vzduchu, vody, ale i dostupnost městské hromadné dopravy nebo plochu, kterou zabírají parky a městská zeleň. Více ZDE

Zdroj: iHNED.cz

Redakce periodika Moravské hospodářství oslovila Petra Havelku z České asociace odpadového hospodářství s konkrétními dotazy k novému Plánu odpadového hospodářství ČR. "Ano, korekci schváleného POH vnímáme jako zcela nezbytnou. Předpokládám, že MŽP si nedovolí, byť se zpožděním neumožnit připomínkování ekonomické analýzy dopadů. Z tohoto procesu se pak jistě ukáže, že některé věci je třeba korigovat," uvedl ředitel Havelka na dotaz jestli firmy i obce budou moci na základě ekonomické analýzy ještě nový POH připomínkovat. Níže uvádíme nezkrácené dotazy a odpovědi k POH ČR pro Moravské hospodářství.

Jak hodnotíte podobu Plánu odpadového hospodářství pro roky 2015-2024, ve které jej v druhé polovině prosince schválila vláda?

Nový POH ČR je podstatně realističtější než návrh, který MŽP zpracovalo a předložilo na konci roku 2012. Ten byl poměrně ostře a široce odmítnut, mimo jiné i proto, že byl silně založen na protitržním základu kontroverzní strategie ISNO a na silné centralizaci řízení odpadového hospodářství v ČR. Byly v něm rovněž nesmyslné predikce vývoje produkce odpadů a další nereálné věci. Je pozitivní, že aktuální plán je v oblasti výhledu budoucí produkce odpadů mnohem realističtější, některé problémové věci však bohužel přetrvaly, ale je jich o poznání méně.

Ekologové například kritizují údajné snížení recyklačního cíle. Sdílíte tento názor?

Nechci hodnotit názor ekologů, ale asi je vhodné připomenout, že aktuální nová evropská strategie skutečně poměrně citelně tlačí na co největší míru třídění, recyklace a dalšího zpracování směsných odpadů. A to je jistě dobře. Jednotlivé cíle evropské strategie možná ještě budou upraveny tak, aby více odpovídaly ekonomickým možnostem všech států v EU, ale základní cesta důrazu na třídění, úpravy odpadů a recyklaci bude jistě zachována. Odpady jsou cennou surovinou a je třeba je co nejvíce zpracovávat, třídit a využívat jednotlivé frakce ekonomicky vhodným způsobem. Nikoli je např. spálit jako neupravenou směs (obsah černých popelnic). Toto bohužel nový POH ČR stále dostatečně nereflektuje, což je velká škoda a dříve nebo později se to bude muset stejně upravit do souladu s cíli EU. Je pravdou a je s podivem, že v POH je nyní vytvářen spíše prostor pro nové spalovny odpadů, které jsou však zároveň tím nejdražším způsobem, jak s odpady naložit. Poměrně známým faktem je, že průměrná cena za spálení jedné tuny odpadu v evropských spalovnách je cca 100 euro, tedy 2750 Kč. Nyní jsou v ČR náklady na tunu méně než poloviční. Mohou si takové navýšení občané v ČR skutečně dovolit? Je zřejmé, že nezbytné v žádném případě není, cesta s vyšším důrazem na recyklaci je levnější.

ČAOH upozorňovala, že před schválením Plánu odpadového hospodářství nebyla k dispozici žádná analýza jeho ekonomických dopadů na firmy a obce. Přišlo nakonec ministerstvo s nějakou analýzou?

Ministerstvo analýzu na základě požadavku MPO, Hospodářské komory a ČAOH nakonec formálně zpracovalo. Bohužel, a to je zásadní, nebylo dodrženo slovo, že analýza bude k dispozici k připomínkování před zasláním POH do vlády a že připomínky budou před schvalováním POH vypořádány a zapracovány. To se nestalo. Ptáme se proč? Tento postup MŽP je skutečně velmi obtížně akceptovatelný. Osobně neznám firmu, která by schvalovala svoji strategii na dalších deset let bez alespoň elementární diskuze k ekonomickým aspektům strategie. S původci odpadů (obce, firmy), ale ani s celým odpadářským sektorem toto prostě nikdo před zasláním materiálu do vlády nekonzultoval. Jaké dopady tedy bude strategie mít, kdo to zaplatí? Odpověď je jednoduchá, vždy to zaplatí občané a firmy. Politická odpovědnost za zvolený postup je zřejmá.

Pokud ne, jak závažný je to problém a očekáváte, že analýza nakonec k dispozici bude?

Když bych to chtěl odlehčit, tak řeknu, že je trochu s úsměvem, že nyní po projednání na vládě a schválení POH, již máme analýzu k dispozici… Obsah analýzy a její výstupy jsou však dle našeho názoru problém skutečně poměrně závažný (více ZDE). Ekonomická analýza vychází z ne zcela reálných předpokladů. Absentují v ní zásadní aspekty a jejím výstupem je víceméně potvrzení dlouhodobě ministerstvem obhajované cesty razantního zdražení skládkovacích poplatků, které neplatí nikdo jiný než původce, což je u skládkovaných komunálních odpadů zejména občan. Velmi zajímavé ale je, že v analýze vychází zcela minoritní dopad na obce. Ten hodnotíme jako silně nerealistický, dopad bude jednoznačně vyšší a čas to ukáže, to však už bude pozdě. Ale chápu, že to mohl být určitý záměr k prosazení věci, dle našeho názoru však velmi krátkozraký. Naopak dopad na živnostníky je v některých částech vyjádřen v míře až 40 – 50 % zdražení. Je otázkou, co na toto řeknou sami živnostníci. Dále analýza jaksi automaticky předpokládá, že živnostníci se budou ve velkém zapojovat do obecních systémů nakládání s odpady a že jejich doplatky se negativní dopad zdražení na občany neutralizuje, což také není realistické. Živnostníci se rozhodují svobodně a potřebují vždy možnost volby a možnost hledání nákladově efektivního řešení nakládání s odpady a toho lze samozřejmě nejlépe dosáhnout v rámci konkurenčního prostředí různých poskytovatelů služeb.

Předpokládáte, že firmy i obce budou moci na základě takové analýzy ještě nový Plán připomínkovat a že jej bude možno na základě těchto připomínek korigovat?

Ano, korekci schváleného POH vnímáme jako zcela nezbytnou. Předpokládám, že MŽP si nedovolí, byť se zpožděním neumožnit připomínkování ekonomické analýzy dopadů. Z tohoto procesu se pak jistě ukáže, že některé věci je třeba korigovat. Těch věcí ke korekci v samotném textu POH není mnoho, ale ďábel se vždy skrývá v detailu. Není akceptovatelné hazardovat s neúměrným a hlavně zbytečným zdražením služeb. Velmi cenné např. je, podívat se na srovnání výše skládkové daně v ČR a v ostatních státech při srovnání jejich ekonomické síly, tedy HDP, či parity kupní síly. Pak zjistíte, že cesta navrhovaná MŽP tedy radikální zvýšení této daně zásadním způsobem zcela zbytečně znevýhodňuje ČR (občany i firmy). Otázkou je, proč toto MŽP navrhuje?

Analyzovala si ČAOH dopady Plánu odpadového hospodářství z ekonomického hlediska sama? Mají firmy v rámci ČAOH představu, jak ovlivní jejich podnikání? Vyjdou je změny spojené s novou strategií draho?

Ano, dělali jsme si odborné odhady i nějaké analýzy. ČAOH dlouhodobě prosazuje podobné cíle jako EU, tedy orientaci na třídění odpadů, recyklaci, úpravy směsných odpadů, ale i energetické využití energeticky bohaté frakce po úpravě odpadů v zařízeních k tomu určených. Námi navrhovaná cesta splnění evropských cílů nevyžaduje razantní zdražení. Máme spočítáno, že s rezervou stačí maximálně poloviční navýšení, než navrhuje MŽP. Razantní zdražení, zamýšlené v POH, je však nezbytné pro výstavbu a zejména pro provoz nových spaloven odpadů. Stále větší část veřejnosti však již zavnímala, že ani EU tuto cestu již nevnímá jako optimální. Je třeba si uvědomit, že jakékoli zvýšení ekologických daní nemá primárně dopad na samotné odpadové firmy, ale vždy zejména na samotné původce, tedy obce, občany a firmy. Hledejme tedy zodpovědně efektivní řešení, které povede ke splnění evropských cílů, avšak s co nejmenším dopadem na peněženky občanů. Stávající POH toto řešení bohužel neobsahuje.

Celý článek "Příštích deset let s odpady" čtěte v aktuálním čísle Moravského hospodářství - ZDE

Zdroj: ČAOH

Aktuální environmentální novinky můžete nově sledovat také na Twitteru (https://twitter.com/Tretiruka). Na Twitteru najdete ty nejdůležitější a aktuální informace zejména z pohledu environmentální legislativy (připomínkové řízení, novinky ve sbírce, jednání parlamentu a vlády…), avíza na rozhovory nebo debaty, odkazy na zajímavé články atd. Vedle informování čtenářů prostřednictvím SMSek, emailů a RSS Twitter představuje další kanál, kterým chceme být blíže naší velké skupině čtenářů. Pokud již máme na Twitteru svůj účet, tak není nic jednoduššího než si Tretiruka.cz přidat do skupiny “Sledovat”. Děkujeme za důvěru.

Mohlo by Vás zajímat:

Facebookové stránky odborného časopisu Odpadové fórum najdete - ZDE

Ministerstvo životního prostředí vydalo nový Věstník č. 1/2015. Ve Věstníku najdete metodické doporučení k aplikaci některých ustanovení vyhlášky MŽP č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, sdělení o zajištění zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality, sdělení o zajištění zpracování souhrnu doporučených opatření pro Ptačí oblast Českobudějovické rybníky a dodatky ke Směrnicím MŽP.

Dokument ke stažení:

Věstník_01_leden_2015

Německá ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová loni v říjnu přísahala, že v Německu bude těžba zemního plynu z břidlic nebo uhelných slojí zakázaná. Nyní její ministerstvo spolu s rezortem hospodářství předkládá vládě zákon, který nekonvenční těžbu plynu za určitých podmínek umožní. Od roku 2018 bude možné začít s komerční těžbou, když se podaří zajistit dostatek vědeckých informací ze zkušebních vrtů. Více ZDE

Zdroj: E15

Cena emisních povolenek, které by měly elektrárenské společnosti nutit omezovat výrobu ze špinavých zdrojů a směrovat je k obnovitelné energetice, se podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše v příštích letech příliš zvyšovat nebude. „Nyní stojí 6 eur (za tunu CO2) a do roku 2018 si myslím, že mohou vyšplhat na 12 eur,“ prohlásil Beneš v rozhovoru pro list Wall Street Journal. Dodal, že na historická maxima kolem 30 eur za tunu z dob před deseti lety se povolenky nevrátí. Více ZDE

Mohlo by Vás zajímat:

EPH pokračuje v nákupech. Opravdu aktivně pracujeme na třech, tvrdí Křetínský (HN, 16.2.2015)

Zdroj: iHNED.cz

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jak Ministerstvo životního prostředí (MŽP), agentura CENIA a Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) hospodařily v letech 2010 až 2013 s penězi na ICT projekty. Celkem kontroloři prověřili více než 230 milionů korun.

MŽP zabezpečuje a řídí „Jednotný informační systém o životním prostředí“ (JISŽP). Ten má pořizovat, spravovat a hodnotit data a poskytovat informace z oblasti životního prostředí. Podle NKÚ je ale tento systém dosud pouze teoretickým konceptem, protože v současné době resort využívá 125 samostatných informačních systémů a databází, které nejsou vzájemně provázány ani integrovány. Tento stav vede mimo jiné k tomu, že stejná data jsou ukládána duplicitně hned v několika systémech a databázích. Tím se zvyšuje potřeba jejich úložné kapacity, což vede k vyšším provozním nákladům.

Hospodaření s majetkem a peněžními prostředky státu při realizaci projektů v oblasti informačních a komunikačních technologií v kapitole Ministerstvo životního prostředí. Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na rok 2014 pod číslem 14/12. Kontrolní akci řídil a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ Ing. Jan Vedral. Cílem kontroly bylo prověřit hospodaření s majetkem a peněžními prostředky státu při realizaci projektů v oblasti informačních a komunikačních technologií v kapitole Ministerstvo životního prostředí. Kontrola byla prováděna od dubna do října 2014. Kontrolováno bylo období let 2010 až 2013, v případě věcných souvislostí i období předcházející a následující.

Odbornou podporu rozvoje a provozu JISŽP měla zajišťovat Rada pro rozvoj JISŽP, kterou založilo MŽP. Ta se ale v letech 2010 až 2012 vůbec nesešla a v období, kdy se scházela, neprojednala ani zmíněnou duplicitu ukládaných dat, ani například problematický projekt SIRIUS. Ten měl nahradit několik dílčích informačních systémů a databází. V rámci projektu SIRIUS mělo vzniknout jediné přístupové místo pro vstup dat i jediné místo, jehož prostřednictvím by státní správa mohla z těchto dat čerpat.

Projekt od svého spuštění v roce 2010 nabral zpoždění a až do roku 2013 se nepodařilo vysoutěžit hlavního dodavatele. Nakonec vedení MŽP projekt zrušilo s tím, že cíle projektu nebyly naplněny. Do té doby už ale CENIA, která za projekt odpovídala, za jeho přípravu zaplatila 21 milionů korun. Z toho víc než 12 milionů bylo z evropských dotací, které pak CENIA musela koncem roku 2013 vrátit. Vzhledem k tomu, že CENIA nezachovala ani dílčí výstupy projektu, aby je mohla v případě potřeby v budoucnu využít, hodnotí NKÚ investici 21 milionů korun do projektu SIRIUS jako neúčelnou a nehospodárnou.

Podle mluvčí ministerstva Petry Roubíčkové je vysoký počet IT systémů důsledkem historického nastavení organizačního členění resortu. Během roku 2014 začalo MŽP s postupnou centralizací IT. "Zpracovává podklady pro vybudování jednotného místa pro ukládání dat v rámci rezortu. Aktuálně také dokončujeme podklady pro vypsání veřejné zakázky na pořízení systému elektronické spisové služby pro MŽP a vybrané rezortní organizace," sdělila ČTK.

 

Zdroj: ČTK

Kontroloři odhalili i další nedostatky – ať už jde o nekompatibilitu dvou databází, jejíž vyřešení by vyšlo na 1,3 milionu korun, absenci studií proveditelnosti, díky nimž by MŽP mělo jistotu, že skutečně zvolilo nejhospodárnější možné řešení, či fakt, že ministerstvo vůbec nesleduje, jak jsou informační systémy vlastně využívány koncovými klienty. U některých systémů je ministerstvo navíc stále závislé na jediném dodavateli.

Shrnutí hlavních skutečností zjištěných při kontrole:

• JISŽP je stále teoretickým konceptem, nikoliv však jednotným informačním systémem. MŽP tak neplnilo povinnost zabezpečovat a řídit JISŽP dle zákona č. 2/1969 Sb. V současné době resort životního prostředí využívá 125 samostatných informačních systémů a databází.

• MŽP nezajistilo, aby Rada pro rozvoj JISŽP jako hlavní odborný koordinační orgán naplnila své povinnosti dané jejím statutem. V období let 2010 až 2012 se Rada vůbec nescházela a ke strategickým aktivitám resortu životního prostředí nezaujímala příslušná odborná stanoviska.

• Základní projektové dokumenty v oblasti řízení projektů neobsahovaly povinnost zpracovat studii proveditelnosti s rozborem možných variant řešení, v důsledku čehož nemělo MŽP jistotu, zda realizovalo nejvýhodnější a nejhospodárnější variantu.

• Data byla vícenásobně ukládána v různých informačních systémech, což mělo vliv na vyšší potřebu úložné kapacity pro ukládaná data a z toho plynoucí vyšší provozní náklady.

• Kontrolou bylo zjištěno, že jediný projekt (SIRIUS), kterým MŽP směřovalo k naplnění JISŽP, byl zrušen bez náhrady, a byla tak nehospodárně a neúčelně vynaložena částka ve výši 21 mil. Kč.

• U vybraných spolu věcně souvisejících informačních systémů byla potvrzena datová nekompatibilita. Náprava tohoto stavu vyžaduje vynaložení dalších peněžních prostředků.

• Kontrola potvrdila, že v případě některých informačních systémů přetrvává smluvní závislost na jediném dodavateli, což vede k riziku, že veřejná zakázka nebude realizována nejhospodárnějším způsobem.

• MŽP nesleduje přístupy k jednotlivým informačním systémům. Nemůže proto vyhodnocovat efektivnost, hospodárnost ani účelnost vynakládání prostředků ve vazbě k využívání IS.

• Kontrolovaná oblast již byla předmětem kontrolní akce NKÚ č. 07/16. Přestože MŽP následně přijalo nápravná opatření, značná část nedostatků stále přetrvává.

Dokument ke stažení:

Podrobná informace z ukončené kontrolní akce č. 14/12

V České republice od roku 1990 díky modernizaci průmyslu výrazně klesly emise skleníkových plynů. K roku 2012 stát snížil celkové emise skleníkových plynů proti roku 1990 o 33 procent, plní tak závazky Kjótského protokolu s předstihem, stejně jako celá Evropská unie.

Například skupina ČEZ vydala na snižování emisí oxidu uhličitého více než 120 miliard Kč. Plánuje dokončit novou moderní elektrárnu v Ledvicích a modernizaci elektrárny v Prunéřově. Třinecké železárny daly za posledních deset let do ekologizace výroby 4,1 miliardy, loni 1,3 mld. do odprášení výrobních agregátů. Letos bude firma pokračovat ve snižování emisí tuhých znečišťujících látek za více než miliardu. ArcelorMittal Ostrava vynaložila za deset let od privatizace huti v roce 2003 do ekologických projektů čtyři miliardy, huť tak snížila emise prachu zhruba o dvě třetiny. Odprašování huť spustila v říjnu 2011 a další rok snížila emise o více než 100 tun.

Ke snížení emisí přispívá i stát, například programem Nová zelená úsporám nebo energetickým štítkováním spotřebičů a budov. Řešit snižování emisí a adaptaci na změnu klimatu v ČR mají dva nové strategické dokumenty, které připravuje ministerstvo životního prostředí. Vládě by je mělo předložit ve druhé polovině roku.

Mohlo by Vás zajímat:

• Národní program snižování emisí (odkaz na web MŽP)

• Přechodný národní plán České republiky (v. 2014 - v této verzi však nejsou oproti finální verzi PNP ČR zaslané Evropské komisi výrazné změny. Aktuální verze PNP ČR bude MŽP zveřejněna až po jeho schválení Evropskou komisí, MŽP předpokládá, že v březnu tr.)

• Přechodný národní plán České republiky (odkaz na informační systém SEA)

• Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR (odkaz na web MŽP)

Zdroj: ČTK

Další posilování bezpečnosti a zvyšování účinnosti jsou základními podmínkami pro zajištění dlouhodobého bezpečného provozu, uvedl v pátek nový ředitel Jaderné elektrárny Temelín Bohdan Zronek. Ta se již nyní, podle svého šéfa, začíná s předstihem připravovat na budoucí prodloužení provozu.

Provozovat první blok mají energetici povoleno od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost do poloviny října 2020. Druhý blok pak ještě o téměř dva roky déle. Přesto s přípravou začínají už nyní. Obhajoba desetileté licence je jednou z hlavních dlouhodobých priorit ředitele Jaderné elektrárny Temelín Bohdana Zronka. „Získání licence na dalších deset let je kontinuální proces. V průběhu celého provozu musíme splňovat náročné podmínky plynoucí z mezinárodní i české legislativy. Pouze plnit zákony ale nestačí. Musíme být o krok vpřed, abychom se nedostali do potíží při zpřísňování požadavků. S tím, jak se mění svět kolem nás, mění se i nároky například na jaderná zařízení,“ vysvětluje temelínský ředitel.

V žádosti o novou licenci, kterou ČEZ podá do května 2020, bude  jadernému dozoru dokládat například stav reaktoru a bezpečnostních systémů, připravenost personálu, vnitřní havarijní plán, plány odstávek nebo program zvyšování úrovně bezpečnosti. Při splnění všech požadavků může úřad prodloužit licenci až o deset let.

Opatření ze zátěžových testů budou letos dokončena

Více než čtyři desítky opatření vyplynuly pro Temelín ze zátěžových testů, jejichž provedení Evropská unie nařídila na všech 143 evropských blocích. Většinu z nich mají energetici hotovu. Rozšířili způsoby chlazení reaktoru, přidali další nezávislé zdroje výroby elektřiny pro klíčové bezpečnostní systémy nebo zlepšili vybavení a zázemí vlastní hasičské jednotky. V případě kolapsu pevné i mobilní sítě může elektrárna s okolím komunikovat prostřednictvím satelitních telefonů.

Zbývá dokončit poslední modifikace. Takovým příkladem je instalace dalšího zařízení na likvidaci vodíku v budově, která chrání reaktor. „Realizací těchto opatření uděláme tečku za původním seznamem opatření ze zátěžových testů. Byla to pro nás náročná kapitola v rozsáhlém programu zvyšování bezpečnosti jaderných elektráren. Ten ale bude elektrárnu provázet i nadále. S ohledem na technický vývoj a světové zkušenosti ho neustále aktualizujeme,“ zdůrazňuje Zronek význam neustálého zlepšování bezpečnosti a přirovnává to k vývoji ve Formuli 1. „Vítězství v jednom ročníku neznamená automatickou obhajobu v dalším roce. I zde musí týmy techniků své monoposty s ohledem na technický pokrok neustále významně vylepšovat.“

Do modernizace Temelína a posilování bezpečnosti ČEZ od začátku provozu investoval dvanáct miliard korun. Další miliarda půjde do vylepšování elektrárny i v letošním roce.

V červnu se dočká modernizované turbíny i druhý blok

O dvě procenta vyšší výkon při stejné spotřebě paliva a elektřinu pro dalších 50 tisíc českých domácností přinese modernizace turbíny druhého bloku. Ta bude probíhat od poloviny dubna do poloviny června. Naváže tak na stejnou úpravu, kterou energetici provedli na prvním bloku v polovině loňského roku. „Z hlediska dvou nejdůležitějších parametrů, tedy výkonu a chvění, naplňuje nová turbína naše předpoklady. Ještě nás čeká optimalizace provozu na nižším výkonu v případech, když pomáháme stabilizovat přenosovou soustavu,“ představuje temelínský šéf regulační schopnosti elektrárny a dodává: „V době, kdy je trh deformován dotacemi do obnovitelných zdrojů, hraje manévrovatelnost a efektivita tradičních elektráren důležitou roli. I když bude podíl obnovitelných zdrojů růst, bez stabilních zdrojů, které budou vyrábět elektřinu za jakéhokoli počasí, se neobejdeme.“

Vedle posilování bezpečnosti a modernizací čekají energetiky dvě odstávky, osm havarijních cvičení, mezinárodní prověrka Sdružení provozovatelů jaderných elektráren (WANO), pravidelný ekologický audit nebo kontrola BOZP. Součástí běžného života elektrárny je i denní přítomnost inspektorů SÚJB nebo namátkové kontroly, které jsou oprávněni kdykoli provést.